Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

11 Td 11/2011Usnesení NS ze dne 31.03.2011

KategorieD
EcliECLI:CZ:NS:2011:11.TD.11.2011.1
Dotčené předpisy

§ 25 tr. ř.


přidejte vlastní popisek

11 Td 11/2011-21

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky v trestní věci obviněného P. N. projednal v neveřejném zasedání konaném dne 31. března 2011 návrh obviněného na odnětí a přikázání věci a rozhodl takto:

Podle § 25 tr. ř. se návrh na odnětí věci vedené u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. 2 T 62/2009 a její přikázání jinému soudu zamítá.

Odůvodnění:

Rozsudkem Okresního soudu v Pardubicích ze dne 16. dubna 2010, sp. zn. 2 T 62/2009, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích, ze dne 5. října 2010, sp. zn. 13 To 254/2010, byl odsouzený P. N. uznán vinným trestným činem útisku podle § 237 tr. zák. a trestným činem neoprávněného zásahu do práva k domu, bytu nebo nebytovému prostoru podle § 249a odst. 2 tr. zák., a byl mu za to uložen trest odnětí svobody v trvání dvou roků, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s dozorem.

Podáním ze dne 31. ledna 2011 podal odsouzený k Okresnímu soudu v Pardubicích návrh na povolení obnovy řízení ve věci vedené pod sp. zn. 2 T 62/2009. S tímto návrhem odsouzený spojil též návrh podle § 25 tr. ř. o odnětí této věci Okresnímu soudu v Pardubicích a její přikázání jinému vhodnému soudu, kterým je podle navrhovatele některý ze soudů na severní Moravě. Důvodem takového postupu má být dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav odsouzeného, který je v současnosti hospitalizován na lůžkovém oddělení psychiatrického oddělení Nemocnice v Praze Bohnicích. Dojíždění k Okresnímu soudu v Pardubicích ani jiného cestování na delší vzdálenosti není vzhledem k uvedenému v nejbližší době schopen. Okresní soud v Pardubicích není vhodným soudem ani vzhledem ke značné cestovní vzdálenosti pro svědky, jejichž výslech v rámci obnovy řízení navrhla obhajoba.

Nejvyšší soud zhodnotil důkazy použitelné k řešení tohoto sporu a dospěl k následujícímu závěru.

Podle § 25 tr. řádu může být věc z důležitých důvodů odňata příslušnému soudu a přikázána jinému soudu téhož druhu a stupně. Pojem „důležité důvody“ sice není v zákoně blíže definován, ale je nepochybné, že se musí jednat o skutečnosti, jež budou svojí povahou výjimečné, neboť ustanovení § 25 tr. řádu, dle něhož lze v určitých případech věc delegovat k jinému soudu, je zákonným průlomem do zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, vyjádřené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly vybočení z výše citovaného ústavního principu.

V posuzovaném případě byl návrh na obnovu řízení podán u věcně a místně příslušného soudu, kterým je Okresní soud v Pardubicích, jenž o trestní věci odsouzeného rozhodoval jako soud prvního stupně. Odsouzený se s ohledem na svůj vážný zdravotní stav domáhá odnětí věci tomuto soudu a jejího přikázání jinému vhodnému soudu. Za ten považuje kterýkoliv ze soudů na severní Moravě. Jako podklad pro rozhodnutí předložil odsouzený zprávu o výsledku vyšetření z Psychiatrické léčebny Bohnice, Praha 8, a znalecký posudek v oboru zdravotnictví, odvětví soudního lékařství, MUDr. Igora Fargaše, ze dne 10. listopadu 2010, který si k posouzení svého zdravotního stavu, resp. ke své schopnosti účastnit se ve stanovených termínech hlavních líčení nalézacího soudu ve své trestní věci, nechal zpětně zpracovat sám odsouzený.

Dovolatelem předložené podklady svědčí o tom, že rozhodnutí Nejvyššího soudu o odnětí věci příslušnému soudu podle § 25 tr. ř. by za současného stavu bylo více než předčasné. Pro rozhodování Nejvyššího soudu je především upotřebitelná toliko zpráva o výsledku vyšetření z Psychiatrické léčebny Bohnice. Odsouzeným předložený znalecký posudek se totiž týká posouzení zdravotní schopnosti jeho účasti na hlavních líčeních Okresního soudu v Pardubicích v období od 2. července 2009 do 5. října 2010, a nemůže mít žádný význam pro nynější rozhodování soudu. Zdravotní obtíže popsané v tomto znaleckém posudku, jimiž odsouzený trpěl v průběhu roku 2009 a 2010, nyní odsouzený jinak nedokládá. Není tedy zřejmé, zda u něj tyto potíže nadále přetrvávají a ani z obsahu znaleckého posudku nelze tento závěr vyvodit. Ze zprávy o výsledku vyšetření v Psychiatrické léčebně Bohnice, Praha, pak vyplývá, že zdravotní stav odsouzeného, který je v léčebně v současnosti hospitalizován, neumožňuje jeho plnohodnotnou účast na úředních jednáních, jeho psychický stav je neuspokojivý s potřebou další lůžkové péče, přičemž délku další hospitalizace nelze předpokládat. Žádné další informace týkající se závažnosti onemocnění odsouzeného a jeho případného trvání se ze zprávy nepodávají, rovněž se zde nehovoří o možnosti odsouzeného cestovat na delší vzdálenosti. Odsouzený sám ve svém návrhu označuje tuto možnost za nejistou (str. 7 návrhu), přičemž v této souvislosti poměrně nelogicky žádá o přikázání věci některému ze soudů na severní Moravě, což by pro obviněného, který je hospitalizován v Praze, v porovnání jednotlivých cestovních vzdáleností (Praha – Pardubice a Praha – severní Morava), nepochybně oproti současnosti znamenalo nutnost delšího cestování. Tato zjištění o zdravotním stavu odsouzeného mají zásadní význam pro posouzení, zda vůbec bude schopen účastnit se soudního jednání, a to bez ohledu na to, zda to bude Okresní soud v Pardubicích nebo jiný příslušný soud v České republice. Není-li tedy dosud uspokojivě zjištěno, zda odsouzený této účasti vůbec bude schopen, je rozhodnutí o tom, u kterého soudu by řízení proti odsouzenému bylo vhodnější, předčasné (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. října 2002, sp. zn. 11 Td 52/2002).

Na závěr je třeba dodat, že Nejvyšší soud již jednou návrhu obviněného na odnětí a přikázání věci vyhověl (věc je u zdejšího soudu vedena pod sp. zn. 11 Td 20/2009) a jeho trestní věc odňal Okresnímu soudu v Ostravě a přikázal ji k projednání právě Okresnímu soudu v Pardubicích. Postup podle § 25 tr. ř. přitom má být postupem zcela výjimečným, neboť, jak již bylo výše uvedeno, jde o zákonný průlomem do zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, vyjádřené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Opětovné odnětí trestní věci obviněného tentokráte Okresnímu soudu v Pardubicích a jeho přikázání jinému (v pořadí již třetímu) soudu je tedy obecně třeba považovat za nežádoucí.

Nejvyššímu soudu nezbylo za této situace než návrh odsouzeného na postup podle § 25 tr. ř. zamítnout.

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 31. března 2011

Předseda senátu:JUDr. Antonín Draštík

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru