Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

9 Ca 364/2009 - 50Rozsudek MSPH ze dne 31.01.2011

Prejudikatura

1 As 4/2009 - 53


přidejte vlastní popisek

9 Ca 364/2009- 50

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivanky Havlíkové a soudců JUDr. Naděždy Řehákové a Mgr. Martina Kříže a v právní věci žalobce: D. M. H., zast. Mgr. Radimem Strnadem, advokátem se sídlem Brno, Příkop 8, proti žalovanému: Česká obchodní inspekce, ústřední inspektorát, se sídlem Praha 2, Štěpánská 15, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 7.9.2009, č.j.: ČOI 16468/2009/0100/3000/2009/Be/Št,

takto:

I. Rozhodnutí České obchodní inspekce, ústředního inspektorátu, ze dne 7.9.2009, č.j.: ČOI 16468/2009/0100/3000/2009/Be/Št, se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 7.760,-Kč do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám Mgr. Radima Strnada, advokáta.

Odůvodnění:

Žalobce se podanou žalobou domáhal přezkoumání v záhlaví uvedeného rozhodnutí, kterým žalovaný zamítl jeho odvolání rozhodnutí ředitele inspektorátu ČOI Jihomoravský a Zlínský, ze dne 15.6.2009, č.j.: ČOI 9673/2009/3000/SŘ/N, a odvoláním napadené rozhodnutí potvrdil.

Žalobce v podané žalobě předně vytýkal žalovanému, že jej ve smyslu § 37 odst. 3 správního řádu ( zák. č. 500/2004 Sb. ) nevyzval k odstranění nedostatků, které spočívaly v absenci odůvodnění podaného odvolání tak, jak je stanoveno v § 82 odst. 2 správního řádu, a tvrdil, že jeho rozhodnutí je tak nezákonné. K tomu poukázal na rozhodovací praxi správních soudů.

S ohledem na shora uvedené žalobce navrhl, aby soud zrušil napadené rozhodnutí a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení.

V písemném vyjádření k podané žalobě žalovaný argumentoval obdobně jako v napadeném rozhodnutí a navrhl, aby soud žalobu zamítl.

Soud rozhodoval ve věci bez nařízení ústního jednání podle § 51 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s.ř.s.“), neboť účastníci vyjádřili s takovým postupem soudu souhlas.

Soud na základě podané žaloby přezkoumal napadené rozhodnutí, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, a to v mezích žalobcem uplatněných žalobních bodů, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 s.ř.s.). Po provedeném řízení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná.

Při posouzení věci soud vyšel z následující právní úpravy:

Podle ust. § 82 odst. 2 správního řádu odvolání musí mít náležitosti uvedené v § 37 odst. 2 a musí obsahovat údaje o tom, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu ho napadá a v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jež mu předcházelo. Není-li v odvolání uvedeno, v jakém rozsahu odvolatel rozhodnutí napadá, platí, že se domáhá zrušení celého rozhodnutí. Odvolání se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každý účastník dostal jeden stejnopis. Nepodá-li účastník potřebný počet stejnopisů, vyhotoví je správní orgán na náklady účastníka.

Podle ust. § 37 odst. 2 správního řádu z podání musí být patrno, kdo je činí, které věci se týká a co se navrhuje. Fyzická osoba uvede v podání jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu, popřípadě jinou adresu pro doručování podle § 19 odst. 3. V podání souvisejícím s její podnikatelskou činností uvede fyzická osoba jméno a příjmení, popřípadě dodatek odlišující osobu podnikatele nebo druh podnikání vztahující se k této osobě nebo jí provozovanému druhu podnikání, identifikační číslo osob a adresu zapsanou v obchodním rejstříku nebo jiné zákonem upravené evidenci jako místo podnikání, popřípadě jinou adresu pro doručování. Právnická osoba uvede v podání svůj název nebo obchodní firmu, identifikační číslo osob nebo obdobný údaj a adresu sídla, popřípadě jinou adresu pro doručování. Podání musí obsahovat označení správního orgánu, jemuž je určeno, další náležitosti, které stanoví zákon, a podpis osoby, která je činí.

Podle odst. 3 nemá-li podání předepsané náležitosti nebo trpí-li jinými vadami, pomůže správní orgán podateli nedostatky odstranit nebo ho vyzve k jejich odstranění a poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu.

Podle ust. § 93 odst. 1 správního řádu jestliže v této hlavě není stanoveno jinak, pro řízení o odvolání se obdobně použijí ustanovení hlav I až IV, VI a VII této části. Podle ust. § 36 odst. 1,2,3 téhož zákona nestanoví-li zákon jinak, jsou účastníci oprávněni navrhovat důkazy a činit jiné návrhy po celou dobu řízení až do vydání rozhodnutí; správní orgán může usnesením prohlásit, dokdy mohou účastníci činit své návrhy. Účastníci mají právo vyjádřit v řízení své stanovisko. Pokud o to požádají, poskytne jim správní orgán informace o řízení, nestanoví-li zákon jinak. Nestanoví-li zákon jinak, musí být účastníkům před vydáním rozhodnutí ve věci dána možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí; to se netýká žadatele, pokud se jeho žádosti v plném rozsahu vyhovuje, a účastníka, který se práva vyjádřit se k podkladům rozhodnutí vzdal.

Soud věc právně posoudil takto:

Žalobce v podané žalobě namítal, že žalovaný nezjistil stav věci bez důvodných pochybností, neboť jej nevyzval k odstranění nedostatků podaného odvolání, spočívající v absenci jeho odůvodnění. K uvedené námitce ze správního spisu vyplynuly tyto pro posouzení věci podstatné skutečnosti: Proti shora citovanému rozhodnutí správního orgánu I. stupně podal žalobce dne 13.7.2009 odvolání bez udání důvodů ( blanketní odvolání ) s tím, že jej odůvodní do 15 dnů. O takto podaném odvolání bylo rozhodnuto žalobou napadeným rozhodnutím.

Námitka je důvodná. Při jejím posouzení soud vyšel z ust. § 82 odst. 2 správního řádu, které explicitně upravuje náležitosti odvolání. Z uvedeného ustanovení vyplývá, že každé odvolání musí mít předně náležitosti uvedené v ust. § 37 odst. 2 správního řádu a dále musí obsahovat údaj o tom, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu ho napadá a v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jež mu předcházelo. Tedy na podané odvolání je především nutno nahlížet jako na podaní účastníka správního řízení, směřující vůči správnímu orgánu, které vedle náležitostí, stanovených v ust. § 37 odst. 2 správního řádu, musí obsahovat i některé náležitosti další, a to údaj o tom, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu ho napadá a v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jež mu předcházelo. Nemá-li podané odvolání všechny uvedené náležitosti je na místě, aby správní orgán uplatnil postup podle § 32 odst. 3 správního řádu a vyzval odvolatele k jeho doplnění a stanovil mu k tomu přiměřenou lhůtu. O správnosti uvedeného postupu ostatně svědčí i ust. § 93 odst. 1 správního řádu, jenž zakotvuje mj. subsidiaritu ustanovení druhé části, hlavy II, tj. včetně ustanovení § 37, na odvolací řízení. K obdobnému závěru ostatně dospěl i Nejvyššího správního soudu v Brně v rozsudek ze dne 6.3.2009, č.j.: 1 As 4/2009-53 (blíže viz www.nssoud.cz), na který shora uvedený soud též odkazuje. Vzhledem k tomu, že správní orgán nevyzval v projednávaném případě žalobce k doplnění podaného blanketního odvolání o uvedení skutečnosti, v čem žalobce spatřuje rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jež mu předcházelo, postupoval v rozporu se správním řádem

S ohledem na shora uvedené soud zrušil žalobou napadené rozhodnutí pro vady řízení podle ust. § 78 odst. 1 s.ř.s. ve spojení s ust. § 76 odst. 1 písm. c) s.ř.s. a v souladu s ust. § 78 odst. 4 s.ř.s. současně vyslovil, že se věc vrací žalovanému k dalšímu řízení. Právním názorem, který soud ve zrušujícím rozsudku vyslovil, je v dalším řízení správní orgán vázán (§ 78 odst. 5 s.ř.s.).

Ve druhém výroku tohoto rozsudku přiznal soud v souladu s ustanovením § 60 odst. 1 věta prvá s.ř.s. žalobci, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení. Náklady, které žalobci v řízení vznikly, spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 2.000,- Kč a v nákladech souvisejících s právním zastoupením žalobce advokátem. Tyto jsou tvořeny jednak odměnou za dva úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepsání žaloby), přičemž sazba odměny za jeden úkon právní služby činí dle advokátního tarifu - vyhlášky č. 177/1996 Sb., částku 2.100,- Kč (§ 7, § 9 odst. 3 písm. f), § 11 odst. 1 písm. a), d) cit. vyhlášky). Náklady právního zastoupení žalobce jsou dále tvořeny dvěma paušálními částkami ve výši 300,- Kč (§ 13 odst. 3 cit. vyhlášky) a částkou 960,- Kč odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je advokát povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (§ 57 odst. 2 s. ř. s.).

Poučení: Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost za podmínek
uvedených v ustanovení § 102 a násl. s.ř.s., a to ve lhůtě do dvou
týdnů po doručení tohoto rozsudku. Kasační stížnost se podává
u Městského soudu v Praze, rozhodovat o ní přísluší Nejvyššímu
správnímu soudu.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen
advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo
člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské
právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno
pro výkon advokacie.

V Praze dne 31. ledna 2011

JUDr. Ivanka Havlíková, v.r.

předsedkyně senátu

Za správnost vyhotovení: Aneta Petrlíková

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru