Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

11 Tcu 32/2011Usnesení NS ze dne 27.04.2011

KategorieD
EcliECLI:CZ:NS:2011:11.TCU.32.2011.1
Dotčené předpisy

§ 4 odst. 2 předpisu č. 269/1994 Sb.


přidejte vlastní popisek

11 Tcu 32/2011-8

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání dne 27. dubna 2011 návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto:

Podle § 4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky J. B. rozsudkem Zemského soudu Chemnitz, Spolková republika Německo, ze dne 20. září 2006, sp. zn. 2 KLs 213 Js 5718/06, a to pro trestný čin zabití podle § 212 odst. 1 trestního zákona Spolkové republiky Německo, § 105 odst. 1 č. 1, odst. 3, § 17 a § 18 zákona o soudech pro mladistvé Spolkové republiky Německo, k trestu odnětí svobody v trvání 7 (sedmi) roků.

Odůvodnění:

Výše označeným rozsudkem Zemského soudu Chemnitz, Spolková republika Německo, jenž nabyl právní moci dne 20. září 2006, byl J. B. uznán vinným trestným činem zabití podle shora uvedených ustanovení právních předpisů Spolkové republiky Německo a byl mu za to uložen trest odnětí svobody v trvání sedmi roků.

Podle zjištění cizozemského soudu se odsouzený dopustil trestné činnosti v podstatě tím, že pozdě odpoledne dne 18. února 2006, v bytě na R., Chemnitz, Spolková republika, poté co jeho družka a matka poškozeného F., T. D. opustila společný byt, aby u známých vyprala prádlo, a poškozeného nechala odsouzenému na hlídání, odsouzený poškozeného, protože neustále plakal a jemu se jej nedařilo utišit, nejprve opakovaně udeřil dlaní přes zadek v plenkách, a poté jej pětkrát udeřil dlaní a pětkrát pěstí přes obličej a nakonec jej do hlavy udeřil i napůl prázdnou kojeneckou lahví, přičemž uslyšel zřetelné prasknutí v hlavě kojence, čehož ale nedbal a poškozeného přinejmenším ještě jednou udeřil do oblasti hlavy, čímž mu způsobil oboustranné prasknutí lebky a na následné krvácení do mozku způsobené údery odsouzeného poškozený zemřel.

Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo podle § 4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen „zákon“), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německým soudem do evidence Rejstříku trestů České republiky.

Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.

Především je třeba uvést, že podle § 4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutno připomenout, že pokud Nejvyšší soud rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§ 4 odst. 4 zákona).

Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je státním občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky (trestný čin vraždy podle § 140 tr. zákoníku). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona.

V posuzované věci jsou ovšem dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený J. B. se dopustil vysoce závažného jednání proti lidskému životu, a vědomě tak porušil jednu z nejvíce chráněných hodnot ve společnosti. Škodlivost jeho jednání je pak rovněž zvyšována jednak intenzitou (agresivitou) jeho jednání a jednak především tím, že poškozeným z jeho jednání byl sedmitýdenní kojenec, jenž mu byl svěřen na hlídání, a jenž se jeho útoku neměl vůbec žádnou možnost bránit. Odsouzený tak napadl absolutně bezbranné dítě, které mu bylo svěřeno, aby o něj pečoval, a které svými opakovanými útoky na jeho hlavu usmrtil. Okolnost, že se svého jednání dopustil ve věku blízkém mladistvým pak vzhledem k výše již uvedeným dalším okolnostem jeho jednání nemá při posouzení jeho škodlivosti prakticky žádný význam. Pokud jde o druh trestu, odsouzenému byl uložen již velice citelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.

Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 27. dubna 2011

Předseda senátu

JUDr. Antonín Draštík

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru