Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

11 Tcu 65/2019Usnesení NS ze dne 11.07.2019

HeslaPrávní styk s cizinou
KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2019:11.TCU.65.2019.1
Dotčené předpisy

§ 4a odst. 3 předpisu č. 269/1994 Sb.


přidejte vlastní popisek

11 Tcu 65/2019-40

USNESENÍ

Nejvyšší soud projednal dne 11. 7. 2019 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:

Podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky D. P., narozeného XY, rozsudkem Obvodního soudu Mnichov ze dne 22. 7. 2014, sp. zn. 1122 Ls 365 Js 212139/13, ve spojení s rozsudkem Zemského soudu Mnichov I ze dne 2. 12. 2014, sp. zn. 21 Ns 365 Js 212139/13, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.

Odůvodnění:

Rozsudkem Obvodního soudu Mnichov (dále jen „cizozemský soud“) ze dne 22. 7. 2014, sp. zn. 1122 Ls 365 Js 212139/13, který nabyl právní moci dne 2. 12. 2014, ve spojení s rozsudkem Zemského soudu Mnichov I (dále jen „odvolací cizozemský soud“) ze dne 2. 12. 2014, sp. zn. 21 Ns 365 Js 212139/13, byl D. P. uznán vinným ze spáchání trestného činu nedovoleného dovozu omamných látek v množství větším než malém podle § 1 odst. 1 a § 30 odst. 1 bodu 4 BtMG a trestného činu nedovoleného obchodování s omamnými látkami v množství větším než malém podle § 1 odst. 1, § 3 odst. 1 bodu 1, § 29 odst. 1 bodu 3, ve spojení s § 29a odst. 1 bodem 2 BtMG. Za uvedené trestné činy mu byl označeným rozsudkem odvolacího cizozemského soudu uložen trest odnětí svobody v trvání 2 (dvou) let a 2 (dvou) měsíců.

Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se D. P. dopustil shora označených trestných činů tím, že:

V době mezi 14. 11. 2013 a 22. 11. 2013 si s J. K. (který je rovněž trestně stíhán) sjednal, že mu odsouzený bude z České republiky do Rakouské republiky dodávat marihuanu, přičemž tímto obchodováním zamýšlel odsouzený docílit zisku. Následně odsouzený – v blíže nezjištěné době před 22. 11. 2013 8:56 hod. – od neznámé osoby na neznámém místě v XY koupil přibližně 250 gramů marihuany za cenu 20 000 Kč a vyjel dne 22. 11. 2013 přibližně v 8:56 hod. svým osobním vozidlem značky Škoda, r. z. XY z XY. Přibližně okolo 11:00 hod. přejel odsouzený přes hraniční přechod v XY do Spolkové republiky Německo. Následně byl dne 22. 11. 2013, přibližně ve 13:00 hod., podroben policejní kontrole, a to na dálničním odpočívadle XY u spolkové dálnice A8 ve směru jízdy na Salcburk. Při policejní kontrole byl v batohu odsouzeného zajištěn sáček se 4,7 gramy marihuany a v zavazadlovém prostoru vozidla bylo zajištěno dalších 239 gramů marihuany, přičemž převážná část zajištěné marihuany byla určena k dalšímu výnosnému prodeji v Rakousku, a pouze malé množství sloužilo k vlastní konzumaci odsouzeného. Zajištěná marihuana přitom měla obsah účinné látky 14 % a odsouzený věděl, že nevlastní potřebné povolení pro nakládání s omamnými látkami.

Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).

Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona.

Především je třeba uvést, že podle § 4a odst. 3 zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.

Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že odsouzený D. P. je občanem České republiky, byl odsouzen cizozemskými soudy a odsouzení se týká skutků, které vykazují znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (jmenovitě trestného činu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 tr. zákoníku).

In concreto se ze skutkové věty rozsudku cizozemského soudu podává, že odsouzený přinejmenším neoprávněně vyvezl z území České republiky (resp. provážel přes území Spolkové republiky Německo) konopí o hmotnosti nejméně 243,7 gramů, přičemž platí, že konopí je uvedeno v příloze č. 1 nařízení vlády č. 463/2013 Sb. jako omamná látka, a odsouzený neměl oprávnění s touto nakládat. Pokud se týká dané látky, je třeba konstatovat, že znakem skutkové podstaty trestného činu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1 tr. zákoníku není stanovení určitého minimálního množství látky, jež pachatel nedovoleně vyrobí nebo s nímž jinak nakládá. V tomto případě odsouzený neoprávněně vyvezl z České republiky 243,7 gramů látky konopí, obsahující 34,11 gramů účinné látky delta-9-tetrahydrocannabinolu (báze), což odpovídá (ve smyslu závěrů stanoviska Nejvyššího soudu ze dne 13. 3. 2014, sp. zn. Tpjn 301/2013, uveřejněného pod č. 15/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, části trestní, dostupného na www.nsoud.cz) dvojnásobku většího množství (100 gramů) této látky, resp. více než třicetinásobku nejmenšího množství účinné psychotropní látky, jež musí obsahovat látka, označená jako droga, aby bylo její zkoumané množství považováno za větší než malé (zde 1 gram). Formální podmínky ustanovení § 4a odst. 3 zákona jsou tedy splněny.

V posuzované věci jsou zároveň dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený neoprávněně vyvezl z území České republiky omamnou látku – konopí, která představuje nebezpečí pro zdraví nebo život člověka. Dopustil se tak trestné činnosti, k jejímuž stíhání je Česká republika zavázána i mezinárodními úmluvami. Konečně jde-li o druh uloženého trestu, ze spisového materiálu vyplynulo, že odsouzenému byl uložen nezanedbatelný trest odnětí svobody. V projednávané věci jsou tedy splněny všechny podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení D. P. hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.

Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 11. 7. 2019

JUDr. Antonín Draštík předseda senátu

Vypracoval

JUDr. Petr Škvain, Ph. D.

soudce

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru