Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

20 Cdo 216/2004Usnesení NS ze dne 24.02.2005

KategorieB
EcliECLI:CZ:NS:2005:20.CDO.216.2004.1
Dotčené předpisy

§ 337c odst. 4 předpisu č. 99/1963 Sb.

§ 337c odst. 5 předpisu č. 99/1963 Sb.


přidejte vlastní popisek

20 Cdo 216/2004

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Vladimíra Mikuška a JUDr. Vladimíra Kůrky ve věci výkonu rozhodnutí oprávněného J. H., zastoupeného advokátem, proti povinnému K. K., za účasti dalších oprávněných K. K., zastoupeného advokátem, města B., Č. T., a. s., a J. Z., zastoupeného advokátem, pro 255.000,- Kč s příslušenstvím prodejem nemovitostí, vedené u Okresního soudu v Blansku pod sp. zn. E 792/97, o dovolání Karla Komárka proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 30. 5. 2003, č.j. 12 Co 383/2002-173, takto:

I. Dovolání se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Usnesením ze dne 19. 12. 2001, č.j. E 792/97-156, Okresní soud v Blansku z rozdělované podstaty ve výši 757.608,- Kč uspokojil pohledávku nákladů řízení vzniklých státu v souvislosti s prováděním dražby (3.360,- Kč), pohledávky Č. s., a. s., v celkové výši 152.978,50 Kč a pohledávku oprávněného ve výši 601.269,50 Kč. V odůvodnění vysvětlil nemožnost úhrady pohledávek náležejících do čtvrté, páté a šesté skupiny a uzavřel, že podstata, která připadá k rozdělení, postačuje – pokud jde o pohledávky třetí skupiny – toliko k úhradě pohledávek Č. s., a. s., které byly zajištěny smlouvami o omezení převodu nemovitostí, a částečně i k úhradě pohledávky oprávněného, která má výhodnější pořadí než ostatní pohledávky této skupiny, včetně pohledávky dalšího oprávněného K. K.

Krajský soud v Brně usnesením ze dne 30. 5. 2003, č.j. 12 Co 383/2002-173, rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil. Odkazuje na ustanovení § 337c odst. 1, 2 a 5 občanského soudního řádu a na část dvanáctou, hlavu I, bod 26 zákona č. 30/2000 Sb., se odvolací soud ztotožnil s rozvrhem; poukázal zejména na to, že pořadí pohledávek Č. s., a. s., bylo určeno dnem vzniku omezení převodu nemovitostí, tj. 14. 10. 1989 a 4. 10. 1991, který předcházel i podání návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí oprávněným (21. 5. 1997). Závěr, že rozdělovaná podstata na uspokojení dalších pohledávek (včetně jejich příslušenství) nepostačuje, shledal správným.

Rozhodnutí odvolacího soudu napadl další oprávněný K. K. dovoláním, jímž namítá nesprávné právní posouzení věci (§ 241a odst. 2 písm. b/ občanského soudního řádu). Soudům obou stupňů – jak plyne z obsahu dovolání – vytýká pochybení v rozvrhu, které bylo způsobeno přehlédnutím příkazu vtěleného do ustanovení § 337c odst. 4 občanského soudního řádu. Nepostačovala-li rozdělovaná podstata k uspokojení všech pohledávek, měly být dovolateli uhrazeny alespoň úroky z jeho pohledávky za poslední tři roky před rozvrhovým jednáním a náklady řízení. Navrhl proto, aby dovolací soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Dovolací soud projednal dovolání podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 1. 5. 2004 (srov. část dvanáctou, hlavu I, body 17. a 25. a contr. zákona č. 30/2000 Sb.).

Dovolání je podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. c/, odst. 3, § 238a odst. 1 písm. f/, odst. 2 o.s.ř. přípustné, neboť k dopadu ustanovení § 337c odst. 4 o.s.ř. na rozvrhu rozdělované podstaty se dosud Nejvyšší soud nevyjádřil.

Protože vady vyjmenované v ustanovení § 229 odst. 1, 2 písm. a/, b/ a odst. 3 o.s.ř., jež by řízení činily zmatečným, ani jiné vady řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (§ 241a odst. 2 písm. a/ o.s.ř.), k nimž je dovolací soud podle ustanovení § 242 odst. 3, věty druhé, o.s.ř. povinen přihlédnout z úřední povinnosti, v dovolání namítány nejsou a nevyplývají ani z obsahu spisu, a protože jinak je dovolací soud uplatněným dovolacím důvodem včetně jeho obsahového vymezení vázán (§ 242 odst. 3, věta první, o.s.ř.), je předmětem dovolacího přezkumu závěr odvolacího soudu, podle něhož úhrada pohledávky dovolatele je – i co do části týkající se příslušenství – podle pravidel rozvrhu vyloučena.

Právní posouzení je nesprávné, jestliže odvolací soud věc posoudil (a to z hlediska práva nejen hmotného, nýbrž –ao tento případ jde v souzené věci – i procesního) podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu, sice správně určenou, nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval.

Podle výsledků rozvrhového jednání se – ve smyslu ustanovení § 337c odst. 1 o.s.ř. – z rozdělované podstaty uspokojují postupně podle těchto skupin :

a) pohledávky nákladů řízení vzniklých státu v souvislosti s prováděním dražby, nové dražby nebo další dražby,

b) pohledávky z hypotéčních úvěrů sloužících ke krytí jmenovité hodnoty hypotéčních zástavních listů,

c) pohledávka oprávněného, pohledávka toho, kdo do řízení přistoupil jako další oprávněný, pohledávky zajištěné zástavním právem a náhrada za věcná břemena nebo nájemní práva s výjimkou těch, o nichž bylo rozhodnuto, že prodejem nemovitosti v dražbě nezaniknou (§ 336a odst. 1 písm. c/),

d) pohledávky nedoplatků výživného,

e) pohledávky daní a poplatků, pojistného na veřejné zdravotní pojištění a pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, pokud nebyly uspokojeny podle písmena c),

f) ostatní pohledávky.

Nelze-li plně uspokojit všechny pohledávky patřící do téže skupiny, uspokojí se podle pořadí; pohledávky patřící do téže skupiny, které mají stejné pořadí, se uspokojí poměrně (§ 337c odst. 2 o.s.ř.).

Nesplatné pohledávky zajištěné zástavním právem se považují při rozvrhu za splatné (§ 337c odst. 3 o.s.ř.).

Úroky, úroky z prodlení nebo poplatek z prodlení za poslední tři roky před rozvrhovým jednáním, jakož i náhrada nákladů řízení se uspokojují v pořadí jistiny. Nestačí-li rozdělovaná podstata, uhradí se před jistinou (§ 337c odst. 4 o.s.ř.).

Pro pořadí je podle ustanovení § 337c odst. 5 o.s.ř. rozhodující

a) u pohledávky oprávněného den, kdy k soudu výkonu došel jeho návrh na nařízení výkonu rozhodnutí,

b) u pohledávky toho, jenž do řízení přistoupil jako další oprávněný, den, který se považuje za přistoupení k řízení,

c) u přihlášené pohledávky den, kdy k soudu došla přihláška,

d) u pohledávky zajištěné zástavním právem den vzniku zástavního práva,

e) u náhrad za věcná břemena den vzniku věcného břemene,

f) u náhrad za nájemní práva den vzniku nájemního práva.

Pořadí pohledávky se stanoví podle toho hlediska, které je pro ni výhodnější.

Podle části dvanácté, hlavy I, bodu 26. zákona č. 30/2000 Sb. pohledávky zajištěné omezením převodu nemovitosti se při rozvrhu rozdělované podstaty uspokojují ve stejné skupině jako pohledávky zajištěné zástavním právem; pro pořadí těchto pohledávek je rozhodující den vzniku práva omezení převodu nemovitosti. Věřitelé těchto pohledávek mají v řízení o výkon rozhodnutí prodejem nemovitosti stejná práva a povinnosti jako věřitelé pohledávek zajištěných zástavním právem.

Podle části dvanácté, hlavy I, bodu 20. zákona č. 30/2000 Sb. se návrh dalšího oprávněného na nařízení výkonu rozhodnutí prodejem téže nemovitosti podaný přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dříve, než soud pravomocně rozhodl o nařízení výkonu rozhodnutí, považuje za přistoupení k řízení dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Bylo-li o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí prodejem téže nemovitosti pravomocně rozhodnuto přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, považuje se další oprávněný dnem nabytí účinnosti tohoto zákona za účastníka řízení.

Soudy obou stupňů vycházely ze skutkového zjištění (které dovolatelem nebylo – a ani s ohledem na založení přípustnosti dovolání podle § 237 odst. 1 písm. c/ o.s.ř. – nemohlo být zpochybněno, viz § 241a odst. 3 o.s.ř.), že Č. s., a. s., přihlásila do řízení pohledávky ve výši (podle vyčíslení ke dni rozvrhového jednání, jež se konalo 19. 12. 2001) 152.978,50 Kč včetně 2,7 % úroku od 1. 1. 1999 do 19. 12. 2001; právním důvodem pohledávek byly smlouvy o půjčce ze dne 11. 10. 1989, č. 61-7420-1, a ze dne 15. 8. 1991, č. 61-7566-6, které byly zajištěny smlouvami o omezení převodu nemovitostí, registrovanými Státním notářstvím v Blansku dne 14. 11. 1989, zn. R III 687/89, resp. dne 4. 10. 1991, zn. R III 643/91. Oprávněný se návrhem na nařízení výkonu rozhodnutí, který došel soudu prvního stupně 21. 5. 1997, domáhal uspokojení pohledávky ve výši 255.000,- Kč a smluvní pokuty ve výši 1.000,- Kč týdně od 1. 11. 1995 do zaplacení. Další oprávněný K. K., který navrhl prodej týchž nemovitostí (řízení, zahájené návrhem došlým soudu 26. 11. 1997, bylo vedeno u Okresního soudu v Blansku pod sp. zn. E 1837/97), přihlásil podáním ze dne 15. 4. 1999, došlým soudu prvního stupně 16. 4. 1999, do řízení (judikátní) pohledávku ve výši (podle vyčíslení ke dni rozvrhového jednání) 99.315,- Kč včetně nákladů řízení a 3 % úroku od 1. 5. 1995 do 21. 5. 1999 (dalšími podáními do 19. 12. 2001).

Ze spisu vyplývá, že výkon rozhodnutí prodejem specifikovaných nemovitostí byl k návrhu oprávněného nařízen usnesením Okresního soudu v Blansku ze dne 10. 11. 1997, č.j. E 792/97-7, jež nabylo 17. 12. 1997 právní moci.

Okolnosti týkající se ostatních pohledávek zařazených do třetí skupiny (§ 337c odst. 1 písm. c/ o.s.ř.), tj. pohledávek věřitelů města B., Č. T., a. s., J. Z. a J. D., a rovněž pohledávek patřících do čtvrté, páté a šesté skupiny (§ 337 odst. 1 písm. d/, e/, f/ o.s.ř.), nejsou pro rozhodnutí podstatné.

Pohledávky se z rozdělované podstaty uhrazují postupně podle skupin (§ 337c odst. 1 písm. a/ až f/ o.s.ř.), a to tak, že k uspokojení pohledávek patřících do nižší skupiny lze přistoupit jen, byly-li plně uhrazeny pohledávky náležející do vyšší skupiny. V rámci téže skupiny pak platí zásada priority, tzn. že pro úhrady pohledávek je určující jejich pořadí, přičemž pohledávka, která má pozdější pořadí, se uspokojí, jen byla-li plně uspokojena pohledávka s dřívějším pořadím, a mají-li pořadí stejné, uspokojí se poměrně.

Shora uvedené zásady platí nejen pro pohledávky jistin, nýbrž i pro jejich příslušenství (§ 121 odst. 3 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku ve znění pozdějších předpisů), jestliže výkon rozhodnutí byl nařízen i pro jeho vydobytí nebo jestliže bylo přihlašovateli (§ 336f o.s.ř.) přiznáno vykonatelným rozhodnutím či jiným exekučním titulem, anebo je-li zajištěno zástavním právem (právem omezení převodu nemovitosti). Z ustanovení § 337c odst. 4 o.s.ř. vyplývá dvojí režim úhrady příslušenství pohledávek. Úroky, úroky z prodlení nebo poplatek z prodlení za poslední tři roky před rozvrhovým jednáním, jakož i náhrada nákladů řízení patří do stejné skupiny a má stejné pořadí jako jistina pohledávky (hradí se před jistinou, pokud rozdělovaná podstata nestačí na úhradu celé pohledávky). Úroky, úroky z prodlení a poplatek z prodlení, jež náležejí věřiteli pohledávky jistiny za dobu delší než tři roky před rozvrhovým jednáním, se uspokojují ve stejné skupině jako jistina pohledávky, ale podle samostatného pořadí určeného skutečnostmi vymezenými v § 337c odst. 5 o.s.ř.

V projednávané věci přihlásila Č. s., a. s., pohledávky jistin a úroky z nich od 1. 1. 1999, tedy od doby, která nepřekračuje tři roky od rozvrhového jednání. Oprávněný se návrhem na nařízení výkonu rozhodnutí vymožení úroků, úroků z prodlení nebo poplatku z prodlení nedomáhal vůbec. Dovolatel přihlásil pohledávky jistiny, nákladů řízení a úroku od 1. 5. 1995 do rozvrhového jednání.

Za této situace je pořadí pohledávek jistin a příslušenství Č. s., a. s., určeno skutečnostmi uvedenými v § 337c odst. 5 písm. d/ o.s.ř. ve spojení s částí dvanáctou, hlavou I, bodem 26. zákona č. 30/2000 Sb., tj. dnem vzniku práva omezení převodu nemovitostí; tímto dnem je ve smyslu § 47 odst. 2 a § 58 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku ve znění účinném do 31. 12. 1991, okamžik registrace smlouvy státním notářstvím, tj. 14. 11. 1989, resp. 4. 10. 1991. Pořadí pohledávky oprávněného vyplývá z ustanovení § 337c odst. 5 písm. a/ o.s.ř. (je jím den zahájení řízení o výkon rozhodnutí, tj. 21. 5. 1997). Pro pořadí dovolatelových pohledávek jistiny, nákladů řízení, úroků od 1. 5. 1995 do 18. 12. 1998 a úroků od 19. 12. 1998 do rozvrhového jednání je rozhodující ustanovení § 337c odst. 5 písm. c/ o.s.ř., tj. den, kdy soudu prvního stupně došla jeho přihláška (16. 4. 1999); uvedené hledisko je totiž pro něj výhodnější než nabytí účinnosti zákona č. 30/2000 Sb. (1. 1. 2001), jímž by se ve smyslu § 337c odst. 5 písm. b/ o.s.ř. ve spojení s větou první, bodu 20., hlavy I, části dvanácté zákona č. 30/2000 Sb., pořadí jinak řídilo.

Z uvedeného vyplývá, že soudy obou stupňů dovolatele zvýhodnily, když za rozhodující pro určení pořadí jeho pohledávky (včetně úroků za dobu od 1. 5. 1995 do 18. 12. 1998) měly podání návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí prodejem týchž nemovitostí (26. 11. 1997); závěr, že pravidla rozvrhu neumožnila úhradu ani jeho pohledávky úroků z jistiny, popř. její části, tím však zpochybněn není. Nejvyšší soud proto dovolání jako nedůvodné zamítl (§ 243b odst. 2, část věty před středníkem, o.s.ř.).

O nákladech dovolacího řízení rozhodl dovolací soud podle ustanovení § 243b odst. 5, věty první, § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o.s.ř. (dovolatel nebyl ve věci úspěšný a ostatním účastníkům náklady v tomto stadiu řízení nevznikly).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 24. února 2005

JUDr. Pavel Krbek, v. r.

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru