Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

11 Td 94/2019Usnesení NS ze dne 05.12.2019

HeslaVyloučení soudce
KategorieD
EcliECLI:CZ:NS:2019:11.TD.94.2019.1
Dotčené předpisy

§ 31 odst. 1 tr. ř.

§ 30 odst. 1 tr. ř.


přidejte vlastní popisek

11 Td 94/2019-

USNESENÍ

Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 5. 12. 2019 návrh na rozhodnutí o vyloučení soudce v trestní věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 8 Tdo 1402/2019, a rozhodl takto:

Podle ustanovení § 31 odst. 1 tr. řádu z důvodu uvedeného v ustanovení § 30 odst. 1 tr. řádu je předsedkyně senátu JUDr. Milada Šámalová vyloučena z vykonávání úkonů trestního řízení v rámci řízení o dovolání obviněného M. I., nar. XY, které je vedeno u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 8 Tdo 1402/2019.

Odůvodnění:

1. Rozsudkem Okresního soudu v České Lípě ze dne 27. 9. 2018, sp. zn. 33 T 43/2017, byl obviněný M. I. pod body I. až IV. uznán vinným jednak zločinem podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 4 písm. d) tr. zákoníku (jednání pod bodem I.), dále pokračujícím zločinem zpronevěry podle § 206 odst. 1, odst. 4 písm. d) tr. zákoníku (jednání pod body II. A III.) a pokračujícím přečinem podvodu podle § 209 odst. 1, 3 tr. zákoníku (jednání pod bodem IV.). Za to byl obviněný podle § 209 odst. 4 tr. zákoníku za užití § 43 odst. 1 tr. zákoníku odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání tří let, jehož výkon mu byl podle § 81 odst. 1 tr. zákoníku ve spojení s § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání čtyř let. Podle § 73 odst. 1, 3 tr. zákoníku byl obviněnému současně uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce prokuristy v obchodních společnostech na dobu čtyř let.

2. Rozsudek okresního soudu napadl obviněný odvoláním, které bylo usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci ze dne 11. 6. 2019, sp. zn. 55 To 150/2019, podle § 256 tr. řádu jako nedůvodné zamítnuto.

3. Proti rozhodnutí odvolacího soudu následně podal obviněný M. I. prostřednictvím svého obhájce dovolání, které bylo dne 12. 11. 2019 předloženo k rozhodnutí Nejvyššímu soudu a v souladu s rozvrhem práce tohoto soudu pro rok 2019 zapsáno do senátu č. 8 pod sp. zn. 8 Tdo 1402/2019, jehož členkou je mimo jiné i JUDr. Milada Šámalová.

4. Dne 18. 11. 2019 předložila předsedkyně senátu Nejvyššího soudu č. 8 JUDr. Milada Šámalová prostřednictvím dozorčí úřednice tohoto soudu návrh na rozhodnutí o vyloučení soudce v trestní věci obviněného M. I., vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 8 Tdo 1402/2019, a to podle § 31 odst. 1 tr. řádu ve spojení s § 30 odst. 1 tr. řádu. Svůj návrh přitom odůvodnila tím, že obviněný M. I. je jejím dlouholetým známým, neboť oba pocházejí z Litoměřicka, přičemž obviněný v minulosti působil mimo jiné v basketbalovém oddílu v Litoměřicích, jehož členy byli též syn a bývalý manžel jmenované soudkyně. S osobou obviněného se tak osobně setkávala při sportovních či kulturně společenských událostech pořádaných v rámci tohoto basketbalového klubu. K určité formě kontaktu JUDr. Šámalové s osobou obviněného, včetně verbální komunikace, však dochází i v současné době, a to při jejich náhodných setkáních v městě Litoměřice, kde tato soudkyně navštěvuje členy své rodiny, zatímco obviněný zde má místo svého bydliště. Vzhledem k těmto skutečnostem by tak dle vyjádření JUDr. Šámalové mohla v případě jejího nevyloučení z rozhodování v trestní věci obviněného M. I. vzniknout důvodná pochybnost o její nepodjatosti.

5. Nejvyšší soud z podnětu podaného návrhu na rozhodnutí o vyloučení soudce v souladu s § 31 odst. 1 tr. řádu přezkoumal, zda je dán konkrétní důvod pro vyloučení předsedkyně senátu č. 8 Nejvyššího soudu JUDr. Milady Šámalové, jenž předpokládá § 30 odst. 1 tr. řádu, načež dospěl k závěru, že takový důvod je v daném případě dán, neboť JUDr. Milada Šámalová je v určité formě osobního vztahu k osobě dovolatele, pročež předložený návrh na vyloučení této soudkyně z vykonávání úkonů trestního řízení v rámci řízení o dovolání obviněného M. I. v tomto směru shledal zcela důvodným.

6. V obecné rovině je třeba připomenout, že podle § 30 odst. 1 tr. řádu je z vykonávání úkonů trestního řízení vyloučen soudce nebo přísedící, státní zástupce, policejní orgán nebo osoba v něm služebně činná, u něhož lze mít pochybnosti, že pro poměr k projednávané věci nebo k osobám, jichž se úkon přímo dotýká, k jejich obhájcům, zákonným zástupcům, opatrovníkům a zmocněncům, nebo pro poměr k jinému orgánu činnému v trestním řízení nemůže nestranně rozhodovat. Úkony, které byly činěny vyloučenými osobami, nemohou být podkladem pro rozhodnutí v trestním řízení. Podle § 31 odst. 1 věta třetí tr. řádu o vyloučení soudce Nejvyššího soudu rozhoduje jiný senát téhož soudu.

7. Jedná-li se o požadavek nestrannosti soudu, pak je jím rozuměna nezávislost či nepodjatost rozhodujícího tělesa ve vztahu ke konkrétním účastníkům či k předmětu řízení. Podstatným je přitom fakt, že nejde toliko o subjektivní přesvědčení soudce či účastníků řízení o podjatosti či nepodjatosti, ale též o objektivní zdání nestrannosti, tj. to, jak by se rozhodování jevilo vnějšímu pozorovateli. Tento subjektivní i objektivní aspekt přitom vyzdvihla judikatura Evropského soudu pro lidská práva, která pravidelně používá obě tato hlediska, přičemž se k tomuto pojetí přiklonil rovněž Ústavní soud. Důvody, které k rozšíření nestrannosti až na úroveň oné objektivní roviny vedou, osvětlil Ústavní soud například v nálezu ze dne 31. 8. 2004, sp. zn. I. ÚS 371/04: ,,Nestrannost soudce je především subjektivní psychickou kategorií, vyjadřující vnitřní psychický vztah soudce k projednávané věci v širším smyslu (zahrnuje vztah k předmětu řízení, účastníkům řízení, jejich právním zástupcům atd.), o níž je schopen relativně přesně referovat toliko soudce sám. Pouze takto úzce pojímaná kategorie nestrannosti soudce by však v praxi nalezla stěží uplatnění vzhledem k obtížné objektivní přezkoumatelnosti vnitřního rozpoložení soudce. Kategorii nestrannosti je proto třeba vnímat šířeji, také v rovině objektivní.“ Vedle toho může nestrannost nabývat dvou poloh, a to funkcionální a personální. Zatímco v případě první roviny jde o to, zda je porušením nestrannosti, pokud stejná osoba rozhoduje na různých stupních soudní soustavy, případně se podílí na rozhodování v různých funkcích, druhá rovina se týká osobních vztahů soudce s účastníky řízení či vztahu k předmětu řízení (Wagnerová, E.; Šimíček, V.; Langášek, T.; Pospíšil, I. a kol. Listina základních práv a svobod. Komentář. Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s., 2012, s. 739-740).

8. Nejvyšší soud přezkoumal návrh na rozhodnutí o vyloučení soudce předložený předsedkyní senátu č. 8 Nejvyššího soudu JUDr. Miladou Šámalovou a na podkladě příslušného spisového materiálu dospěl ve světle výše citované judikatury Ústavního soudu k závěru, že je tento návrh zcela opodstatněný, tzn. že v dané trestní věci jsou podle § 30 odst. 1 tr. řádu dány konkrétní důvody pro vyloučení této soudkyně z vykonávání úkonů trestního řízení v rámci řízení o dovolání obviněného M. I., vedeného u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 8 Tdo 1402/2019. Z odůvodnění předloženého návrhu totiž jednoznačně vyplývá, že mezi jmenovanou soudkyní Nejvyššího soudu a osobou obviněného M. I. panuje určitý osobní vztah vyvolaný jednak jejich opakovanými kontakty v minulosti, realizovanými v rámci sportovních či kulturně společenských aktivit pořádaných basketbalovým klubem v Litoměřicích, jehož byli obviněný stejně jako syn a bývalý manžel JUDr. Šámalové členy, jakož i jejich současnými náhodnými setkáními, popř. i hovory, v městě Litoměřice, které je nejen místem bydliště obviněného, ale i rodištěm JUDr. Šámalové, která zde stále navštěvuje další členy své rodiny. Za tohoto stavu je tak zcela opodstatněné tvrzení JUDr. Šámalové o možném vzniku důvodné pochybnosti o její nepodjatosti, pakliže by byla nadále v trestní věci obviněného M. I. jako členka senátu Nejvyššího soudu č. 8 jakkoli činná, byť v předmětné věci doposud nečinila jakékoli faktické kroky ani prostřednictvím veřejných sdělovacích prostředků, popř. jiným způsobem, nesdělovala své názory či postoje vztahující se k této věci, popř. ke komukoli z účastníků trestního řízení. Za tohoto stavu je tak třeba argumentaci, o níž se opírá návrh na rozhodnutí o vyloučení soudce vznesený JUDr. Miladou Šámalovou, považovat za zcela případnou, nepostrádající legitimní a objektivně podložené pochyby o nestrannosti této soudkyně ve vztahu k věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 8 Tdo 1402/2019, a která je tak způsobilá zavdat dojem její podjatosti, tedy v očích informovaných a rozumných osob zpochybnit vnímání JUDr. Milady Šámalové jako nestranné či nezávislé soudkyně (k tomu blíže usnesení Ústavního soudu ze dne 13. 11. 2018, sp. zn. IV. ÚS 3169/18; dále Molek, P. Právo na spravedlivý proces. Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s., 2012, s. 172).

9. Dovození případných pochybností o nestrannosti soudkyně Nejvyššího soudu JUDr. Milady Šámalové z jejího vztahu k osobě obviněného M. I., jehož sama označuje za svého letitého známého, s nímž se i v současné době (byť nikoli pravidelně, nýbrž náhodně) setkává při svých návštěvách Litoměřic, je tak samo o osobě způsobilé vyvolat dojem podjatosti této soudkyně, neboť již samo její osobou subjektivně vnímané riziko možné podjatosti v důsledku jejího vztahu k osobě obviněného (dovolatele), představuje relevantní skutečnost, jež je způsobilá vyvolat obecný dojem o narušení morální či profesní integrity dané soudkyně, tedy důvodné pochybnosti o její nestrannosti a nezávislost při výkonu rozhodovací činnosti v této trestní věci. V souvislosti s posuzováním otázky profesní podjatosti soudce nelze pominout ustálenou rozhodovací praxi Nejvyššího správního soudu, podle kterého každý soudce profesionál musí být při rozhodování schopen odstínit standardní profesní a kolegiální vztahy, neboť je nezbytnou součástí profesionality soudce, aby byl schopen nestranně rozhodovat i ve věcech, v nichž vystupují osoby, ke kterým má bližší vztah (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 29. 8. 2001, sp. zn. 7 Tz 178/2001 a rozhodnutí Nejvyššího správního soudu sp. zn. Nao 41/2013). V nyní posuzované věci je však z argumentace předložené předsedkyní senátu Nejvyššího soudu JUDr. Miladou Šámalovou zřejmé, že pro rozhodnutí o jejím vyloučení z vykonávání úkonů trestního řízení v rámci řízení o dovolání obviněného M. I. svědčí nikoli pouhá spekulativní tvrzení, nýbrž konkrétní postoje a chování této soudkyně vůči osobě obviněného, jež tvoří souhrn relevantních podkladů pro dané rozhodnutí. Tím, že se předsedkyně senátu Nejvyššího soudu JUDr. Milada Šámalová ze shora uvedených důvodů subjektivně cítí být ve vztahu k osobě obviněného M. I. podjatou, dochází současně k narušení i druhého aspektu nestrannosti soudce ve smyslu rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 441/04, neboť tímto způsobem dochází k vyvolání oprávněných pochybností o její nestrannosti mimo jiné i v rámci objektivního náhledu na rozhodování v dané trestní věci.

10. V daném případě tak byly zjištěny konkrétní skutečnosti, pro které je z hlediska ustanovení § 30 odst. 1 tr. řádu soudkyně Nejvyššího soudu JUDr. Milada Šámalová vyloučena z vykonávání úkonů trestního řízení v rámci řízení o dovolání obviněného M. I., vedeného u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 8 Tdo 1402/2019, neboť bylo zjištěno, že je tato soudkyně v určité formě osobního vztahu k jednomu z účastníků tohoto řízení, konkrétně k osobě dovolatele, jehož se dané řízení přímo dotýká.

11. Vzhledem ke všem výše uvedeným skutečnostem tak bylo senátem č. 11 Nejvyššího soudu v souladu s ustanovením § 31 odst. 1 věta třetí tr. řádu rozhodnuto tak, jak je uvedeno shora ve výrokové části tohoto usnesení, tzn. že předsedkyně senátu JUDr. Milada Šámalová je z důvodů uvedených v § 30 odst. 1 tr. řádu vyloučena z vykonávání úkonů trestního řízení v rámci řízení o dovolání podaném osobou obviněného M. I., které je vedeno u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 8 Tdo 1402/2019.

Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná (§ 31 odst. 2 tr. řádu).

V Brně dne 5. 12. 2019

JUDr. Antonín Draštík

předseda senátu

Vypracoval

JUDr. Tomáš Durdík

soudce

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru