Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

11 Td 10/2011Usnesení NS ze dne 08.03.2011

HeslaPříslušnost soudu
Uznání a výkon cizozemských rozhodnutí
KategorieA EU
EcliECLI:CZ:NS:2011:11.TD.10.2011.1
Dotčené předpisy

§ 460p odst. 2 tr. ř.

§ 188 odst. 1 písm. a) tr. ř.

§ 314c odst. 1 písm. a) tr. ř.


přidejte vlastní popisek

11 Td 10/2011-6

USNESENÍ

Nejvyšší soud v trestní věci obviněného M. D. , vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 11 T 2/2011 rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 8. března 2011 o příslušnosti soudu takto:

Podle § 24 odst. 1 tr. řádu je k projednání trestní věci obviněného M. D. příslušný Krajský soud v Ústí nad Labem.

Odůvodnění:

Obvodové hejtmanství Kufstein, Spolková země Tyrolsko, Rakouská republika, dne 26. srpna 2010, pod sp. zn. MX-KS-9330/2009, předložilo Krajskému soudu v Brně rozhodnutí tohoto hejtmanství ze dne 28. ledna 2010, sp. zn. KS-9330/2009, jímž byla M. D. uložena peněžitá pokuta ve výši 600 EUR, společně se žádostí o jeho uznání a výkon.

Usnesením ze dne 9. prosince 2010, sp. zn. 11 T 23/2010, Krajský soud v Brně tuto žádost společně s výše označeným rozhodnutím Obvodového hejtmanství Kufstein, Rakouská republika, ve smyslu § 460p odst. 2 tr. ř. postoupil Krajskému soudu v Hradci Králové, když podle jeho zjištění se M. D. zdržuje na adrese „V. – T. “, a k projednání věci je proto příslušný Krajský soud v Hradci Králové, v jehož obvodu se místo bydliště M. D. nachází, nikoli Krajský soud v Brně, k němuž byla žádost o uznání a výkon cizozemského rozhodnutí podána.

Krajský soud v Hradci Králové dne 28. ledna 2011 předložil věc, která je u něj vedena pod sp. zn. 11 T 2/2011, Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o místní příslušnosti s tím, že Krajský soud v Hradci Králové není místně příslušný k projednání a rozhodnutí této věci, neboť ze sdělení Policie České republiky, Krajské ředitelství Policie Ústeckého Kraje, Územní odbor Ústí nad Labem, zjistil, že M. D. se zdržuje na adrese „D. , Ú. n. L. “, a od 15. září 2010 je zaměstnán u společnosti „Stebal trans, spol. s r. o., Horská 302, Dubí-Bystřice“. Jeho majetkové poměry nejsou soudu známy. Ze shora uvedeného vyplývá, že místně příslušným k projednání trestní věci M. D. není Krajský soud v Hradci Králové a věc mu proto byla Krajským soudem v Brně postoupena nesprávně.

Nejvyšší soud zhodnotil skutečnosti významné k rozhodnutí podle § 24 odst. 1 tr. ř. a dospěl k tomuto závěru.

Podle § 460p odst. 2 tr. ř. platí, že k řízení o uznání a výkonu rozhodnutí jiného členského státu Evropské unie o peněžitých sankcích a plněních je příslušný krajský soud, v jehož obvodu má odsouzený majetek. Pokud se majetek odsouzeného nachází v obvodech více soudů, je z těchto soudů k řízení příslušný soud, který jako první obdržel rozhodnutí, o jehož uznání a výkon se žádá. Pokud odsouzený nemá na území České republiky majetek, je k řízení příslušný krajský soud, v jehož obvodu má odsouzený obvyklé bydliště.

Podle § 460p odst. 4 tr. ř. bylo-li rozhodnutí jiného členského státu Evropské unie o peněžitých sankcích a plněních zasláno soudu nebo jinému orgánu, který není k řízení o uznání a výkonu takového rozhodnutí příslušný, postoupí je neprodleně příslušnému krajskému soudu; o tomto postoupení nepříslušný orgán vyrozumí příslušný orgán jiného členského státu Evropské unie, který takové rozhodnutí vydal.

Pokud jde o postup Krajského soudu v Brně tak mu lze především vytknout, že dospěl-li k závěru, že v posuzované věci není soudem příslušným k rozhodování o uznání a výkonu rozhodnutí Obvodového hejtmanství Kufstein, Rakousko, o peněžité sankci uložené M. D. (byť v tomto směru neprovedl žádné šetření o tom, zda jmenovaný nemá v jeho obvodu nějaký majetek), pak ze zcela nepochopitelných důvodů věc postoupil Krajskému soudu v Hradci Králové, ačkoliv ze spisu zřetelně vyplývalo, že M. D. má bydliště v obvodu Krajského soudu v Ústí nad Labem. Např. již v protokolu ze dne 10. 5. 2010 (č. l. 8 spisu), sepsaným se jmenovaným u Okresního soudu v Ústí nad Labem je jím výslovně uvedena adresa „T. , V. , okres Ú. n. L. “, a stejně tak v příloze vyjádření Krajského státního zastupitelství v Brně (č. l. 14 spisu). Jestliže tedy Krajský soud v Brně dospěl k závěru, že se neuplatní primární hledisko příslušnosti soudu k řízení o uznání a výkonu rozhodnutí jiného členského státu Evropské unie o peněžitých sankcích podle § 460p odst. 2 tr. ř., podle něhož je dána příslušnost soudu, v jehož obvodu je majetek dotčené osoby, pak sice mohl přistoupit k procesnímu postupu, jímž by založil příslušnost jiného krajského soudu, tj. v této věci Krajského soudu v Ústí nad Labem, nikoliv však Krajského soudu v Hradci Králové, neboť pro takový závěr neexistoval žádný relevantní důvod.

S Krajským soudem v Brně nelze souhlasit se zvoleným postupem ani v tom, že podle § 460p odst. 2 tr. ř. rozhodl usnesením o postoupení věci jinému krajskému soudu (tj. Krajskému soudu v Hradci Králové). Protože toto ustanovení neobsahuje bližší úpravu postupu soudů v případech, když není dána jejich příslušnost k řízení konanému podle § 460p tr. ř., tak podle názoru Nejvyššího soudu vysloveného již v rozsudku ze dne 16. 11. 2010, sp. zn. 11 Tz 31/2010, je nutno analogicky aplikovat příslušná ustanovení trestního řádu.

V posuzované věci jde o ustanovení řešící problematiku příslušnosti soudů. Jde zejména o § 188 odst. 1 písm. a) tr. ř. a § 314c odst. 1 písm. a) tr. ř., v nichž je zakotven procesní postup v situaci, kdy je sporná otázka příslušnosti soudu. V takových případech soud, který má za to, že není příslušný k projednání věci ji usnesením předloží soudu, který je společně nejblíže nadřízeným soudem jemu a soudu, jenž je podle něj soudem příslušným. Tento procesní postup je na místě per analogiam aplikovat i v řízení podle § 460p tr. ř. Navíc v ustanovení § 460p odst. 4 tr. ř. se ani neuvádí, že krajský soud rozhodne o postoupení věci, nýbrž je zde dikce „postoupí … příslušnému krajskému soudu; …“, což by mohlo naznačovat i jen neformální postup krajského soudu. Podle názoru Nejvyššího soudu je však v zájmu jednoznačného určení příslušnosti soudu a zamezení i opakovaných „přesunů“ takové věci mezi soudy namístě procesní postup, jímž soud, jemuž bylo zasláno rozhodnutí jiného členského státu Evropské unie o peněžitých sankcích a plněních k řízení podle § 460p odst. 2 tr. ř. (tj. k řízení o uznání a výkonu takového rozhodnutí), a jenž má za to, že není soudem příslušným k jejímu projednání a rozhodnutí, tuto věc usnesením podle § 314c odst. 1 písm. a) tr. ř. per analogiam z důvodu uvedeného v ustanovení § 188 odst. 1 písm. a) tr. ř. předloží soudu, který je společně nejblíže nadřízeným soudem jemu a soudu, jenž je podle něj soudem příslušným.

Jestliže Krajský soud v Brně rozhodl usnesením podle § 460p odst. 2 tr. ř. o postoupení věci, pak ovšem není též jasné, na základě jaké úvahy dospěl k závěru o přípustnosti stížnosti proti takovému usnesení, který je obsažen v poučení jeho usnesení. V ustanovení § 460p tr. ř. není žádná zmínka o opravném prostředku proti tomuto rozhodnutí soudu a v důsledku toho je připuštění stížnosti v rozporu s ustanovením § 141 odst. 2 tr. ř.

Jestliže z dosud učiněných zjištění vyplývá, že M. D. má obvyklé bydliště v obvodu Krajského soudu v Ústí nad Labem (v obvodu tohoto soudu má jak trvalé bydliště na adrese T. , V. , tak v jeho obvodu se rovněž zdržuje na adrese Ú. n. L. , D., přičemž nebylo zjištěno, zda má v obvodu jiného krajského soudu nějaký majetek, tak Nejvyšší soud podle § 24 odst. 1 tr. ř. s ohledem na kritéria soudní příslušnosti k řízení podle § 460p tr. ř. rozhodl o příslušnosti Krajského soudu v Ústí nad Labem.

Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.

V Brně dne 8. března 2011

Předseda senátu

JUDr. Antonín Draštík

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru