Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

11 Tcu 8/2002Usnesení NS ze dne 29.01.2002

EcliECLI:CZ:NS:2002:11.TCU.8.2002.1

přidejte vlastní popisek

11 Tcu 8/2002

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky projednal dne 29. ledna 2002 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto:

Podle § 4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky P. R., rozsudkem Okresního soudu v Drážďanech, Spolková republika Německo, ze dne 5. 8. 1999, sp. zn. 202 Ls 142 Js 046097/98, a to pro trestné činy ilegálního převádění cizinců za účelem výdělku ve třech případech, nedovoleného vstupu do země po vyhoštění, nedovoleného pobytu po vyhoštění, nedovoleného vstupu do země po vyhoštění ve třech případech a nedovoleného pobytu po vyhoštění ve třech případech podle § 92a odst. 1 č. 1, 2, odst. 2 č. 1, § 92 odst. 1 č. 1, 6, odst. 2 č. 1 písm. a), b), § 8 odst. 2 věta 1. cizineckého zákona, § 52, § 53 trestního zákoníku Spolkové republiky Německo, k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání dvou let a šesti měsíců.

Odůvodnění:

Rozsudkem Okresního soudu v Drážďanech, Spolková republika Německo, ze dne 5. 8. 1999, sp. zn. 202 Ls 142 Js 046097/98, jenž nabyl právní moci téhož dne, byl P. R. uznán vinným trestnými činy ilegálního převádění cizinců za účelem výdělku ve třech případech, nedovoleného vstupu do země po vyhoštění, nedovoleného pobytu po vyhoštění, nedovoleného vstupu do země po vyhoštění ve třech případech a nedovoleného pobytu po vyhoštění ve třech případech podle § 92a odst. 1 č. 1, 2, odst. 2 č. 1, § 92 odst. 1 č. 1, 6, odst. 2 č. 1 písm. a), b), § 8 odst. 2 věta 1. cizineckého zákona, § 52, § 53 trestního zákoníku Spolkové republiky Německo. Uvedené trestné činnosti se podle zjištění soudu dopustil tím, že:

1. v ranních hodinách dne 15. 2. 1999 přepravil na objednávku neznámé osoby v transportéru značky VW, na který předtím připevnil odcizené státní poznávací značky, 16 cizích státních příslušníků na česko - německou hranici, kde tyto osoby vstoupily v obvodu hraniční značky 5 u obce B. přes zelenou hranici na spolkové území;

2. v noci z 20. na 21. 3. 1999 přepravil spolu s dalšími osobami třemi osobními vozidly 13 cizích státních příslušníků bezprostředně k česko - německé hranici, kde tyto osoby vstoupily v obvodu ulice S., B., přes zelenou hranici na spolkové území;

3. dne 11. 4. 1999 okolo 15.00 hod. přepravil v osobním automobilu značky VW Golf, na který předtím připevnil odcizené státní poznávací značky, 4 cizí státní příslušníky z D. k česko - německé hranici a dále mimo hraniční přechod na spolkové území, s tím, že je dále přepraví do B. Následně byl na cestě do vnitrozemí okolo 19.30 hod. téhož dne i s přepravovanými osobami zadržen;

4. dne 21. 7. 1998 přicestoval do Spolkové republiky Německo a zdržoval se zde až do svého vycestování dne 23. 7. 1998;

5. dne 27. 7. 1998 přicestoval do Spolkové republiky Německo a zdržoval se zde až do svého vycestování dne 28. 7. 1998;

6. dne 29. 8. 1998 přicestoval do Spolkové republiky Německo a zdržoval se zde až do svého vycestování dne 30. 8. 1998.

V případech popsaných pod body 1 až 3 shora odsouzený vždy jednal s vědomím, že převáděné osoby nedisponují potřebnými doklady pro vstup a pobyt na území Spolkové republiky Německo. Za svou účast na převádění osob obdržel v prvních dvou případech vždy 500 DM, ve třetím případě mu byla tato částka přislíbena. V případech popsaných pod body 3 až 6 shora pak odsouzený, aniž by měl povolení k pobytu, vstoupil přes zelenou hranici na spolkové území, i když si byl vědom, že se tímto jednáním dopouští trestného činu, protože byl nařízením cizineckého úřadu při Zemském úřadu v B. ze dne 3. 7. 1998 vyhoštěn a po vykonání trestu na základě rozsudku Okresního soudu v Bautzenu ze dne 17. 6. 1997, sp. zn. 10 Ds 210 Js 178/97, dne 13. 7. 1997 odsunut do České republiky. Z tyto trestné činy byl P. R. odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání dvou let a šesti měsíců.

Dne 17. 1. 2002 pod sp. zn. 2824/2000-MO-M podalo Ministerstvo spravedlnosti České republiky podle § 4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen zákon), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německého soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky.

Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.

Podle § 4 odst. 1 zákona se do evidence Rejstříku trestů zaznamenávají údaje o odsouzení cizozemským soudem, jestliže o uznání rozsudku takového soudu rozhodl podle § 384a odst. 1 tr. ř. Nejvyšší soud ČR. Podle § 4 odst. 2 zákona může však Nejvyšší soud ČR na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.

Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutků, které vykazují znaky trestných činů i podle právního řádu České republiky (trestné činy nedovoleného překročení státní hranice podle § 171a tr. zák., maření výkonu úředního rozhodnutí podle § 171 tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona.

V posuzované věci jsou dány ovšem i podmínky materiální povahy. P. R. jednak opakovaně napomáhal za finanční prospěch v ilegální přepravě většího počtu cizinců přes státní hranici na území jiného státu a jednak sám opakovaně vstoupil a zdržoval se na území jiného státu, ačkoliv si byl vědom, že mu byl pobyt na území tohoto státu zakázán. Jedná se o závažnou, v posledních letech velmi rozšířenou trestnou činnost. Závažnost činů je zde podstatně zvyšována také okolností, podávající se v rozsudku německého soudu, že P. R. se předmětného jednání dopustil ve zkušební lhůtě podmíněně odloženého výkonu zbytku trestu, uloženého mu německým soudem za trestný čin ilegálního převádění cizinců za účelem výdělku v pěti případech (rozsudek Okresního soudu v Bautzenu ze dne 17. 6. 1997, sp. zn. 10 Ds 210 Js 178/97). Byl mu také uložen poměrně citelný nepodmíněný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.

Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 29. ledna 2002

Předseda senátu

JUDr. Karel Hasch

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru