Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

11 Tcu 10/2006Usnesení NS ze dne 24.02.2006

EcliECLI:CZ:NS:2006:11.TCU.10.2006.1

přidejte vlastní popisek

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky projednal dne 24. února 2006 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto:

Podle § 4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky M. G., rozeného P., rozsudkem Zemského soudu Weiden, Spolková republika Německo, ze dne 13. 10. 2004, sp. zn. 1 KLs 5 Js 4297/03, a to pro trestný čin výdělečného a ve skupině prováděného nezákonného převádění cizinců podle § 92a I č. 1 a 2, § 92b I cizineckého zákona Spolkové republiky Německo a § 51 a § 53 trestního zákoníku Spolkové republiky Německo, k trestu odnětí svobody v délce trvání čtyř let a devíti měsíců.

Odůvodnění:

Rozsudkem Zemského soudu Weiden, Spolková republika Německo, jenž nabyl právní moci dne 13. 10. 2004, byl M. G., roz. P., uznán vinným trestným činem výdělečného a ve skupině prováděného nezákonného převádění cizinců podle shora uvedených ustanovení právních předpisů Spolkové republiky Německo a odsouzen k trestu odnětí svobody v délce trvání čtyř let a devíti měsíců.

Shora uvedené trestné činnosti se dopustil podle zjištění výše jmenovaného soudu tím, že spolu s V. B. a P. J. organizoval pro vietnamské a čínské objednatele opakované nelegální převádění cizinců přes státní hranici mezi ČR a SRN tím způsobem, že spolu s výše jmenovanými najal pěší převaděče a řidiče, tyto osoby zasvětil do postupu převádění, postaral se o přepravu cizinců od kontaktních osob na státní hranici, kde je předal převaděčům a dále pak převádění řídil mobilním telefonem, přičemž od objednatelů za každý úspěšný převod dostával odměnu 500 EUR a plánoval si tímto způsobem zajistit trvalý zdroj příjmů. Konkrétně se odsouzený M. G., roz. P., dopustil výše uvedené trestné činnosti následujícím způsobem:

1. Dne 17. 4. 2003 převedl V. M. z pověření odsouzeného a V. B. a P. J. asi 15 čínských státních příslušníků v oblasti W. přes „zelenou“ hranici na území SRN. Tam je pak převzal O. R. do své malé dodávky a dopravil je dále do švábského G. V G. pak byly pašované osoby převzaty dalšími dvěma osobami a přepraveny dále do B. U. Uvedený vůz pak O. R. dne 16. 4. 2003 předal u čerpací stanice v blízkosti R. odsouzenému.

2. Dne 22. 4. 2003 převedl V. M. opět z pověření odsouzeného a L. B. a P. J. asi 15 čínských státních příslušníků v oblasti W. přes „zelenou“ hranici na území SRN, a po překročení hranice je předal řidičům M. S. a O. R., kteří pak pašované osoby dopravili na nádraží, aby tam tyto osoby pokračovali do švábského G.

3. Dne 23. 4. 2003 převedl V. M. opět z pověření odsouzeného a O. B. a P. J. asi 15 čínských státních příslušníků v oblasti W. přes „zelenou“ hranici na území SRN. Po překročení hranice předal propašované osoby opět řidičům M. S. a O. R., kteří je pak hned dopravili do švábského G.

4. Dne 24. 4. 2003 převedl V. M. z pověření odsouzeného a rovněž O. B. a P. J. asi 15 čínských státních příslušníků v oblasti W. přes „zelenou“ hranici na území SRN. Tam je pak předal řidičům M. S. a O. R., kteří je dopravili do B. U.

5. Dne 25. 4. 2003 převedl V. M. z pověření odsouzeného v oblasti W. 15 čínských státních příslušníků přes „zelenou“ hranici na území SRN. Po překročení hranice byly propašované osoby předány O. R., který je pak dopravil do italské P.

6. Dne 30. 4. 2003 převedl V. M. opět z pověření odsouzeného a rovněž L. B. a P. J. 15 čínských státních příslušníků poblíž W. přes „zelenou“ hranici na území SRN. Tam je předal řidiči M. S., který je v dodávce dopravil do H.

7. Poté co byl V. M. zadržen policií, převedl český státní příslušník P. M. dne 5. 5. 2003 z pověření odsouzeného a rovněž z pověření L. B. a P. J. 20 čínských státních příslušníků v oblasti S. přes „zelenou“ hranici na území SRN. Tam P. M. předal pašované osoby řidičům M. S. a O. R., kteří je potom v dodávce dopravili do B. U.

8. Dne 6. 5. 2003 převedl P. M. opět z pověření odsouzeného a rovněž L. B. a P. J. 20 čínských státních příslušníků v oblasti S. přes „zelenou“ hranici na území SRN, kde je opět předal řidičům M. S. a O. R., kteří pak zajistili další dopravu do B. U.

9. Dne 7. 5. 2003 převedl P. M. opět z pověření obžalovaného a rovněž z pověření L. B. a P. J. 20 čínských státních příslušníků v oblasti S. přes „zelenou“ hranici na území SRN. Tam byly pašované osoby předány řidičům M. S. a O. R., kteří je pak v dodávce přepravili dále do B. U.

10. Dne 20. 5. 2003 převedl pak český státní příslušník M. R. z pověření odsouzeného v oblasti W. 16 čínských státních příslušníků přes „zelenou“ hranici na území SRN, aby je pak předal řidiči P. V. K předání však nakonec nedošlo, protože pašované osoby byly po překročení hranice v oblasti obce W. dopadeny policií.

11. Dne 24. 5. 2003 převedl M. R. z pověření odsouzeného v oblasti hraničního přechodu S. nejméně 13 čínských státních příslušníků přes „zelenou“ hranici na území SRN. Tam je předal řidiči P. V., který je dopravil do F. n. M. a tam je předal dvojici čínských státních příslušníků.

12. Dne 28. 5. 2003 převedl M. R. opět z pověření odsouzeného v oblasti Ch. 16 čínských státních příslušníků přes „zelenou“ hranici na území SRN, aby je pak opět předal řidiči P. V. K převzetí pašovaných osob však nedošlo.

13. A konečně český státní příslušník V. E. z pověření odsouzeného a rovněž z pověření P. J. přepravil dne 3. 6. 2003 v oblasti M. 16 čínských státních příslušníků přes „zelenou“ hranici na území SRN, odkud pak měli být přepraveni do I. Po překročení hranic však byl vůz u T. kontrolován, přičemž byli zadrženi V. E. a nezákonně převáděné osoby.

Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo dne 26. 1. 2006, pod sp. zn. 2895/2005–MO–M/6, podle § 4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen „zákon“), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německým soudem do evidence Rejstříku trestů České republiky. Tento návrh byl doručen Nejvyššímu soudu České republiky dne 30. 1. 2006.

Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.

Především je třeba uvést, že podle § 4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutno připomenout, že pokud Nejvyšší soud České republiky rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§ 4 odst. 3 zákona).

Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky, účinných v době spáchání činu (trestný čin nedovoleného překročení státní hranice podle § 171a tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona.

V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený M. G., roz. P., se pro finanční prospěch organizoval a podílel se na ilegálních převodech cizinců přes státní hranici, což je nebezpečná trestná činnost, poškozující zájmy České republiky. Odsouzený jednal v takovém rozsahu (podílel se ve třinácti případech na převodu velkého počtu cizinců), a to za situace kdy byl za trestnou činnost totožného charakteru již v minulosti ve SRN opakovaně odsouzen, že lze tuto činnost označit za závažnou ve smyslu § 4 odst. 2 zákona. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen již citelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.

Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 24. února 2006

Předseda senátu

JUDr. Karel Hasch

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru