Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

20 Cdo 147/2001Usnesení NS ze dne 13.02.2001

KategorieD
EcliECLI:CZ:NS:2001:20.CDO.147.2001.1

přidejte vlastní popisek

20 Cdo 147/2001

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl ve věci výkonu rozhodnutí oprávněného nezl. D. S., nar. 25. února 1994, zastoupeného matkou V. P., proti povinnému M. S., prodejem movitých věcí povinného, vedené u Okresního soudu Plzeň - sever pod sp. zn. E 1536/99, o dovolání oprávněného proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 21. prosince 1999, č. j. 15 Co 832/99-7, takto:

Dovolání se zamítá.

Odůvodnění:

Shora označeným usnesením krajský soud odmítl jako nepřípustné odvolání oprávněného proti usnesení ze dne 24. listopadu 1999, č. j. E 1536/99-4, jímž ho Okresní soud Plzeň - sever vyzval k odstranění vad návrhu na zahájení řízení o výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí povinného k vymožení dlužného výživného ve výši 9.668,- Kč.

Pravomocné usnesení krajského soudu oprávněný, zastoupen advokátem, napadl včasným dovoláním (doplněným podáním ze 17. ledna 2001), jímž namítá, že mu "nesprávným úředním postupem v průběhu řízení" byla odňata možnost jednat před soudem, jelikož jeho návrh na výkon rozhodnutí "splňuje všechny náležitosti podle § 261 občanského soudního řádu".

Podle části dvanácté (Přechodná a závěrečná ustanovení), hlavy I (Přechodná ustanovení k části první), bodu 17 zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů. Jelikož napadené rozhodnutí bylo vydáno dne 21. prosince 1999, Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném před novelizací provedenou zákonem č. 30/2000 Sb., tj. účinném do dne 31. prosince 2000 (dále jen "o. s. ř.").

Dovolání (přípustné podle ustanovení § 238a odst. 1 písm. e/ o. s. ř.) není důvodné.

Z úřední povinnosti (§ 242 odst. 3 o. s. ř.) dovolací soud posuzuje pouze vady řízení vyjmenované v ustanovení § 237 odst. 1 o. s. ř. a jiné vady řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (§ 241 odst. 3 písm. b/ o. s. ř.); jinak je vázán uplatněnými dovolacími důvody včetně toho, jak je dovolatel obsahově vymezil. Jelikož vady vyjmenované v ustanovení § 237 odst. 1 písm. a) - e) a g) o. s. ř. ani jiné vady řízení z obsahu spisu nevyplývají a dovolatel je nenamítá, bylo úkolem dovolacího soudu posoudit, zda je řízení postiženo namítnutou zmatečnostní vadou podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. f) o. s. ř. a zda tak je dán uplatněný dovolací důvod podle ustanovení § 241 odst. 3 písm. a) o. s. ř.

Vadou řízení podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. f) o. s. ř., je okolnost, že účastníku řízení byla v průběhu řízení nesprávným postupem soudu odňata možnost jednat před soudem.

Odnětím možnosti jednat před soudem je takový postup soudu, jímž byla účastníku řízení znemožněna realizace těch procesních práv, která mu zákon přiznává. Není přitom rozhodné, zda možnost jednat před soudem byla účastníku odňata v odvolacím řízení nebo v řízení před soudem prvního stupně (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR z 21. srpna 1992, sp. zn. 2 Cdo 19/92, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 3-4, ročník 1993, pod poř. č. 25). Správnost vyslovené teze je ovšem podmíněna (jak se podává i v citovaném rozhodnutí) tím, že ono pochybení soudu prvního stupně odvolací soud přehlédl a nevyvodil z něj důsledky (například zrušením rozhodnutí soudu prvního stupně podle ustanovení § 221 odst. 1 o. s. ř.), tedy tím, že ve výše uvedeném smyslu sám pochybil.

Jestliže však povaha rozhodnutí odvolacího soudu, jímž se řízení končí, možnost věcného přezkumu rozhodnutí soudu prvního stupně vylučuje, pak ani případná vada, zde namítaná vada podle § 237 odst. 1 písm. f/ o. s. ř., (o niž však v souzené věci nemůže jít, kromě jiného - srov. rozhodnutí uveřejněná pod R 27/98 a R 49/98 - již proto, že výzvou k odstranění vad návrhu - pojmově - nelze účastníku odejmout možnost jednat před soudem) sama o sobě důvodnost dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve smyslu citovaného ustanovení nezakládá. Vedle usnesení o zastavení odvolacího řízení (například § 207 odst. 2 o. s. ř. nebo § 43 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s ustanoveními § 205 a § 211 o. s. ř.) se výše řečené vztahuje především na usnesení o odmítnutí odvolání (§ 218 odst. 1 o. s. ř.).

S nepřípustným odvoláním zákon spojuje jediný důsledek - jeho odmítnutí (§ 218 odst. 1 písm. c/ o. s. ř.), aniž by odvolací soud byl oprávněn jakkoli zkoumat věcnou správnost napadeného rozhodnutí nebo vady řízení mu předcházejícího; odvolací soud nemůže (postupem podle § 221 o. s. ř.) reagovat ani na tak zjevné procesní vady, jakými jsou například nedostatek soudní pravomoci, rozhodování vyloučeného soudce či nesprávné obsazení soudu prvního stupně. Jde o projev jedné ze stránek tzv. materiální právní moci rozhodnutí, jíž je zásadní nezměnitelnost rozhodnutí, které nebylo napadeno přípustným odvoláním (srovnej § 159 odst. 1 a 3 o. s. ř.).

Zrušit usnesení, jímž bylo odvolání odmítnuto pro nepřípustnost, by bylo možno jen pro takové vady řízení a rozhodnutí soudu prvního stupně, jež mohly mít vliv na správnost úsudku odvolacího soudu o nepřípustnosti odvolání. Oprávněný však závěr o tom, že odvolání bylo nepřípustné, v dovolání nikterak nezpochybnil a uplatněná vada se tohoto závěru rovněž nedotýká.

Jelikož odvolacímu řízení žádné vady, s nimiž se pojí uplatněný důvod zmatečnosti, vytýkány nejsou, lze uzavřít, že oprávněnému se prostřednictvím tohoto dovolacího důvodu správnost napadeného rozhodnutí zpochybnit nepodařilo, Nejvyšší soud proto dovolání - aniž ve věci nařídil jednání (§ 243a odst.1 věta první o. s. ř.) - usnesením podle ustanovení § 243b odst. 1 věty první, odst. 5 o. s. ř. zamítl.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně 13. února 2001

JUDr. Vladimír Mikušek,v. r.

předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Dana Rozmahelová

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru