Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

11 Tdo 323/2020Usnesení NS ze dne 31.03.2020

HeslaDůvody dovolání
KategorieD
EcliECLI:CZ:NS:2020:11.TDO.323.2020.1
Důvod dovolání

§ 265b odst.1 písm. l) tr.ř.

Dotčené předpisy

§ 265b odst. 1 tr. ř.

Podána ústavní stížnost

I. ÚS 1771/20


přidejte vlastní popisek

11 Tdo 323/2020-963

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 31. 3. 2020 o dovolání, které podal obviněný M. G., nar. XY, trvale bytem XY, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody, proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 23. 9. 2019, sp. zn. 3 To 452/2019, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Prachaticích, sp. zn. 7 T 2/2019, takto:

Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného M. G. odmítá.

Odůvodnění:

I.

Dosavadní průběh řízení

1. Rozsudkem Okresního soudu v Prachaticích ze dne 16. 5. 2019, sp. zn. 7 T 2/2019, byl obviněný M. G. uznán vinným ze spáchání zvlášť závažného zločinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, odst. 2 písm. b), c) tr. zákoníku, za jednání spočívající v podstatě v tom, že

v době od 11. 4. 2014 do svého zadržení dne 19. 9. 2018 na různých místech ve XY, okres Prachatice, či jinde prodával, zdarma či výměnou za různé služby poskytoval celkem 32 osobám (konkretizovaným ve výroku rozsudku) psychotropní látku pervitin,

přičemž měl v době zadržení dne 19. 9. 2018 u sebe dalších 2,72 gramu pervitinu s obsahem metamfetaminové báze v množství 1,65 gramu, což je 60,6 % hmotnosti pervitinu, kdy tento měl připraven dílem pro další distribuci, přičemž pervitin náleží mezi psychotropní látky, když omamné a psychotropní látky jsou podle zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, ve znění pozdějších změn, návykovými látkami, z nichž pervitin – metamfetamin je uveden v příloze č. 5 k nařízení vlády č. 463/2013 Sb., o seznamech návykových látek, a k nakládání s nimi je třeba zákonného povolení, které neměl,

a to přesto, že byl dne 26. 4. 2012 rozsudkem Okresního soudu v Prachaticích, sp. zn. 4 T 92/2012, který nabyl právní moci dne 15. 5. 2012, odsouzen za spáchání zvlášť závažného zločinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, 2 písm. b) tr. zákoníku k nepodmíněnému trestu odnětí svobody ve výměře 42 měsíců, kdy byl dne 11. 4. 2014 rozhodnutím Okresního soudu v Českých Budějovicích, č. j. 4 Pp 19/2014, podmíněně propuštěn na svobodu se zkušební dobou do 11. 4. 2021.

2. Za toto jednání byl podle § 283 odst. 2 tr. zákoníku odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 4 let a 6 měsíců, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou. Rovněž mu byl podle § 70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku uložen trest propadnutí věcí specifikovaných ve výroku rozsudku.

3. O odvolání obviněného proti předmětnému rozsudku rozhodl ve druhém stupni Krajský soud v Českých Budějovicích, a to usnesením ze dne 23. 9. 2019, sp. zn. 3 To 452/2019, kdy podle § 256 tr. ř. odvolání obviněného zamítl jako nedůvodné.

II.

Dovolání obviněného a vyjádření k němu

4. Obviněný podaným dovoláním napadl prostřednictvím svého obhájce v celém rozsahu usnesení odvolacího soudu, jímž bylo jako nedůvodné zamítnuto jeho odvolání podle § 256 tr. ř. Dovolání opřel o dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř., když bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v § 265a odst. 2 písm. a) až g), aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí.

5. Po stručném shrnutí dosavadního průběhu řízení obviněný uvedl, že odvolací soud neprojednal řádně v intencích platné právní úpravy odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně, které sepsal a podal sám obviněný, když se odvolací soud obsahem tohoto odvolání v podstatě nijak nezabýval, a to přes skutečnost, že pro spravedlivé rozhodnutí bylo na místě zabývat se celou řadou v něm uvedených argumentů. Z odůvodnění rozhodnutí odvolacího soudu vyplývá, že odvolací soud se v podstatě zabýval jen argumenty a návrhem obsaženým v odvolání, které podal za obviněného jeho obhájce, a obviněným (bez součinnosti s obhajobou) sepsané a podané odvolání zmínil odvolací soud tolik formálně, aniž by k němu jakkoliv přihlížel.

6. Závěrem obviněný navrhl, aby „dovolací soud usnesení zrušil a přikázal věc odvolacímu soudu k novému projednání a rozhodnutí.“

7. Opis dovolání obviněného byl soudem prvního stupně za podmínek § 265h odst. 2 tr. ř. zaslán k vyjádření nejvyššímu státnímu zástupci. Státní zástupce činný u Nejvyššího státního zastupitelství ve svém sdělení uvedl, že nevyužívá svého oprávnění ve smyslu § 265h odst. 2 tr. ř. a k podanému dovolání se nevyjadřuje. Současně podle § 265r odst. 1 písm. c) tr. ř. udělil souhlas s tím, aby Nejvyšší soud rozhodnutí o podaném dovolání učinil v neveřejném zasedání.

III.

Přípustnost dovolání

8. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) zkoumal, zda v předmětné věci jsou splněny podmínky přípustnosti dovolání podle § 265a tr. ř. Shledal, že dovolání je přípustné podle § 265a odst. 1, 2 písm. h) tr. ř., neboť napadá rozhodnutí soudu druhého stupně, jímž byl zamítnut řádný opravný prostředek (odvolání) proti rozsudku uvedenému v § 265a odst. 2 písm. a) tr. ř., kterým byl obviněný uznán vinným a byl mu uložen trest.

9. Protože dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v § 265b tr. ř., bylo dále zapotřebí posoudit, zda konkrétní důvody, o které obviněný dovolání opírá, lze podřadit pod dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř., na který je v dovolání odkazováno. Toto zjištění má zásadní význam z hlediska splnění podmínek pro provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem (srov. § 265i odst. 1, 3 tr. ř.).

10. Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. lze použít, jestliže bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v § 265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo přestože byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v § 265b odst. 1 v písm. a) až k) tr. ř. Ze zákonného vymezení tohoto dovolacího důvodu je zřejmé, že spočívá ve třech různých alternativách, z nichž první zahrnuje situaci, kdy byl řádný opravný prostředek zamítnut z tzv. formálních důvodů podle § 148 odst. 1 písm. a), b) tr. ř. nebo podle § 253 odst. 1 tr. ř., přestože nebyly splněny procesní podmínky stanovené pro takové rozhodnutí (např. stížnost nebo odvolání oprávněná osoba nepodala opožděně, ale včas, odvolání podal obviněný sice opožděně, ale jen v důsledku nesprávného poučení), nebo jestliže odvolání bylo odmítnuto pro nesplnění jeho obsahových náležitostí podle § 253 odst. 3 tr. ř., ačkoli oprávněná osoba nebyla řádně poučena nebo jí nebyla poskytnuta pomoc při odstranění vad odvolání (§ 253 odst. 4 tr. ř.), a dále jestliže řádný opravný prostředek byl zamítnut z jakýchkoli jiných důvodů, než jsou tyto zmíněné důvody, ale řízení předcházející napadenému rozhodnutí je zatíženo vadami, které jsou ostatními dovolacími důvody podle § 265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř.

IV.

Důvodnost dovolání

11. Nejvyšší soud po prostudování příslušného spisového materiálu dospěl k závěru, že dovolání obviněného nenaplňuje uplatněný, ani jiný dovolací důvod podle § 265b odst. 1 tr. ř.

12. Ze spisového materiálu se podává, že obviněný podal ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích jako soudu odvolacímu odvolání proti rozsudku Okresního soudu v Prachaticích ze dne 16. 5. 2019, sp. zn. 7 T 2/2019, a to jednak svým samostatným podáním, jednak podáním učiněným svým obhájcem. Krajský soud v Českých Budějovicích z podnětu těchto podání věcně přezkoumal napadené výroky rozsudku soudu prvního stupně, stejně tak přezkoumal i správnost postupu řízení, které rozhodnutí předcházelo. Vzhledem k tomu, že neshledal odvolací námitky obviněného důvodnými, rozhodl Krajský soud v Českých Budějovicích usnesením ze dne 23. 9. 2019 tak, že podle § 256 tr. ř. odvolání obviněného zamítl jako nedůvodné.

13. V posuzovaném případě tak obviněný nebyl postupem odvolacího soudu zkrácen na svých právech, neboť k odvolání obviněného, ať už jej odůvodnil sám, nebo prostřednictvím svého obhájce, odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně v souladu se zákonem věcně přezkoumal a vzhledem k nedůvodnosti podaného odvolání jej podle § 256 tr. ř. zamítl. Obviněnému tudíž nebyl znemožněn přístup k druhé instanci, jak vyžaduje uplatněný dovolací důvod v jeho první alternativě (viz bod 10. shora). Existenci druhé či třetí alternativy tohoto dovolacího důvodu obviněný neuplatnil.

14. Na základě výše uvedeného Nejvyšší soud shledal, že obviněný svými výhradami vůbec nenaplnil uplatněný dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř., neboť v přezkoumávané věci obviněný nedodržel ani jednu ze tří alternativ, pro něž lze na podkladě uvedeného dovolacího důvodu dovolání podat.

15. K námitce obviněného, že odvolací soud se v podstatě zabýval pouze odvoláním podaným obhájcem obviněného a odvolání podané samotným obviněným zmínil toliko formálně, Nejvyšší soud pro úplnost dodává, že odvolací soud se naopak v rámci odvolacího řízení zabýval všemi námitkami, které v odvolání vznesl jak obhájce obviněného, tak sám obviněný. Se všemi odvolacími námitkami se odvolací soud velmi detailně vypořádal, což je patrné ze samotného rozhodnutí o odvolání obviněného (viz bod 14. – 28. napadeného usnesení). Navíc je třeba připomenout, že podle § 265a odst. 4 tr. ř. není dovolání jen proti důvodům rozhodnutí přípustné.

16. Se zřetelem na respektování práva obviněného na spravedlivý proces též v řízení o dovolání a principy vyplývající z článků 4, 90 a 95 Ústavy České republiky, a povinnost Nejvyššího soudu řádně zvážit a rozhodnout, zda dovolatelem uváděný důvod je či není dovolacím důvodem [srov. stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne 4. 3. 2014, sp. zn. Pl. ÚS-st. 38/14 (ST 38/72 SbNU 599), uveřejněné pod č. 40/2014 Sb.], Nejvyšší soud shledal, že i když výhrady obviněného stojí zcela mimo jakékoliv dovolací důvody, nesvědčí o tom, že by řízení před nižšími soudy mělo trpět dovolatelem namítanou vadou porušující jeho právo na spravedlivé soudní řízení.

17. Vzhledem k výše uvedenému dospěl Nejvyšší soud k závěru, že napadeným rozhodnutím a jemu předcházejícím postupem k porušení zákona ve smyslu uplatněného dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. nedošlo. Dovolání obviněného bylo podáno z jiného důvodů, než jsou uvedeny v ustanovení § 265b odst. 1 tr. ř., a proto Nejvyšší soud postupoval podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. a dovolání odmítl. O odmítnutí dovolání bylo rozhodnuto v neveřejném zasedání v souladu s ustanovením § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř.

Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).

V Brně dne 31. 3. 2020

JUDr. Antonín Draštík

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru