Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

11 Tvo 5/2020Usnesení NS ze dne 31.03.2020

HeslaNahrazení vazby
Nahrazení vazby probačním dohledem
Vazba
KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2020:11.TVO.5.2020.1
Dotčené předpisy

§ 148 odst. 1 písm. c) tr. ř.


přidejte vlastní popisek

11 Tvo 5/2020-1005

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 31. 3. 2020 o stížnosti obžalovaného V. Š., narozeného XY, t. č. ve výkonu vazby ve Věznici Plzeň, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 18. 2. 2020, sp. zn. 7 To 21/2020, v trestní věci vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 33 T 13/2019, takto:

Podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. řádu se stížnost obžalovaného V. Š. zamítá.

Odůvodnění:

1. Usnesením ze dne 18. 2. 2020, sp. zn. 7 To 21/2020, rozhodl Vrchní soud v Praze (dále jen „vrchní soud“) mimo jiné také o stížnosti obžalovaného V. Š. proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 29. 1. 2020, č. j. 33 T 13/2019-938, a to tak, že výrokem II. podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. řádu zamítl stížnost obžalovaného V. Š. proti usnesení, jímž bylo rozhodnuto o jeho ponechání ve vazbě, a dále výrokem III. rozhodl, že podle § 73 odst. 1 písm. c), d) tr. řádu se vazba obžalovaného nenahrazuje dohledem probačního úředníka nad obžalovaným ani uložením předběžného opatření.

2. Proti výroku III. tohoto usnesení podal obžalovaný vlastnoručně sepsanou stížnost, ve které vyjádřil svoji nespokojenost a nesouhlas se stavem, průběhem a kvalitou probíhajícího trestního stíhání, které je vedeno proti jeho osobě. Konkrétně obžalovaný namítl, že nezávislé soudy se v předmětné trestní věci nehodlají zabývat detaily, které jsou však podle jeho názoru rozhodující. Dále obžalovaný uvedl příklady jednotlivých pochybení orgánů činných v trestním řízení, která souvisí s řádným zjištěním skutkového stavu věci a hodnocením jednotlivých důkazních prostředků. Tuto část své argumentace obžalovaný zakončuje vulgárním zhodnocením v německém jazyce. Ve vztahu k činnosti vrchního soudu obžalovaný namítl, že tento soud neprovedl řádně přezkum, když se nezabýval jím vznesenou námitkou podjatosti soudců pro neprošetření podaného trestního oznámení na přibrané znalce, řešil toliko citaci a údajné fabulace z vypracovaného znaleckého posudku, přičemž opomněl posoudit otázku, zda soudci (zřejmě Krajského soudu v Plzni) porušili svoji povinnost či nikoliv. Dále obžalovaný v odůvodnění své stížnosti konstatoval, že pokud tímto způsobem provádí policie vyšetřování a soudci brání zaujatě pravdě, lze za tohoto stavu vznášet jakákoliv hrůzná a absurdní obvinění a k tomuto také přiřadit patřičné vazební důvody. Konečně obžalovaný žádá o postoupení a prošetření jeho trestního oznámení na znalce a dožaduje se v této souvislosti osobního výslechu v postavení svědka a poškozeného. Závěrem žádá o provedení výslechu před rozhodnutím v tomto řízení a konečně požaduje též prošetření přiloženého podání ze dne 1. 3. 2020, které je označeno jako „Trestní oznámení“.

3. Nejvyšší soud podle § 147 odst. 1 tr. řádu z podnětu podané stížnosti přezkoumal správnost výroku III. napadeného usnesení i řízení, které mu předcházelo, a dospěl k závěru, že obviněným podaná stížnost není důvodná.

4. Nejvyšší soud zdůrazňuje, že předmětem tohoto řízení je toliko rozhodování o stížnosti obžalovaného proti výroku III. napadeného usnesení vrchního soudu (jak ostatně vrchní soud správně v poučení o opravném prostředku uvedl), neboť proti ostatním výrokům (I., II., IV., V.) není stížnost přípustná.

5. Trestní řád v § 73 odst. 1 stanoví, že je-li dán důvod vazby uvedený v § 67 písm. a) nebo c) tr. řádu, může orgán rozhodující o vazbě ponechat obviněného na svobodě nebo ho propustit na svobodu, jestliže a) zájmové sdružení občanů uvedené v § 3 odst. 1, anebo důvěryhodná osoba schopná příznivě ovlivňovat chování obviněného, nabídnou převzetí záruky za další chování obviněného a za to, že se obviněný na vyzvání dostaví k soudu, státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu a že vždy předem oznámí vzdálení se z místa pobytu, a orgán rozhodující o vazbě považuje záruku vzhledem k osobě obviněného a k povaze projednávaného případu za dostatečnou a přijme ji, b) obviněný dá písemný slib, že povede řádný život, zejména že se nedopustí trestné činnosti, na vyzvání se dostaví k soudu, státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu, vždy předem oznámí vzdálení se z místa pobytu a že splní povinnosti a dodrží omezení, která se mu uloží, a orgán rozhodující o vazbě považuje slib vzhledem k osobě obviněného a k povaze projednávaného případu za dostatečný a přijme jej, c) s ohledem na osobu obviněného a povahu projednávaného případu lze účelu vazby dosáhnout dohledem probačního úředníka nad obviněným, nebo d) zároveň rozhodne o uložení některého z předběžných opatření.

6. Podle § 88b odst. 2 tr. řádu smí být předběžné opatření uloženo jen tehdy, jestliže z jednání obviněného nebo z dalších konkrétních skutečností vyplývá důvodná obava, že bude opakovat trestnou činnost, pro niž je stíhán, dokoná trestný čin, o který se pokusil, nebo vykoná trestný čin, který připravoval nebo kterým hrozil, a dosud zjištěné skutečnosti nasvědčují tomu, že skutek, pro který bylo zahájeno trestní stíhání, byl spáchán a má všechny znaky trestného činu, jsou zřejmé důvody k podezření, že tento trestný čin spáchal obviněný, a s ohledem na osobu obviněného a na povahu a závažnost trestného činu, pro který je stíhán, nelze v době rozhodování účelu předběžného opatření dosáhnout jiným opatřením, přičemž uložení předběžného opatření si vyžaduje ochrana oprávněných zájmů poškozeného, který je fyzickou osobou, zejména jeho života, zdraví, svobody nebo lidské důstojnosti, nebo zájmů osob mu blízkých, nebo ochrana zájmů společnosti. Jednotlivé druhy předběžných opatření jsou pak upraveny v § 88c tr. řádu.

7. Z napadeného usnesení a z přiloženého trestního spisu vedeného u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 33 T 13/2019, vyplývá, že vrchní soud rozhodoval mimo jiné také o stížnosti obžalovaného proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 29. 1. 2019, č. j. 33 T 13/2019-938, kterým tento soud rozhodl tak, že se podle § 72 odst. 1, 3 tr. řádu obžalovaný V. Š. ponechává i nadále ve vazbě, když u něj trvají důvody vazby podle § 67 písm. a), c) trestního řádu. V této souvislosti se vrchní soud zabýval stížnostní argumentací obžalovaného proti shora uvedenému usnesení Krajského soudu v Plzni, která také spočívala v návrhu na nahrazení vazby obžalovaného dohledem probačního úředníka nebo některým z předběžných opatření uvedených v § 88c a násl. tr. řádu (srov. bod 7. ve spojení s bodem 15 napadeného usnesení). In concreto vrchní soud uvedl, že využití některých institutů uvedených v § 73 odst. 1 tr. řádu je vázáno na splnění zákonných podmínek spočívajících v tom, že orgán rozhodující o vazbě považuje některý z těchto institutů za dostatečnou náhradu účelu vazby, a to vzhledem k osobě obžalovaného a povaze projednávané věci. Vrchní soud (ve shodě s Krajským soudem v Plzni) dále uvedl, že v dané trestní věci její charakter a závažnost, ale ani osoba obžalovaného takový postup neumožňují. Z toho důvodu také vrchní soud neakceptoval návrh stěžovatele na náhradu vazby dohledem probačního úředníka a některým z předběžných opatření a rozhodl podle § 73 odst. 1 písm. c), d) tr. řádu o nenahrazení vazby obžalovaného dohledem probačního úředníka nad obžalovaným ani uložením předběžného opatření.

8. S výše uvedenými závěry vrchního soudu se Nejvyšší soud ztotožňuje. V předmětné trestní věci nejsou podle Nejvyššího soudu splněny zákonné podmínky pro nahrazení tzv. vazby útěkové a předstižné [§ 67 písm. a), c) tr. řádu] dohledem probačního úředníka nad obžalovaným anebo uložením některého z předběžných opatření uvedených v § 88c tr. řádu. V tomto ohledu tedy Nejvyšší soud sdílí závěry vrchního soudu, ale i Krajského soudu v Plzni, že vzhledem k osobě obžalovaného (zejména k jeho zdravotnímu stavu, stávajícímu způsobu života a neobjasněnému zázemí), konkrétnímu obsahu do úvahy přicházejícího opatření jako náhrady vazby, a k (povaze a) závažnosti projednávaného případu [totiž zvlášť závažného zločinu vraždy podle § 140 odst. 1, odst. 3 písm. i) tr. zákoníku] není možné vazbu těmito instituty nahradit. Pro stručnost Nejvyšší soud odkazuje na odůvodnění napadeného usnesení vrchního soudu, ale především na úvahy Krajského soudu v Plzni obsažené v jeho usnesení ze dne 29. 1. 2020, č. j. 33 T 13/2019-938.

9. Vrchní soud se tak ve svém rozhodnutí dostatečným způsobem zabýval, a v návaznosti na odůvodnění usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 29. 1. 2020, č. j. 33 T 13/2019-938, obsaženého na s. 3, adekvátně vypořádal předmětnou stížnostní argumentaci obžalovaného, když též rozhodl samostatným výrokem o tom, že se vazba obžalovaného V. Š. nenahrazuje dohledem probačního úředníka nad obžalovaným ani uložením předběžného opatření a odstranil tak dílčí pochybení Krajského soudu v Plzni, který o návrhu obžalovaného na nahrazení vazby nerozhodl. Závěrům vrchního soudu tedy nelze vytknout žádná zásadní pochybení.

10. Jde-li o shora předestřené námitky obžalovaného, pak tyto nelze považovat za jakkoliv důvodné či relevantní, neboť neobsahují žádnou argumentaci ve vztahu k výroku III. napadeného usnesení. Z tohoto důvodu se těmito námitkami Nejvyšší soud nezabýval.

11. S ohledem na výše uvedené skutečnosti tak Nejvyšší soud podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. řádu podanou stížnost obžalovaného V. Š. jako nedůvodnou zamítl.

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 31. 3. 2020

JUDr. Antonín Draštík

předseda senátu

Vypracoval

JUDr. Petr Škvain, Ph.D.

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru