Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

11 Tdo 930/2020Usnesení NS ze dne 23.09.2020

HeslaHodnocení důkazů
Nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy
Souhrnný trest
KategorieC D
EcliECLI:CZ:NS:2020:11.TDO.930.2020.1
Důvod dovolání

§ 265b odst.1 písm. l) tr.ř.

Dotčené předpisy

§ 274 odst. 1 tr. zákoníku

§ 283 odst. 1, odst. 2 písm. b, c) tr. zákoníku

§ 284 odst. 1, 2 tr. zákoníku

§ 43 odst. 2 tr. zákoníku

§ 265i odst. 1 písm. b)...

více

přidejte vlastní popisek

11 Tdo 930/2020-335

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 23. 9. 2020 o dovolání obviněného M. B., nar. XY v XY, trvale bytem XY, XY, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Jiřice, proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 12. 5. 2020, sp. zn. 11 To 103/2020, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Trutnově pod sp. zn. 3 T 12/2020, takto:

Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. řádu se dovolání obviněného M. B. odmítá.

Odůvodnění:

I.

Dosavadní průběh řízení

1. Rozsudkem Okresního soudu v Trutnově ze dne 4. 3. 2020, sp. zn. 3 T 12/2020, byl obviněný M. B. uznán vinným jednak přečinem ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 odst. 1 tr. zákoníku [jednání pod bodem 1)], dále zvlášť závažným zločinem nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, odst. 2 písm. b), c) tr. zákoníku [jednání pod bodem 2)], přečinem přechovávání omamné a psychotropní látky a jedu podle § 284 odst. 1, 2 tr. zákoníku [jednání pod bodem 3)] a zvlášť závažným zločinem nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, odst. 2 písm. b) tr. zákoníku [jednání pod bodem 4)]. Za trestné činy popsané pod body 1), 2) a 3), jakož i za sbíhající se zvlášť závažný zločin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, odst. 2 písm. b) tr. zákoníku, jímž byl uznán vinným rozsudkem Okresního soudu v Trutnově ze dne 26. 8. 2019, sp. zn. 3 T 115/2019, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 13. 11. 2019, sp. zn. 12 To 251/2019, byl podle § 283 odst. 2 tr. zákoníku za užití § 43 odst. 2 tr. zákoníku odsouzen k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání dvou let a šesti měsíců, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou, to vše za současného zrušení výroku o trestu z rozsudku Okresního soudu v Trutnově ze dne 26. 8. 2019, sp. zn. 3 T 115/2019, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 13. 11. 2019, sp. zn. 12 To 251/2019, jakož i všech dalších rozhodnutí na tento výrok obsahově navazujících, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Současně byl obviněnému za výše uvedená jednání podle § 67 odst. 1 tr. zákoníku ve spojení s § 68 odst. 1, 2 tr. zákoníku uložen i peněžitý trest ve výměře 75.000 Kč, tj. v počtu 250 denních sazeb ve výši 300 Kč za každou jednu denní sazbu, s tím, že pro případ, že by peněžitý trest nebyl ve stanovené lhůtě vykonán, byl podle § 69 odst. 1 tr. zákoníku stanoven náhradní trest odnětí svobody ve výměře devíti měsíců. Zároveň byl obviněnému za podmínek § 70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku uložen trest propadnutí věci v podobě movitých věcí, jejichž výčet je podrobně specifikován ve výrokové části citovaného rozsudku okresního soudu. Naproti tomu za jednání popsané pod bodem 4) byl obviněný podle § 283 odst. 2 tr. zákoníku odsouzen jednak k samostatnému trestu odnětí svobody v trvání dvou let, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou, a dále za podmínek § 70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku též k trestu propadnutí věci v podobě movitých věcí podrobně specifikovaných ve výrokové části citovaného rozsudku okresního soudu.

2. Podle skutkových zjištění soudu prvního stupně se obviněný shora uvedené trestné činnosti dopustil tím, že:

1) dne 16. 4. 2019 od 14:22 hodin do 14:26 hodin v Trutnově, na ulici XY, XY ve směru XY, ač před jízdou požil pervitin, kdy si měl a mohl být vědom, že není schopen bezpečného ovládání vozidla, řídil osobní motorové vozidlo tov. zn. Opel Vectra, reg. zn. XY, kdy během jízdy po ujetí více jak 300 m na kamenité cestě s vozidlem sjel mimo komunikaci, přičemž jeho vzorek krve odebrané téhož dne v 16:20 hodin vykazoval hodnotu 1.294 ng/ml metamfetaminu, která významně převyšuje hodnotu minimálního limitu ovlivnění 25 ng/ml a vzhledem k ovlivnění touto psychotropní látkou zařazenou do seznamu II podle Úmluvy o psychotropních látkách a uvedenou v příloze č. 5 k nařízení vlády č. 463/2013, o seznamech návykových látek, nebyl schopen řízení a bezpečného ovládání motorového vozidla,

2) dne 16. 7. 2019 ve 22:00 hodin, kdy byl kontrolován pracovníky Celní správy Královéhradeckého kraje v obci XY, vědomě bez jakéhokoliv povolení v rozporu s Nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 273/2004 ze dne 11. 2. 2004, o prekursorech drog, příloha č. 1, a ustanovením § 21 odst. 1 zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, dovezl z Polské republiky do České republiky přes hraniční přechod XY v osobním zavazadle (batohu) igelitový sáček s tabletami léku Apselan o váze 1.193,9 gramů obsahující pseudoefedrin, přičemž tablety zakoupil v Polsku za částku 50.000 Kč a vyloupal z blistrů, když tohoto množství tablet lze teoreticky vyrobit až 280 gramů metamfetamin hydrochloridu, zvaného pervitin, tedy psychotropní látku zařazenou do seznamu č. II Úmluvy o psychotropních látkách a uvedenou v příloze č. 5 k nařízení vlády č. 463/2013 Sb., o seznamech návykových látek, a v kapse krátkých kalhot dovezl skleněnou zkumavku s hliníkovým uzávěrem se zbytky metamfetaminu a igelitový sáček s konopím o čisté hmotnosti 1,46 g s obsahem látky delta 9 THC přibližně 20 %,

3) v době od 19. 7. 2019 do 20:31 hodin dne 26. 7. 2019 v Trutnově, XY, v prostoru hlavního vlakového nádraží, a jinde v České republice přechovával 7 plastových sáčků s 24,27 gramu sušeného konopí s obsahem 4,03 gramů tetrahydrokanabinolu (THC) a 3 plastové sáčky se solí metamfetaminu, injekční stříkačku a ampuli s obsahem béžové krystalické látky o celkové hmotnosti 3,43 gramu metamfetaminu hydrochloridu, přičemž sůl metamfetaminu je psychotropní látka zařazená do seznamu č. II Úmluvy o psychotropních látkách a uvedená v příloze č. 5 k nařízení vlády č. 463/2013 Sb., o seznamech návykových látek, a v případě tetrahydrokanabinolu se jedná o psychotropní látku uvedenou v příloze č. 4 k nařízení vlády č. 463/2013, o seznamech návykových látek,

4) v přesně nezjištěné době od konce srpna 2019 do 13:30 hodin dne 2. 10. 2019 v Trutnově, ul. XY, na půdě domu čp. 164, bez jakéhokoliv povolení ve 2 případech vyrobil převážně z léku Nurofen Stop grip po 7 gramech soli metamfetaminu, zvanou pervitin, tedy psychotropní látku zařazenou do seznamu č. II Úmluvy o psychotropních látkách a uvedenou v příloze č. 5 k nařízení vlády č. 463/2013 Sb., o seznamech návykových látek,

a popsaného jednání pod body 2) a 4) se dopustil přesto, že si byl zcela vědom skutečnosti, že byl rozsudkem Okresního soudu v Trutnově ze dne 9. 7. 2014, sp. zn. 17 T 40/2014, který nabyl právní moci dne 9. 7. 2014, odsouzen pro zločin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, odst. 2 písm. b) tr. zákoníku k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 36 měsíců, který vykonal dne 17. 12. 2016, a dále byl rozsudkem Okresního soudu v Trutnově ze dne 18. 7. 2013, sp. zn. 1 T 92/2013, který nabyl právní moci dne 18. 7. 2013, odsouzen za spáchání přečinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1 tr. zákoníku k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 12 měsíců, který vykonal dne 17. 12. 2017.

3. Rozsudek okresního soudu napadl obviněný ve výroku o trestu odvoláním, které však bylo napadeným usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 12. 5. 2020, sp. zn. 11 To 103/2020, podle § 256 tr. řádu jako nedůvodné zamítnuto.

II.

Dovolání a vyjádření k němu

4. Proti výše citovanému usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 12. 5. 2020, sp. zn. 11 To 103/2020, jímž bylo zamítnuto jím podané odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně, podal obviněný M. B. prostřednictvím svého obhájce dovolání. Své námitky přitom podřadil pod dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. řádu, neboť má za to, že napadeným usnesením Krajského soudu v Hradci Králové bylo rozhodnuto o zamítnutí jím podaného odvolání proti rozsudku Okresního soudu v Trutnově, přestože byl v řízení tomuto usnesení předcházejícím dán důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. řádu.

5. Dovolatel předně namítl, že soudem prvního stupně mu byl uložen takový druh trestu, který zákon nepřipouští, přičemž dané pochybení nalézacího soudu neodstranil svým rozhodnutím ani soud odvolací, byť bylo namístě, aby tak učinil. Uplatňovaný dovolací důvod obviněný spatřuje v tom, že trest, který mu byl okresním soudem uložen za jednání popsané pod bodem 4) výrokové části rozsudku, mu byl uložen v rozporu s ustanovením § 43 odst. 2 tr. zákoníku, neboť uvedeného jednání se fakticky dopustil ještě před konáním hlavního líčení ve věci vedené u Okresního soudu v Trutnově pod sp. zn. 3 T 115/2019. Dovolatel se totiž dle svého tvrzení uvedené trestné činnosti dopustil již začátkem měsíce srpna 2019, tedy před hlavním líčením v trestní věci vedené pod sp. zn. 3 T 115/2019, které bylo konáno dne 14. 8. 2019. Za tohoto stavu mu tak měl být ve smyslu § 43 odst. 2 tr. zákoníku uložen souhrnný trest za všechny skutky uvedené v napadeném rozsudku nalézacího soudu.

6. Vzhledem k výše uvedenému dovolatel navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení Krajského soudu v Hradci Králové, jakož i všechna další na toto usnesení obsahově navazující rozhodnutí, a věc vrátil odvolacímu soudu k novému projednání a rozhodnutí, popřípadě aby Nejvyšší soud sám rozhodl a obviněnému uložil souhrnný trest.

7. Státní zástupce činný u Nejvyššího státního zastupitelství po seznámení se s obsahem podaného dovolání obviněného k předneseným námitkám uvedl, že tyto v podobě, v jaké byly obviněným prezentovány v jím podaném mimořádném opravném prostředku, pod vytýkané ani žádné jiné dovolací důvody nelze podřadit. Pakliže obviněný v rámci podaného dovolání prostřednictvím dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. řádu odkazuje na existenci dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. řádu, je třeba dle státního zástupce konstatovat, že uložení v rozsudku okresního soudu specifikovaných trestů trestní zákoník za obviněným spáchanou trestnou činnost připouští, přičemž tresty odnětí svobody byly stejně jako trest peněžitý ukládány v mezích zákonných trestních sazeb.

8. Byť lze výrok o trestu za určitých okolností v dovolacím řízení napadnout též s odkazem na obviněným výslovně neuvedený dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu, a to tehdy, spočívá-li jiné nesprávné hmotněprávní posouzení v jiných vadách tohoto výroku, než jsou otázky druhu a výměry trestu, tedy např. v pochybení v právním závěru stran toho, zda měl či neměl být ukládán souhrnný nebo úhrnný trest, popř. společný trest za pokračování v trestném činu, nelze obviněným uplatněné námitky pod tento dovolací důvod podřadit, neboť ten údajnou vadu výroku o uložení souhrnného trestu opírá výlučně o skutková zjištění, jež jsou diametrálně odlišná od zjištění učiněných soudem prvního stupně. Dovolatel totiž tvrdí, že se skutku popsaného pod bodem 4) dopustil počátkem měsíce srpna 2019, tedy ještě před vyhlášením odsuzujícího rozsudku ve věci vedené u Okresního soudu v Trutnově pod sp. zn. 3 T 115/2019, pročež i za toto jednání přicházelo v úvahu uložení souhrnného trestu ve vztahu k tomuto rozsudku Okresního soudu v Trutnově, vyhlášenému již dne 26. 8. 2019. Podle zjištění nalézacího soudu však toto jednání obviněný páchal až v období od konce měsíce srpna 2019 do 2. 10. 2019, tedy až po vyhlášení citovaného rozsudku Okresního soudu v Trutnově sp. zn. 3 T 115/2019. Z hlediska posouzení podaného dovolání a rozhodnutí o něm je přitom dle státního zástupce podstatné, že námitky směřované proti skutkovým zjištěním či proti hodnocení provedených důkazů pod žádný dovolací důvod podřadit nelze. Nejsou-li přitom obviněným uplatněné námitky dovolacím důvodem podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. řádu, popř. podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu, nemohou být logicky ani dovolacím důvodem podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. řádu. Za daného stavu tak státní zástupce navrhuje, aby dovolání obviněného bylo podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. řádu odmítnuto.

III.

Přípustnost dovolání

9. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. řádu) nejprve zjišťoval, zda je dovolání přípustné a zda vyhovuje všem relevantním ustanovením trestního řádu, tedy zda dovolání obviněného bylo podáno v souladu s § 265a odst. 1, 2 tr. řádu, zda bylo podáno ve dvouměsíční zákonné lhůtě a na příslušném místě v souladu s § 265e odst. 1, 3 tr. řádu, jakož i oprávněnou osobou ve smyslu § 265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. řádu. Dále Nejvyšší soud zkoumal, zda dovolání splňuje obligatorní obsahové náležitosti upravené v § 265f tr. řádu.

10. Po jeho prostudování Nejvyšší soud shledal, že obviněný všechna výše uvedená ustanovení trestního řádu respektoval, pročež předmětné dovolání vyhodnotil jako přípustné a vyhovující relevantním ustanovením trestního řádu, tzn. že nebyly shledány žádné skutečnosti bránící jeho věcnému projednání.

IV.

Důvodnost dovolání

11. Vzhledem k tomu, že dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v ustanovení § 265b tr. řádu, musel Nejvyšší soud dále posoudit otázku, zda lze obviněným uplatněný dovolací důvod považovat za některý z důvodů taxativně uvedených v citovaném ustanovení zákona, jejichž existence je zároveň podmínkou provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem.

12. Obviněný v dovolání uplatnil dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. řádu, neboť usnesením odvolacího soudu bylo rozhodnuto o zamítnutí jím podaného řádného opravného prostředku proti rozsudku uvedenému v § 265a odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. řádu, přestože byly v řízení mu předcházejícím dány důvody dovolání uvedené v § 265b odst. 1 písm. h) tr. řádu, neboť rozhodnutím soudu prvního stupně mu byl údajně uložen takový druh trestu, který zákon nepřipouští. Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. řádu přitom v sobě zahrnuje dvě alternativy. Podle první z nich je tento dovolací důvod dán tehdy, jestliže bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v § 265a odst. 2 písm. a) až g) tr. řádu, aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí. Jde tedy o případy, kdy bylo zamítnuto nebo odmítnuto odvolání proti rozsudku nalézacího soudu z formálních důvodů uvedených v § 253 tr. řádu bez věcného přezkoumání podle § 254 tr. řádu, aniž by byly současně splněny procesní podmínky stanovené trestním řádem pro takový postup. Podle druhé z nich je uvedený dovolací důvod dán tehdy, když v řízení, které předcházelo vydání rozhodnutí o zamítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v § 265a odst. 2 písm. a) až g) tr. řádu, byl dán některý z důvodů dovolání uvedený v § 265b odst. 1 písm. a) až k) tr. řádu. Jde tedy o případy, kdy bylo zamítnuto odvolání proti rozsudku nalézacího soudu postupem podle § 256 tr. řádu, tj. po věcném přezkoumání odvolacím soudem podle § 254 tr. řádu s tím, že jej odvolací soud neshledal důvodným. V předmětné věci obviněný citovaný dovolací důvod uplatnil ve druhé z výše uvedených alternativ.

13. Na úvod Nejvyšší soud konstatuje, že obviněný v podaném dovolání ve značné míře pouze opakuje námitky, jež uplatnil již v předchozím stadiu trestního řízení, konkrétně v odvolání podaném proti rozsudku soudu prvního stupně, se kterými se však již dostatečně a řádným způsobem v odůvodnění svého rozhodnutí vypořádal odvolací soud. Konstantní judikatura přitom na takovýto případ pamatuje rozhodnutím Nejvyššího soudu ze dne 29. 5. 2002, sp. zn. 5 Tdo 86/2002, z něhož vyplývá, že „opakuje-li obviněný v dovolání v podstatě jen námitky uplatněné již v řízení před soudem prvního stupně a v odvolacím řízení, se kterými se již soudy obou stupňů v dostatečné míře a správně vypořádaly, jde zpravidla o dovolání, které je zjevně neopodstatněné ve smyslu § 265i odst. 1 písm. e) tr. řádu“ (srov. rozhodnutí č. 408, Soubor rozhodnutí Nejvyššího soudu, svazek 17, C. H. Beck). Současně Nejvyšší soud již na tomto místě předesílá, že v postupu orgánů činných v trestním řízení neshledal takové pochybení, které by zasahovalo do práva obviněného na spravedlivý proces, a ve věci tak nebyl dán ani důvod pro přezkum skutkových zjištění nižších soudů, kterak se toho obviněný fakticky domáhal.

14. Vyjma skutečnosti, že obviněný ve značné míře jen opakuje obhajobu uplatněnou v dosavadním průběhu trestního řízení, je pak z hlediska posouzení dovolání významné, že jím vznesené výhrady pod uplatněný dovolací důvod (ani žádné jiné, byť výslovně neuplatněné, v zákoně taxativně vypočtené dovolací důvody) podřadit nelze. Jak totiž správně poukázal již státní zástupce ve svém písemném vyjádření k podanému dovolání, jádro v tomto mimořádném opravném prostředku uplatněných námitek obviněného totiž fakticky směřuje výhradně do oblasti nižšími soudy učiněných skutkových zjištění, v rámci kterých obviněný vznáší výhrady proti způsobu hodnocení důkazů ze strany rozhodujících soudů nižších stupňů, což jsou však námitky z hlediska deklarovaného dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. písm. l) tr. řádu (jakož i dovolacích důvodů ostatních) zcela irelevantní. Konkrétně se jedná o výtku obviněného ohledně posouzení doby páchání jednání popsaného pod bodem 4) výrokové části odsuzujícího rozsudku soudu prvního stupně, tedy doby, po kterou na půdě domu č. p. XY v Trutnově, ul. XY bez jakéhokoli povolení vyráběl pervitin, neboť podle jeho přesvědčení k tomuto jednání došlo již na počátku měsíce srpna 2019, tedy ještě před konáním hlavního líčení ve věci vedené u Okresního soudu v Trutnově pod sp. zn. 3 T 115/2019, v rámci kterého byl dne 26. 8. 2019 (nikoli v obviněným nepřesně uváděném termínu 14. 8. 2019) vyhlášen odsuzující rozsudek za jeho jinou trestnou činnost. Nejvyšší soud však v této souvislosti konstatuje, že se obviněný touto námitkou fakticky domáhá pouze toho, aby na základě jiného hodnocení důkazů, jež byly řádně provedeny v původním řízení, byly učiněny jiné skutkové závěry, než které učinil soud prvního stupně. Naplnění dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. řádu ve vztahu k výše uvedené námitce přitom vyvozuje z vlastní verze skutkového děje, když dle jeho tvrzení (rozvedeného v předchozích fázích trestního řízení) se měl předmětné trestné činnosti popsané pod bodem 4) výrokové části rozsudku nalézacího soudu dopustit již na počátku měsíce srpna 2019. Ze strany obviněného se přitom jedná o identické námitky, které uplatnil již v rámci odvolacího řízení, s nimiž se však krajský soud ve svém rozhodnutí řádně vypořádal (viz bod 22. odůvodnění napadeného usnesení).

15. V souvislosti s dovolatelem tvrzeným nedostatečným prokázáním počátku, resp. celkové délky období, po které se měl dopouštět jednání popsaného pod bodem 4) výrokové části odsuzujícího rozsudku okresního soudu, jímž byl pravomocně uznán vinným zvlášť závažným zločinem nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, odst. 2 písm. b) tr. zákoníku, je třeba konstatovat, že Nejvyšší soud v posuzované věci neshledal žádný rozpor mezi skutkovými zjištěními soudů a provedeným dokazováním, natož rozpor extrémní ve smyslu relevantní judikatury Ústavního soudu. Naopak, oba nižší soudy postupovaly při hodnocení důkazů, včetně hodnocení výpovědi samotného obviněného, úředních záznamů o podání vysvětlení a dalších důkazů důsledně podle ustanovení § 2 odst. 6 tr. řádu, tzn. že je hodnotily podle svého vnitřního přesvědčení založeného na pečlivém uvážení všech okolností případu jednotlivě i v jejich souhrnu, a učinily skutková zjištění, která lze zcela akceptovat. Odvolací soud zejména v bodech 12., 13. a 22. odůvodnění napadeného usnesení řádně vysvětlil, z jakých důvodů se ztotožnil s argumentací soudu prvního stupně vztahující se ke skutkovým otázkám, včetně vymezení časového období, po které se obviněný předmětné trestné činnosti popsané bod bodem 4) dopouštěl, s tím, že ji považuje za přiléhavou a správnou, načež sám provedl stručnou rekapitulaci výsledků provedených důkazů ve vztahu k závěrům o vině skutky, jimiž byl obviněný uznán vinným, jež v kontextu uplatněných odvolacích námitek zcela vyvracejí tvrzení prezentovaná obviněným. Z odůvodnění rozhodnutí obou soudů nižších stupňů je přitom zřejmé, jaké skutečnosti vzaly za prokázané, o které důkazy opřely svá skutková zjištění a kterak postupovaly při jejich hodnocení. Soud prvního stupně, s jehož skutkovými závěry se soud odvolací plně ztotožnil, v odůvodnění svého rozhodnutí vyložil, jaké prokázané skutečnosti jej vedou k závěru o naplnění zákonných znaků skutkové podstaty trestného činu, jímž byl obviněný pod bodem 4) uznán vinným, včetně jasného časového vymezení doby páchání tohoto protiprávního jednání, ke kterému docházelo od přesně nezjištěné doby od konce měsíce srpna 2019 až do 13:30 hodin dne 2. 10. 2019, aniž by bylo v tomto ohledu třeba jakýmkoli způsobem provedené dokazování doplňovat. V této souvislosti je, ve shodě s napadeným usnesením odvolacího soudu, třeba poukázat zejména na výpověď samotného obviněného, který se v rámci hlavního líčení ke spáchání předmětné trestné činnosti v plném rozsahu, tedy i ve vztahu k časovému vymezení jednání popsaného pod bodem 4), doznal s tím, že vše se stalo tak, jak je mu obžalobou kladeno za vinu.

16. Byť s ohledem na výše uvedené nelze námitky obviněného podřadit pod jím výslovně namítaný dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. řádu ve spojení s § 265b odst. 1 písm. h) tr. řádu, ani pod žádný jiný jím výslovně neuvedený důvod dovolání podle § 265b odst. 1 tr. řádu, pročež se není na místě zabývat otázkou jejich opodstatněnosti, je dle Nejvyššího soudu i za této situace třeba konstatovat, že námitce obviněného stran nesprávného posouzení zákonných podmínek pro uložení souhrnného trestu nižšími soudy s tím, že v dané věci měl být souhrnný trest ve vztahu k rozsudku Okresního soudu v Trutnově ze dne 26. 8. 2019, sp. zn. 3 T 115/2019, ukládán nejen za jednání popsaná bod body 1), 2) a 3) výrokové části rozsudku Okresního soudu v Trutnově ze dne 4. 3. 2020, sp. zn. 3 T 12/2020, ale též za jednání popsané bod bodem 4) tohoto rozsudku, nelze nikterak přisvědčit. Z obsahu příslušného spisového materiálu je totiž zřejmé, že skutku popsaného pod bodem 4), jímž byl uznán vinným v nyní posuzované věci, se obviněný M. B. dopouštěl v období nejméně od konce měsíce srpna 2019 až do 13:30 hodin dne 2. 10. 2019, tedy až do doby vydání věcí užívaných k výrobě psychotropní látky (metamfetaminu) oprávněným zástupcem majitele domu, na jehož půdě byly tyto věci nalezeny. Z hlediska splnění podmínek ustanovení § 43 odst. 2 tr. zákoníku je přitom pro případné uložení souhrnného trestu za sbíhající se trestnou činnost podstatný nikoli počátek páchání, nýbrž okamžik dokonání sbíhajícího se trestného činu, tedy v nyní posuzovaném případě popsaném pod bodem 4) okamžik, kdy došlo k odstranění protiprávního stavu, který obviněný tímto svým jednáním navodil a následně udržoval, tj. den 2. 10. 2019, kdy mu bylo v důsledku vydání věcí užívaných k výrobě metamfetaminu zabráněno v další výrobě pervitinu. Naproti tomu k vyhlášení předchozího rozsudku Okresního soudu v Trutnově sp. zn. 3 T 115/2019, jímž byl obviněný uznán vinným zvlášť závažným zločinem nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, odst. 2 písm. b) tr. zákoníku, a ve spojení s usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 13. 11. 2019, sp. zn. 12 To 251/2019, pravomocně odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody ve výměře dvou let a šesti měsíců, došlo již dne 26. 8. 2019, tedy ještě před dokonáním trestného činu popsaného pod bodem 4) v dovoláním dotčené trestní věci.

17. Podle § 43 odst. 2 tr. zákoníku přitom platí, že souhrnný trest soud uloží podle zásad uvedených v § 43 odst. 1 tr. zákoníku tehdy, odsuzuje-li pachatele za trestný čin, který spáchal dříve, než byl soudem prvního stupně vyhlášen odsuzující rozsudek za jiný jeho trestný čin. Souhrnný trest přitom přichází do úvahy jen v případě dvou a více trestných činů, které jsou projednávány nejméně ve dvou samostatných řízeních, přičemž mezi spácháním těchto trestných činů nebyl vyhlášen odsuzující rozsudek soudu prvního stupně za kterýkoli z nich, a ani nebyl pachateli za kterýkoli z nich doručen trestní příkaz. Souhrnný trest tak naopak nelze uložit za situace, kdy pachatel spáchal další trestný čin až po vyhlášení odsuzujícího rozsudku, nebo po doručení trestního příkazu, za předchozí trestný čin.

18. V návaznosti na výše uvedené Nejvyšší soud připomíná, že při úvahách o tom, zda jsou dány podmínky pro ukládání souhrnného trestu, je vždy nezbytné správně vymezit okamžik, kdy byl daný trestný čin dokonán. V případě trvajícího trestného činu je přitom pro závěr o tom, zda je dán souběh s dalšími trestnými činy či nikoli, rozhodující okamžik, kdy byl odstraněn protiprávní stav, jehož udržování je znakem trvajících trestných činů. Pakliže pachatelem dříve navozený protiprávní stav trval (byl udržován) i po vyhlášení odsuzujícího rozsudku soudu prvního stupně za jiný trestný čin téhož pachatele, nejedná se o souběh trestných činů, pročež nejsou splněny ani zákonné podmínky ustanovení § 43 odst. 2 tr. zákoníku pro uložení souhrnného trestu. Za takového stavu se totiž jedná o recidivu (pravou či nepravou, stejnorodou či nestejnorodou), pročež je namístě pachateli za později dokonaný trvající trestný čin ukládat samostatný trest.

19. Z výše uvedeného je tedy zřejmé, že jednání popsané pod bodem 4), jímž byl uznán vinným v nyní posuzované věci, obviněný dokonal dne 2. 10. 2019, tedy až poté, co byl již dne 26. 8. 2019 Okresním soudem v Trutnově vyhlášen odsuzující rozsudek sp. zn. 3 T 115/2019 pro jiný jeho trestný čin. Mezi skutkem popsaným pod bodem 4), jímž byl obviněný uznán vinným rozsudkem Okresního soudu v Trutnově pod sp. zn. 3 T 12/2020, a jednáním, jímž byl již dříve uznán vinným rozsudkem Okresního soudu v Trutnově pod sp. zn. 3 T 115/2019, tak není dán vícečinný souběh, pročež odvolací soud, stejně jako soud nalézací, jednání obviněného v nyní posuzované věci ve vztahu k tomuto předchozímu rozhodnutí zcela správně vyhodnotil jako recidivu, za kterou mu nebylo možné uložit souhrnný trest, nýbrž trest samostatný. Oba soudy nižších stupňů tak došly ke správnému závěru, že za daného stavu byly splněny zákonné podmínky ustanovení § 43 odst. 2 tr. zákoníku pro uložení souhrnného trestu ve vztahu k rozsudku Okresního soudu v Trutnově ze dne 26. 8. 20219, sp. zn. 3 T 115/2019, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 13. 11. 2019, sp. zn. 12 To 251/2019, toliko ve vztahu k jednáním popsaným pod body 1), 2) a 3) výrokové části dovoláním dotčeného rozsudku Okresního soudu v Trutnově ze dne 4. 3. 2020, sp. zn. 3 T 12/2020, neboť citovaný rozsudek Okresního soudu v Trutnově sp. zn. 3 T 115/2019 byl soudem prvního stupně vyhlášen dne 26. 8. 2019, tj. poté, co obviněný dne 16. 4. 2019, resp. dne 16. 7. 2019, resp. dne 26. 7. 2019 dokonal trestné činy popsané pod body 1), 2), a 3) v nyní posuzované věci.

V.

Závěr

20. Ježto obviněný M. B. ve svém dovolání odkázal na dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. řádu, a to v jeho druhé alternativě, neboť měl za to, že v řízení, které předcházelo zamítavému rozhodnutí odvolacího soudu, byl dán důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. řádu, přičemž však v napadených rozhodnutích nižších soudů, popř. v jejich postupu v rámci řízení, které vydání těchto rozhodnutí předcházelo, nedošlo s ohledem na shora uvedené k porušení zákona ve smyslu obviněným tvrzeného dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. řádu (ani jiného jím výslovně neuvedeného dovolacího důvodu obsaženého v taxativním výčtu ustanovení § 265b odst. 1 tr. řádu), nemohl být naplněn ani dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. řádu.

21. Jelikož tak bylo dovolání obviněného M. B. podáno z jiných důvodů, než jsou uvedeny v ustanovení § 265b odst. 1 tr. řádu, Nejvyšší soud postupoval podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. řádu a jím podané dovolání odmítl. O odmítnutí dovolání bylo rozhodnuto v neveřejném zasedání v souladu s ustanovením § 265r odst. 1 písm. a) tr. řádu.

není, s výjimkou obnovy řízení, opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. řádu).Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání

V Brně dne 23. 9. 2020

JUDr. Tomáš Durdík

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru