Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

11 Tdo 239/2017Usnesení NS ze dne 23.08.2017

HeslaNedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy
KategorieC D
EcliECLI:CZ:NS:2017:11.TDO.239.2017.2
Důvod dovolání

§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř.

§ 265b odst.1 písm. h) tr.ř.

Dotčené předpisy

§ 283 odst. 1, 2 písm. a, c) tr. zákoníku

§ 283 odst. 3 písm. c) tr. zákoníku

§ 265k odst. 1, 2 tr. ř.

§ 265l odst. 1 tr. ř.

§ 265i odst. 1 písm. e) tr. ř...

více
Podána ústavní stížnost

III. ÚS 2998/17 ze dne 25.10.2017 (odmítnuto)
soudce zpravodaj JUDr. Pavel Rychetský


přidejte vlastní popisek

11 Tdo 239/2017-101

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 23. 8. 2017 o dovolání obv. B. T. L. a o dovolání nejvyššího státního zástupce v neprospěch obviněných B. T. L. a N.V. L. proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 25. 1. 2016, sp. zn. 11 To 96/2015, jako soudu odvolacího, v trestní věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 4 T 9/2014, takto:

I. Podle § 265k odst. 1, 2 tr. ř. a za podmínky uvedené v § 265p odst. 1 tr. ř. se z podnětu nejvyššího státního zástupce napadený rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 25. 1. 2016, sp. zn. 11 To 96/2015, a to ve výroku o trestu týkajícím se obv. a obv. N. V. L., zrušuje.

II. Podle § 265k odst. 2 věta druhá tr. ř. sezrušují také všechna další rozhodnutí na zrušenou část obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

III. Podle § 265l odst. 1 tr. ř. se Vrchnímu soudu v Praze přikazuje, aby věc obv. B.T. L. a obv. N. V. L. v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

IV. Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obv. B. T. L. odmítá .

Odůvodnění:

I. Dosavadní průběh řízení

1. Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 20. 4. 2015, sp. zn. 4 T 9/2014, byla:

- obv. B. T. L. uznána vinnou zvlášť závažným zločinem nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy pod body 3. a 5. podle § 283 odst. 1, odst. 2 písm. a), c) tr. zákoníku, ve stadiu přípravy podle § 20 odst. 1 tr. zákoníku, pod bodem 4. podle § 283 odst. 1, odst. 3 písm. c) tr. zákoníku spáchaným ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku v jednočinném souběhu s přečinem krádeže podle § 205 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku, ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku. Za to byla odsouzena podle § 283 odst. 3 a za použití § 58 odst. 1 a § 43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 6 (šesti) let nepodmíněně, pro jehož výkon byla zařazena do věznice s dozorem. Podle § 70 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku byl obviněné uložen také trest propadnutí věci, přičemž výčet těchto věcí je v rozsudku přesně položkově vymezen,

- obv. N. V. L. byl uznán vinným zvlášť závažným zločinem nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy pod bodem 7. podle § 283 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. c) tr. zákoníku, spáchaným ve stadiu přípravy podle § 20 odst. 1 tr. zákoníku, za což byl odsouzen podle § 283 odst. 3 a za použití 58 odst. 1 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 6 (šesti) let nepodmíněně, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s dozorem. Podle § 70 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku byl obviněnému uložen také trest propadnutí věci, přičemž výčet těchto věcí je v rozsudku přesně položkově vymezen.

2. Mimo výše uvedených obviněných byli tímtéž rozsudkem uznáni vinnými ještě T. T. G., N. D. Ch., N. D. H., K. D. P., N. T. H., N. V. L., T. V. T., N. D. H., T. V., A. V.

3. Proti tomuto rozsudku podali odvolání státní zástupkyně Městského státního zastupitelství v Praze a obv. B. T. L., T. T. G., N. D. Ch., N. D. H., T. V. T., N. V. L., N. D. H. a T. T. H. V. O těchto odvoláních rozhodl Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 25. 1. 2016, sp. zn. 11 To 96/2015 takto:

I. Podle § 258 odst. 1 písm. b), d) tr. ř. napadený rozsudek k odvolání státní zástupkyně Městského státního zastupitelství v Praze a obžalovaných B. T. L., T. T. G., N. D. Ch., N. D. H., T. V. T., N. V. L., N. D. H. a T. T. H. V. zrušil v celém rozsahu.

II. Podle § 259 odst. 3 písm. a) tr. ř. nově rozhodl tak, že:

1. obv. B. T. L. spáchala (pod body 3, 4, 5) zvlášť závažný zločin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. c) tr. zákoníku v jednočinném souběhu s přečinem krádeže podle § 205 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, za což byla odsouzena podle § 283 odst. 3 za použití § 58 odst. 1 a § 43 odst.1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 6 (šesti) let, pro jehož výkon byla zařazena do věznice s dozorem, a podle § 70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku byl obviněné dále uložen trest propadnutí věci, přičemž výčet těchto věcí rozsudek přesně položkově vymezil,

2. obv. V. N. L. spáchal zvlášť závažný zločin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. c) tr. zákoníku, za což byl odsouzen podle § 283 odst. 3 trestního zákoníku, za použití § 58 odst. 1 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 4 (čtyř) let, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s dozorem. Současně byl podle § 70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku obviněnému dále uložen trest propadnutí věci, přičemž výčet těchto věcí rozsudek přesně položkově vymezil.

III. Podle § 256 tr. ř. Vrchní soud v Praze odvolání obv. K. D. P., N. T. H. a A. V. jako nedůvodná zamítl.

4. Podle skutkových zjištění (zkráceně řečeno):

v rozporu s ustanoveními § 3 odst. 2 a § 24 písm. a) zák. č. 167/1998 Sb. o návykových látkách ve znění pozdějších předpisů, zakazujícími neoprávněnou manipulaci a pěstování druhů a odrůd rostlin konopí (rod Cannabis), které mohou obsahovat více než 0,3 % látek ze skupiny tetrahydrokanabinolů, nejméně v době od února 2011 do 29. 11. 2011 na různých místech v P., S., T., S. u Ž., H. v P. i na jiných místech na území České republiky, v různé míře zapojení, součinnosti a podílu na níže popsaném jednání, v různé době ve vymezeném časovém rozpětí, ve zřízených pěstírnách pěstovali nebo se podíleli na pěstování rostlin konopí v různých vývojových fázích růstu, případně pro jiné přechovávali konopné rostliny anebo manipulovali s konopím osahujícím tetrahydrokanabinol (THC) v různém množství, a to přesto, že konopí je omamnou látkou zařazenou do seznamu IV Jednotné úmluvy o omamných látkách citovanou v příloze č. 3 označeného zákona a delta-9-tetrahydrokanabinol je psychotropní látkou zařazenou do seznamu I Úmluvy o psychotropních látkách citovanou v příloze č. 4 připomenuté zákonné normy, a tato látka je spolu se svými stereochemickými variantami účinnou látkou konopí známého též jako droga marihuana.

Obv. B. T. L. se dopustila skutků, které byly popsány pod body 3 – 5:

3) obv. B. T. L. a T. T. H.V. se samostatně stíhanými N. C. C. a N. T. D.

v přesně nezjištěné době, nejméně v období od 17. 7. 2011 do 30. 7. 2011 v obci S. u Ž., okr. B., v domě č. ..., jako členové organizované skupiny vyráběli psychotropní látku delta-9-tetrahydrokanabinol tím, že se podíleli na pěstování rostlin konopí skrytým způsobem a ve značném rozsahu, a to za účelem a s úmyslem získat vysoce prošlechtěný kultivar rostliny konopí s vysokým obsahem kanabinoidních látek tak, aby z vrcholíků vypěstovaných rostlin bylo možné jejich následným sušením získat delta-9-tetrahydrokanabinol, k čemuž bylo využito moderní a nákladné sofistikované technologie, záležející v použití botanických a technických prostředků v podobě speciálních živných roztoků, soustav výbojek s nastavitelným časovým cyklem a ventilačního potrubí vzduchotechniky, když taková technologie je určena ke zmiňovanému maximálnímu zisku kanabinoidních látek, přičemž agrotechnické podmínky a lhůty byly nastaveny tak, aby jednoznačně vedly k tomuto vytýčenému cíli, přičemž obž. T. T. H. V. a obž. B. T. L. zabezpečovaly organizační stránku pěstování rostlin konopí, komunikovaly s N. C. C., nar. ..., který se s N. T. D., nar. ..., o rostliny bezprostředně starali, zásobovaly je materiálem a rovněž prováděly opakované fyzické návštěvy objektu indoor farmy, kde minimálně ve dnech 22. 7. 2011 a 27. 7. 2011 obě odebraly blíže neustanovené množství konopí, přičemž dne 2. srpna 2011 při domovní prohlídce realizované policejními orgány byla v objektu zjištěna tzv. „indoor“ pěstírna konopí, v níž bylo zajištěno celkem 338 ks rostlin konopí o velikosti od 10 cm do 130 cm, v nichž byla zjištěna přítomnost kanabinoidních látek, včetně delta-9-THC, a to v množství 85,636 g, a dále sušené konopí o hmotnosti 1.055,8 g s obsahem vyšším než 1,1 % delta-9-THC, což odpovídá její celkové hmotnosti 20,925 g,

4) obv. B. T. L. a T. V. T.

v době od 1. 8. 2011 do 28. 11. 2011 v P., ul. K R., v rodinném domě č. ..., v součinnosti s dalšími dosud neustanovenými osobami, vyráběli psychotropní látku delta-9-tetrahydrokanabinol tím, že se podíleli na pěstování rostlin konopí skrytým způsobem a ve značném rozsahu, a to za účelem a s úmyslem získat vysoce prošlechtěný kultivar rostliny konopí s vysokým obsahem kanabinoidních látek tak, aby z vrcholíků vypěstovaných rostlin bylo možné jejich následným sušením získat delta-9-tetrahydrokanabinol, k čemuž bylo využito moderní a nákladné sofistikované technologie, záležející v použití botanických a technických prostředků v podobě speciálních živných roztoků, soustav výbojek s nastavitelným časovým cyklem a ventilačního potrubí vzduchotechniky, přičemž tato technologie byla určena ke zmiňovanému maximálnímu zisku kanabinoidních látek a agrotechnické podmínky a lhůty byly nastaveny tak, aby jednoznačně vedly k tomuto vytýčenému cíli, když dne 28.listopadu 2011 při domovní prohlídce realizované policejními orgány bylo v objektu mimo jiné zajištěno celkem 78 ks rostlin konopí vysokých 20 – 25 cm a 12 ks propagačních boxů s obsahem 1015 ks rostlin konopí o výšce 8 – 10 cm v kořenovém balu, v nichž byla zjištěna přítomnost kanabinoidních látek, včetně delta-9-THC, a to nejméně s obsahem 1,4 a 2,0 % delta-9-THC, tedy celkem 8,5 g delta-9-THC, dále 3 ks papírových pytlů s obsahem 11.230 g sušeného konopí s obsahem 14,2 % THC, což odpovídá celkové hmotnosti delta-9-THC 1592,7 g, 1 ks papírového pytle sušeného konopí o hmotnosti 620 g s obsahem 9,3 % THC, což odpovídá celkové hmotnosti delta-9-THC 57,6 g, a sušené konopí zabalené v alobalu o hmotnosti 188,7 g s obsahem 12,3 % THC, což odpovídá celkové hmotnosti delta-9-THC 23,2 g, když celková hmotnost delta-9-THC v zajištěných rostlinách a sušině činí 1.682 g, přičemž obž. B. T. L. zabezpečovala organizační stránku pěstování rostlin konopí, komunikovala s osobou, která se o rostliny bezprostředně starala, zásobovala ji materiálem a rovněž prováděla opakované fyzické návštěvy objektu indoor farmy, kde se podílela na přesně neustanovených pracích a obž. T. V. T. obstarával pod jejím vedením přímou péči o rostliny konopí, a oba obžalovaní dále v době od 2. 8. 2011 do 28. 11. 2011 ve stejném objektu v souvislosti se zřízenou "indoor" pěstírnou konopí vyvedením neměřeného třífázového odbočení z neměřené části vedení elektřiny úmyslně neoprávněně odebírali elektřinu, čímž způsobili spol. PREdistribuce, a.s., se sídlem Praha 5, Svornosti 3199/19a, IČ: 27376516 škodu vyčíslenou poškozeným na 70.842,17 Kč,

5) obv. B. T. L., K. D. P., N. T. H., N. D. H. a T. T. H. V. se samostatně stíhaným S. D., nar. ...

od přesně nezjištěné doby do 27. 7. 2011 v P. a na dalších místech ČR jako členové organizované skupiny vyráběli psychotropní látku delta-9-tetrahydrokanabinol tím, že nakládali se sazenicemi rostliny konopí, ze kterých měla být tato látka získána, přičemž všichni jmenovaní jednali s vědomím, že pěstování konopí obsahující více než 0,3 % látek skupiny tetrahydrokanabinolů je nezákonné a že pěstováním konopí je možné takové látky získat, kdy ve dnech 21. července 2011 až 27. července 2011 obž. T. T. H. V. opakovaně kontaktovala obž. N. D. H. s tím, aby tento zprostředkoval odběratele sazenic konopí, jejichž předání bylo domluveno na 27. července 2011, obž. T. T. H. V. mezitím od obž. B. T. L. a obž. K. D. P. obstarala sazenice konopí, které byly následně skutečně předány dne 27. července 2011 v P., na parkovišti v blízkosti faktického bydliště obž. T. T. H. V., tj. na adrese K., S. D., nar. ..., který si převzal celkem 10 krabic se sazenicemi konopí, přičemž jejich předání se fyzicky účastnili obžalovaní T. T. H. V., K. D. P., B. T. L. a N. T. H., který na místo předání přivezl sazenice konopí v krabicích osobním motorovým vozidlem VW Bora Combi, RZ ..., a následně pomáhal uvedené krabice se sazenicemi konopí přenosit do vozidla Peugeot Partner, MPZ PL, RZ ... za pomoci obž. N. D. H. a neustanoveného muže asijského vzhledu, který na místo přijel vozidlem VW Vento, RZ ..., po naložení sazenic se je S. D. pokusil vyvézt osobním motorovým vozidlem Peugeot Partner, MPZ PL, RZ ... z ČR do Polska, kde si je měl převzít blíže neustanovený muž, k čemuž však nedošlo, neboť byl v N. v uvedeném vozidle kontrolován pracovníky Celní správy a při kontrole vozidla bylo v jeho zavazadlovém prostoru objeveno celkem 10 krabic se sazenicemi konopí v celkovém počtu 520 ks o velikosti 8 až 10 cm a v počtu 278 ks o velikosti 10 cm, v nichž byla zjištěna přítomnost kanabinoidních látek, včetně delta- 9-THC,

Obv. N. V. L. se dopustil skutků, popsaných pod bodem 7:

7) obv. N. V. L., N. D. H. a T. T. H. V. se samostatně stíhaným P. S. D., nar. ...

od přesně neustanovené doby do 29. 11. 2011 v budově továrního objektu v H. v P., ul. J., jako členové organizované skupiny vyráběli psychotropní látku delta-9-tetrahydrokanabinol tím, že se podíleli na pěstování rostlin konopí skrytým způsobem a ve velkém rozsahu, a to za účelem a s úmyslem získat vysoce prošlechtěný kultivar rostliny konopí s vysokým obsahem kanabinoidních látek tak, aby z vrcholíků vypěstovaných rostlin bylo možné jejich následným sušením získat delta-9-tetrahydrokanabinol, k čemuž bylo využito moderní a nákladné sofistikované technologie, záležející v použití botanických a technických prostředků v podobě speciálních živných roztoků, soustav výbojek s nastavitelným časovým cyklem a ventilačního potrubí vzduchotechniky, kdy taková technologie je určena ke zmiňovanému maximálnímu zisku kanabinoidních látek, přičemž agrotechnické podmínky a lhůty byly nastaveny tak, aby jednoznačně vedly k tomuto vytýčenému cíli, a dne 29. listopadu 2011 při prohlídce jiných prostor a pozemků realizované policejními orgány bylo v objektu mimo jiné zajištěno celkem 485 ks rostlin konopí o výšce 40 – 60 cm, v nichž byla zjištěna přítomnost kanabinoidních látek, a to nejméně s průměrným obsahem 10,6 % delta-9-THC, tedy celkem 1.779,2 g delta-9-THC, přičemž obžalovaní T. T. H. V., N. V. L. a N. D. H. zabezpečovali organizační stránku pěstování rostlin konopí, komunikovali s osobou, která se o rostliny bezprostředně starala, zásobovali ji materiálem a rovněž prováděli opakované fyzické návštěvy objektu indoor farmy, kde se podíleli na přesně neustanovených pracích, a samostatně stíhaný P. S. D. pod jejich vedením obstarával přímou péči o rostliny konopí.

II. Dovolání a vyjádření k němu

5. Proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 25. 1. 2016, sp. zn. 11 To 96/2015, podala obv. B. T. L. a nejvyšší státní zástupce dovolání.

6. Obv. B. T. L. napadla rozsudek Vrchního soudu v Praze svým dovoláním ze dne 13. 6. 2016, a to do výroku o vině i o trestu. Odkázala v něm na dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., neboť je přesvědčena, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení. Ve svém dovolání vznesla dvě hlavní námitky. Dle jejího názoru:

· z právního hlediska nelze z popisu skutků 3., 4. a 5. popsaný děj vůbec posoudit, resp. takto popsané jednání není možné podřadit pod jakoukoli skutkovou podstatu trestného činu; a mimo to má

· důvodné pochybnosti ohledně hmotněprávního posouzení skutků 3., 4. a 5. ve znacích člena organizované skupiny a nakládání s omamnými a psychotropními látkami ve velkém rozsahu.

7. V rámci své první námitky obv. L. ocitovala vybrané části popisu skutku uvedeného pod bodem 3, aby následně namítla, že soudem použité výrazy rozhodně neodpovídají požadavkům trestněprávních norem z hlediska konkrétnosti a nezaměnitelnosti. Konkrétně se to týká výroků, které kladou obv. B. T. L. za vinu, že:

· zabezpečovala organizační stránku pěstování konopí,

· komunikovala s osobami, které se o rostliny staraly,

· zásobovala je materiálem a rovněž prováděla opakované fyzické návštěvy v objektu indoor farmy,

· odebrala blíže neustanovené množství konopí.

Dovolatelka a její obhajoba zdůraznily, že popis okolností není úplný, neboť z použitých formulací lze těžko vydedukovat protiprávní jednání. Komunikace (pokud se netýká protiprávního jednání), zásobování materiálem (pokud není zjištěno jakým) a samotné návštěvy v objektu (kde mělo docházet k trestné činnosti) nevypovídají nic o skutkové podstatě jakéhokoli trestného činu. Posledně uvedený výrok zase v sobě neobsahuje žádný množstevní údaj. To samé se týká i popisu jednání skutku uvedeného pod bodem 4. Navíc dovolatelka upozornila na to, že měla provádět opakované fyzické návštěvy objektu indoor farmy, kde „se podílela na přesně neustanovených pracech“. Z takového popisu skutku opět nelze – dle jejího názoru – popsané jednání podřadit pod jakoukoliv skutkovou podstatu.

8. Ve své druhé námitce dovolatelka namítla, že Vrchní soud v Praze u ní dovodil:

· u skutků pod body 3. a 5. páchání trestné činnosti jako členky organizované skupiny a

· u skutků 3., 4. a 5. spáchání trestného činu podle § 283 odst. 3 písm. c) tr. zákoníku, tedy činu spáchaného ve velkém rozsahu.

Dovolatelka má důvodné pochybnosti, že pro takové posouzení není dostatečně silný důvod.

9. Ke znaku organizované skupiny obviněná uvedla, že orgány činné v trestním řízení musí prokazovat zapojení osoby do činnosti této skupiny a musí rozlišit jednání ve prospěch této skupiny od jednání, které s činností skupiny nemá nic společné a je založeno na jiných pohnutkách. Poté dovolatelka svou námitku konkretizovala tím, že u skutku pod bodem 3 namítla, že podle popisu skutku měla vytvořit se třemi dalšími obviněnými organizovanou skupinu, ale ve skutečnosti (kromě T. T. H. V.) nikoho z nich neznala. Údaje o tom, že zabezpečovala organizační stránku pěstování konopí a zásobovala materiálem tzv. zahradníky – jsou zase natolik obecné, že z nich nelze dovodit účast na páchání trestné činnosti, ani páchání trestné činnosti jako člena organizované skupiny. Stejně i z popisu skutku pod bodem 5 nevyplynulo, že jednání obviněné naplňuje tento zákonný znak. Také výrok týkající se popisu skutku pod bodem 4, že se podílela na přesně neustanovených pracech, je tak obecný, že jej z pohledu právního hodnocení hodnotí jako nepřezkoumatelný. Všechny tyto skutečnosti pak měly zásadní význam pro právní posouzení rozsahu trestné činnosti, neboť nelze dovozovat škodlivý dopad jednání ostatních osob, které bez účasti obviněné jednaly jak individuálně, tak v rámci skupiny, příp. spolčení.

10. Dovolatelka má za to, že Vrchní soud v Praze nesprávně právně posoudil skutky popsané pod body 3. až 5, pokud obviněnou uznal vinnou ze spáchání zločinu podle § 283 odst. 1, odst. 2 písm. a, odst. 3 písm. c) v jednočinném souběhu s přečinem krádeže podle § 205 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku. Vzhledem k výše uvedeným nedostatkům zákonných znaků a při neexistenci námitek vůči právní kvalifikaci podle § 205 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, je obviněná přesvědčena, že by měla být odsouzena pouze pro spáchání krádeže.

11. Proto Nejvyššímu soudu navrhla, aby ten ve smyslu § 265k odst. 1 tr. ř. zrušil napadené rozhodnutí v dovoláním napadené části a ve smyslu § 265l odst. 1 tr. ř. přikázal Vrchnímu soudu v Praze, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Dále dovolatelka navrhla, aby dovolání nejvyššího státního zástupce ze dne 29. 4. 2016 bylo ve smyslu § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítnuto jako zjevně neopodstatněné.

12. Nejvyšší státní zástupce (dále jen „státní zástupce“) podal v souladu s § 265d odst. 1 písm. a) tr. ř. v neprospěch obv. B. T. L. a obv. N. V. L. dovolání, a to proti výroku o trestu, který byl oběma uložen rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 25. 1. 2016, sp. zn. 11 To 96/2015. Ve svém dovolání odkázal na dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř., neboť oběma obviněným byl uložen trest mimo trestní sazbu stanovenou v trestním zákoně na trestný čin, jímž byli uznáni vinnými.

13. Vrchní soud v Praze se ohledně výroku o trestu ztotožnil s názorem soudu I. stupně, pokud rozhodl o uložení trestů oběma obviněným pod spodní hranicí trestní sazby za užití § 58 odst. 1 tr. zákoníku – přičemž k tomu pouze v obecné rovině uvedl, že trestní sazba je v § 283 odst. 3 tr. zákoníku stanovena poměrně přísně (a to od 8 až 12 let odnětí svobody, nebo propadnutím majetku). Dále tento soud vzal v úvahu, že obv. B. T. L. nebyla dosud trestána a je matkou tří dětí a obv. N. V. L. je rovněž osobou dosud netrestanou a spáchal jediný skutek. S těmito závěry se státní zástupce neztotožnil, protože dle jeho názoru nebyly k mimořádnému snížení trestu odnětí svobody splněny zákonem stanovené podmínky.

14. Státní zástupce ve svém dovolání zdůraznil, že použití § 58 tr. zákoníku je možné jen za mimořádných okolností, a proto jej nemohou odůvodnit jen běžně se vyskytující skutečnosti, či názor soudu, že trest odnětí svobody uložený v mezích zákonné trestní sazby, je pro pachatele příliš přísný. Má naopak za to, že poměry či okolnosti spáchaného činu se musí vyznačovat jistou neobvyklostí a výjimečností. Odvolací soud se však uvedenými kritérii neřídil, neboť údajnou existenci podmínek § 58 odst. 1 tr. zákoníku dovodil pouze z uvedených skutečností.

15. Nelze však přehlédnout, že obv. B. T. L. a obv. N. V. L. plnili při páchání trestné činnosti aktivní úlohu a jejich podíl nebyl nikterak zanedbatelný. Obv. B. T. L. jednak zabezpečovala organizační stránku pěstování rostlin konopí, komunikovala se „zahradníky“, zásobovala je materiálem, odebírala blíže neustanovené množství konopí, apod. Také obv. N. V. L. zabezpečoval organizační stránku pěstování rostlin konopí, komunikoval se zahradníkem, zásoboval ho a opakovaně navštěvoval indoor farmu, kde se dále podílel na dalších, přesně neustanovených pracech.

16. Podle státního zástupce nebyly v případech obou dovolatelů zjištěny žádné mimořádné okolnosti svědčící pro aplikaci § 58 odst. 1 tr. zákoníku. Vrchní soud v Praze tedy zjevně nesprávně vyhodnotil některé okolnosti případu, jako specifické, v důsledku čehož obviněným chybně snížil trest odnětí svobody pod dolní hranici zákonem stanovené trestní sazby. V důsledku toho došlo k naplnění dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř., neboť obviněným byl v konečném důsledku uložen trest ve výměře mimo trestní sazbu stanovenou v trestním zákoně na trestný čin, jímž byli uznáni vinnými.

17. Vzhledem k tomu státní zástupce navrhl, aby Nejvyšší soud:

· podle § 265k odst. 1, 2 tr. ř. při naplnění podmínky podle § 265p odst. 1 tr. ř. zrušil rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 25. 1. 2016, sp. zn. 11 To 96/2015, a to ve výroku o trestu, týkajícím se obv. B. T. L. a obv. N. V. L., a aby rovněž zrušil i další rozhodnutí na zrušenou část rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, dále

· aby dále postupoval podle § 265l odst. 1 tr. ř. a přikázal Vrchnímu soudu v Praze, aby předmětnou věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl, a

· v souladu s § 265r odst. 1 písm. b) tr. ř. o dovolání rozhodl v neveřejném zasedání, přičemž v souladu s § 265r odst. 1 písm. c) tr. ř. s projednáním věci v neveřejném zasedání souhlasí i pro případ jiného rozhodnutí Nejvyššího soudu.

18. K dovolání nejvyššího státního zástupce se stručně vyjádřil obv. N. V. L. prostřednictvím svého advokáta. Obv. L. vyjádřil se závěry odvolacího soudu plný souhlas a podané dovolání nejvyššího státního zástupce vyhodnotil jako účelové. Proti projednání dovolání v neveřejném zasedání nemá námitky.

III. Přípustnost dovolání

19. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) nejprve zjišťoval, zda je dovolání přípustné a zda vyhovuje všem relevantním ustanovením trestního řádu. To znamená – zda bylo podáno v souladu s § 265a odst. 1, 2 písm. a) až h) tr. ř., ve dvouměsíční zákonné lhůtě, na příslušném místě (u věcně a místně příslušného soudu) v souladu s ust. § 265e odst. 1, 3 tr. ř. i oprávněnou osobou v souladu s ust. § 265d odst. 1 písm. b) odst. 2 tr. ř. Dále Nejvyšší soud zkoumal, zda dovolání splnilo obligatorní obsahové náležitosti, upravené v § 265f tr. ř. Po jeho prostudování shledal, že obv. B. T. L. i nejvyšší státní zástupce výše uvedená ustanovení trestního řádu splnili, nic nebrání projednání jejich dovolání.

20. Protože dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v ustanovení § 265b tr. ř., bylo nutné u dovolání všech dovolatelů posoudit otázku, zda naplňují uplatněný dovolací důvod. Podle § 265i odst. 3 tr. ř. pouze reálná existence tohoto důvodu je základní podmínkou provedení přezkumu napadeného rozhodnutí.

IV. K meritu věci – dovolání obv. B. T. L.

21. Obviněná ve svém dovolání odkázala na dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., protože je přesvědčena o tom, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení.

22. Obecně platí, že důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení. Uvedenou formulací zákon vyjadřuje, že dovolání je určeno k nápravě právních vad rozhodnutí ve věci samé, nebo jiných skutečností podle norem hmotného práva, nikoliv z hlediska procesních předpisů. Skutkový stav je při rozhodování o dovolání hodnocen pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy byly správně právně posouzeny, tj. zda jsou právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva. S poukazem na tento dovolací důvod už nelze a znovu přezkoumávat a hodnotit správnost a úplnost zjištění skutkového stavu či prověřovat úplnost provedeného dokazování a správnost hodnocení důkazů ve smyslu § 2 odst. 5, 6 tr. ř. (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 15. 4. 2004, sp. zn. IV. ÚS 449/03). Nejvyšší soud není povolán k dalšímu, již třetímu justičnímu zkoumání skutkového stavu (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 27. 5. 2004, sp. zn. IV. ÚS 73/03).

23. V případě dovolání opírajícího se o dovolací důvod uvedený v ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. zákon tedy vyžaduje, aby podstatou výhrad obviněného a obsahem jím uplatněných dovolacích námitek bylo tvrzení, že soudy zjištěný skutkový stav věci (popsaný v jejich rozhodnutích) není takovým trestným činem, za který jej pokládaly, neboť jimi učiněná skutková zjištění nevyjadřují naplnění všech zákonných znaků skutkové podstaty dovolateli přisouzenému trestnému činu. Obviněný tak s poukazem na tento dovolací důvod má právo namítnout, že

· skutek buď vykazuje zákonné znaky jiného trestného činu, anebo

· není vůbec žádným trestným činem.

Z toho pak vyplývá, že dovolatel v rámci tohoto dovolacího důvodu uplatňuje tvrzení, že měl být uznán vinným mírnějším trestným činem, anebo měl být obžaloby zproštěn, a to zejména odkazem na ustanovení § 226 písm. b) tr. ř., neboť v žalobním návrhu označený skutek vůbec není trestným činem. Dovolání není další běžný opravný prostředek v procesu trestního řízení a nemá povahu „dalšího odvolání“. Jedná se o mimořádný opravný prostředek, který na rozdíl od odvolání není možné podat z jakéhokoli důvodu, ale v dané věci jen z některého z důvodů uvedených v § 265b odst. 1 tr. ř. Podání dovolání z jiného důvodu je vyloučeno.

24. S ohledem na zásady vyplývající z ústavně zaručeného práva na spravedlivý proces lze v případech, kdy objektivně existuje extrémní rozpor mezi provedenými důkazy a skutkovými zjištěními soudů, (za podmínky, že dovolatel tento nesoulad učiní předmětem dovolání a současně i přesně uvede, v čem konkrétně tento nesoulad spatřuje) výjimečně uvažovat o naplnění dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Takovýto závažný rozpor je dán zejména tehdy, jestliže skutková zjištění soudů nižších stupňů nemají vůbec žádnou obsahovou vazbu na provedené důkazy, nebo pokud tato zjištění při žádném z logických způsobů jejich hodnocení nevyplývají z provedených důkazů, nebo jsou dokonce pravým opakem obsahu důkazů, na jejichž podkladě byla učiněna, apod. Teprve poté, co dovolatel vznáší takto formulovanou námitku, Nejvyšší soud zhodnotí, zda je tato námitka akceptovatelná a relevantní a své rozhodnutí řádně odůvodní.

25. Obv. B. T. L. ve svém dovolání atakovala popis skutků 3. až 5., přičemž zdůraznila, že soudy nižších stupňů se spokojily s popisy, které jsou nekonkrétní, neúplné a nelze z nich vydedukovat žádné protiprávní jednání. Proto má za to, že tak nedostatečně popsané skutky nelze vůbec podřadit pod jakoukoli skutkovou podstatu.

26. Nejvyšší soud na pozadí této námitky především identifikoval explicitně nevyřčené výhrady proti tomu, jak soudy nižších stupňů vyhodnotily provedené důkazy, neboť dovolatelka je přesvědčena, že drogová trestná činnost jí nebyla prokázána, a proto ani nebylo možné popsat trestnou činnost dostatečně konkrétně. Implicitně tím naznačila i existenci závažného rozporu mezi skutkovými zjištěními, která vyplynula z provedených důkazů a skutkovými závěry.

27. Obecně platí, že popis skutků (spočívající ve způsobu jejich spáchání) musí být uveden tak, aby jednotlivé části odpovídaly příslušným znakům skutkové podstaty trestného činu, kterým byl obviněný uznán vinným. Skutková věta představuje úplné slovní vyjádření posuzovaného skutku tak, aby obsahoval všechny relevantní okolnosti z hlediska použité právní kvalifikace. Co se týče znaků subjektivní stránky (kterou dovolatelka nejvíce rozporovala), je nutné ve skutkové větě popsat ty, které jsou důležité z hlediska příslušné skutkové podstaty žalovaného trestného činu.

28. Popisy skutků 3. až 5. byly z hlediska zákonných požadavků popsány dostatečně podrobně. Argumentaci obv. L., že popisy skutků jsou údajně „velmi nekonkrétní, neúplné a nelze z nich vydedukovat žádné protiprávní jednání“, nebo že by „z hlediska použité právní kvalifikace neobsahovaly všechny relevantní okolnosti“, Nejvyšší soud tedy zásadně odmítá.

Provedené důkazy poskytly ucelený a podrobný obraz o jednání všech obviněných i jejich účasti na jednotlivých skutcích. Soudy obou stupňů tyto důkazy vyhodnotily jednotlivě i ve vzájemných souvislostech, a protože jsou v souladu a vzájemně se doplňují, tak skutkové závěry nevzbuzují žádné pochybnosti. (Pokud jde o uváděné množství drogy a obsah THC, byly ke každému skutku vyhotoveny znalecké posudky, které soudy považují za precizně zpracované a nezpochybnitelné. Stejně tak soudy neměly žádné výhrady k ostatním shromážděným listinným důkazům.)

29. Skutek č. 3, kterého se obv. B. T. L. dopustila s odděleně stíhanou T. T. H. V. a samostatně stíhanými „zahradníky“ N. C. C. a N. T. D., byl prokázán zejména záznamy telekomunikačního provozu (během kterých obviněná mluvila o návštěvách pěstírny s T. T. H. V.), dále sledováním obviněné (kdy zejména 27. 2. 2011 bylo zaznamenáno, jak obviněná vchází do pěstírny a následně odchází s plným plastovým pytlem, přičemž ve vozidle taxi, které si objednala, byl tento pytel s konopím nalezen). Mimo to byly také na rukou obviněné nalezeny stopy THC.

30. Skutek č. 4, kterého se obv. B. T. L. dopustila společně s T. V. T. a dalšími neustanovenými osobami, byl prokázán zejména protokolem o domovní prohlídce, při které byla na adrese K R., P., nalezena pěstírna (nacházející se ve dvou pronajatých místnostech), dále pytle se sušinou konopí, pěstební chemie, digitální váhy a boxy, ve kterých bylo umístěno 1.015 ks sazenic konopí. Na pytlích se sušinou byly také nalezeny otisky obviněných. Vina obv. B. T. L. byla podpořena i stopami THC na jejích rukou a dopisy z vazby, kterými se snažila ovlivnit výpovědi svědků ve svůj prospěch. Zpráva PRE prokázala i neoprávněný odběr elektrického proudu a následný vznik škody ve výši 70.812,17 Kč.

31. Skutek č. 5, kterého se obv. B. T. L. dopustila s K. D. P., N. T. H. a N. D. H. (a také s odděleně stíhanou T. T. H. V. a samostatně stíhaným S. D.), spočíval v manipulaci s deseti krabicemi, kde byly umístěny sazenice konopí. Ten byl prokázán zejména zajištěnými odposlechy telekomunikačního provozu (v kombinaci se znaleckým posudkem z audioexpertízy), protokolem o sledování osob a věcí a doprovodnou fotodokumentací, odrážející postupné předávání a uložení krabic do vozidla S. D., na kterém se všichni uvedení zúčastnili, a kde byly zajištěny policií.

32. Všechny provedené důkazy tedy vytvořily ucelený řetězec, který dokládá jasný a neoddiskutovatelný závěr o tom, že obviněná ve všech projednávaných skutcích jednala úmyslně, v důsledku čehož je subjektivní stránka předmětného trestného činu bezpečně prokázána. Samotné popisy všech skutků nelze hodnotit jako vadné, protože jednoznačně obsahují všechny klíčové zákonné znaky trestného činu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy (tj. objektivní i subjektivní stránku, vč. příčinné souvislosti mezi jednáním a následky trestné činnosti). Nadto – naplnění všech zákonných znaků zcela jasně vyplynulo i z Odůvodnění: rozhodnutí obou soudů I. a II. stupně.

33. Nejvyšší soud prověřil, že mezi skutečnostmi, které vyplynuly z provedených důkazů a skutkovými závěry není žádný nesoulad, na základě kterého by měly být skutky kladené za vinu obv. B. T. L. údajně nedostatečně popsány.

34. V navazující druhé námitce dovolatelka uvedla, že Vrchní soud v Praze dovodil u skutků popsaných pod body 3. a 5. spáchání trestné činnosti jako členky organizované skupiny a zároveň u skutků 3., 4. a 5. spáchání trestného činu ve velkém rozsahu. Obviněná však namítla, že se nemohla zapojit do organizované skupiny se třemi osobami, když nikoho z nich neznala. Navíc výroky soudu o tom, že zabezpečovala organizační stránku pěstování konopí, zásobovala tzv. „zahradníky“ potřebným materiálem, nebo že se podílela na přesně neustanovených pracech – jsou příliš obecné, a proto nepřezkoumatelné. K tíži nelze přičítat ani velký rozsah páchané trestné činnosti, neboť ostatní osoby jednaly bez její účasti (a to jak individuálně, tak v rámci skupiny).

35. Jak bylo naznačeno výše, dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. musí být v dovolání nejen formálně uveden, ale především musí být odůvodněn relevantními hmotněprávními vadami. Teprve v návaznosti na to lze vytýkat nesprávná skutková zjištění, která měla být dle dovolatelky zohledněna, protože vedou např. k jiné právní kvalifikaci.

36. Dovolatelka touto námitkou sice usiluje zpochybnit naplnění dvou znaků kvalifikované skutkové podstaty, v jádru však pouze vznesla pochybnosti o správnosti skutkových zjištění a v reakci na to se snaží soudy přesvědčit o vlastní skutkové verzi, ze které vyplývá, že se žádné trestné činnosti nedopustila. Takový postup však nemohl být Nejvyšším soudem akceptován, neboť obviněná subsumovala uplatněné námitky pod důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. pouze formálně. Ve skutečnosti však nemohla takto postavenou argumentaci podřadit pod žádný dovolací důvod, neboť možnost vznášení pochybností o správnosti skutkových zjištění zákonodárce v tomto stadiu řízení jako důvod dovolání již neumožňuje.

37. Dovolatelka ve svém podání znovu zpochybnila, že by byla součástí organizované skupiny, a to přesto, že oba soudy nižších stupňů mají tuto skutečnost za prokázanou a prohlásili, že o ní nemají pochybnosti (viz Vrchní soud v Praze ve svém rozsudku sp. zn. 11 To 96/2015 na s. 67, a Městský soud v Praze v rozsudku sp. zn. 4 T 9/2014 na s. 42). Vzhledem k opakovanému zpochybňování tohoto znaku ze strany obviněné Nejvyšší soud zdůrazňuje následující.

38. Podle dosavadní judikatury se organizovanou skupinou rozumí sdružení více (nejméně tří) osob, které mezi jednotlivými členy rozdělilo úkoly a v důsledku toho se činnost vyznačuje plánovitostí a koordinovaností, za účelem zvýšení pravděpodobnosti úspěšného provedení trestného činu. Tím se současně zvyšuje i jeho škodlivost a závažnost (srov. např. R 53/1976-II. a R 45/1986). Zákonodárce nevyžaduje výslovné přijetí za člena organizované skupiny, stačí jen výslovné přistoupení člena k takové skupině. Skupina nemusí mít ani trvalejší charakter, stačí spáchat i jednorázový trestný čin. Není ani rozhodující, se nepodařilo zjistit totožnost všech členů organizované skupiny, zcela postačí, že bylo zjištěno, že mezi nejméně třemi osobami došlo k promyšlené součinnosti na realizaci trestné činnosti (srov. Tr NS 69/2010-T 1325-1).

39. Soudy nižších instancí jednoznačně prokázaly, že obv. B. T. L. (u skutků 3. a 5.) jednala jako členka organizované skupiny, ve které měla každá osoba svůj vymezený úkol – konkrétně se všichni svým dílčím způsobem podíleli na produkci konopí, s vědomím toho, že společně snáze dosáhnou svého cíle, tj. vypěstování konopí k následnému prodeji, ze kterého budou všichni profitovat. Z provedených důkazů byl rovněž odvozen úmysl obviněné. Vyplynul zejména ze zachycených telefonních hovorů, neboť jejich prostřednictvím dovolatelka koordinovala trestnou činnost co do rozsahu, místa i času, přičemž se je snažila vést v duchu konspirace.

40. Námitka obv. L., že jednotlivé členy osobně neznala, je výhrada zcela irelevantní, neboť organizovaná skupina není ustanovena na základě osobních vztahů, ale na základě vzájemné součinnosti, za účelem snadnějšího provedení trestného činu. Je proto zcela nepodstatné, nakolik obviněná členy organizované skupiny znala či jaké personální vztahy ve skupině vládly.

41. Co se týče výroků soudů nižších stupňů o zabezpečování organizační stránky pěstování konopí ze strany obv. L., které dovolatelka hodnotí jako příliš obecné (a proto nepřezkoumatelné), ty jsou rovněž z hlediska uplatněného dovolacího důvodu zcela irelevantní, pro svůj ryze skutkový charakter. Navíc je zcela nepodstatné, že soudy na základě provedených výslechů, zaznamenaných odposlechů a dalších důkazů, blíže nekonkretizovaly jednotlivé pokyny obviněné. Klíčové je totiž to, že obviněná nepochybně věděla, že se dopouští trestného činu, a že se svou činností od přesně nezjištěné doby do července 2011 v P., v obci S. u Ž., a na dalších místech, společně s dalšími (odděleně či samostatně) stíhanými osobami (skutky 3. a 5.) a společně s obv. T. V. T. a dalšími neustanovenými osobami (skutek 4) aktivně podílela na pěstování konopí s úmyslem získat vysoce prošlechtěný konopný kultivar o vysokém obsahu THC.

42. Naplnění znaku velkého rozsahu vyprodukované omamné látky ve smyslu § 283 odst. 3 písm. c) tr. zákoníku (u skutků 3., 4. a 5.), soudy I. a II. stupně rovněž velmi podrobně zkoumaly (viz Vrchní soud v Praze ve svém rozsudku sp. zn. 11 To 96/2015 na s. 66, a Městský soud v Praze v rozsudku sp. zn. 4 T 9/2014 na s. 43-45).

43. Námitku obviněné směřující proti tomuto znaku Nejvyšší soud přezkoumal a zjistil, že je rovněž zjevně neopodstatněná. Městský i Vrchní soud v Praze v této otázce správně vycházely ze stanoviska trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 13. 3. 2014, sp. zn. Tpjn 301/2013, které jasně stanovilo kvantitativní i kvalitativní ukazatele. Konkrétně:

· znak „množství větší než malé“ je dán více než 10 g konopí (a nejméně 1 g THC),

· znak „většího rozsahu“ je dán více než 100 g konopí (a alespoň 10 g THC),

· znak „značného rozsahu“ je dán více než 1000 g konopí (a alespoň 100 g THC) a

· znak „velkého rozsahu“ je dán hmotností 10.000 g konopí (a 1.000 g THC).

44. Ze spisového materiálu bylo ověřeno, že – u skutku 3 byl dán značný rozsah 360 rostlinami zabaveného konopí, které obsahovaly minimálně 85, 636 g THC a 1.520,8 g sušiny konopí s obsahem 31,313 g THC. U skutku 4 byl dán velký rozsah jednak 78 ks zabavených rostlin a 1015 řízků rostlin s obsahem 26,6 g THC, ale především ze tří zajištěných papírových pytlů a jedním alobalovým balíčkem se sušinou konopí o obsahu 1673,5 g THC. U skutku 5 byl dán značný rozsah 520 kusy rostlin konopí o velikosti 8 – 10 cm a 278 kusů o velikosti 10 cm, celkem tedy 798 kusů (a to i přesto, že by bylo možné důvodně předpokládat, že z 800 rostlin lze vyprodukovat množství přesahující 1500 g THC – Vrchní soud v Praze však postupoval v duchu zásady in dubio pro reo, viz sp. zn. 11 To 96/2015 na s. 67).

45. Jelikož výše uvedená množství drogy i obsahu THC jsou nezpochybnitelná (vyplynula ze znaleckých posudků), dovolatelka se snaží zříct své odpovědnosti námitkou, že se zajištěným množstvím konopí nemá nic společného, protože ostatní účastníci měli jednat ze své vlastní vůle, tedy bez jejího vědomí. Tato námitka je ale z hlediska uplatněného dovolacího důvodu rovněž ryze skutkového charakteru, a proto ji Nejvyšší soud odmítl. Navíc z provedených důkazů je zřejmé, že i tento výrok obv. L. se jednoznačně nezakládá na pravdě.

46. Lze tedy shrnout, že dovolatelka svými skutkovými námitkami nejenže nenaplnila dovolací důvod, na který odkázala, ale navíc její výhrady mají charakter polemiky, v rámci které zdůrazňuje pouze skutečnosti, o kterých se domnívá, že svědčí v její prospěch, ale již zcela ignoruje závažná skutková zjištění, která ji z trestné činnosti usvědčují. Pokud v druhé námitce zpochybnila naplnění dvou znaků kvalifikované skutkové podstaty, učinila tak pouze formálně, ale v jádru opět nabídla svoji skutkovou verzi, která však byla důkazně vyvrácena. Takový přístup se nemohl setkat s úspěchem – zvláště, když mezi provedenými důkazy na jedné straně a skutkovými zjištěními na straně druhé je nezpochybnitelná logická návaznost.

47. Jak bylo již předesláno výše, právo na spravedlivý proces ve smyslu čl. 36 odst. 1 LZPS nelze vykládat tak, že zaručuje právo na rozhodnutí, jež odpovídá deklarovaným představám obviněného. Uvedeným právem je zajišťováno „pouze“ právo na spravedlivé soudní řízení, v němž se uplatní všechny zásady soudního rozhodování podle zákona v souladu s ústavními principy (usnesení Ústavního soudu ze dne 4. 5. 2005, sp. zn. II. ÚS 681/04).

V. Dovolání státního zástupce

48. Státní zástupce ve svém dovolání odkázal na dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř., a to v jeho druhé variantě, tedy že obviněným byl uložen trest ve výměře mimo trestní sazbu stanovenou v tr. zákoníku na trestný čin, jímž byli uznáni vinnými. Konkrétně pak své dovolání konkretizoval tak, že Vrchní soud v Praze se ohledně výroku o trestu ztotožnil s názorem Městského soudu v Praze, který rozhodl o uložení trestů obv. B. T. L. a N. V. L. pod dolní hranicí trestní sazby stanovené trestním zákoníkem za užití § 58 odst. 1 tr. zákoníku, a to aniž by pro to byly dány zákonem stanovené podmínky.

49. Obecně platí, že trest odnětí svobody má horní a dolní hranici trestní sazby stanovenou v příslušném ustanovení zvláštní části trestního zákoníku – podle toho, o jaký trestný čin jde, v jaké alternativě byl spáchán, event. zda byl spáchán v souběhu s jiným trestným činem (viz § 43 odst. 1, 2 tr. zákoníku). Trest je uložen mimo zákonnou sazbu – jak při nedůvodném překročení horní hranice trestní sazby, tak i nezákonným prolomením jeho dolní hranice, vč. nesprávného užití 58 tr. zákoníku o mimořádném snížení trestu odnětí svobody. Proto pokud byl soudem vyměřen trest pod dolní hranicí zákonné trestní sazby (při neoprávněném použití § 58 tr. zákoníku), je dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. zpravidla naplněn, v důsledku čehož je státní zástupce oprávněn vznést tuto námitku v neprospěch obviněného.

50. Mimo to Nejvyšší soud předesílá, že § 58 tr. odst. 1 tr. zákoníku je možné aplikovat pouze za mimořádných okolností, a proto jej nemohou odůvodnit standardní skutečnosti. Toto ustanovení je totiž z vůle zákonodárce pojímáno jako odchylka, kterou je možné využít pouze výjimečně. Proto také musí být jeho použití ze strany soudu vždy relevantně odůvodněno (srov. závěry publikované pod č. I/1965 Sb. rozh. tr. na s. 120 an.).

51. Z § 58 odst. 1 tr. zákoníku vyplývá, že pro mimořádné snížení trestu odnětí svobody pod dolní hranici trestní sazby je nezbytné současné naplnění tří kumulativních podmínek, kterými jsou:

· existence okolností případu nebo poměrů pachatele svědčících o tom, že

· použití normální (nesnížené) sazby trestu odnětí svobody by bylo pro pachatele nepřiměřeně přísné,a

· nápravy pachatele lze dosáhnout i trestem odnětí svobody kratšího trvání.

(U první z podmínek, tj. u okolností případu nebo poměrů pachatele, stačí naplnění alespoň jedné z nich).

52. Z těchto zákonných předpokladů jasně vyplývá, že použití tohoto moderačního ustanovení je možné pouze pokud okolnosti případu či poměry pachatele jsou hodné zvláštního zřetele. Závažnost spáchaného trestného činu je totiž intenzitou a významem těchto okolností výrazně snížena, takže nabývají charakter okolností výjimečných. Mezi takové se řadí např. to, že obviněný se nachází ve věku blízkého věku mladistvých, nebo spáchal trestný čin pod vlivem tíživých osobních nebo rodinných poměrů, které si sám nezavinil, nebo byl k činu vyprovokován poškozeným, event. jej spáchal při odvracení útoku, aniž by byly naplněny podmínky nutné obrany, apod. (srov. R 24/2015).

53. Mezi (zvláštní) okolnosti případu, které odůvodňují aplikovat § 58 odst. 1 tr. ř. rozhodně nepatří polehčující okolnosti demonstrativně vymezené v § 41 tr. zákoníku, ke kterým soud při výměře trestu přihlíží jako k okolnostem snižujícím závažnost trestného činu v rámci příslušné trestní sazby. Proto např. to, že obviněný spáchal trestný čin pod vlivem hrozby či nátlaku, nebo dobrovolně nahradil vzniklou škodu, trestného činu litoval – nejsou důvody pro mimořádné snížení trestu odnětí svobody pod dolní hranici trestní sazby.

Také za (zvláštní) poměry pachatele není možné považovat např. to, že doposud vedl řádný život a doposud nebyl soudně trestán (srov. R 35/1963 Sb. rozh. tr.), event. okolnosti, které nemají přímý vztah ke spáchanému trestnému činu a které nejsou hodnoceny z hlediska povahy a závažnosti trestného činu, např. rodinné poměry pachatele, nebo jeho zdravotní stav (R 36/1963 Sb. rozh. tr.).

54. Lze tedy shrnout, že poměry či okolnosti spáchaného činu se musí vyznačovat (alespoň v nějakém smyslu) jistou neobvyklostí a výjimečností, která dostatečně odůvodní předpoklad, že ani trest na samé dolní hranici trestní sazby není způsobilý vyjádřit jejich význam (srov. R 6/2014 Sb. rozh. tr.). Z toho vyplývá, že pouze v případech existence těchto mimořádných okolností případu či poměrů pachatele, je možné je vyhodnotit jako okolnosti ve smyslu § 58 odst. 1 tr. zákoníku. Samozřejmě mimo takových okolností případu či poměrů pachatele však musí být splněny i další zákonné předpoklady – že použití nesnížené sazby trestu odnětí svobody by bylo pro pachatele nepřiměřeně přísné, a nápravy pachatele lze dosáhnout i trestem odnětí svobody kratšího trvání.

55. V projednávaném případě Vrchní soud v Praze dovodil existenci podmínek podle § 58 odst. 1 tr. zákoníku pouze na pokladě vlastní úvahy o tom, že trestní sazba podle § 283 odst. 3 tr. zákoníku je „poměrně přísná“, a dále že obv. B. T. L. nebyla doposud trestána a je matkou tří dětí. U obv. N. V. L. zase zdůraznil, že je osobou netrestanou a že spáchal jediný skutek.

56. V návaznosti na to Nejvyšší soud nejprve zdůrazňuje, že přísnost zákonodárcem dané trestní sazby nepřísluší relevantně posuzovat žádnému soudu. Proto pokud soud v odůvodnění svého rozsudku poukazuje na přílišnou přísnost trestní sazby, v rámci které má uložit obviněnému individuálně určený trest, nelze na tento jeho subjektivní názor brát (z hlediska opravného prostředku) jakýkoli ohled (srov. R 26/1966 Sb. rozh. tr., bod III., s. 211).

57. Samotná skutečnost, že oba obvinění před posuzovanou trestnou činností vedli řádný život a že spáchali trestný čin poprvé, patří mezi obecné polehčující okolnosti. To, že obv. N. V. L. spáchal jediný skutek a že obv. B. T. L. je matkou tří dětí, však mezi tyto okolnosti již řadit nelze (byť je výčet těchto okolností stanoven v § 41 tr. zákoníku pouze demonstrativně). Jak bylo řečeno výše, rodinné poměry obviněných nemají přímý vztah ke spáchanému trestnému činu, a proto ani nemohou ovlivnit hodnocení povahy a závažnosti trestného činu. K těmto okolnostem tedy soud přihlíží pouze jako k běžně se vyskytujícím skutečnostem, které zohlední při ukládání trestu v rámci zákonné trestní sazby.

58. Z toho vyplývá, že tyto okolnosti nepatří mezi jevy, které by měly argumentační sílu odůvodnit mimořádnou moderaci ukládaného trestu, protože nenaplňují zákonné podmínky, že by použití nesnížené sazby trestu odnětí svobody bylo pro pachatele nepřiměřeně přísné, takže jeho nápravy by bylo možné dosáhnout i odnětím svobody kratšího trvání.

59. Vrchní soud v Praze uznal obv. B. T. L. vinnou zvlášť závažným zločinem nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. c) tr. zákoníku v jednočinném souběhu s přečinem krádeže podle § 205 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku. Za to jí měl v souladu s § 283 odst. 3 tr. zákoníku vyměřit nepodmíněný trest odnětí svobody v rozmezí trestní sazby osm až dvanáct let nebo propadnutím majetku. Jelikož však současně snížil uložený trest odnětí svobody za použití § 58 odst. 1 tr. zákoníku pod dolní hranici osmi let a uložil jí tedy úhrnný trest odnětí svobody v trvání 6 (šesti) let, jednal v rozporu s tr. zákoníkem i standardní judikaturou.

60. Také obv. N. V. L. byl uznán vinným zvlášť závažným zločinem nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. c) tr zákoníku, za což mu měl být uložen podle § 283 odst. 3 tr. zákoníku nepodmíněný trest odnětí svobody v rozmezí osmi až dvanácti let nebo propadnutím majetku. Jelikož však Vrchní soud v Praze současně snížil uložený trest odnětí svobody za použití § 58 odst. 1 tr. zákoníku pod dolní hranici osmi let a uložil mu trest odnětí svobody v trvání 4 (čtyř) let, jednal rovněž v rozporu s platnou právní úpravou i standardní judikaturou.

61. Nejvyšší státní zástupce tedy vznesl zcela oprávněně dovolání s odkazem na dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř., neboť trest uložený obv. B. T. L. i obv. N. V. L. byl skutečně uložen ve výměře mimo trestní sazbu stanovenou v trestním zákoníku. Z tohoto důvodu také Nejvyšší soud dovolání nejvyššího státního zástupce vyhověl.

VI. Závěr

62. Nejvyšší soud konstatuje, že skutkový stav zjištěný na podkladě dokazování provedeného Městským soudem v Praze a doplněného v odvolacím řízení Vrchním soudem v Praze, poskytl odvolacímu soudu spolehlivý podklad pro rozhodnutí o vině a právní kvalifikaci jednání obou obviněných. Z tohoto hlediska nelze rozsudku Vrchního soudu v Praze nic vytknout.

63. Pochybení se však Vrchní soud v Praze (obdobně jako předtím Městský soud v Praze) dopustil, když při rozhodování o trestu nesprávně dovodil existenci podmínek pro použití § 58 odst. 1 tr zákoníku, v důsledku čehož uložil oběma obviněným trest pod dolní hranicí zákonem stanovené trestní sazby. Jelikož státní zástupce podal dovolání v neprospěch obou obviněných a Nejvyšší soud vyhodnotil tuto námitku jako oprávněnou, rozhodl tak, že v souladu s § 265k odst. 1, 2 tr. ř. a za podmínky uvedené v § 265p odst. 1 tr. ř. napadený rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 25. 1. 2016, sp. zn. 11 To 96/2015, a to ve výroku o trestu týkajícím se obv. B. T. L. a obv. N. V. L. zrušil, stejně jako všechna další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, a podle § 265l odst. 1 tr. ř. Vrchnímu soudu v Praze přikázal, aby věc ohledně těchto obviněných v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

64. V případě dovolání obv. B. T. L. Nejvyšší soud dospěl k závěru, že v napadeném rozhodnutí nedošlo ve smyslu uplatněného dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. k porušení zákona. Postupem soudů I. ani II. stupně nedošlo ani k porušení základních práv dovolatelky. I když dovolatelka ve své první námitce naznačila, že mezi provedenými důkazy a skutkovými závěry na straně jedné a hmotněprávním závěry na straně druhé je zásadní rozpor, který se projevil ve velmi nekonkrétním a neúplném popisu skutků, Nejvyšší soud při svém přezkumu žádný takový rozpor neidentifikoval, tím méně rozpor extrémní. Vina obviněné byla prokázána zákonným způsobem a tomu odpovídá i popis skutků 3. – 5., které se vztahují k trestné činnosti obv. B. T. L. Pokud v druhé námitce dovolatelka zpochybnila naplnění dvou znaků kvalifikované skutkové podstaty, učinila tak pouze formálně, ale v jádru opět usilovala prosadit svoji skutkovou verzi, která však byla důkazně vyvrácena. Z těchto důvodů Nejvyšší soud její dovolání odmítl, a to s odkazem na § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř., neboť je zjevně neopodstatněné.

65. Za podmínek uvedených v ust. § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. učinil Nejvyšší soud toto rozhodnutí v neveřejném zasedání.

Poučení: Proti tomuto usnesení není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (viz § 265n tr. ř.).

V Brně dne 23. 8. 2017

JUDr. Stanislav Rizman

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru