Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

11 Tcu 36/2018Usnesení NS ze dne 18.07.2018

HeslaPrávní styk s cizinou
KategorieD
EcliECLI:CZ:NS:2018:11.TCU.36.2018.1
Dotčené předpisy

§ 4a odst. 3 předpisu č. 269/1994 Sb.


přidejte vlastní popisek

11 Tcu 36/2018-27

USNESENÍ

Nejvyšší soud projednal dne 18. 7. 2018 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:

I. Podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky P. A., rozsudkem Obvodového soudu Tiergarten, Spolková republika Německo, ze dne 29. 9. 2014, sp. zn. (276 Ds) 252 Js 2508/14 (133/14), hledí jako na odsouzení soudem České republiky.

II. Podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky P. A., rozsudkem Obvodového soudu Chemitz, Spolková republika Německo, ze dne 18. 2. 2016, sp. zn. 16 Ls 800 Js 23309/15, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.

Odůvodnění:

I. Rozsudkem Obvodového soudu Tiergarten, Spolková republika Německo, ze dne 29. 9. 2014, sp. zn. (276 Ds) 252 Js 2508/14 (133/14), který nabyl právní moci dne 18. 4. 2015, byl P. A. uznán vinným trestným činem podvodného jednání, podle německého trestního zákona, a odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 1 (jednoho) roku.

Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se P. A. dopustil trestné činnosti v podstatě tím, že:

dne 5. 6. 2014, v prodejně automobilů S. v B., A. d. O., předstíral zájem o koupi osobního automobilu zn. ŠKODA 3T Kombi, v hodnotě 12 390 euro, a ačkoliv již od počátku toto neměl v úmyslu koupit, požádal o zkušební jízdu, aby se vozidlo dostalo do jeho držení. Oproti dohodě však vozidlo nevrátil zpět, ale toto si bez zaplacení ponechal.

Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).

Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona.

Především je třeba uvést, že podle § 4a odst. 3 zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.

Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že odsouzený P. A. je občanem České republiky, byl odsouzen cizozemským soudem a odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestného činu podvodu podle § 209 tr. zákoníku). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4a odst. 3 zákona.

V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený P. A. se pro svůj prospěch dopustil podvodného jednání, kterým byla způsobena vyšší škoda na cizím majetku. Společenská škodlivost jeho trestné činnosti je zvyšována zejména způsobem jejího provedení. Z opisu z evidence Rejstříku trestů vyplývá, že byl již v minulosti pro majetkovou trestnou činnost odsouzen v České republice i ve Spolkové republice Německo. Pokud jde o druh uloženého trestu, tak odsouzenému byl uložen nezanedbatelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že jsou splněny všechny podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení P. A. hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.

II. Rozsudkem Obvodového soudu Chemitz, Spolková republika Německo, ze dne 18. 2. 2016, sp. zn. 16 Ls 800 Js 23309/15, který nabyl právní moci téhož dne, byl P. A. uznán vinným trestnými činy živnostenského podvodu ve dvou reálně souběžných případech, z toho v jednom případě v jednočinném souběhu s řízením motorového vozidla bez řidičského oprávnění v reálném souběhu s nedovoleným příjezdem a nedovoleným pobytem na území Spolkové republiky Německo ve dvou reálně souběžných případech, podle německého cizineckého a trestního zákona, a byl odsouzen k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 1 (jednoho) roku a 10 (deseti) měsíců.

Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se P. A. dopustil trestné činnosti v podstatě tím, že:

1. dne 12. 12. 2014, v prodejně automobilů P. v D., v ulici M. S., předstíral zájem o koupi osobního motorového vozidla typu VW Passat, v hodnotě 5.000,00 euro, a ačkoliv již od počátku toto neměl v úmyslu koupit, požádal o zkušební jízdu, aby se vozidlo dostalo do jeho držení. Toto však oproti dohodě nevrátil, ale odjel s ním bezprostředně po jeho předání do České republiky, v úmyslu vozidlo buď užívat pro svou potřebu, ev. toto prodat jako celek nebo na součástky. Dne 13. 12. 2014 poté, co uvízl na nezpevněném pozemku, bylo toto vozidlo zajištěno v M. v České republice,

2. přestože věděl, že mu bylo na základě rozhodnutí Správy města Drážďany ze dne 22. 6. 2011, odňato právo přicestovat na území Spolkové republiky Německo a zdržovat se na něm, podle ustanovení zákona o volném pohybu, přicestoval nedovoleně na spolkové území a ilegálně na něm pobýval přinejmenším do dne 4. 6. 2015 do 20.30 hod., kdy byl kontrolován policisty na hlavním nádraží v H., kde se zdržoval v úmyslu odcestovat regionálním vlakem do D.,

3. dne 6. 6. 2015 kolem 11.15 hod. v Ch. v prodejně aut A. D., pobočka Ch. v ulici A. S., předstíral zájem o koupi osobního motorového vozidla Škoda Octavia RS, v hodnotě 19.900,00 euro, a ačkoliv již od počátku vozidlo neměl v úmyslu koupit, požádal o zkušební jízdu, aby se dostalo do jeho držení. Toto však oproti dohodě nevrátil, ale bezprostředně po jeho předání s ním odjel do České republiky, kde je za částku 4.000 euro prodal, přičemž vozidlo řídil, ačkoliv mu bylo známo, že k řízení motorových vozidel na veřejných komunikacích nevlastní platné řidičské oprávnění,

4. přestože věděl, že mu bylo na základě rozhodnutí Správy města Drážďany, ze dne 22. 6. 2011, odňato právo přicestovat na území Spolkové republiky Německo a zdržovat se na něm, podle ustanovení zákona o volném pohybu, přicestoval nedovoleně na spolkové území a ilegálně na něm pobýval přinejmenším do dne 19. 6. 2015 do 12.45 hod., kdy i přes vědomí uloženého zákazu se zdržoval v Ch., v prodejně aut v N.

Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).

Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona.

Především je třeba uvést, že podle § 4a odst. 3 zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.

Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že odsouzený P. A. je občanem České republiky, byl odsouzen cizozemským soudem a odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestného činu podvodu podle § 209 tr. zákoníku, maření výkonu úředního rozhodnutí podle § 337 tr. zákoníku). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4a odst. 3 zákona.

V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený P. A. se pro svůj prospěch dopustil podvodného jednání, kterým se ke škodě na cizím majetku obohatil, jednak porušil uložený zákaz pobytu. Společenská škodlivost jeho trestné činnosti je zvyšována zejména tím, že se tohoto jednání dopustil opakovaně, jednak způsobem jeho provedení. Z opisu z evidence Rejstříku trestů rovněž vyplynulo, že byl již v minulosti pro majetkovou trestnou činnost odsouzen v České republice i ve Spolkové republice Německo. Pokud jde o druh uloženého trestu, odsouzenému byl uložen citelný nepodmíněný trest odnětí svobody.

Lze tedy dovodit, že jsou splněny všechny podmínky pro to, aby se též na výše uvedené odsouzení P. A. hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.

Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 18. 7. 2018

JUDr. Antonín Draštík předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru