Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

11 Tz 25/2001Rozsudek NS ze dne 01.03.2001

EcliECLI:CZ:NS:2001:11.TZ.25.2001.1

přidejte vlastní popisek

11 Tz 25/2001

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání konaném dne 1. března 2001 v senátě složeném z předsedy JUDr. Karla Hasche a soudců JUDr. Antonína Draštíka a JUDr. Stanislava Rizmana stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného J. G., proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 24. 11. 2000, sp. zn. 7 To 623/2000, a podle § 268 odst. 2 tr. ř., § 269 odst. 2 tr. ř. a § 270 odst. 1 tr. ř. rozhodl takto:

Usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 24. 11. 2000, sp. zn. 7 To 623/2000, a v řízení, jež tomuto usnesení předcházelo, bylv neprospěch obviněného J. G. p o r u š e n z á k o n v ustanoveních § 2 odst. 13, § 33 odst. 1 a § 233 odst. 1 tr. ř.

Toto usnesení sezrušuje. Dále se zrušují všechna další rozhodnutí, na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Krajskému soudu v Ostravě sepřikazuje, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

Odůvodnění:

Rozsudkem Okresního soudu ve Vsetíně ze dne 15. 8. 2000, č. j. 4 T 181/99-468, byl obviněný J. G. uznán vinným trestným činem podvodu podle § 250 odst. 2 tr. zák., za který byl odsouzen jednak k trestu odnětí svobody v trvání 1 roku, jehož výkon mu byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání tří let, současně mu bylo uloženo, aby ve zkušební době podle svých sil nahradil škodu, kterou trestným činem způsobil, jednak k peněžitému trestu ve výměře 20 000 Kč a pro případ, že by ve stanovené lhůtě nebyl vykonán, byl mu stanoven náhradní trest odnětí svobody v trvání dvou měsíců. Dále byl obviněný zavázán zaplatit Z. D. M. se sídlem v R., okres V., jako náhradu škody částku ve výši 156 282,34 Kč, přičemž se zbytkem nároku na náhradu škody byl tento poškozený odkázán na řízení ve věcech občanskoprávních.

Trestného činu podvodu se podle výroku rozsudku okresního soudu dopustil tím, že v době od srpna 1997 do listopadu 1997 v H., okres V., jako pracovník VÚ L. v souvislosti s odstraňováním povodňových škod, odčerpal ke škodě Z. D. M. se sídlem v R., okres V., celkem nejméně 9196 litrů nafty v hodnotě nejméně 156 282,34 Kč, když využil toho, že vojenský útvar dodával naftu do nádrže družstva, odkud jí pak pro svá vozidla postupně v dodaném množství odčerpával, přičemž v nádrži se nacházela též nafta patřící zmíněnému družstvu a dosáhl toho tím, že u vojenské cisterny při přečerpávání nafty do nádrže družstva nastavil ventily u měřidla cisterny tak, že nafta sice protekla měřidlem, ale na základě zpětného chodu se z podstatné části vracela zpět do cisterny, v důsledku čehož se na měřidle objevilo větší množství nafty přečerpané do nádrže, než tomu bylo ve skutečnosti, když si byl vědom, že družstvo skutečně dodané množství nafty nepřezkoumávalo a doklady o dodané naftě vedlo podle stavu měřidla vojenské cisterny a získanou naftu pak ve svůj prospěch rozprodal.

Odvolání obviněného proti tomuto rozsudku bylo usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 24. 11. 2000, sp. zn. 7 To 623/2000, zamítnuto jako nedůvodné.

Proti tomuto usnesení podal ministr spravedlnosti ve prospěch obviněného stížnost pro porušení zákona, ve které poukazuje na to, že veřejné zasedání o odvolání bylo krajským soudem konáno v nepřítomnosti obviněného, ač o něm nebyl řádně vyrozuměn, a bylo tak zásadním způsobem porušeno jeho právo na obhajobu. Ministr spravedlnosti proto navrhuje, aby Nejvyšší soud vyslovil, že napadeným usnesením byl v neprospěch obviněného porušen zákon v ustanoveních § 40 odst. 3 Listiny základních práv a svobod, § 2 odst. 13, § 233 odst. 1 tr. ř., aby toto rozhodnutí zrušil a dále postupoval podle § 270 odst. 1 tr. ř.

Nejvyšší soud přezkoumal podle § 267 odst. 1 tr. ř. z podnětu této stížnosti pro porušení zákona napadené usnesení krajského soudu, jakož i řízení, jež mu předcházelo, a zjistil, že zákon byl porušen způsobem, na který ministr spravedlnosti poukazuje.

Odvolání, které podal obviněný proti rozsudku soudu prvního stupně, bylo podáno včas, a Krajský soud v Ostravě nařídil k jeho projednání veřejné zasedání na 20. 10. 2000 v 9.15. hod. K tomuto zasedání se obviněný nedostavil, doručení předvolání nebylo vykázáno. Krajský soud proto odročil veřejné zasedání za účelem opětovného předvolání obviněného na 24. 11. 2000 na 8.00 hod. Předseda senátu pak dal pokyn kanceláři soudu, aby obviněného předvolala k novému veřejnému zasedání. Dne 24. 11. 2000 v 8.00 hod. se obviněný k veřejnému zasedání nedostavil. Jelikož doručení předvolání obviněného bylo ve spise řádně vykázáno na den 29. 10. 2000, soud veřejné zasedání konal v jeho nepřítomnosti a po jednání vydal napadené usnesení. Téhož dne v 9.25 hodin se obviněný k soudu dostavil se svým obhájcem a vykázal se předvoláním k veřejnému zasedání na 24. 11. 2000 v 9.25 hodin. Toto předvolání je součástí spisu. Plnou moc k zastupování v trestním řízení dal obviněný obhájci dne 2. 11. 2000, ten vypracoval odůvodnění odvolání obviněného, které předal soudu po tom, co se dostavil ke krajskému soudu dne 24. 11. 2000 v 9.25 hod.

Ze spisového materiálu je patrno, že kancelář soudu omylem uvedla na předvolání obviněného nesprávnou hodinu konání veřejného zasedání, což však z doručenky, kterou měl soud k dispozici, patrno nebylo.

Podle čl. 40 odst. 2 Listiny základních práv a svobod má obviněný právo, aby mu byl poskytnut čas a možnost k přípravě obhajoby a aby se mohl hájit sám nebo prostřednictvím obhájce. Uvedené ustanovení zakotvující právo obviněného na obhajobu je v trestním řádu rozvedeno v ustanovení § 33 odst. 1, podle něhož má obviněný právo vyjádřit se ke všem skutečnostem, které jsou mu kladeny za vinu a k důkazům o nich. Může uvádět okolnosti sloužící k jeho obhajobě, činit návrhy a podávat žádosti a opravné prostředky. Má právo zvolit si obhájce a s ním se radit i během úkonů prováděných orgánem činným v trestním řízení. Ustanovení § 2 odst. 13 tr. ř. pak stanoví, že orgány činné v trestním řízení jsou povinny obviněnému umožnit uplatnění jeho práv.

Z uvedených skutečností týkajících se dosavadního řízení je zřejmé, že pochybením při předvolání a provedením veřejného zasedání v nepřítomnosti obviněného, bylo v řízení o odvolání podstatně zkráceno jeho právo na obhajobu, přičemž byla znemožněna i účast zvoleného obhájce u veřejného zasedání. Napadené usnesení bylo tedy vydáno na podkladě vadného postupu řízení.

Nejvyšší soud proto vyslovil, že napadeným rozhodnutím a v řízení, jež mu předcházelo, byl v neprospěch obviněného porušen zákon v citovaných ustanovení trestního řádu. Napadené rozhodnutí pak zrušil a krajskému soudu přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

V novém řízení Krajský soud v Ostravě znovu provede veřejné zasedání o odvolání obviněného za dodržení všech jeho práv na obhajobu. Přitom znovu přezkoumá postupem podle § 254 odst. 1 tr. ř. zákonnost a odůvodněnost všech výroků rozsudku napadeného odvoláním, jakož i správnost postupu řízení, které mu předcházelo. Vzhledem k povaze porušení zákona, ke kterému v této věci došlo, z něhož vyplývá, že pro důsledné zachování práva obviněného na obhajobu v této trestní věci, je nezbytné provést odvolací řízení znovu tak, aby jemu i jeho obhájci byla umožněna účast na něm, Nejvyšší soud po tom, co tuto skutečnost zjistil, nepřezkoumával řízení, které řízení o odvolání předcházelo, tedy řízení před soudem prvního stupně ani správnost a odůvodněnost rozsudku tohoto soudu. Tento postup musí být plně ponechán na odvolacím soudu, neboť jinak by opakování řízení o odvolání před ním postrádalo zákonný smysl.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není stížnost pro porušení zákona přípustná.

V Brně dne 1. března 2001

Předseda senátu

JUDr. Karel Hasch

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru