Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

20 Cdo 1425/2010Usnesení NS ze dne 29.06.2010

HeslaExekuce
KategorieD
EcliECLI:CZ:NS:2010:20.CDO.1425.2010.1
Dotčené předpisy

§ 238, 238a, 239 o. s. ř.


přidejte vlastní popisek

20 Cdo 1425/2010

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové a soudců JUDr. Olgy Puškinové a JUDr. Vladimíra Mikuška v exekuční věci oprávněného Dopravního podniku města České Budějovice a. s., se sídlem v Českých Budějovicích, Novohradská 738/40, zastoupeného JUDr. Janem Kačerem, advokátem se sídlem ve Zdíkově 185, proti povinné I. W., pro 204,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 34 Nc 5874/2005, o dovolání Mgr. K. K., soudního exekutora Exekutorského úřadu Prachatice se sídlem ve Zdíkově č. p. 79, proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 18. 1. 2010, č. j. 5 Co 3240/2009-39, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Soudní exekutor Mgr. K. K. napadl dovoláním v záhlaví uvedené usnesení, jímž krajský soud potvrdil výrok v odstavci II. usnesení ze dne 11. 11. 2009, č. j. 34 Nc 5874/2005-33 (jímž okresní soud uložil povinné zaplatit soudnímu exekutorovi náhradu nákladů exekuce ve výši 7.735,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení), a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Dovolání není přípustné.

Podle ustanovení § 236 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ,,o. s. ř.“), lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Přípustnost dovolání proti usnesení upravují ustanovení § 237 až § 239 o. s. ř.

Podle ustanovení § 238, § 238a a § 239 o. s. ř. není dovolání přípustné, poněvadž usnesení o nákladech řízení, a tedy ani o nákladech exekuce, v jejich taxativních výčtech uvedeno není. Přípustnost dovolání nelze opřít ani o ustanovení § 237 odst. 1 o. s. ř., neboť usnesení o nákladech exekuce (stejně jako usnesení o nákladech řízení) není rozhodnutím ve věci samé (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 3. 2005, sp. zn. 20 Cdo 2740/2004, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 5, ročník 2005, pod poř. č. 70, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 2002, sp. zn. 29 Odo 874/2001, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 1, ročník 2003, pod č. 4).

Nejvyšší soud proto dovolání exekutora podle § 243b odst. 5, věty první, a § 218 písm. c) o. s. ř. odmítl.

Výrok o nákladech dovolacího řízení odpovídá tomu, že žádnému z účastníků, kromě dovolatele, náklady v tomto řízení nevznikly (§ 243b odst. 5, věta první, § 224 odst. 1, § 146 odst. 3 o. s. ř.).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 29. června 2010

JUDr. Miroslava Jirmanová , v. r.

předsedkyně senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru