Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

20 Cdo 2112/2008Usnesení NS ze dne 28.06.2010

HeslaExekuce
Vykonatelnost rozhodnutí
KategorieD
EcliECLI:CZ:NS:2010:20.CDO.2112.2008.1
Dotčené předpisy

§ 237 odst. 1,3 o. s. ř.


přidejte vlastní popisek

20 Cdo 2112/2008

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové a soudců JUDr. Vladimíra Mikuška a JUDr. Olgy Puškinové v exekuční věci oprávněné INTERDOMUS, a. s., se sídlem v Praze 2, Vinohradská 32, zastoupené Mgr. Stanislavem Němcem, advokátem se sídlem v Praze 2, Vinohradská 32, proti povinnému P. B., pro 6.815,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 13 Nc 28428/2006, o dovolání oprávněné proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 25. 10. 2007, č. j. 15 Co 213/2007-35, takto:

I. Dovolání se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Obvodní soud pro Prahu 4 usnesením ze dne 5. 1. 2007, č. j. 13 Nc 28428/2006-11, nařídil podle svého usnesení ze dne 6. 6. 2005, č. j. 20 C 382/2004-38, exekuci a jejím provedením pověřil Mgr. Luďka Němce, soudního exekutora Exekutorského úřadu Karlovy Vary.

Městský soud v záhlaví uvedeným rozhodnutím k odvolání povinného změnil usnesení obvodního soudu tak, že návrh na nařízení exekuce zamítl, oprávněné uložil zaplatit soudnímu exekutorovi náklady exekuce, jež budou stanoveny samostatným usnesením, a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů. Odvolací soud dospěl k závěru, že exekuční titul nebyl povinnému řádně doručen a není po formální stránce vykonatelný. Byl totiž doručován do trvalého bydliště v P., s tím, že zásilka zůstala nevyzvednuta, ačkoli adresát se na uvedené adrese v době doručování (v červnu 2005) již nezdržoval a bydlel na adrese P. Fikce doručení dle § 50b odst. 1 o. s. ř. ve znění platném v době doručování se proto nemohla uplatnit.

V dovolání oprávněná uplatňuje dovolací důvod podle § 241a odst. 2 písm. a), odst. 3 o. s. ř. (vadu řízení, jež mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, a dále, že rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování). Nesouhlasí se závěrem, že povinný se v době doručování nezdržoval na adrese trvalého bydliště, ale zdržoval se na adrese P. Uvedla, že povinný si na adrese místa podnikání uvedené v žalobě (P.) nevyzvedl platební rozkaz, proto nalézací soud postoupil věc soudu příslušnému podle místa jeho trvalého bydliště (P.), kde již povinný žalobu vyzvedl, proti postoupení neměl námitek a dokonce nenamítal, že se zdržuje jinde, ani nepožádal o doručování jinam. Na téže adrese si vyzvedl i usnesení o nařízení exekuce a jeho nynější tvrzení jsou jen účelová. Je na povinném prokázat, že se v místě doručení v době doručení nezdržoval. Povinný však podle dovolatele pouze prokázal, že je vlastníkem bytové jednotky v ulici S. a že má v její blízkosti garáž, neprokázal však, že se nezdržoval v trvalém bydlišti. Minimálně čas od času se tam zdržuje a přebírá i zásilky, proto také pošta uvedla, že si zásilku nevyzvedl. Dovolatelka považuje za nespravedlivé, aby své náklady i náklady exekuce (jež navíc převyšují vymáhanou částku) nesla ona za situace, kdy její návrh byl zamítnut, přestože vycházela z doložky o právní moci a vykonatelnosti exekučního titulu soudem vyznačené. Navrhla, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Povinný ve svém vyjádření uvedl, že napadené rozhodnutí je správné, vymáhaná částka je od počátku neopodstatněná, neboť jde o nedoplatek na nájmu, který byl zaplacen ještě dříve, než proběhl spor u prvostupňového soudu. To, že bydlí v ulici S., prokázal kupní smlouvou na byt, výpisem z katastru nemovitostí, inkasními složenkami, parkovacím místem v garážích a může to dokázat i výslechem sousedů v domě. Postoupení věci v nalézacím řízení nemohl nijak ovlivnit. Na všech adresách si poštu podle možnosti vyzvedává. Navrhl, aby Nejvyšší soud dovolání zamítl.

Nejvyšší soud projednal věc a rozhodl o dovolání podle zákona č. 99/1963 Sb., o občanském soudním řádu, ve znění účinném do 30. 6. 2009 (čl. II Přechodných ustanovení, bod 12 , zákona č. 7/2009 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.

Dovolání je přípustné podle § 238a odst. 1 písm. c) a odst. 2 ve spojení s § 237 odst. 1 písm. a) o. s. ř., není však důvodné.

Jelikož vady podle § 229 odst. 1, odst. 2 písm. a), b) a odst. 3 o. s. ř., jež by řízení činily zmatečným, ani jiné vady řízení (§ 241a odst. 2 písm. a/ o. s. ř.), k nimž je dovolací soud – je-li dovolání přípustné – povinen přihlédnout z úřední povinnosti (§ 242 odst. 3, věta druhá, o. s. ř.), z obsahu spisu nevyplývají, a protože jinak je dovolací soud vázán uplatněným dovolacím důvodem včetně jeho obsahového vymezení (§ 242 odst. 3, věta první, o. s. ř.), je předmětem dovolacího přezkumu závěr odvolacího soudu, že exekuční titul nebyl povinnému řádně doručen a není tedy dosud vykonatelným.

Podle § 46 odst. 6 o. s. ř. účinného v době doručování platí, že byla-li písemnost doručována na adrese, která je vedena podle zvláštního právního předpisu jako místo pobytu fyzické osoby, nebo na adrese, kterou fyzická osoba sdělila soudu a požádala o doručování na ni, anebo na adrese, kterou fyzická osoba jinak označila soudu jako místo, kde bydlí nebo se zdržuje, podniká anebo pracuje, popřípadě jako místo, kam jí mají nebo mohou být doručovány písemnosti, je uložení písemnosti, kterou si adresát nevyzvedl do 3 dnů, nebo, jde-li o písemnost, která má být doručena do vlastních rukou, do 10 dnů od uložení, neúčinné, jestliže fyzická osoba soudu prokáže, že se v místě doručování nezdržovala v den, kdy nebyla zastižena, a v době do 3 dnů, nebo, jde-li o písemnost, která má být doručena do vlastních rukou, v době do 10 dnů od uložení.

Závěr o vykonatelnosti podkladového rozhodnutí je závěrem právním. Aby však mohl soud k takovému závěru dospět, musí učinit potřebná skutková zjištění. V projednávané věci soud po provedeném šetření zjistil, že exekučním titulem je usnesení ze dne 6. 6. 2005, č. j. 20 C 382/2004-38, jímž Obvodní soud pro Prahu 4 pro zpětvzetí zastavil řízení o zaplacení dlužného nájemného, a žalovaného P. B. zavázal k úhradě nákladů nalézacího řízení 6.815,- Kč k rukám advokáta oprávněné Mgr. Stanislava Němce. Usnesení bylo doručováno (nikoli do vlastních rukou) na adresu trvalého bydliště povinného v P., v červnu 2005 a vrátilo se nevyzvednuto v úložní době. Po vyhodnocení provedených důkazů zejm. smlouvou o pronájmu parkovacího místa, smlouvou o převodu vlastnictví jednotky, výpisem z katastru nemovitostí, smlouvou o hypotečním bytu případně inkasními složenkami povinného z období od července 2004 do záři 2006 učinil odvolací soud závěr, že povinný prokázal své tvrzení o tom, že se v době doručování exekučního titulu v červnu 2005 již v místě doručení nezdržoval, neboť pobýval ve svém bytě v ulici S.; exekuční titul mu tedy nebyl řádně doručen.

Nesprávnost, případně neúplnost skutkového zjištění soudu lze namítat prostřednictvím dovolacích důvodů podle § 241a odst. 3 o. s. ř., případně § 241a odst. 2 písm. a) o. s. ř. Ačkoli dovolatelka tyto dovolací důvody ohlašuje, polemizuje však toliko - posuzováno podle obsahu - se závěrem odvolacího soudu, že bylo prokázáno, že se povinný v době doručení exekučního titulu v místě doručení nezdržoval. Tato argumentace je ovšem kritikou samotného hodnocení důkazů, jež však se zřetelem k zásadě volného hodnocení důkazů (§ 132 o. s. ř.) nelze úspěšně napadnout žádným dovolacím důvodem (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 6. 2006, sp. zn. 20 Cdo 3178/2005). Na nesprávnost hodnocení důkazů lze totiž usuzovat jen ze způsobů, jak soud hodnocení důkazů provedl. Nelze-li soudu v tomto směru vytknout žádné pochybení, pak není možné ani polemizovat s jeho skutkovými závěry, např. namítat, že soud měl uvěřit jinému svědkovi či účastníku, že některý důkaz není pro skutkové zjištění důležitý nebo (jak je tomu v projednávané věci) že z provedených důkazů vyplývá skutkové zjištění jiné.

Protože se oprávněné prostřednictvím uplatněných dovolacích důvodů správnost napadeného rozhodnutí zpochybnit nepodařilo, Nejvyšší soud bez jednání (§ 234a odst. 1, věta první, o. s. ř.) dovolání jako nedůvodné podle § 243b odst. 2, část věty před středníkem, o. s. ř. zamítl.

Dovolání oprávněné bylo zamítnuto a povinnému tak vzniklo podle ustanovení § 142 odst. 1, § 224 odst. 1 a § 243b odst. 5, věty první, o. s. ř. právo na náhradu účelně vynaložených nákladů dovolacího řízení; jelikož mu však v této fázi řízení podle obsahu spisu žádné náklady nevznikly, dovolací soud žádnému z účastníků náhradu nákladů dovolacího řízení nepřiznal.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 28. června 2010

JUDr. Miroslava Jirmanová,v. r.

předsedkyně senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru