Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

20 Cdo 2137/2017Usnesení NS ze dne 29.08.2017

HeslaPřípustnost dovolání
Exekuce
Vykonatelnost rozhodnutí
KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2017:20.CDO.2137.2017.1
Dotčené předpisy
§ 40 odst. 1 písm. d) předpisu č. 120/2001Sb.|§ 71b předpisu č. 358/1992Sb.|§ 71a předpisu č. 358/1992Sb.|§ 71c předpisu č. 358/1992Sb.

přidejte vlastní popisek

20 Cdo 2137/2017

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Ivany Kudrnové a JUDr. Zbyňka Poledny v exekuční věci oprávněné Erste Leasing, a. s., se sídlem ve Znojmě, Horní náměstí č. 264/18, identifikační číslo osoby 16325460, zastoupené JUDr. Jiřím Feichtingerem, Ph.D., advokátem se sídlem v Brně, třída Kpt. Jaroše č. 1932/13, s adresou pro doručení ve Znojmě, Mariánské náměstí č. 6, proti povinným 1) Duarte Business, a. s., se sídlem v Praze, Bělohorská č. 688/165, identifikační číslo osoby 24822485, a 2) R. P., oběma zastoupeným JUDr. Ivanem Peclem, advokátem se sídlem v Brně, Zábrdovická č. 15/16, pro 4 000 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 38 EXE 3710/2012, o dovolání povinných proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 9. 11. 2016, č. j. 17 Co 357/2016-552, takto:

Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

Obvodní soud pro Prahu 6 usnesením ze dne 1. 8. 2016, č. j. 38 EXE 3710/2012-520, zamítl návrh povinných na zastavení exekuce a částečné zastavení exekuce, pokud jde o exekuci postižením závodu a exekuci správou nemovité věci. Dospěl k závěru, že notářský zápis se svolením k vykonatelnosti (exekuční titul – notářský zápis ze dne 28. 6. 2012 sepsaný JUDr. Petrem Skopalem, notářem se sídlem v Holešově, sp. zn. NZ 385/2012, N 601/2012) je materiálně vykonatelný. Neobstojí námitka povinných, že dohoda o přímé vykonatelnosti notářského zápisu je neurčitá, neboť z části třetí notářského zápisu bodu c) a d) se jednoznačně podává, že právním důvodem závazku povinných je kupní smlouva uzavřená dne 28. 6. 2012 mezi oprávněnou a povinnou 1) a dále přistoupení k tomuto závazku povinným 2). Jednoznačně je též vymezen předmět plnění (pohledávka oprávněné na úhradu části kupní ceny ve výši 4 000 000 Kč a části kupní ceny ve výši 2 000 000 Kč). Z části druhé notářského zápisu jednoznačně plyne, že povinný 2) přistupuje k závazku uhradit částku 6 000 000 Kč (2. a 3. splátku kupní ceny). Povinný 2) není ručitelem, ale spoludlužníkem a z povahy solidárního závazku je zřejmé, za jakých okolností má dojít k plnění. Dohoda oprávněné a povinné osoby obsažená v notářském zápise nemá hmotněprávní povahu, neobstojí proto námitka, že dohoda o přímé vykonatelnosti odkazuje pouze na hmotněprávní úkon; odkaz některých částí dohody o přímé vykonatelnosti na předchozí části nemůže být na škodu materiální vykonatelnosti exekučního titulu. Je-li v části prvé bodu b) notářského zápisu namísto kupní smlouvy uvedeno smlouva o úvěru, nemůže to být na škodu materiální vykonatelnosti, neboť z celého notářského zápisu vyplývá, že v dané věci je právním důvodem vzniku závazku smlouva kupní.

Městský soud v Praze v záhlaví označeným rozhodnutím usnesení soudu prvního stupně potvrdil. Uzavřel, že soud prvního stupně srozumitelně a přezkoumatelně uvedl, proč považuje exekuční titul za vykonatelný, a pokud se týče náležitostí notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti jako exekučního titulu, věc posoudil v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu. Podrobně se vypořádal s námitkou nedostatku materiální vykonatelnosti, pokud jde o namítanou neurčitost. Skutečnost, že dohoda o vykonatelnosti neobsahuje hmotněprávní úkon, ale odkazuje na předchozí část notářského zápisu, není na překážku vykonatelnosti notářského zápisu. Písařská chyba v úvodu notářského zápisu nemůže způsobit jeho nevykonatelnost, neboť z dalšího textu vyplývá, že hmotněprávním důvodem plnění byla kupní smlouva ze dne 28. 6. 2012. Pokud se týče návrhu na zastavení exekuce vedené správou nemovité věci a postižením závodu povinného, neplnil-li by soudním exekutorem ustanovený správce podniku či nemovité věci řádně úkoly, které má plnit, měl by z toho vyvodit případné důsledky soudní exekutor, nezakládá to však důvod pro zastavení exekuce. V projednávané věci navíc dne 5. 10. 2015 nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení na majetek povinného, soudní exekutor proto nemůže provádět exekuci a ani jím ustanovený správce nemůže pokračovat v provádění exekuce správou nemovité věci či postižením podniku.

Povinní v dovolání namítají, že dohoda o přímé vykonatelnosti vyplývající z notářského zápisu je neplatná, a exekvovaná pohledávka je proto nevykonatelná. Domnívají se, že notářský zápis nesplňuje formální požadavky přímé vykonatelnosti. V dohodě o přímé vykonatelnosti nejsou určitě vyznačeny právní důvody plnění ani předmět plnění, pouze se v ní odkazuje na hmotněprávní úkon učiněný výše v notářském zápise. Z těchto důvodů lze mít i celý notářský zápis za neurčitý. Notářský zápis je neurčitý též ve vztahu k povinnému 2), neboť není zřejmé, k čemu povinný 2) přistupuje, za jakých okolností má dojít k jeho plnění, kdy je povinen plnit namísto dlužníka, jak a kdy zaniká jeho postavení vedle dlužníka. Prováděný výkon rozhodnutí postižením a správou závodu je v přímém rozporu se zájmy věřitelů v zahájeném insolvenčním řízení, neboť konkrétní způsob správy snižuje hodnotu majetku insolvenčního dlužníka a rozšiřuje řadu věřitelů z důvodu zanedbávání povinností řádné správy ustanoveným správcem. Navrhli, aby dovolací soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc vrátil soudům nižšího stupně k dalšímu řízení.

Oprávněná ve vyjádření k dovolání uvedla, že z obsahu notářského zápisu je nepochybné, že právním důvodem vzniku závazku povinných je kupní smlouva; jediná písařská chyba nemůže způsobit neplatnost celého právního jednání. Je též nepochybné, že přistupitel přistupuje k závazkům dle kupní smlouvy, jak je specifikováno v části první a třetí notářského zápisu. Vymezení nároků, k jejichž splnění se povinní zavazují, je dostatečně určité, nároky nemusí být specifikovány ve stejném ustanovení, ve kterém je uveden závazek povinných k jejich splnění. V exekučním titulu se nejedná o ručitelský závazek, jak povinní tvrdí, ale o přistoupení povinného 2) k dluhu; u dlužníků pak není nutné vymezit rozsah jejich vzájemného vypořádání, neboť z povahy solidárního závazku je zřejmé, za jakých okolností má dojít k plnění. Tvrzení povinných, že správce závodu údajně vykonává správu ke škodě závodu a v rozporu se zájmy věřitelů, jsou nepodložená a neprokázaná, naopak tímto způsobem jedná především statuární orgán povinné 1). Exekutor z důvodu zahájeného insolvenčního řízení vůči povinné 1) nemůže provádět exekuci. Navrhla, aby dovolací soud dovolání jako nepřípustné odmítl, případně jako nedůvodné zamítl.

Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (srov. část první čl. II bod 7 zákona č. 404/2012 Sb. a část první čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb.), dále též jen „o. s. ř.“.

Dovolání není přípustné.

Předně je třeba uvést, že notářský zápis ze dne 28. 6. 2012 sepsaný JUDr. Petrem Skopalem, notářem se sídlem v Holešově, sp. zn. NZ 385/2012, N 601/2012, obsahuje zápis o dohodě splatit dluh vyplývající ze závazkového právního vztahu (o právním úkonu ­– viz část „Za prvé“ notářského zápisu), prohlášení o přistoupení k závazku, prohlášení o uznání dluhu (část „Za druhé“) a dohodu o přímé vykonatelnosti notářského zápisu (část „Za třetí“) podle § 71b zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění účinném do 31. 12. 2012 (dále též jen „notářský řád“).

Rozhodovací praxe dovolacího soudu je ustálena v tom, že notářský zápis je exekučním titulem podle § 40 odst. 1 písm. d) zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, jestliže splňuje formální náležitosti stanovené pro sepisování notářských zápisů o právních úkonech v § 71a až 71c notářského řádu, jestliže obsahuje dohodu osoby oprávněné ze závazkového právního vztahu s osobou ze závazkového právního vztahu povinnou, v níž jsou přesně individualizovány oprávněná a povinná osoba a vyznačeny právní důvod plnění, předmět plnění (přesný obsah a rozsah plnění) a doba plnění (přesně a určitě určená doba, do které se povinná osoba zavazuje předmět plnění poskytnout oprávněné osobě), a jestliže osoba povinná v něm svolila k vykonatelnosti. Právním důvodem plnění se rozumí rozhodné skutečnosti, na nichž se plnění zakládá; tyto skutečnosti nemusí být v dohodě vylíčeny do všech podrobností, ale postačuje takové vyznačení právního důvodu plnění, z něhož je zřejmé, na čem se plnění zakládá (tj. proč má povinná osoba poskytnout oprávněné osobě stanovené plnění). Svolením k vykonatelnosti se pak rozumí takové prohlášení (projev vůle) povinné osoby, z něhož vyplývá, že povinná osoba souhlasí s tím, aby notářský zápis byl (v případě, že v určené době neposkytne osobě oprávněné řádně stanovený předmět plnění) bez dalšího titulem pro výkon rozhodnutí [srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 4. 1999, sp. zn. 21 Cdo 2020/98 (uveřejněné pod číslem 4/2000 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), dále např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 4. 2001, sp. zn. 21 Cdo 2707/2000, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 3. 2016, sp. zn. 20 Cdo 4357/2015].

V souzené věci z předmětného notářského zápisu jednoznačně vyplývá, že oprávněnou osobou je oprávněná (S MORAVA Leasing, a. s., nyní Erste Leasing, a. s.), osobami povinnými povinná 1) a povinný 2), právním důvodem plnění je úhrada části kupní ceny dle kupní smlouvy o převodu nemovité věci uzavřené dne 28. 6. 2012 mezi oprávněnou jako prodávající a povinnou 1) jako kupující, předmětem plnění je finanční částka v celkové výši 6 000 000 Kč, představující část kupní ceny ve výši 4 000 000 Kč (2. splátka) a 2 000 000 Kč (3. splátka). Z notářského zápisu dále plyne, že povinný 2) přistoupil k závazku povinné 1) uhradit uvedenou 2. a 3. splátku kupní ceny (celkem 6 000 000 Kč) s tím, že povinná 1) a povinný 2) se stali společnými a nerozdílnými dlužníky ohledně tohoto závazku. Doba a způsob plnění jsou v dohodě o přímé vykonatelnosti stanoveny tak, že osoby povinné se zavazují uhradit osobě oprávněné část kupní ceny (v celkové výši 6 000 000 Kč) společně a nerozdílně do 31. 10. 2012.

Jestliže odvolací soud dospěl k závěru, že notářský zápis splňuje zákonné náležitosti k tomu, aby byl exekučním titulem, je určitý a materiálně vykonatelný, je jeho rozhodnutí zcela v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu.

Dovolací námitka, že v dohodě o přímé vykonatelnosti nejsou určitě vyznačeny právní důvod plnění a předmět plnění a pouze se v ní odkazuje na hmotněprávní úkon „učiněný výše v notářském zápise“, neobstojí, neboť (jak správně poukázal odvolací soud) soudní praxe dospěla k závěru, že je-li notářský zápis se svolením k vykonatelnosti obsažen v téže listině jako notářský zápis o právním úkonu, případně představují-li formálně zápis jediný, je takový zápis exekučním titulem i v případě, že v projevu vůle, jímž dlužník k vykonatelnosti svoluje, jsou závazek, oprávněná a povinná osoba a právní důvod, předmět a doba plnění označeny odkazem na právní úkon – zde na dohodu o splnění závazku [srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 3. 2004, sp. zn. 20 Cdo 12/2003 (uveřejněné pod číslem 40/2005 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek)].

Výhrada dovolatelů, že notářský zápis je neurčitý ve vztahu k povinnému 2), neboť není zřejmé, k čemu povinný 2) přistupuje, za jakých okolností má dojít k jeho plnění, kdy je povinen plnit namísto dlužníka, jak a kdy zaniká jeho postavení vedle dlužníka, neodpovídá obsahu notářského zápisu, když je zřejmé [viz část „za druhé“ písm. a) notářského zápisu], že povinný 2) přistoupil k závazku uhradit část kupní ceny v celkové výši 6 000 000 Kč, a povinní jsou tak v postavení solidárních dlužníků (nikoli dlužníka a ručitele), tedy jsou povinni plnit společně a nerozdílně. Není proto případný ani odkaz dovolatelů na judikaturu Nejvyššího soudu týkající se požadavku na vymezení ručitelského závazku v notářském zápise.

Povinní konečně v dovolání navrhují, aby exekuce, pokud nebude zastavena jako celek, byla zastavena částečně v rozsahu, v němž je prováděna postižením závodu a správou nemovité věci, a to vzhledem k domnělým pochybením ustanoveného správce a též vzhledem k zahájení insolvenčního řízení vůči povinné 2). V této souvislosti však nepředkládají žádnou právní otázku, která by dovolacím soudem měla být vyřešena. Dovolací soud připomíná, že neplní-li správce řádně své povinnosti, není to důvodem k zastavení exekuce, ale soudní exekutor může (i bez návrhu) správce zprostit funkce, což výslovně plyne z ustanovení § 338l odst. 3 o. s. ř., ve spojení s § 320f odst. 1 věty druhé o. s. ř. a § 71 exekučního řádu. Rovněž v praxi nečiní výkladové těžkosti skutečnost, že zahájení insolvenčního řízení není důvodem pro zastavení exekuce, když účinkem zahájení insolvenčního řízení na exekuci postihující majetek ve vlastnictví dlužníka je „pouze“ nemožnost již nařízenou exekuci provést [§ 109 odst. 1 písm. c) zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon)].

Nejvyšší soud proto dovolání podle § 243c odst. 1 o. s. ř. odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§ 87 a násl. exekučního řádu).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 29. 8. 2017

JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D.

předsedkyně senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru