Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

11 Tcu 210/2002Usnesení NS ze dne 16.12.2002

EcliECLI:CZ:NS:2002:11.TCU.210.2002.1

přidejte vlastní popisek

11 Tcu 210/2002

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky projednal dne 16. prosince 2002 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto:

Podle § 4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky P. H., rozsudkem Okresního soudu v Görlitzi, Spolková republika Německo, ze dne 22. 6. 1998, sp. zn. 3 Ds 951 Js 6983/98, a to pro trestný čin ilegálního převádění cizinců podle § 92a odst. 1 č. 1, 2 cizineckého zákona Spolkové republiky Německo, k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku a tří měsíců.

Odůvodnění:

Rozsudkem Okresního soudu v Görlitzi, Spolková republika Německo, ze dne 22. 6. 1998, sp. zn. 3 Ds 951 Js 6983/98, jenž nabyl právní moci dne 30. 6. 1998, byl P. H. uznán vinným trestným činem ilegálního převádění cizinců podle § 92a odst. 1 č. 1, 2 cizineckého zákona Spolkové republiky Německo. Uvedeného trestného činu se podle zjištění soudu dopustil tím, že se jako jeden z pěších převaděčů podílel dne 16. 3. 1998 ve večerních hodinách na převedení 18 cizích státních příslušníků přes „zelenou hranici“ v oblasti H./E. z České republiky na území Spolkové republiky Německo mimo povolený hraniční přechod. Krátce po překročení hranice okolo 19:45 hod. byly přepravované osoby zadrženy v E. v blízkosti střelnice, P. H. byl zadržen příštího dne okolo 7:00 hod. Jednal přitom s vědomím, že převáděné osoby nedisponují doklady potřebnými pro vstup a pobyt na území Spolkové republiky Německo. Za jeho podíl na převaděčské akci mu byla přislíbena odměna ve výši 100,- DM. Pro tento trestný čin byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku a tří měsíců.

Dne 21. 11. 2002 pod sp. zn. 3550/2000-MO-M podalo Ministerstvo spravedlnosti České republiky podle § 4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen zákon), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německého soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky.

Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.

Podle § 4 odst. 1 zákona se do evidence Rejstříku trestů zaznamenávají údaje o odsouzení cizozemským soudem, jestliže o uznání rozsudku takového soudu rozhodl podle § 384a odst. 1 tr. ř. Nejvyšší soud ČR. Podle § 4 odst. 2 zákona může však Nejvyšší soud ČR na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.

Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky (trestný čin nedovoleného překročení státní hranice podle § 171a tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona.

V posuzované věci jsou dány ovšem i podmínky materiální povahy. P. H. se pro finanční prospěch podílel na organizované ilegální přepravě většího počtu cizinců přes státní hranici na území jiného státu. Jedná se o nebezpečnou a v současnosti také velmi rozšířenou trestnou činnost, která zároveň poškozuje i zájmy České republiky. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen nepodmíněný trest odnětí svobody v nikoli zanedbatelném trvání. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.

Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 16. prosince 2002

Předseda senátu

JUDr. Karel Hasch

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru