Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

1 Odon 115/97Rozhodnutí NS ze dne 27.10.1998

KategorieD
EcliECLI:CZ:NS:1998:1.ODON.115.97.1

přidejte vlastní popisek

1 Odon 115/97

ROZSUDEK

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Štenglové a soudců JUDr. Františka Faldyny, CSc., JUDr. Zdeňka Dese, JUDr. Kateřiny Hornochové a JUDr. Ing. Jana Huška, v právní věci žalobkyně České přístavy, a.s., Praha 7, Jankovcova 6, zast. JUDr. Davidem Uhlířem, advokátem, Praha 1, Opletalova 5, proti žalovanému Fondu národního majetku České republiky, Praha 2, Rašínovo nábřeží 42, o určení neplatnosti části stanov, o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 22. května 1997, č.j. 7 Cmo 513/96-34, takto:

Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 22. května 1997, č.j. 7 Cmo 513/96-34 se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Napadeným rozsudkem potvrdil Vrchní soud v Praze rozsudek Krajského obchodního soudu v Praze ze dne 15. 5. 1996 č.j. 1 Cm 307/93 - 19, kterým tento soud zamítl žalobu na určení neplatnosti ustanovení článku 6 odstavec 2 a článku 13 odstavec 11 stanov žalobkyně (dále jen „napadané články stanov) s odůvodněním, že nejsou splněny předpoklady stanovené v § 80 písm. c) o.s.ř., neboť žalobkyně neprokázala naléhavý právní zájem na požadovaném určení, neboť žaloba na určení není opodstatněna tam, kde právní vztah nebo právo již byly porušeny - tam připadá v úvahu žaloba o splnění povinnosti. Podle právního názoru tohoto soudu není dána ani věcná legitimace účastníků. Soud prvního stupně rovněž dospěl k závěru, že otázku eventuální neplatnosti části stanov může soud posuzovat jen jako otázku předběžnou, v rámci řízení o neplatnost usnesení valné hromady, která příslušnou změnu

stanov přijala. Odvolací soud v odůvodnění rozsudku zejména uvedl, že změnou stanov žalobkyně přijatou dne 8.9.1992, bylo v napadaných článcích upraveno právo žalovaného spojené s tzv. zlatými akciemi. Neplatnost těchto článků stanov dovozuje žalobkyně z toho, že okamžikem účinnosti zákona č. 591/1992 Sb., který doplnil ustanovení § 155 obch. zák. o třetí odstavec, stanovící, že jiné druhy akcií než které upravuje obchodní zákoník nesmějí být vydávány, se dostaly napadané články stanov do rozporu se zákonem. Teprve zákon č. 210/1993 Sb., který nabyl účinnosti 13.8.1993, umožnil vydávání akcií se zvláštními právy. Podle žalobkyně účinnost tohoto zákona nemůže být zpětná a proto tzv. zlaté akcie, které drží žalovaný, nemohou požívat zvláštních práv upravených ve stanovách a citovaný zákon nemůže dodatečně neplatnost napadaných článků stanov zhojit.

Žalovaný se žalobě bránil tím, že v souvislosti se zvýšením základního jmění žalobkyně, kterou založil v procesu privatizace, uskutečnil další opatření související s realizací schváleného privatizačního projektu. Podle něj měl určit ve stanovách u části akcií v jeho držení zvláštní práva, a to také učinil změnou stanov. Žalovaný poukázal na to, že zákon č. 591/1992 Sb., účinný od 1.1.1993, novelizoval obchodní zákoník tak, že stanovil, že jiné druhy akcií, než které upravuje obchodní zákoník nesmějí být vydávány. Později přijatý zákon č. 210/1993 Sb., s účinností od 13.8.1993 upravil možnost státu vykonávat zvláštní práva spojená s tzv. zlatými akciemi, které obchodní zákoník neupravuje. Jde o úpravu provedenou zvláštním zákonem, který ve svém čl. IV. bod 3 stanoví, že akcie se zvláštními právy státu spojenými s výkonem hlasovacího práva, vydané do dne účinnosti zákona č. 210/1993 Sb., se považují za akcie podle tohoto zákona. Podle názoru žalovaného oprávnění majitele tzv. zlaté akcie „určené privatizačním projektem a začleněné do stanov neodporuje právnímu řádu a obsah takového oprávnění je spojen pouze s výkonem hlasovacího práva na valné hromadě akciové společnosti.“

Odvolací soud dospěl k závěru, že v projednávané věci nejde o žalobu, „která by byla založena některým z ustanovení obchodního zákoníku (tak jak je tomu např. u návrhu podle § 131 a § 183, kdy jde o specifický typ určovací žaloby, u níž právní zájem vyplývá přímo ze zákona a není třeba jej dále prokazovat).“ „Obecné“ určovací žaloby jsou upraveny v ustanovení § 80 písm. c) o.s.ř., podle něhož se lze domáhat určení, zda tu právní vztah či právo je či není, je-li na tom naléhavý právní zájem.

Předpokladem úspěšnosti takové žaloby je, po procesní stránce, že jsou účastníci věcně legitimováni, a že na určení je naléhavý právní zájem. O nedostatek věcné legitimace jde tehdy, není-li účastník nositelem hmotného oprávnění či hmotněprávní povinnosti, jak je tvrzeno. Předmětem daného řízení však není určení, zda žalovanému přísluší právo spojené s akcií se zvláštními právy či nikoli. Formulací petitu žaloby dává žalobkyně najevo závěr, který si vytvořila o svém hmotněprávním postavení. Soud je v tom směru vázán petitem návrhu (§ 153 odst. 2 o.s.ř.) a z hlediska zachování rovnosti účastníků řízení mu nepřísluší poučovat účastníka o hmotném právu.

Žalobkyně se ve sporu vedeném proti jednomu ze svých akcionářů domáhá určení neplatnosti některých článků svých stanov, které jsou jako výraz vůle nejvyššího orgánu společnosti závazné pro všechny akcionáře, přičemž změna stanov náleží do působnosti valné hromady. Odvolací soud dospěl k závěru, že vzhledem k petitu žaloby není dána pasivní legitimace žalovaného. Prostor pro závěr o eventuálním rozporu jednotlivých článků stanov se zákonem by byl dán při posuzování neplatnosti usnesení valné hromady (ať již v samostatném

řízení podle § 131 obch. zák. či při posuzování předpokladů pro zápis do obchodního rejstříku) nebo v řízení, jehož předmětem je určení práva či právního vztahu, založeného napadeným článkem stanov. Z tohoto pohledu nemůže být dána ani aktivní legitimace žalobce.

Odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že žalobě formulované tak, jak je tomu v projednávané věci, již z pohledu ustanovení § 80 písm. c) o.s.ř. nelze vyhovět. Je-li dán nedostatek věcné legitimace účastníků, nemůže být dán naléhavý právní zájem na určující žalobě. Za této situace odvolací soud dospěl k závěru, že se nemůže zabývat věcí meritorně a vyslovovat se k závěrům vyplývajícím z přechodných ustanovení zákona č. 210/1993 Sb. Protože otázku možnosti akciové společnosti domoci se určující žalobou proti svému akcionáři určení neplatnosti části stanov považuje odvolací soud po právní stránce za zásadní, vyhověl návrhu žalobkyně a v souladu s ustanovením § 239 o.s.ř. vyslovil proti svému rozsudku přípustnost dovolání.

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně v otevřené lhůtě dovolání, z důvodu nesprávného právního posouzení § 241 odst. 3 písm. d) o.s.ř..

V dovolání uvedla, že odvolací soud konstatoval nedostatek aktivní legitimace žalobkyně aniž svůj závěr o tom odůvodnil. K nedostatku pasivní legitimace žalovaného pak uvádí, že předmětem řízení není určení, zda žalovanému přísluší právo spojené s akcií se zvláštními právy či nikoli, a proto vzhledem ke znění petitu žaloby není dána pasivní legitimace žalovaného. K otázce naléhavého právního zájmu na určení částečné neplatnosti stanov odvolací soud uvedl, že není-li dána věcná legitimace účastníků, nemůže být dán ani naléhavý právní zájem na určení.

Pokud se týká aktivní věcné legitimace vychází žalobkyně z úvahy, že žalovaná neplatnost části stanov pro její rozpor se zákonem je neplatností absolutní. Absolutní neplatnosti se může dovolat kdokoli a žalovat na její určení může podle názoru žalobkyně každý, kdo má na takovém určení právní zájem. Věcná legitimace žalovaného je podle názoru žalobkyně dána tím, že právě žalovaný je majitelem akcie, které napadená část stanov přiznává zvláštní práva s ní spojená a tím, že žalovaný tato práva uplatňuje na valných hromadách.

Pokud se týká naléhavého právního zájmu je třeba podle mínění žalobkyně vycházet z toho, že má právní zájem na požadovaném určení jestliže by bez tohoto určení bylo ohroženo její právo nebo by se její právní postavení bez takového určení stalo nejistým. Naléhavý právní zájem je podle mínění žalobkyně dán také tehdy, jestliže se rozhodnutím o určovací žalobě vytvoří pevný právní základ pro právní vztahy účastníků a předejde se případným dalším sporům nebo jestliže celý obsah a dosah sporného právního zájmu nebo práva nelze řešit žalobou na plnění. Návrh na určení je tedy prostředkem k poskytnutí preventivní ochrany

Žalobkyně spatřuje naléhavý právní zájem především v tom, že je třeba vytvořit pevný právní základ pro rozhodování její valné hromady v tak závažné otázce, jakou je rozhodování

o dispozicích s nemovitým majetkem žalobkyně. Bez vyřešení otázky neplatnosti napadených článků stanov bude stále otevřená otázka, zda mohou majoritní akcionáři žalobkyně bez souhlasu žalovaného rozhodovat o dispozici s nemovitým majetkem žalobkyně,což způsobuje nejisté právní postavení žalobkyně a vytváří předpoklady pro vznik dalších sporů mezi žalobkyní a žalovaným.

Dovolání je přípustné podle ustanovení § 239 odst. 1 o.s.ř. Dovolání je důvodné.

Odvolací soud připustil dovolání k řešení otázky možnosti akciové společnosti domáhat se určovací žalobou proti svému akcionáři určení neplatnosti části svých stanov a tento dovolací důvod také žalobkyně uplatnila. Přitom odvolací soud dovodil, že v projednávané věci nejsou účastníci věcně legitimováni a je-li dán nedostatek věcné legitimace účastníků, nemůže být dán naléhavý právní zájem na určovací žalobě.

Nejvyšší soud konstatuje, že věcná legitimace v určovací žalobě závisí na tom, zda jsou účastníci sporu účastníky právního vztahu nebo práva, jehož určení se některý z nich domáhá. V projednávané věci žaluje akciová společnost proti svému akcionáři neplatnost některých částí stanov, zakládajících zvláštní práva žalovaného akcionáře. Nejvyšší soud konstatuje, že není pochyb o tom, že jak akciová společnost, tak její akcionáři jsou účastníky vztahů vznikajících mezi nimi ze stanov akciové společnosti. Podmínky věcné legitimace obou účastníků jsou proto splněny. To však samo o sobě ještě neznamená, že je splněna i druhá podmínka pro podání žaloby podle ustanovení § 80 písm. c) o.s.ř., totiž existence naléhavého právního zájmu žalobkyně na požadovaném určení neplatnosti části jejich stanov.

V projednávané věci se žalobkyně domáhá určení neplatnosti některých částí svých stanov především s poukazem na jejich rozpor s kogentními ustanoveními zákona s odůvodněním, že žalovaný využívá napadaných ustanovení stanov k uplatňování práva z nich plynoucího, které jí však dle názoru žalobkyně nenáleží, na valných hromadách žalobkyně.

Tímto tvrzením, ale ani dalšími tvrzenými důvody naléhavého právního zájmu na požadovaném určení se však odvolací soud nezabýval, když dospěl k závěru, že účastníci nejsou ve sporu věcně legitimováni a nemohou tedy ani mít naléhavý právní zájem na požadovaném určení. Proto Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení, ve kterém odvolací soud posoudí splnění podmínky naléhavého právního zájmu na požadovaném určení. .

V této souvislosti je třeba vzít v úvahu i to, že sama žalobkyně uvedla do protokolu při jednání dne 22.5.1997, že „v mezidobí proběhla valná hromada, na níž došlo ke změně napadených článků stanov a z původních více než desetitisíce akcií se zvláštními právy zůstala v držení žalovaného akcie jediná. Přesto žalobkyně trvá na podané žalobě, neboť je třeba postavit spornou otázku na jisto.“ Odvolací soud se uvedeným tvrzením žalobkyně nezabýval. Při novém projednávání věci se však bude muset otázkou změny stanov žalobkyně zabývat a rozhodnout též, zda a jaký vliv měla tvrzená změna stanov na naléhavost právního zájmu žalobkyně. Pokud totiž stanovy v platném znění již nesplňují podmínky tvrzeného rozporu s kogentním ustanovením zákona, může to mít na naléhavost právního zájmu významný vliv. V této souvislosti bude též třeba vyjasnit, zda žalobkyně napadá žalobou na určení neplatnosti stanovy ve znění platném v době vydání rozhodnutí, nebo zda se domáhá určení neplatnosti stanov ve znění v době podání žaloby.

Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně 27. října 1998

JUDr. Ivana Štenglová, v. r.

předsedkyně senátu

Za správnost vyhotovení:

52

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru