Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

11 Tdo 601/2013Usnesení NS ze dne 24.09.2013

KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2013:11.TDO.601.2013.3
Důvod dovolání

§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř.

Dotčené předpisy

§ 265l odst. 4 tr. ř.


přidejte vlastní popisek

11 Tdo 601/2013 – II - 51

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl dne 24. září 2013 v neveřejném zasedání o dovolání podaném nejvyšším státním zástupcem v neprospěch obviněného RNDr. M. T., Ph. D., proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 13. 2. 2013, sp. zn. 8 To 3/2013, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 7 T 8/2012, a rozhodl takto:

Podle § 265l odst. 4 tr. ř. se obviněný RNDr. M. T., Ph. D., z důvodů uvedených v § 67 písm. a) tr. ř. beredovazby.

Odůvodnění:

V neveřejném zasedání konaném dne 24. září 2013 Nejvyšší soud k dovolání nejvyššího státního zástupce zrušil podle § 265k odst. 1, 2 tr. ř. ohledně obviněného RNDr. M. T., Ph. D., rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 13. 2. 2013, sp. zn. 8 To 3/2013, kterým byl obviněný uznán vinným zločinem týrání svěřené osoby podle § 198 odst. 1, 2 písm. a), b), d) tr. zákoníku, a přikázal jmenovanému soudu, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

Protože obviněný RNDr. M. T., Ph. D.,v současné době vykonává trest odnětí svobody v trvání čtyř let, který mu byl uložen výše jmenovaným rozsudkem, bylo nutno rozhodnout, zda se obviněný bere do vazby (§ 265l odst. 4 tr. ř.).

Ze spisu Nejvyšší soud zjistil, že v přípravném řízení byl obviněný ve vazbě z důvodů uvedených v § 67 písm. a), b), c) tr. ř. na základě usnesení Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 14. 12. 2011, sp. zn. 0 Nt 886/2011 (č. l. 230). Obava uprchnutí nebo skrývání u obviněného vyplývala z faktu, že mu hrozil vysoký trest.

Podle § 265l odst. 4 tr. ř. platí, že vykonává-li se na obviněném trest odnětí svobody uložený mu původním rozsudkem a Nejvyšší soud k dovolání výrok o tomto trestu zruší, rozhodne zároveň o vazbě.

Podle § 67 tr. ř. dále platí, že obviněný smí být vzat do vazby jen tehdy, jestliže z jeho jednání nebo dalších konkrétních skutečností vyplývá důvodná obava,

a) že uprchne nebo se bude skrývat, aby se tak trestnímu stíhání nebo trestu vyhnul, zejména nelze-li jeho totožnost hned zjistit, nemá-li stálé bydliště anebo hrozí-li mu vysoký trest,

b) že bude působit na dosud nevyslechnuté svědky nebo spoluobviněné nebo jinak mařit objasňování skutečností závažných pro trestní stíhání, nebo

c) že bude opakovat trestnou činnost, pro niž je stíhán, dokoná trestný čin, o který se pokusil, nebo vykoná trestný čin, který připravoval nebo kterým hrozil,

a dosud zjištěné skutečnosti nasvědčují tomu, že skutek, pro který bylo zahájeno trestní stíhání, byl spáchán, má všechny znaky trestného činu, jsou zřejmé důvody k podezření, že tento trestný čin spáchal obviněný, a s ohledem na osobu obviněného, povahu a závažnost trestného činu, pro který je stíhán, nelze v době rozhodování účelu vazby dosáhnout jiným opatřením.

Nejvyšší soud přezkoumal okolnosti významné pro rozhodnutí o vazbě a dospěl k závěru, že je v daném případě namístě obava, že zůstane-li obviněný na svobodě, mohl by uprchnout nebo se skrývat, aby se tak trestnímu stíhání vyhnul, tedy je zde dán důvod vazby podle § 67 písm. a) tr. ř.

Obviněný byl soudem prvního stupně původně uznán vinným zločinem týrání svěřené osoby podle § 198 odst. 1, 2 písm. a), d) tr. zákoníku, zločinem těžkého ublížení na zdraví dle § 145 odst. 1, 2 písm. c) tr. zákoníku, dílem dokonaným, dílem ve stádiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku a pokusem zločinu vraždy podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku k § 140 odst. 1, 3 písm. c) tr. zákoníku, za které mu byl podle § 140 odst. 3 tr. zákoníku za použití § 58 odst. 1 a § 43 odst. 1 tr. zákoníku uložen úhrnný trest odnětí svobody v trvání deseti let. Vzhledem k rozsahu a důvodu zrušení napadeného rozhodnutí nelze tuto právní kvalifikaci v dalším řízení vyloučit, obviněnému tak stále hrozí vysoký trest. K tomu Nejvyšší soud odkazuje na nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 566/03 (publikovaný pod č. 48, roč. 2004, sv. 33, str. 3 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu), v jehož rámci bylo judikováno, že hrozbou vysokým trestem lze odůvodnit uložení tzv. útěkové vazby v těch případech, kdy na základě zjištěných skutečností opodstatňujících důvodnost podezření ze spáchání zvlášť závažného trestného činu lze předpokládat v případě uznání viny uložení již výrazného trestu odnětí svobody (tzn. nejméně kolem osmi let). Navíc v konkrétním případě jde podle závěru znalce z odvětví psychiatrie o obžalovaného s depresivní reakcí na stresovou životní situaci, kterou nezvládá, což se by se mohlo podle názoru Nejvyššího projevit zvýšeným nebezpečím vyhýbání se trestnímu stíhání útěkem.

Vzhledem ke stádiu, ve kterém se řízení nachází, je zřejmé, že dosud zjištěné skutečnosti (zejména doznání obviněného, výpověď spoluobviněné, znalecký posudek MUDr. Josefa Pleskota) popsané podrobně v obou rozhodnutích soudů ve věci nasvědčují tomu, že skutek, pro který bylo zahájeno trestní stíhání, byl spáchán, má všechny znaky trestného činu, jsou zřejmé důvody k podezření, že tento trestný čin spáchal obviněný. Vazbu v jeho případě nelze podle názoru Nejvyššího soudu nahradit jiným opatřením, a to zejména s ohledem na značně vysoký trest, který obviněnému stále hrozí.

Vzhledem k tomu rozhodl Nejvyšší soud ve smyslu § 265l odst. 4 tr. ř. tak, že se obviněný RNDr. M. T., Ph. D., ze shora uvedených důvodů bere do vazby.

Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.

V Brně dne 24. září 2013

Předseda senátu

JUDr. Karel Hasch

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru