Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

20 Cdo 121/2007Usnesení NS ze dne 22.10.2008

KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2008:20.CDO.121.2007.1
Dotčené předpisy

§ 237 odst. 1 písm. c) předpisu č. 99/1963 Sb.

§ 237 odst. 3 písm. c) předpisu č. 99/1963 Sb.

§ 238a odst. 1 písm. c) předpisu č. 99/1963 Sb.

§ 238a odst...

více

přidejte vlastní popisek

20 Cdo 121/2007

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové a JUDr. Vladimíra Mikuška v exekuční věci oprávněné I. N., a. s. „v likvidaci,“, zastoupené advokátem, proti povinné T.-S. P., a. s., zastoupené advokátkou, pro 10.020.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. 16 Nc 13284/2005, o dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích ze dne 9. 5. 2006, č.j. 23 Co 151/2006-120, takto:

Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

V záhlaví uvedeným rozhodnutím krajský soud potvrdil usnesení ze dne 22. 11. 2005, č.j. 16 Nc 13284/2005-55, jímž okresní soud nařídil podle notářského zápisu notáře v H. K., ze dne 11. 6. 2002, NZ 243/2002 (N 246/2002), k vymožení pohledávky ve výši 10.020.000,- Kč s úroky za období od 1. 5. 2003 do 31. 8. 2005 ve výši 5.204.935,80 Kč na majetek povinné exekuci, jejímž provedením pověřil soudního exekutora. Předpoklady pro nařízení exekuce ve smyslu ustanovení § 44 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 120/2001 Sb.“), měl odvolací soud za splněny, zejména uzavřel, že „námitka započtení není námitkou rozhodnou pro nařízení exekuce;“ předpokladem pro její nařízení je však tvrzení oprávněné, že povinná nesplnila to, co jí ukládá vykonatelný titul. Právo domáhat se nařízení exekuce ihned při splatnosti pohledávky s příslušenstvím, argumentuje dále odvolací soud, přešlo na oprávněnou jako právo spojené s postoupenou pohledávkou, tedy – jinak vyjádřeno – ustanovení § 36 odst. 3 zákona č. 120/2001 Sb., jež připouští nařízení exekuce ve prospěch jiného, než kdo je uveden v rozhodnutí jako oprávněný, se nevztahuje toliko na exekuční tituly, jimiž jsou rozhodnutí soudu, nýbrž i na ostatní exekuční tituly uvedené v ustanovení § 40 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb.

Rozhodnutí odvolacího soudu napadla povinná dovoláním, v němž ohlásila dovolací důvod uvedený v § 241a odst. 2 písm. b) o.s.ř. (rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci). S odůvodněním, že právo domáhat se nařízení exekuce ihned při splatnosti není příslušenstvím ani zajištěním pohledávky, nýbrž právem podle zvláštního právního předpisu, a proto není převoditelné postupem podle § 524 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „obč. zák.“), namítá, že oprávněné nesvědčí právo z exekučního titulu. Smlouva o úvěru, ze které vznikla vymáhaná pohledávka, a notářský zápis se svolením k vykonatelnosti této pohledávky, jehož podstatnou náležitostí je mj. označení osoby, jejíž pohledávka má být splněna, jsou navzájem nezávislé a různým právním režimem se řídící právní úkony; mezi nabyvatelem pohledávky a povinným musí proto být znovu uzavřena dohoda ve formě notářského zápisu. Převod práva ve smyslu ustanovení § 36 odst. 3 zákona č. 120/2001 Sb. lze podle dovolatelky prokazovat pouze u rozhodnutí, kterým notářský zápis není, a proto není možné nařídit exekuci na základě notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti ve prospěch jiného, než kdo je v tomto zápise uveden jako oprávněný. Dále prosazuje, že nárok oprávněné musí být při nařízení a provádění exekuce postaven najisto; vzhledem k tomu, že uvedení v předešlý stav je v exekučním řízení vyloučeno, má za nesprávný závěr, že jedním z předpokladů pro nařízení exekuce je pouhé tvrzení o nesplnění povinnosti uložené titulem. K závěru, že ve fázi nařízení výkonu se nelze zabývat otázkou zániku vymáhané pohledávky započtením, dospěla judikatura v době, kdy výkon rozhodnutí prováděl výhradně soud. V exekučním řízení podle zákona č. 120/2001 Sb. se aplikuje občanský soudní řád pouze přiměřeně a použití postupu ustáleného pro soudní výkon rozhodnutí v exekučním řízení – obzvlášť v případě vymáhání zaniklé pohledávky – je nepřiměřené a ohrožující práva povinné, neboť exekutor při provádění exekuce postupuje nezávisle na soudu a bez ohledu na probíhající řízení o zastavení nebo odložení exekuce. Dovolatelka dále poukazuje na to, že vzhledem k tomu, že u soudu prvního stupně probíhalo mezi týmiž účastníky a pro tutéž pohledávku řízení o soudní prodej zástavy, z něhož bylo soudu známo, že existence vymáhané pohledávky je přinejmenším sporná, měl exekuční soud nařídit jednání nebo vyslechnout povinnou. S ohledem na předběžné opatření, kterým bylo oprávněné uloženo zdržet se do pravomocného ukončení řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 25 C 187/2005 uspokojení pohledávky za povinným ze smlouvy o úvěru reg. č. 270/TÚ/34/02 ze dne 6. 6. 2002 podáváním návrhů na nařízení exekuce nebo výkonu rozhodnutí mj. na základě notářského zápisu, který je v tomto řízení exekučním titulem, navrhla povinná, aby dovolací soud odložil vykonatelnost napadeného rozhodnutí. Závěrem navrhla, aby dovolací soud rozhodnutí soudů obou stupňů zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Oprávněná ve vyjádření označila dovolání za nepřípustné, neboť dovolatelkou předložené otázky nemají zásadní právní význam. Připomněla, že předběžné opatření bylo k jejímu odvolání zrušeno a soudem prvního stupně byl poté návrh na jeho vydání zamítnut. Navrhla proto, aby dovolací soud návrhu na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí nevyhověl a dovolání jako nepřípustné odmítl, případně jako nedůvodné zamítl.

Dovolání není přípustné.

Podle ustanovení § 236 odst. 1 o.s.ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Je-li napadeným rozhodnutím – jako v projednávaném případě – usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení, kterým soud prvního stupně rozhodl o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí (exekuce, viz § 130 zákona č. 120/2001 Sb.), je dovolání ve smyslu § 238a odst. 1 písm. c) o.s.ř. přípustné za podmínek vymezených v § 237 odst. 1 písm. b) nebo c) o.s.ř. (srov. § 238a odst. 2 o.s.ř.). Protože použití ustanovení § 237 odst. 1 písm. b) o.s.ř. je vyloučeno (usnesení soudu prvního stupně nepředcházelo dřívější, odvolacím soudem zrušené, rozhodnutí téhož soudu), zbývá přípustnost dovolání vyvozovat již jen z ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o.s.ř., které ji spojuje se závěrem dovolacího soudu, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. O takový případ jde zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem (§ 237 odst. 3 o.s.ř.).

Dovolací přezkum předjímaný ustanovením § 237 odst. 1 písm. c) o.s.ř. je předpokládán zásadně pro posouzení otázek právních, navíc otázek zásadního významu; dovolání lze tudíž odůvodnit jedině ustanovením § 241a odst. 2 písm. b) o.s.ř., tj. tím, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Tímto důvodem, kterým (mimo jiné) dovolatelka správnost rozhodnutí poměřuje, je dovolací soud vázán (včetně jeho konkretizace) a pouze v jeho intencích posuzuje, zda rozhodnutí odvolacího soudu má skutečně zásadní právní význam (§ 242 odst. 3, věta první, o.s.ř.).

V projednávané věci je exekučním titulem notářský zápis se svolením k vykonatelnosti (§ 71a zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti /notářský řád/, ve znění pozdějších předpisů) sepsaný dne 11. 6. 2002 notářem v H. K. JUDr. M. M. o dohodě uzavřené mezi povinnou a U. b., a. s., jíž povinná svolila, aby byl notářský zápis za podmínky, že jí bude U. b., a. s., na základě smlouvy o úvěru ze dne 6. 6. 2002, registrační číslo 270/TU/34/02, poskytnut úvěr ve výši 22.000.000,- Kč, přímo vykonatelný co do její povinnosti uhradit pohledávku ve výši 22.000.000,- Kč se specifikovanými úroky, neuhradí-li pohledávku s příslušenstvím nejpozději do 20. 4. 2007. Oprávněná svoji aktivní legitimaci dokládá smlouvami o postoupení pohledávky ze dnů 15. 7. 2004 a 21. 7. 2004.

Dovolatelka netvrdí, že napadené rozhodnutí je zásadního právního významu, a hodnocením argumentace v dovolání obsažené k takovému závěru dospět nelze, jelikož není žádného podkladu pro úsudek, že odvolací soud při posuzování otázek, jež jsou ve stadiu nařízení exekuce významné (věcné posouzení návrhu na nařízení exekuce zahrnuje pouze to, zda exekuční titul byl vydán orgánem, který k tomu měl pravomoc, zda je vykonatelný po stránce formální a materiální, zda oprávněný a povinný jsou věcně legitimováni, zda – jde-li o vymožení peněžitého plnění – je exekuce navrhována v takovém rozsahu, který stačí k uspokojení oprávněného, zda k vydobytí peněžité pohledávky nepostačuje výkon rozhodnutí nařízený nebo exekuce prováděná jiným způsobem a zda právo není prekludováno), uplatnil právní názory nestandardní, resp. vybočující z mezí ustálené soudní praxe.

Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 29. 11. 2005, sp. zn. 20 Cdo 986/2005, za nesprávný označil závěr (vyvozovaný ze zásady, že notářský zápis nemá hmotněprávní povahu), podle něhož dojde-li k postoupení pohledávky vtělené do notářského zápisu na jiného, nemůže být tento zápis pro nového věřitele titulem. V citovaném rozhodnutí Nejvyšší soud (i s poukazem na své usnesení ze dne 10. 10. 2000, sp. zn. 21 Cdo 267/2000, uveřejněné v časopise Soudní judikatura 1/2001 pod č. 15) vysvětlil, že důsledkem procesněprávního charakteru tohoto typu exekučního titulu je pouze to, že případná neexistence nároku podle hmotného práva není důvodem k zamítnutí návrhu na nařízení exekuce, nýbrž jen k zastavení exekuce (§ 268 odst. 1 písm. h/ o.s.ř.). K obdobnému závěru o způsobilosti notářského zápisu být podkladem pro exekuci s účastníky odlišnými od účastníků notářského zápisu Nejvyšší soud dospěl v usnesení ze dne 7. 2. 2007, sp. zn. 20 Cdo 2136/2006, v němž dovodil, že je-li možno nakládat s pohledávkou přiznanou rozhodnutím soudu, není důvod, aby totéž neplatilo o pohledávce vtělené do notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti.

Výrazem ustálené soudní praxe je i závěr, že (tvrzený) zánik vymáhané pohledávky v důsledku započtení vzájemných pohledávek nepředstavuje skutečnost ve smyslu § 44 odst. 10 zákona č. 120/2001 Sb. pro nařízení exekuce rozhodnou; soud v tomto směru vychází z tvrzení oprávněného, že exekučním titulem přiznané právo není splněno (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. 12. 2005, sp. zn. 20 Cdo 2529/2005, stanovisko Nejvyššího soudu ČSR ze dne 18. 2. 1981 „Ze zhodnocení rozhodování soudů a státních notářství při výkonu rozhodnutí,“ Cpj 159/79, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek 9-10/1981 pod č. 21). Taková okolnost může být významná a přísluší o ní rozhodovat toliko v řízení o zastavení exekuce (srov. § 268 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 52 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb.).

Námitkou, že soud prvního stupně před nařízením exekuce povinnou nevyslechl, uplatňuje dovolatelka dovolací důvod uvedený v § 241a odst. 2 písm. a) o.s.ř., který je vyhrazen vadám řízení, jež mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, a který přípustnost dovolání podle § 237 odst. 1 písm. c) o.s.ř. (§ 238a odst. 2 o.s.ř.) založit nemůže.

Není-li dovolání přípustné podle žádného v úvahu připadajícího ustanovení občanského soudního řádu, Nejvyšší soud je podle § 243b odst. 5, věty první, a § 218 písm. c) o.s.ř. odmítl.

K návrhu na odklad vykonatelnosti dovolací soud poznamenává, že užití institutu odkladu vykonatelnosti je v řízení o dovolání proti usnesení, jímž bylo rozhodnuto o návrhu na nařízení exekuce (§ 238a odst. 1 písm. c) o.s.ř., § 130 zákona č. 120/2001 Sb.) z povahy věci vyloučeno (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 6. 2006, sp. zn. 20 Cdo 1084/2006).

O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§ 87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb.)

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 22. října 2008

JUDr. Pavel Krbek, v. r.

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru