Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

11 Tcu 188/2002Rozsudek NS ze dne 19.11.2002

EcliECLI:CZ:NS:2002:11.TCU.188.2002.1

přidejte vlastní popisek

11 Tcu 188/2002

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší soud České republiky v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Karla Hasche a soudců JUDr. Antonína Draštíka a JUDr. Stanislava Rizmana ve veřejném zasedání konaném dne 19. listopadu 2002 projednal návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na uznání rozsudků soudů Maďarské republiky a rozhodl takto:

Podle § 384a odst. 1 tr. ř., v trestní věci odsouzeného I. I., státního občana České republiky, seuznává na území České republiky rozsudek Městského soudu v Mátészalka, Maďarská republika, ze dne 11. 12. 2001, sp. zn. 5.B.251/2001/21, ve spojení s rozsudkem Szabolcs-Szatmár-Beregského krajského soudu v Nyíregyháza ze dne 7. 3. 2002, sp. zn. 4.Bf.83/2002/2.

Odůvodnění:

Rozsudkem Městského soudu v Mátészalka, Maďarská republika, ze dne 11. 12. 2001, sp. zn. 5.B.251/2001/21, ve spojení s rozsudkem Szabolcs-Szatmár-Beregského krajského soudu v Nyíregyháza ze dne 7. 3. 2002, sp. zn. 4.Bf.83/2002/2, byl I. I. uznán vinným trestným činem zneužití značného množství narkotik. Za tento trestný čin mu byl uložen trest odnětí svobody v trvání osmi let a šesti měsíců a trest vyhoštění z území Maďarské republiky na dobu deseti let. Stalo se tak na základě zjištění, že odsouzený spolu s blíže neurčeným spolupachatelem dne 28. 11. 2000 zakoupili v České republice automobil Opel Vectra, státní poznávací značky OVP 36-61, který upravili k pašování instalací dvojité podlahy, čímž vznikla dutina 70-90 mm vysoká. Takto upraveným vozidlem pak odsouzený I. na žádost L. B. a výše uvedeného neznámého spolupachatele za 7000 Kč spolu se svou družkou M. T. odjel dne 1. 12. 2000 přes Maďarsko do Rumunska, kde ve městě B.-M. předal vozidlo L. B., který v noci na neznámém místě a za neznámých okolností do skrýše ve vozidle uložil 55 balíčků heroinu o celkové hmotnosti 27,227 kg a průměrné koncentraci 51%. L. B. ráno předal vozidlo zpět odsouzenému I. Ten jím, s vědomím, že převáží uvedenou omamnou látku, se svou družkou odjel zpět. V 15 hod. se hlásil ke vstupu do Maďarské republiky na přechodu C. Při prohlídce vozidla celními orgány byla látka objevena.

V současné době odsouzený I. I. vykonává trest odnětí svobody ve věznici v B. v Maďarské republice, s tím, že podle posuzovaných rozsudků by mělo dojít k ukončení výkonu trestu dnem 2. 6. 2009.

Odsouzený projevil nejprve v žádosti adresované Velvyslanectví České republiky v Maďarsku a následně podle záznamu o slyšení Župního soudu v Nógrád ze dne 5. 9. 2002 zájem o předání k výkonu trestu do České republiky, z textu záznamu pak vyplývá jeho souhlas s tímto postupem.

Ministerstvo spravedlnosti České republiky předložilo proto dne 1. 11. 2002 tuto věc Nejvyššímu soudu České republiky s návrhem, aby podle § 384a odst. 1 tr. ř. rozsudky citované ve výroku tohoto rozhodnutí (návrh v tomto směru obsahuje zřejmé nesprávnosti) uznal na území České republiky.

Nejvyšší soud České republiky přezkoumal předloženou trestní věc a shledal, že zákonné podmínky pro uznání předmětných rozsudků maďarských soudů jsou v této věci splněny tak, jak jsou stanoveny v Úmluvě o předávání odsouzených osob, uveřejněné pod č. 553/1992 Sb., kterou je Česká republika vázána a jejímž signatářem je i Maďarská republika.

I. I. je podle vyjádření Magistrátu města O. ze dne 12. 6. 2002 občanem České republiky, který opakovaně vyjádřil souhlas s předáním. Čin (skutek), jehož se rozhodnutí týkají, je soudně trestným činem i podle právního řádu České republiky [trestný čin nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle § 187 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zák.] a zbytek trestu odnětí svobody, který je třeba ještě vykonat, převyšuje dobu šesti měsíců.

Nad rámec shora uvedeného Nejvyšší soud konstatuje, že kromě Úmluvy o předávání odsouzených osob, jež je citována v návrhu ministerstva spravedlnosti, přichází v úvahu ještě realizace předání odsouzeného k výkonu trestu odnětí svobody do České republiky na základě Úmluvy o předávání osob odsouzených k trestu odnětí svobody k výkonu trestu ve státě, jehož jsou státními občany, uveřejněné pod č. 123/1980 Sb. (tzv. Berlínské úmluvy). Právní podmínky pro uznání předmětných rozsudků jsou v daném případě splněny i pro případ následného postupu podle této úmluvy (za předpokladu podání žádosti odsuzujícím státem a vzájemného souhlasu obou států).

Ze shora uvedených důvodů bylo rozhodnuto tak, že se návrhu na uznání cizozemského rozsudku vyhovuje.

Poučení: Proti tomuto rozsudku není žádný opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 19. listopadu 2002

Předseda senátu

JUDr. Karel Hasch

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru