Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

20 Cdo 1957/2001Usnesení NS ze dne 17.07.2002

KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2002:20.CDO.1957.2001.1
Dotčené předpisy

§ 243b odst. 4 předpisu č. 99/1963 Sb.

§ 218 odst. 1 písm. a) předpisu č. 99/1963 Sb.


přidejte vlastní popisek

20 Cdo 1957/2001

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl ve věci dědictví po J. Z., zemřelém dne 2. 8. 1974, posledně bytem Z. č. 4, o návrhu V. F. a M. Z., na obnovu řízení, vedené u Okresního soudu Praha - západ pod sp. zn. D 434/92, o dovolání V. F. a M. Z. proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 31. 1. 1997, č.j. 21 Co 5/97-100, takto:

Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

Proti rozhodnutí, kterým krajský soud potvrdil usnesení ze dne 26. 11. 1996, č.j. D 434/92-88, jímž Okresní soud Praha - západ podle ustanovení § 43 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o.s.ř.“), řízení o povolení obnovy zastavil, podali V. F. a M. Z. dovolání.

Podle části dvanácté, hlavy I, bodu 17. zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů. Bylo-li napadené rozhodnutí vydáno dne 31. 1. 1997, dovolací soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném před novelou provedenou zákonem č. 30/2000 Sb., tj. ve znění účinném do 31. 12. 2000.

Dovolání bylo podáno opožděně.

Účastník může podat dovolání do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni, popřípadě u odvolacího soudu nebo dovolacího soudu (§ 240 odst. 1 věta první, odst. 2 věta druhá o.s.ř.). Dovolací lhůta jednoho měsíce je lhůtou procesní a zákonnou, jejíž zmeškání nelze prominout (§ 240 odst. 2 věta první o.s.ř.). Ve smyslu § 57 odst. 2 věty první a druhé o.s.ř. končí běh lhůty k podání dovolání uplynutím toho dne, který se svým označením shoduje se dnem, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty, a není-li ho v měsíci, posledním dnem měsíce; připadne-li konec lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Lhůta je zachována, je-li poslední den lhůty učiněn úkon u soudu nebo podání (dovolání) odevzdáno orgánu, který má povinnost je doručit (§ 57 odst. 3 o.s.ř.).

V projednávané věci nabylo dovoláním napadené usnesení odvolacího soudu právní moci 24. 2. 1997 (§ 167 odst. 2, § 159 odst. 1, § 211 o.s.ř.), tj. dnem, kdy stejnopis jeho písemného vyhotovení byl doručen M. Z. jako poslednímu z oprávněných subjektů (V. F. byl doručen 21. 2. 1997, M. N. a L. Z. dne 19. 2. 1997). Dovolání, datované dnem 30. 1. 2000, postoupil Vrchní soud v Praze (jemuž dovolatelé podání adresovali) soudu prvního stupně dne 4. 2. 2000.

Lze uzavřít, že posledním dnem lhůty k podání dovolání bylo pondělí 24. 3. 1997; dovolání V. F. a M. Z. bylo tedy podáno zjevně po jejím uplynutí (po uplynutí této lhůty bylo ostatně též vyhotoveno).

Nejvyšší soud proto dovolání jako opožděné odmítl (§ 243b odst. 4 věta první, § 218 odst. 1 písm. a/ o.s.ř.).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 17. července 2002

JUDr. Pavel Krbek, v.r.

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru