Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

20 Cdo 238/2004Usnesení NS ze dne 24.02.2005

KategorieD
EcliECLI:CZ:NS:2005:20.CDO.238.2004.1
Dotčené předpisy

§ 238a odst. 1 písm. c) předpisu č. 99/1963 Sb.

§ 237 odst. 1 písm. c) předpisu č. 99/1963 Sb.


přidejte vlastní popisek

20 Cdo 238/2004

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Kůrky a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Vladimíra Mikuška ve věci výkonu rozhodnutí oprávněné Městské části P. proti povinným 1) M. Č. a 2) N. Č., vyklizením bytu, vedené Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp. zn. 24 E 804/2002, o dovolání druhé povinné proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 11.3.2003, č.j. 15 Co 44/2003 –26, takto:

I. Dovolání druhé povinné se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Odvolací soud potvrdil usnesení, jímž soud prvního stupně nařídil výkon rozhodnutí vyklizením bytu.

Proti tomuto usnesení podala druhá povinná dovolání, majíc za to, že spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Je tomu tak podle ní proto, že smlouva o zajištění přístřeší nezahrnuje určení doby, na kterou má být poskytnuto, a nesprávně bylo rozhodnuto i o povinnosti k náhradě nákladů řízení o výkon, jestliže byla uloženo zaplatit částku 1.000,- Kč povinným „společně a nerozdílně“.

Dovolání není přípustné.

Podle § 238a odst. 1 písm. c/ o.s.ř. je dovolání přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí; odstavec 2 téhož ustanovení stanoví, že § 237 odst. 1 a 3 o.s.ř. zde platí obdobně.

Z toho plyne, že dovolání proti těmto usnesením je přípustné za předpokladu, že jsou splněny podmínky (jedna z nich), vyslovené v § 237 odst. 1 pod písm. a/ až c/ o.s.ř. Jelikož napadené usnesení není měnícím dle § 237 odst. 1 písm. a/ o.s.ř. ani potvrzujícím poté, co předchozí (jiné) rozhodnutí soudu prvního stupně bylo odvolacím soudem zrušeno, jak předpokládá § 237 odst. 1 písm. b/ o.s.ř., přichází k založení přípustnosti dovolání v úvahu pouze ustanovení § 237 odst. 1 písm. c/ o.s.ř.

Aby mohlo být dovolání přípustné podle § 237 odst. 1 písm. c/ o.s.ř., musel by dovolací soud dospět k závěru, že napadené rozhodnutí je ve věci samé po právní stránce zásadního významu.

Podle ustanovení § 237 odst. 3 o.s.ř. má rozhodnutí odvolacího soudu po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu nebyla dosud vyřešena, nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, anebo řeší-li tuto otázku v rozporu s hmotným právem.

Dovolací přezkum předjímaný tímto ustanovením je tím předpokládán zásadně pro posouzení otázek právních. Způsobilý dovolací důvod představuje tedy ten, jímž lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (§ 241a odst. 2 písm. b/ o.s.ř.); vzhledem k tomu, že uplatněným důvodem je dovolací soud vázán (§ 242 odst. 3, věta první, o.s.ř.), lze to, zda rozhodnutí je zásadního právního významu, posuzovat jen z hlediska těch námitek obsažených v dovolání, jež jsou tomuto dovolacímu důvodu podřaditelné.

Dovolatelka názor, že rozhodnutí odvolacího soudu je zásadního právního významu nezdůvodnila; ze samotného hodnocení námitek, obsažených v dovolání, k takovému závěru dospět nelze.

Odvolací soud uplatnil právní názory standardní, souladné s těmi, jež ovládají ustálenou soudní praxi.

Kupříkladu v usnesení ze dne 28.4.2003, sp. zn. 20 Cdo 1250/2002, uveřejněném pod č. 206/2003 v časopisu Soudní judikatura, vyslovil Nejvyšší soud názor, že přístřeším ve smyslu § 712 odst. 5, věty třetí, obč. zák. se – bez ohledu na to, že jeho trvání vykonávané rozhodnutí nijak neohraničilo – rozumí dočasné poskytnutí ubytování (např. na základě smlouvy o ubytování podle § 754 a násl. obč. zák.).

O rozhodnutí zásadního právního významu - ve smyslu, jenž byl výše vyložen - proto jít nemůže.

Dovolání tím nemůže být přípustné ani se zřetelem k § 237 odst. 1 písm. c/ o.s.ř.

Směřuje-li dovolání do výroku o nákladech řízení, je tomu tak též proto, že nejde o usnesení ve věci samé, což se zde předpokládá.

Nepřípustné dovolání Nejvyšší soud podle § 243b odst. 5, věty první, § 218 písm. c/ o.s.ř. odmítl.

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 5, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o.s.ř.; oprávněné, jíž by příslušela jejich náhrada, však podle obsahu spisu náklady v tomto stadiu řízení nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek

V Brně dne 24. února 2005

JUDr. Vladimír Kůrka, v. r.

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru