Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

11 Tcu 27/2019Usnesení NS ze dne 28.02.2019

HeslaPrávní styk s cizinou
KategorieD
EcliECLI:CZ:NS:2019:11.TCU.27.2019.1
Dotčené předpisy

§ 4a odst. 3 předpisu č. 269/1994 Sb.


přidejte vlastní popisek

11 Tcu 27/2019-15

USNESENÍ

Nejvyšší soud projednal dne 28. 2. 2019 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zrušení usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 11. 2012, sp. zn. 11 Tcu 153/2012, v trestní věci S. H., nar. XY, a rozhodl takto:

Podle analogie § 4 odst. 4 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon“) a § 4a odst. 1 zákona se USNESENÍNejvyššího soudu ze dne 15. 11. 2012, sp. zn. 11 Tcu 153/2012, jímž bylo ve smyslu ustanovení § 4a odst. 3 zák. č. 269/1994 Sb., zákona, ohledně občanky České republiky S. H., nar. XY, rozhodnuto, že se na její odsouzení rozsudkem soudu v Palermu (IV. trestní sekce), Itálie, ze dne 9. 3. 2005, sp. zn. 5257/03 R. G. T., ve spojení s rozsudkem Odvolacího soudu v Palermu (I. trestní sekce), Itálie, ze dne 13. 6. 2006, hledí jako na odsouzení soudem České republiky, zrušuje.

Odůvodnění:

Rozsudkem soudu v Palermu (IV. trestní sekce), Itálie, ze dne 9. 3. 2005, sp. zn. 5257/03 R. G. T., ve spojení s rozsudkem Odvolacího soudu v Palermu (I. trestní sekce), Itálie, ze dne 13. 6. 2006, který nabyl ohledně odsouzené S. H. právní moci dne 6. 11. 2006, byla tato uznána vinnou trestným činem držení a distribuce omamných látek, podle italského trestního zákona, a za to byla odsouzena k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 8 (osmi) let a pokutě ve výši 30.000 euro.

Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se předmětné trestné činnosti měla dopustit tím, že: (společně s M. K., M. S. a dalšími neznámými osobami souzenými odděleně) dne 24. listopadu 2000 bylo v rámci pátrání a na základě telefonického odposlechu telefonního přístroje, patřícího M. S., provedeno sledování hotelu C. v Ř., z něhož následujícího dne z garáže vyjel automobil Fiat Brava, v němž se nacházeli K. M. a H. S., a uvnitř něhož bylo nalezeno 20 v celofánu zabalených a tepelně svařených balíčků, obsahujících 10 kg heroinu, ukrytých v nádrži (viz protokol o zadržení a zabavení a výsledek chemického rozboru).

Nejvyšší soud k návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona rozhodl usnesením ze dne 15. 11. 2012, sp. zn. 11 Tcu 153/2012, tak, že se na odsouzení občanky České republiky S. H., nar. XY, rozsudkem soudu v Palermu (IV. trestní sekce), Itálie, ze dne 9. 3. 2005, sp. zn. 5257/03 R. G. T., ve spojení s rozsudkem Odvolacího soudu v Palermu (I. trestní sekce), Itálie, ze dne 13. 6. 2006, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.

Dne 13. 2. 2019, pod č. j. MSP-1051/2018-MOT-T/5, podalo Ministerstvo spravedlnosti České republiky návrh na zrušení výše uvedeného usnesení Nejvyššího soudu, neboť po vynesení odsuzujícího rozsudku soudu v Palermu (IV. trestní sekce), Itálie, ze dne 9. 3. 2005, sp. zn. 5257/03 R. G. T., ve spojení s rozsudkem Odvolacího soudu v Palermu (I. trestní sekce), Itálie, ze dne 13. 6. 2006, byla S. H. v obnoveném řízení rozsudkem Odvolacího soudu v Palermu (IV. Trestní sekce) ze dne 18. 12. 2015, sp. zn. 4573/2015, obžaloby pro výše uvedené protiprávní jednání zproštěna.

Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zrušení usnesení, jímž ohledně odsouzení občanky České republiky S. H., výše označeným rozsudkem cizozemského soudu, podle § 4a odst. 3 zákona rozhodl, že se na její odsouzení hledí jako na odsouzení soudem České republiky.

Podle § 4 odst. 2 zákona kromě jiného platí, že Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti rozhodne, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o jiném odsouzení občana ČR soudem jiného než členského státu Evropské unie, jestliže se toto odsouzení týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který byl za něj uložen.

Podle § 4 odst. 4 zákona platí, že pokud byly do Rejstříku trestů zaznamenány údaje o jiném odsouzení občana České republiky soudem jiného než členského státu Evropské unie podle § 4 odst. 2 zákona, a následně soud rozhodne o uznání takového rozhodnutí, Nejvyšší soud z podnětu tohoto soudu zruší své předchozí rozhodnutí o zaznamenání údajů o odsouzení; Rejstřík trestů v takovém případě eviduje pouze rozhodnutí o uznání rozhodnutí.

Podle § 4a odst. 1 zákona se do evidence Rejstříku trestů zaznamenávají též údaje o pravomocných odsouzeních občanů České republiky soudy jiného členského státu Evropské unie v trestním řízení a údaje navazující na tato odsouzení, a to na základě informací zaslaných jinými členskými státy Evropské unie.

Podle § 4a odst. 3 zákona Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodne, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.

Z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že rozsudkem Odvolacího soudu v Palermu (IV. trestní sekce) ze dne 18. 12. 2015, sp. zn. 4573/2015, byla S. H. zproštěna obžaloby pro jednání, jímž byla uznána vinnou rozsudkem soudu v Palermu (IV. trestní sekce), Itálie, ze dne 9. 3. 2005, sp. zn. 5257/03 R. G. T., ve spojení s rozsudkem Odvolacího soudu v Palermu (I. trestní sekce), Itálie, ze dne 13. 6. 2006.

I když se současná úprava ustanovení § 4 odst. 4 zákona nevztahuje na odsouzení soudem jiného členského státu Evropské unie a v předmětné věci jde o odsouzení soudem Italské republiky (tedy členského státu Evropské unie), lze v posuzované věci aplikovat postup podle analogie § 4 odst. 4 zákona, který upravuje možnost zrušení předchozího rozhodnutí o zaznamenání údajů o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem podle odst. 2 tohoto ustanovení. Jeho smyslem je nepochybně též zamezení situaci, kdy v Rejstříku trestů poté, co později dojde ke zrušení pravomocného rozsudku cizozemského soudu a ke zproštění obžaloby osoby, jejíž odsouzení je v Rejstříku trestů vykázáno na základě rozhodnutí Nejvyššího soudu, by bylo toto zde i nadále evidováno. Z opisu Rejstříku trestů vyžádaného Nejvyšším soudem dne 15. 2. 2019 přitom vyplývá, že u S. H. je pod bodem 1 předmětné odsouzení cizozemským soudem nadále vykazováno.

A proto s ohledem na ustanovení § 4a odst. 1 zákona bylo třeba do evidence Rejstříku trestů zaznamenat údaj navazující na dříve zaznamenané odsouzení, tj. údaj o tom, že S. H. byla výše již označeným rozsudkem Odvolacího soudu v Palermu ze dne 18. 12. 2015 zproštěna obžaloby.

Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud zrušil své usnesení ze dne 15. 11. 2012, sp. zn. 11 Tcu 153/2012, jímž podle § 4a odst. 3 zákona rozhodl, že se na odsouzení S. H. soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky.

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 28. 2. 2019

JUDr. Antonín Draštík

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru