Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

11 Tcu 133/2006Usnesení NS ze dne 09.10.2006

EcliECLI:CZ:NS:2006:11.TCU.133.2006.1

přidejte vlastní popisek

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky projednal dne 9. října 2006 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto:

Podle § 4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky P. Ř., rozsudkem Obvodového soudu Deggendorf, Spolková republika Německo, ze dne 22. 3. 2005, sp. zn. Ls 7 Js 9575/04, ve spojení s rozsudkem Zemského soudu Deggendorf, Spolková republika Německo, ze dne 28. 7. 2005, sp. zn. 1 Ns 7 Js 9575/04, a to pro trestný čin pašování cizinců a trestný čin zneužití osobních dokladů podle § 3 odst. 1 č. 1, § 4 odst. 1, § 39 odst. 1, § 55 odst. 1, § 58 odst. 1, § 92 odst. 1 č. 1, č. 2, č. 6, § 92a odst. 1 č. 1, č. 2, odst. 2 č. 2 cizineckého zákona Spolkové republiky Německo, § 281 odst. 1, § 52, § 53, § 69, § 69a, § 69b trestního zákoníku Spolkové republiky Německo, k trestu odnětí svobody v délce trvání jednoho roku a šesti měsíců.

Odůvodnění:

Výše uvedeným rozsudkem Obvodového soudu Deggendorf, který nabyl právní moci dne 28. 7. 2005, byl P. Ř. uznán vinným trestným činem pašování cizinců a trestným činem zneužití osobních dokladů podle shora uvedených ustanovení právních předpisů S. r. N. a odsouzen k trestu odnětí svobody v délce trvání jednoho roku a osmi měsíců a k trestu zákazu řízení motorových vozidel na území S. r. N. po dobu dvou let.

Uvedené trestné činnosti se podle zjištění soudu dopustil odsouzený tím, že po předchozí domluvě s jistým F. a s úmyslem podílet se na nezákonném převádění cizinců do S. r. N., někdy před 24. 10. 2004 následoval osobním vozem vůz F. z Ú. n. L. do P. k jedné tamní vietnamské nebo čínské tržnici, kde odsouzený převzal od neznámých osob čtyři čínské státní příslušníky, které měl následně propašovat na území S. r. N. F. jel poté svým vozem po dálnici z P. na P., přičemž ho odsouzený následoval. Před H. sv. K. nechal odsouzený převážené čínské státní příslušníky vystoupit a F. mu vysvětlil, kde je má ve S. r. N. opětovně převzít, aby je dále přepravil do M. Odsouzený se poté vypravil vozem na smluvené místo do S. r. N., kde skupinu čínských státních příslušníků opět naložil a hodlal s nimi pokračovat dále do M. Omylem však zajel k hraničnímu přechodu B. E., kde byl zadržen, a to včetně čtyřech čínských státních příslušníků, kteří neměli příslušná povolení ke vstupu a pobytu na území S. r. N., čehož si byl odsouzený vědom. Při kontrole policií předložil odsouzený průkaz totožnosti vystavený na jméno R. P., čímž chtěl zastřít svoji pravou totožnost, přičemž tento doklad předtím jmenovanému ukradl. Za shora popsanou účast na pašování cizinců měl odsouzený obdržet odměnu v celkové výši 600 EUR a měly mu být rovněž uhrazeny výdaje na pohonné hmoty a volání mobilním telefonem.

Proti citovanému rozsudku Obvodového soudu Deggendorf podal P. Ř. odvolání, na jehož podkladě rozhodl Zemský soud Deggendorf shora uvedeným rozsudkem, který nabyl právní moci dne 28. 7. 2005, tak, že v celém rozsahu zrušil tresty uložené rozsudkem Obvodového soudu Deggendorf a sám uložil P. Ř. trest odnětí svobody v délce trvání jednoho roku a šesti měsíců.

Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo dne 8. 9. 2006, pod sp. zn. 656/2006–MO–M/5, podle § 4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen „zákon“), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německým soudem do evidence Rejstříku trestů České republiky. Tento návrh byl doručen Nejvyššímu soudu České republiky dne 12. 9. 2006.

Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.

Především je třeba uvést, že podle § 4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutno připomenout, že pokud Nejvyšší soud České republiky rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§ 4 odst. 4 zákona).

Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž se odsouzení týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestný čin nedovoleného překročení státní hranice podle § 171a tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona.

V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený P. Ř. se pro finanční prospěch podílel na nezákonném převodu cizinců přes státní hranici, což je trestná činnost výrazně poškozující i zájmy České republiky. Odsouzený přitom jednal v takovém rozsahu (podílel se na organizovaném převodu celkem čtyř cizinců), že lze tuto jeho činnost označit za závažnou ve smyslu § 4 odst. 2 zákona. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen již poměrně citelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.

Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 9. října 2006

Předseda senátu

JUDr. Karel Hasch

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru