Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

11 Td 22/2017Usnesení NS ze dne 18.05.2017

HeslaPříslušnost soudu
KategorieD
EcliECLI:CZ:NS:2017:11.TD.22.2017.1
Dotčené předpisy

§ 24 odst. 1 tr. ř.

§ 301 odst. 3 z. m. j. s.


přidejte vlastní popisek

11 Td 22/2017-7

USNESENÍ

Nejvyšší soud v trestní věci I. S., dříve K., roz. S., vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 67 T 8/2017 rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 18. 5. 2017 o příslušnosti soudu takto:

Podle § 301 odst. 3 zákona č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, ve znění pozdějších předpisů, a § 24 odst. 1 tr. ř. j e k projednání trestní věci I. S. příslušný Krajský soud v Ostravě.

Odůvodnění:

Krajskému soudu v Ostravě byla dne 24. 4. 2017 podle § 301 odst. 3 zákona č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), Krajským soudem v Praze předložena žádost a podklady Státního zastupitelství v Drážďanech o uznání a výkon rozhodnutí jiného členského státu Evropské unie, ukládajícího nepodmíněný trest odnětí svobody, konkrétně trestního příkazu Obvodního soudu v Drážďanech ze dne 28. 7. 2014, sp. zn. 204 Cs 311 Js 30273/14, na území České republiky, neboť odsouzená se nachází ve výkonu trestu ve Věznici Opava.

Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 3. 5. 2017, sp. zn. 67 T 8/2017, podle § 301 odst. 3 zákona za použití § 24 odst. 1 tr. ř. předložil trestní věc odsouzené Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o příslušnosti soudu. Konstatoval, že podle § 301 odst. 1 zákona je k postupu podle § 298 a násl. příslušný krajský soud, v jehož obvodu se zdržuje osoba, vůči níž rozhodnutí jiného členského státu směřuje, a nelze-li takové místo zjistit, je příslušný krajský soud, v jehož obvodu tato osoba má nebo měla poslední trvalý pobyt. Z centrální evidence obyvatel bylo zjištěno, že obviněná je občankou České republiky a poslední trvalý pobyt má na adrese Z., S., okres T. Z výpisu Centrální evidence vězňů bylo zjištěno, že obviněná se nachází ve výkonu trestu ve Věznici Opava. Podle názoru Krajského soudu v Ostravě je však citované ustanovení třeba vykládat v kontextu § 299 odst. 1 písm. a) zákona, podle něhož se rozhodnutí jiného členského státu převezme za splnění podmínek uvedených v § 300 odst. 1 za účelem jeho uznání a výkonu, nachází-li se osoba, vůči níž takové rozhodnutí směřuje, v tomto jiném členském státu nebo v České republice, je-li státním občanem České republiky a má na jejím území obvyklé bydliště. Obvyklým bydlištěm se myslí místo, kde se osoba fakticky převážně zdržuje, tzn., zejména vede svou domácnost a kde má zaměstnání, přičemž toto místo se nemusí krýt s místem trvalého pobytu. Jde o faktický, nikoli právní pojem, který nelze vždy ztotožnit s trvalým nebo jiným oprávněným pobytem, který má především administrativní povahu. Hledisko určení místní příslušnosti v posuzované věci však podle názoru Krajského soudu v Ostravě nelze odvíjet od místa, kde dotčená osoba vykonává trest odnětí svobody, nýbrž od místa faktického pobytu této osoby na svobodě v občanském životě. Opačný názor by podle soudu vedl k připuštění toho, že by se za obvyklé bydliště a v jeho rámci místo, kde se osoba zdržuje, považoval i pobyt osoby ve výkonu trestu odnětí svobody, což zjevně nebyl úmysl zákonodárce.

Nejvyšší soud zhodnotil důkazy použitelné k rozhodnutí podle § 301 odst. 3 zákona a § 24 tr. ř. a dospěl k závěru, že nelze přisvědčit důvodům uvedeným v usnesení Krajského soudu v Ostravě. Podle § 301 odst. 1 zákona je k postupu při uznání a výkonu rozhodnutí jiného členského státu ukládajícího nepodmíněný trest odnětí svobody nebo ochranné opatření spojené se zbavením osobní svobody příslušný krajský soud, v jehož obvodu se zdržuje osoba, vůči níž rozhodnutí jiného členského státu směřuje, a nelze-li takové místo zjistit, je příslušný krajský soud, v jehož obvodu tato osoba má nebo měla poslední trvalý pobyt; jinak je příslušný Krajský soud v Praze. Ke změně skutečností rozhodných pro určení místní příslušnosti nastalé po zahájení řízení se nepřihlíží. Toto ustanovení neobsahuje pojem „obvyklé bydliště“, o jehož výklad Krajský soud v Ostravě opřel svou argumentaci. Nejvyšší soud je toho názoru, že není žádný důvod toto ustanovení vykládat v souvislosti s ustanovením § 299 odst. 1 písm. a) zákona, který neupravuje příslušnost soudu, ale stanoví obvyklé bydliště na území České republiky pouze jako jednu z podmínek převzetí rozhodnutí jiného členského státu za účelem jeho uznání a výkonu.

Ve své dosavadní judikatuře Nejvyšší soud k výkladu ustanovení § 301 odst. 1 zákona konstatoval: „Smyslem této zákonné úpravy nepochybně je předně konat řízení v místě, kde se odsouzená osoba fakticky zdržuje, je-li na svobodě (případně v místě, kde je omezena na svobodě, pokud by se nacházela ve výkonu trestu odnětí svobody v jiné trestní věci na území České republiky), což je vhodnější z hlediska rychlosti a nákladnosti řízení z pohledu státu i odsouzené osoby.“ (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 10. 2015, sp. zn. 11 Td 58/2015). K argumentaci Krajského soudu v Ostravě pak lze ještě dodat, že pokud by zákonodárce zamýšlel určit místní příslušnost soudu podle obvyklého bydliště odsouzeného v České republice, mohl tak jistě výslovně učinit. Skutečnost, že je pojem „obvyklé bydliště“ vykládán mimo jiné tak, že jde o místo, kde se osoba fakticky převážně zdržuje, nemůže rovněž bez dalšího znamenat, že místo, kde se osoba zdržuje, je vždy jejím „obvyklým bydlištěm“. I Krajský soud v Ostravě uvádí v této souvislosti další skutečnosti, které místo obvyklého bydliště charakterizují, jako je vedení domácnosti a výkon zaměstnání. Je tedy zřejmé, že tyto pojmy nelze ztotožňovat.

Z těchto důvodů bylo ve sporu o příslušnost podle § 301 odst. 3 zákona a § 24 tr. ř. rozhodnuto, jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno.

Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.

V Brně dne 18. 5. 2017

JUDr. Karel Hasch

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru