Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

11 Tcu 118/2007Usnesení NS ze dne 28.11.2007

EcliECLI:CZ:NS:2007:11.TCU.118.2007.1

přidejte vlastní popisek

11 Tcu 118/2007

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky projednal dne 28. listopadu 2007 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů, a rozhodl takto:

Podle § 4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky J. H. rozsudkem Obvodového soudu Plauen, Spolková republika Německo, ze dne 10. 7. 2001, sp. zn. 6 Ls 651 Js 7052/01 jug., a to pro trestný čin nedovoleného převádění cizinců a trestný čin nedovoleného přicestování a nedovoleného pobytu podle § 3 odst. 1 věta první a osmá, § 8 odst. 2 věta první, § 55 odst. 1, § 58 odst. 1 č. 1, § 92 odst. 1 č. 1, 6, odst. 2 č. 1a, 1b, § 92a odst. 1 č. 1, 2 cizineckého zákona Spolkové republiky Německo, § 25 odst. 2, § 52 trestního zákoníku Spolkové republiky Německo, k trestu odnětí svobody v délce trvání jednoho roku a šesti měsíců.

Odůvodnění:

Výše uvedeným rozsudkem Obvodového soudu Plauen, Spolková republika Německo, který nabyl právní moci dne 12. 11. 2001, byl J. H. uznán vinným trestným činem nedovoleného převádění cizinců, trestným činem nedovoleného přicestování a nedovoleného pobytu podle shora uvedených ustanovení právních předpisů Spolkové republiky Německo a odsouzen k trestu odnětí svobody v délce trvání jednoho roku a šesti měsíců.

Uvedené trestné činnosti se odsouzený dopustil podle zjištění jmenovaného soudu tím, že ač byl vyhoštěn z území S. r. N. rozhodnutím Cizineckého úřadu Plauen ze dne 10. 6. 1999 a neměl tedy povolení ke vstupu na spolkové území, setkal se dne 6. 3. 2001 krátce před 22:45 hod. na předem smluveném místě s pěším převaděčem a se čtyřmi afgánskými státními příslušníky a poté, co pěší převaděč tyto cizince převedl přes česko–německou státní hranici do S. r. N., naložil je odsouzený do osobního vozu a dovezl ke stanici autobusu v blízkosti hasičské zbrojnice v obci W. Poté byl zadržen policií. Odsouzený si byl vědom toho, že všichni čtyři převádění cizinci nemají oprávnění k přicestování ani k pobytu na spolkovém území.

Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo dne 22. 10. 2007, pod sp. zn. 830/2002–MO–M/10, podle § 4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen „zákon“), Nejvyššímu soudu České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německým soudem do evidence Rejstříku trestů České republiky. Tento návrh byl doručen Nejvyššímu soudu dne 24. 10. 2007.

Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.

Především je třeba uvést, že podle § 4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutno připomenout, že pokud Nejvyšší soud rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§ 4 odst. 4 zákona).

Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený J. H. je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž se odsouzení týká skutku, který vykazuje znaky trestných činů i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestný čin nedovoleného překročení státní hranice podle § 171a tr. zák., ve znění účinném do 11. 7. 2007, popř. též trestný čin maření výkonu úředního rozhodnutí podle § 171 tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona.

V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený J. H. se jednak úmyslně podílel na nelegálním převodu cizinců přes státní hranici, což je trestná činnost výrazně poškozující i zájmy České republiky, a dále se dopustil úmyslné trestné činnosti směřující proti zájmu státu na řádném výkonu rozhodnutí státních orgánů. Jednal v takovém rozsahu (podílel se na nelegálním převodu celkem čtyřech cizinců přes stání hranici, přičemž zároveň porušil zákaz vyplývající pro něj z rozhodnutí státního orgánu), že již lze tuto jeho trestnou činnost označit za závažnou ve smyslu § 4 odst. 2 zákona. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen již poměrně citelný nepodmíněný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.

Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 28. listopadu 2007

Předseda senátu

JUDr. Karel Hasch

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru