Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

11 Tcu 89/2011Usnesení NS ze dne 18.01.2012

HeslaPrávní styk s cizinou
KategorieD EU
EcliECLI:CZ:NS:2012:11.TCU.89.2011.1
Dotčené předpisy

§ 4 odst. 2 předpisu č. 269/1994 Sb.


přidejte vlastní popisek

11 Tcu 89/2011-9

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky projednal dne 18. ledna 2012 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů, a rozhodl takto:

Podle § 4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky M. Š., rozsudkem Zemského soudu Drážďany, Spolková republika Německo, ze dne 4. 5. 2009, sp. zn. 3 KLs 424 Js 47579/07, který ve vztahu k němu nabyl právní moci dne 16. 7. 2009, a to pro pomoc k trestnému činu těžké krádeže ve skupině podle §§ 244a odst. 1, 242 odst. 1, 243 odst. 1 věta druhá, č. 1, 2 a 3, 27, 52 a 53 německého trestního zákoníku, k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání čtyř let a šesti měsíců.

Odůvodnění:

Výše uvedeným rozsudkem Zemského soudu Dresden ze dne 4. 5. 2009 byl M. Š. uznán vinným pomocí k trestnému činu těžké krádeže ve skupině v šesti případech a byl odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání čtyř let a šesti měsíců.

Shora uvedené trestné činnosti se odsouzený dopustil podle zjištění Zemského soudu Drážďany spolu s dalšími spolupachateli tím, že

1. Dne 9. 6. 2005 kolem 13.34 hod. odsouzený M. přicestoval osobním vozidlem Škoda Fabia, reg. zn. ....., patřícím J. M., přes hraniční přechod v R./N. do Německa. Odsouzený K. šel o 20 minut později přes tentýž přechod pěšky, přistoupil k M. do vozidla a jeli do D. Zde se vloupali do osobního vozidla Peugeot 206 CC, spz. ..........., který byl zaparkován v uzamčeném stavu na H. S. v D.-C. a patřil A. G. a měl hodnotu cca 14 500 €. Nastartovali tím, že překonali imobilizér a dopravili vozidlo přes zelenou hranici do České republiky. Jelikož vozidlo použité ke spáchání skutku mělo problém s motorem a museli je zanechat v O.-O., vydal se M. dne 10. 6. 2005 osobním automobilem Peugeot 206, reg. zn. ...., přes hraniční přechod v R./S. do Německa, kde k němu v N. přistoupil odsouzený Š. Oba pak jeli do O.-O., kde Š. nastoupil do odstavného vozidla použitého ke spáchání činu a toto dopravil přes hraniční přechod v N./R. do České republiky.

2. Dne 18. 5. 2006 se vydali M. K. a J. P. pěšky přes zelenou hranici v oblasti J. – E. do Německa, aby zde odcizili osobní automobil Mitsubishi. Bývalá manželka K. mezi tím dopravila do Německa vozidlo Škoda Octavia, české reg. zn. ........, které ke spáchání činu poskytl za odměnu 5000 Kč F. R., následně jim ho předala. K. a P. pak jeli tímto vozidlem do Ch. V době od 18. 5. 2006 22.00 hodin do 19. 5. 2006 6.00 hodin pak společně odcizili osobní automobil Mitsubishi L200, reg. zn. ........, který byl uzamčený zaparkován na S. S. ... až .... v .... Ch. a patřil firmě KS Hausmeisterdienste GmbH a jehož hodnota činila cca 29 000 €. P. převezl osobní automobil přes zelenou hranici pravděpodobně u B. B./P. do České republiky, kde převoz zabezpečovali odsouzení K., Š. a M. Č. (toto přislíbili dne 18. 5. 2006).

3. V době od 1. 6. 2006 20.30 hodin do 2. 6. 2006 8.45 hodin odcizili M. K. a J. P. osobní automobil Mitsubishi L200, reg. zn. ........., který byl uzamčený zaparkován na W. v .... A. a patřil Ch. H. a jehož hodnota činila 18 000 €. Také v tomto případě přicestovali do Německa pěšky v oblasti N. a bývalá manželka K. jim přivezla ke spáchání činu Škodu Octavia, kterou za 5 000 Kč poskytl F. R. Tímto vozidlem se pak vydali na místo činu k autosalonu M. Tam objevili zaparkované vozidlo na pozemku salonu S. Odpojili od něj přívěs, K. se do něj vloupal a nastartoval ho, zatímco P. zabezpečoval místo činu. K. pak dopravil odcizené vozidlo přes zelenou hranici u B. B./P. Převoz tam zabezpečovali odsouzení K., Š. a Č., což den předtím přislíbili.

4. V již přesně nezjistitelné době mezi 24. 6. 2006 a 1. 7. 2006 se nechal J. P. odvézt do Německa, aby zde odcizil motorové vozidlo. Vhodnou řídicí jednotku motoru, jakož i polský klíč obdržel od odsouzeného B., který společně s K. zajišťoval hranici. Mezi 24. 6. 2006, 6.30 hod. a 1. 7. 2006, 18.00 hod. vypáčil na ulici R.-M. v ... D. odstavený a uzamčený Peugeot 206, registrační značky ............. A. L. v zůstatkové hodnotě cca 8.500,- €, nastartoval ho a odvezl přes zelenou hranici u T./Š. do České republiky. Na zelené hranici dohlíželi B., K. a Č. Vozidlo dopravil P. do garáže B., odkud ho krátce na to odvezl odsouzený Š., který věděl, že bylo v noci odcizeno v Německu, a postaral se o jeho další zužitkování.

5. Dne 29. 6. 2006 se K. a P. dohodli na krádeži vozidla v Německu. K., Š. a Č. přislíbili, že budou zabezpečovat zelenou hranici. K. a P. následně přešli v podvečer přes zelenou hranici v oblasti J./E. do Německa. Bývalá manželka K. ve stejnou dobu dopravila do Německa osobní automobil Škoda Octavia, který patřil F. R., který ho dal k dispozici za 5 000 Kč, a předala jim ho. V době od 29. 6. 2006, 16.00 do 30. 6. 2006, 4.00 se K. vloupal do osobního automobilu Mitsubishi Pajero, reg. zn. ......, který byl uzamčený zaparkován na ulici R. S. v ..... O. – O. a patřil firmě N&W Fahrzeughandel GmbH a jehož hodnota činila cca 20 000 €, zatímco P. zabezpečoval místo činu. Tímto vozidlem následně jeli do R. Tam odcizili stejným způsobem osobní automobil VW Sharan, reg. zn. ............., který byl rovněž uzamčený zaparkován na ulici H. a patřil stavební firmě Holger Hachmann GmbH a jehož hodnota činila cca 20 000 €. Kohout potom převezl osobní automobil Mitsubishi Pajero a P. osobní automobil VW Sharan přes zelenou hranici v oblasti T./Š. do České republiky. Tam stáli odsouzený K. a jím organizovaní Š. a Č., kteří zabezpečovali převoz.

6. V již přesně nezjistitelné době mezi 1. 7. a 31. 8. 2006 slíbili odsouzení K., Š. a J. P., K. a K., že zabezpečí v noci hranici pro převoz motorového vozidla. Následně odcizili K. a K. v S. modro-šedý osobní automobil VW Sharan 7M facelift Modell family a dopravili ho přes zelenou hranici v oblasti T./Š. do České republiky. K., Š. a P. zabezpečovali hranici.

Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo dne 12. 4. 2011, pod č.j. 1104/2010–MOT–T/6, podle § 4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen „zákon“), Nejvyššímu soudu České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německým soudem do evidence Rejstříku trestů České republiky.

Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.

Především je třeba uvést, že podle § 4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutno připomenout, že pokud Nejvyšší soud rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§ 4 odst. 4 zákona).

Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený M. Š. je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž se odsouzení týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (minimálně pomoci k trestnému činu krádeže podle § 24 odst. 1 písm. c) a § 205 tr. zákoníku). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona.

V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený se dopustil úmyslné trestné činnosti směřující proti zájmu společnosti na ochraně především vlastnického práva. Jednal přitom v takovém rozsahu (zejména se dopustil trestné činnosti opakovaně, s dalšími spolupachateli), že již lze tuto trestnou činnost označit za závažnou ve smyslu § 4 odst. 2 zákona. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen velmi citelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.

Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 18. ledna 2012

Předseda senátu:JUDr. Karel Hasch

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru