Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

20 Cdo 109/2019Usnesení NS ze dne 25.03.2020

HeslaPřípustnost dovolání
KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2020:20.CDO.109.2019.1
Dotčené předpisy

§ 237 o. s. ř.

§ 238 odst. 1 písm. h) o. s. ř.

Podána ústavní stížnost

II. ÚS 1767/20


přidejte vlastní popisek

20 Cdo 109/2019-817

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Aleše Zezuly a JUDr. Zbyňka Poledny v exekuční věci oprávněné Teco a. s., se sídlem v Kolíně IV, Průmyslová zóna Šťáralka 984, identifikační číslo osoby 46357301, zastoupené Mgr. Tomášem Bejčkem, advokátem se sídlem v Praze, Dukelských hrdinů 976/12, proti povinné ELKO EP, s. r. o., se sídlem v Holešově, Všetuly, Palackého 493, identifikační číslo osoby 25508717, zastoupené JUDr. Lenkou Příkazskou, advokátkou se sídlem v Praze 1, Vodičkova 710/31, pro nepeněžité plnění, vedené u Okresního soudu v Kroměříži pod sp. zn. 32 EXE 319/2016, o dovolání oprávněné proti usnesení Krajského soudu v Brně – pobočky ve Zlíně ze dne 15. srpna 2018, č. j. 58 Co 380/2017-735, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Oprávněná je povinna zaplatit povinné na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 2 178 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám advokátky JUDr. Lenky Příkazské.

Odůvodnění:

Ve shora označené věci je exekuce vedena soudní exekutorkou JUDr. Janu Tvrdkovou, Exekutorský úřad Praha 4 (dále „exekutorka“), podle vykonatelného usnesení Městského soudu v Praze ze dne 12. 2. 2015, č. j. 2 Nc 1029/2015-116 (dále jen „exekuční titul“), jímž bylo předběžným opatřením povinné uloženo, aby se zdržela v České republice výroby, nabídky, uvádění na trh, užívání, vystavování, skladování, držení výrobků označených

TI2-40B, JA2-02B, WTC2-21/G, EST-2, BPS3-01M, BPS3-02M, MI3-02M, MI3-02M/iNELS2, CU3-01M, CU3-02M, DA3-22M, LBC3-02M, DCDA-33M/RGB, SA3-02M, SA3-04M, SA3-06M, SA3-012M, SA3-01B, SA3-02B, JA3-02B/DC, TI3-60M, IM3-140M, TI310B, IM3-20B, IM3-40B, TI3-40B, IM3-80B, DAC3-04M, DAC3-04B, ADC3-40M, WSB3-20, WSB3-40, WMR3-11, IDRT3-1, RFDA-73M/RGB, GSB3-40, GSB3-60, GSB3-80, EST-3, dále aby se zdržela výroby, nabídky, uvádění na trh, užívání, vystavování, skladování, držení či pořádání uživatelských školení ohledně výrobků obsahujících buď samostatně anebo ve spojení s jinými výrobky systém pro elektronický přenos dat v oblasti automatizace budov a průmyslové automatizace, zahrnující alespoň jednu účastnickou stanici typu „master“, alespoň jednu účastnickou stanici typu „slave“, přičemž účastnické stanice jsou opatřeny procesorem s kódováním výstupu a dekódováním vstupu, a dále zahrnující napáječ systému a alespoň jednu napájecí a komunikační dvoudrátovou sběrnici pro poloduprexní přenos kódovaných dat v systému, vyznačující se tím, že sběrnice je připojena k napáječi přes první impedanční oddělovač, procesor účastnické stanice je připojen ke sběrnici přes druhý impedanční oddělovač, dekodér na vstupu procesoru je tvořen časově klíčovaným impulzním detektorem pro příjem a dekódovaná časově ohraničených kódovaných datových impulzů, který je přes sériově zapojenou vazební impedanci připojen ke kladnému vodiči sběrnice a mezi kladný vodič a záporný vodič sběrnice je zapojena budící impedance v sérii se spínacím prvkem modulátoru pro šíření ohraničených kódovaných datových impulzů a výstupu procesoru do systému pro sběrnici, a to vše s výjimkou výrobků ADC2-40M, DA2-22M, DAC2-04B, DAC2-04M, DIM6, HC2-01B/AC, HC2-01B/DC, IART2-1, IDRT2-1, IM2-140M, IM2-20B, IM2-40B, IM2-80B, KEY2-01, KEY2-01R, LBC2-02M, LM2-11B, SA2-012M, SA2-01B, SA2-02B, SA2-02M, SA2-04M, SOPHY2, SOPHY2-L, WMR2-11, WSB2-20, WSB2-40 a WSB2-80, a aby se zdržela umísťování označení „CIB“ na elektrické a elektronické výrobky nebo jejich obaly, nabídky, skladování a uvádění na trh elektrických a elektronických výrobků pod označením „CIB“, užívání označení „CIB“ v obchodních listinách a v reklamě, a to ve spojení s elektrickými a elektronickými výrobky, s výjimkou výrobků ADC2-40M, DA2-22M, DAC2-04B, DAC2-04M, DIM6, HC2-01B/AC, HC2-01B/DC, IART2-1, IDRT2-1, IM2-140M, IM2-20B, IM2-40B, IM2-80B, KEY2-01, KEY2-01R, LBC2-02M, LM2-11B, SA2-012M, SA2-01B, SA2-02B, SA2-02M, SA2-04M, SOPHY2, SOPHY2-L, WMR2-11, WSB2-20, WSB2-40 a WSB2-80.

Okresním soudem v Kroměříži (dále „soud prvního stupně“) pověřená exekutorka (viz usnesení soudu prvního stupně ze dne 4. 3. 2016, č. j. 32 EXE) exekuci prováděla ukládáním peněžitých pokut po 50 000 Kč (s odkazem na exekučním příkazy ze dne 1. 4. 2016, č. j. 095 EX 306/16-018, ve znění opravného usnesení ze dne 4. 4. 2016, č. j. 095 EX 306/16-023, a ze dne 7. 4. 2016, č. j. 095 EX 306/16-028).

Soud prvního stupně usnesením ze dne 1. 9. 2017, č. j. 32 EXE 319/2016-591, zamítl návrh povinného na zastavení (výrok I.) a odklad (výrok II.) exekuce, neboť webovými stránkami povinné bylo prokázáno, že povinnosti jí uložené exekučním titulem porušuje (na webové prezentaci povinné byly stále zobrazitelné manuály či katalogy k výrobkům exekučním titulem zapovězeným).

Krajský soud v Brně – pobočka ve Zlíně (dále „odvolací soud“) usnesením ze dne 15. 8. 2018, č. j. 58 Co 380/2017-735, usnesení soudu prvního stupně ve výroku I. změnil tak, že exekuci zastavil (výrok I. usnesení odvolacího soudu), současně zastavil řízení o odkladu provedení exekuce (výrok II.) a rozhodl o náhradě nákladů exekuce (výroky III. a IV.). V odůvodnění zdůraznil, že exekuční titul byl usnesením Městského soudu v Praze ze dne 5. 1. 2018, č. j. 2 Nc 1029/2015-288, zrušen, což je důvodem pro zastavení exekuce podle § 268 odst. 1 písm. b) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále „o. s. ř.“). Protože exekutorka usnesením ze dne 17. 1. 2018, č. j. 095 Ex 306/16-157, exekuci (pravomocně) odložila do právní moci rozhodnutí o návrhu povinné na zastavení exekuce, odvolací soud shledal v následném návrhu na odklad exekuce překážku ve věci rozhodnuté (§ 159a odst. 4 o. s. ř.), tudíž řízení o odkladu provedení exekuce podle § 104 odst. 1 věty první o. s. ř. zastavil. Bylo-li znaleckým posudkem znalce v oboru patenty a vynálezy JUDr. Vladimíra Zamrzly ze dne 8. 12. 2017 v nalézacím řízení „osvědčeno, že se povinná nedopouští zásahu do průmyslových práv oprávněné či že se chová nekalosoutěžně“, pak nedošlo k porušení povinností plynoucích z exekučního titulu, tudíž „nařízení exekuce nebylo namístě“ a zavinění ve vztahu k zastavení exekuce „nelze přičíst povinné“; odvolací soud proto povinnosti k náhradě nákladů exekuce (řízení) uložil oprávněné (§ 89 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „ex. řád“).

Oprávněná podala proti usnesení odvolacího soudu dovolání, jehož přípustnost vymezila tvrzením, že se odvolací soud při řešení otázek procesního práva odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, nebo tyto otázky dosud nebyly v rozhodování dovolacího soudu řešeny. Rozhodnými otázkami ve znění dovolání jsou:

1/ zda je exekuční soud oprávněn posuzovat věcnou správnost exekučního titulu, přičemž při řešení této otázky se odvolací soud odchýlil od rozhodovací praxe dovolacího soudu, konkrétně od usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. dubna 1999, sp. zn. 21 Cdo 2020/98, uveřejněné pod číslem 4/2000 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. října 2002, sp. zn. 20 Cdo 554/2002, uveřejněné pod číslem 62/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. prosince 2004, sp. zn. 20 Cdo 1570/2003, uveřejněné pod číslem 58/2005 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. srpna 2006, sp. zn. 20 Cdo 1558/2006;

2/ zda lze v exekučním řízení dojít k závěru, že oprávněná zavinila zastavení exekuce jen proto, že byl exekuční titul zrušen, přičemž při řešení této otázky se odvolací soud odchýlil od rozhodovací praxe dovolacího soudu (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. srpna 2015, sp. zn. 26 Cdo 4287/2014);

3/ zda je možné, aby soud při stanovení náhrady nákladů exekučního řízení při zastavení exekuce nezohledňoval, že se povinný řídil povinnostmi uloženými exekučním titulem - tato otázka nebyla doposud v rozhodovací praxi dovolacího soudu řešena, popř. se při řešení této otázky odvolací soud odchýlil od rozhodovací praxe dovolacího soudu (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. srpna 2015, sp. zn. 26 Cdo 4287/2014);

4/ zda může exekuční soud bez dalšího přebírat závěry znaleckého posudku, aniž by tyto závěry ověřoval jinými důkazy - při řešení této otázky se odvolací soud odchýlil od rozhodovací praxe dovolacího soudu konkrétně od rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 16. února 1995, sp. zn. Cdon 24/94, a rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. února 2016, sp. zn. 25 Cdo 878/2014;

5/ zda je v souladu s procesními předpisy, aby exekuční soud rozhodl o odvolání povinného na základě tvrzení a důkazů povinného, které nebyly v odvolacím řízení předloženy, ale které byly uvedeny v (novém) návrhu na zastavení exekuce, podaném až po odvolání povinného, a to nezávisle na něm;

6/ zda je pro posouzení oprávněnosti exekuce pro nepeněžité plnění po dobu platnosti exekučního titulu podstatné, že exekuční titul byl následně zrušen;

7/ zda je exekuční soud oprávněn hodnotit důkazy předložené výlučně v nalézacím řízení a činit z nich závěry;

8/ zda má rozhodnutí o nákladech exekučního řízení či konstatování procesního zavinění ve vztahu k zastavení exekuce vliv na posouzení oprávněnosti vydaných pokut v exekučním řízení,a

9/ zda je povinný povinen dodržovat povinnosti spočívající v nepeněžitém plnění stanoveném exekučním titulem, který byl později zrušen nebo byl vydán neoprávněně,

přičemž otázky ad 5) až 9) doposud nebyly v rozhodování dovolacího soudu řešeny.

Z uvedených důvodů oprávněná navrhla, aby dovolací soud napadené usnesení odvolacího soudu zrušil a věc vrátil tomuto soudu „k novému projednání a rozhodnutí“.

Povinná se k dovolání vyjádřila nesouhlasně. Odvolací soud se věcnou správností exekučního titulu mimo svou pravomoc nezaobíral, pouze konstatoval pravomocné zrušení exekučního titulu (mající účinky ex tunc). Při posuzování otázky náhrady nákladů řízení správně přihlédl k relevantním specifikům exekučního titulu vydaného formou předběžného opatření.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (viz § 10a o. s. ř.) o dovolání rozhodl podle občanského soudního řádu ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony), dále opět „o. s. ř.“, a po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou (účastnicí exekučního řízení podle § 36 odst. 1 ex. řádu) ve lhůtě uvedené v ustanovení § 240 odst. 1 o. s. ř., dospěl bez jednání (srov. § 243a odst. 1 o. s. ř.) k závěru, že dovolání není přípustné.

Podle § 238 odst. 1 písm. h) o. s. ř. dovolání podle § 237 není přípustné proti rozhodnutím v části týkající se výroku o nákladech řízení.

Podle § 237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Z obsahu dovolání je zřejmé, že dovolatelčiny předestřené otázky směřují toliko proti výroku I. usnesení odvolacího soudu (o zastavení exekuce) a (převážně) proti výrokům III. a IV. usnesení odvolacího soudu (o náhradě nákladů řízení resp. exekuce). Výroku II., o odkladu provedení exekuce (odvolací soud uvedené řízení zastavil pro překážku věci rozhodnuté), se argumentace dovolání nedotýká ani okrajově, lze-li současně dovozovat, že si dovolatelka byla ohledně této výrokové části zřejmě vědoma zákonného limitu v podobě nepřípustnosti dovolání podle § 238 odst. 1 písm. d) o. s. ř.

Námitkami, které jsou zahrnuty do otázek 2) až 8), oprávněná brojí proti výrokům o náhradě nákladů exekuce. Odvolací soud se totiž zabýval otázkou zavinění ve vztahu k zastavení exekuce ve smyslu § 89 věty první ex. řádu, tj. určujícím hlediskem pro uložení povinnosti hradit náklady zastavené exekuce. Pouze v této souvislosti zmiňoval (nikoli hodnotil) závěry znaleckého posudku a další okolnosti případu. V tomto rozsahu námitek proto dovolání oprávněné není přípustné podle § 238 odst. 1 písm. h) o. s. ř.

Na řešení otázek, zda je exekuční soud oprávněn posuzovat věcnou správnost exekučního titulu (ad 1/) a zda je povinný povinen dodržovat povinnosti spočívající v nepeněžitém plnění stanoveném později zrušeným či neoprávněně vydaným exekučním titulem (ad 9/), které by mohly být v obecné rovině vztaženy k důvodu pro zastavení exekuce (§ 268 o. s. ř.), napadené usnesení nezávisí.

Nejvyšší soud ve své konstantní judikatuře opakovaně vysvětlil, že má-li být dovolání přípustné podle ustanovení § 237 o. s. ř. proto, že napadené rozhodnutí závisí na řešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, musí být z dovolání patrno, o kterou otázku hmotného nebo procesního práva jde a od které ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu se řešení této otázky hmotného nebo procesního práva odvolacím soudem odchyluje (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. srpna 2013, sen. zn. 29 NSCR 55/2013, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. září 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 4/2014, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. dubna 2018, sp. zn. 20 Cdo 720/2018). Nedílným předpokladem pro řádné naplnění výše uvedeného je skutečnost, že dovolatelem namítaný rozpor rozhodovací praxe dovolacího soudu s napadeným rozhodnutím nesmí být toliko zdánlivý, nýbrž svým obsahem či právními závěry musí být posuzovaná rozhodnutí ve skutečném (objektivním) rozporu.

V posuzované věci odvolací soud při rozhodování o zastavení exekuce vyšel výlučně ze zjištění, že exekuční titul byl usnesením Městského soudu v Praze ze dne 5. 1. 2018, č. j. 2 Nc 1029/2015-288, zrušen. Zpochybňování správnosti exekučního titulu předpokládá imanentní úvahy soudu o správnosti (zákonnosti) exekučního titulu na základě vlastních skutkových zjištění vycházejících z jím provedeného dokazování; z průběhu zkoumaného řízení a z odůvodnění napadeného usnesení jednoznačně plyne, že odvolací soud tímto směrem své jednání, úvahy a závěry nevedl, logicky proto, že exekuční titul byl zrušen (čímž je exekuční soud vázán) se zákonným důsledkem v podobě zastavení exekuce (§ 268 odst. 1 písm. b/ o. s. ř.). Všechna dovolatelem oznámená judikatorní rozhodnutí k otázce ad 1) - tj. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. dubna 1999, sp. zn. 21 Cdo 2020/98, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. října 2002, sp. zn. 20 Cdo 554/2002, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. prosince 2004, sp. zn. 20 Cdo 1570/2003, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. srpna 2006, sp. zn. 20 Cdo 1558/2006 - se vztahují ke zpochybnění správnosti exekučního titulu ve shora uvedeném smyslu (nikoli tedy v souvislosti s tím, že exekuční titul byl zrušen nebo se stal neúčinným), tudíž označená judikatura dovolacího soudu nemůže být s napadeným usnesením v rozporu (po skutkové stránce a podstatou řešených právních otázek se zcela míjí, neboť u zrušeného exekučního titulu je zbytečné zabývat se jeho správností). V konečném důsledku to znamená, že ani v části těch námitek, které nelze jednoznačně přiřadit k výrokům o náhradě nákladů exekuce, dovolatelka předpoklad přípustnosti dovolání nevystihla (§ 237 o. s. ř.).

Nejvyšší soud proto dovolání oprávněné podle § 243c odst. 1 o. s. ř. odmítl.

V tomto případě se rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení nezdůvodňuje (viz § 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).

Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 25. 3. 2020

JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D.

předsedkyně senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru