Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

9 Ca 357/2008 - 62Rozsudek MSPH ze dne 25.01.2011

Prejudikatura

8 Afs 66/2008 - 71


přidejte vlastní popisek

9Ca 357/2008 - 62

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivanky Havlíkové a soudců JUDr. Naděždy Řehákové a Mgr. Martina Kříže v právní věci žalobkyně: D. T. H., zast. Mgr. Jiřím Hladíkem, advokátem, se sídlem Brno, Příkop 6, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra ČR, se sídlem Praha 7, Nad Štolou 3, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 9. 2008, č.j.: CPR-4748-1/ČJ-2008-9CPR-C220

takto:

I. Rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 17. 9. 2008 č.j. CPR-4748-1/ČJ-2008-9CPR-C220 se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 7 760,- Kč do 30-ti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce Mgr. Jiřího Hladíka, advokáta.

Odůvodnění:

Žalobkyně se podanou žalobou domáhala přezkoumání v záhlaví uvedeného rozhodnutí žalovaného (dříve Policie ČR-Ředitelství služby cizinecké policie), kterým bylo zamítnuto její odvolání proti rozhodnutí ze dne 4. 2. 2008 č.j. SCPP-02742-15/BR-XII-CI-2007 o zrušení platnosti víza k pobytu na 90 dnů na území České republiky (dále jen „ČR“) podle § 37 odst. 1 písmeno b) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území ČR a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“) a původní rozhodnutí potvrzeno.

Žalobkyně v podané žalobě namítala, že se žalovaný žádným způsobem kvalifikovaně nevypořádal s námitkami uvedenými v odvolání, kde žalobkyně uvedla, že sloveso „neplnit“ ve smyslu ust. § 37 odst. 1 písmeno b) zákona o pobytu cizinců, je v tomto ustanovení v přítomném čase. Správní orgán proto musí rozhodovat podle skutkového stavu platného v den rozhodnutí. Z toho plyne, že pokud žalobkyně v den rozhodnutí byla držitelkou platného živnostenského oprávnění a byla zapsána v obchodním rejstříku plnila účel – podnikání, pro který jí bylo vízum uděleno.

Podle žalobkyně žalovaný rovněž porušil ust. § 2 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“), když při skutkově stejné věci rozhodl odlišně. Žalovaný totiž ve skutkově stejném rozhodnutí ze dne 10. 7. 2008 č.j. CPR-4243/ČJ-2008-9CPR-C208 rozhodl zcela opačně. Jednalo se o totožný případ sestry žalobkyně paní D. T. H., kdy odvolací orgán rozhodl tak, že rozhodnutí správního orgánu prvního stupně zrušil a řízení ve věci zrušení platnosti víza k pobytu na 90 dnů zastavil, přičemž platnost víza k pobytu na 90 dnů zůstala nezměněna. Takový postup se příčí zásadě správního očekávání a principům dobré zprávy, neboť žalovaný vydal dvě zcela odlišná rozhodnutí o skutkově stejných věcech. Žalobkyně žádala, aby soud žalobou napadené rozhodnutí, jakož i rozhodnutí správního orgánu prvního stupně zrušil, a věc vrátil k dalšímu řízení.

V písemném vyjádření k žalobě žalovaný argumentoval obdobně jako v odůvodnění svého rozhodnutí. K námitce rozhodování ve skutkově stejných, respektive obdobných případech odlišně, uvedl, že v souladu s příslušnými ustanoveními správního řádu je třeba každý případ posuzovat individuálně, s ohledem na všechny zjištěné skutečnosti. U žalobkyně byly podmínky pro zrušení platnosti víza k pobytu na 90 dnů na území ČR za účelem podnikání splněny. Žalobkyně od 25. 10. 2007 do 14. 1. 2008, tedy více jak dva měsíce, neplnila účel pobytu, pro který ji bylo vízum k pobytu na 90 dnů na území ČR uděleno. Rozhodnutí správních orgánů obou stupňů považuje za souladné se zákonem. Žalovaný žádal, aby soud žalobu zamítl.

Soud o věci rozhodoval bez nařízení ústního jednání postupem podle § 51 odst. 1 s. ř. s., neboť účastníci takový postup soudu akceptovali.

Soud přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání, v rozsahu žalobou tvrzených bodů nezákonnosti, kterým je vázán, podle skutkového a právního stavu ke dni vydání žalobou napadeného rozhodnutí, a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

Při posouzení soud vyšel z následující právní úpravy :

Podle ust. § 2 odst. 4 správního řádu správní orgán dbá, aby přijaté řešení bylo v souladu s veřejným zájmem, a aby odpovídalo okolnostem daného případu, jakož i na to, aby při rozhodování skutkově shodných nebo podobných případů, nevznikaly nedůvodné rozdíly.

Podle ust. § 68 odst. 3 správního řádu se v odůvodnění uvedou důvody výroku nebo výroků rozhodnutí, podklady pro jeho vydání, úvahy, kterými se správní orgán řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů, a informace o tom, jak se správní orgán vypořádal s návrhy a námitkami účastníků a s jejich vyjádřením k podkladům rozhodnutí.

Podle ust. § 89 odst. 2 správního řádu odvolací správní orgán přezkoumává soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy. Správnost napadeného rozhodnutí přezkoumává jen v rozsahu námitek uvedených v odvolání, jinak jen tehdy, vyžaduje-li to veřejný zájem. K vadám řízení, o nichž nelze mít důvodně za to, že mohly mít vliv na soulad napadeného rozhodnutí s právními předpisy, popřípadě na jeho správnost, se nepřihlíží; tímto ustanovením není dotčeno právo na náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem.

Žalobkyně v podané žalobě namítala, že se žalovaný nevypořádal se všemi jejími odvolacími námitkami, a že rozhodl v rozporu se shora citovaným ust. § 2 odst. 4 správního řádu, ve skutkově obdobných věcech odlišně. Tyto žalobní námitky spolu souvisí a soud je shledal důvodnými. Je tomu tak proto, že z obsahu spisového materiálu a odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí vyplývá, že žalobkyně v odvolání ze dne 15. 2. 2008, ve znění doplnění ze dne 29. 2. 2008, proti správnímu rozhodnutí prvního stupně (Policie ČR, Oblastní ředitelství služby cizinecké policie Brno, Inspektorát cizinecké policie Zlín – detašované pracoviště ze dne 4. 2. 2008 č.j. SCPP-02742-15/BR-XII-CI-2007) tvrdila, obdobně jako v žalobě, že na ní ust. § 37 odst. 1 písmeno b) zákona o pobytu cizinců nedopadá, a dále poukázala na to, že Ředitelství služby cizinecké policie rozhoduje v obdobných případech jinak, než jak je uvedeno v rozhodnutí správního orgánu prvního stupně ve věci žalobkyně. K tomu přiložila rozhodnutí Policie ČR – Ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie ze dne 6. 4. 2006 č.j. SCPP-1086/C213-2006 ve věci cizinky Krylova Vira, státní příslušnost Ukrajina a rozhodnutí stejného správního orgánu ze dne 2. 2. 2006 č.j. SCPP-5148/C/208-2005 ve věci cizinky Grabovetska Liliya, přičemž z obou těchto rozhodnutí vyplývá, že druhostupňový správní orgán zrušil rozhodnutí správního orgánu prvního stupně ve věci zrušení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu dle § 37 odst. 1 písmeno b) zákona o pobytu cizinců.

V odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí k této odvolací námitce žalovaný neuvedl ničeho a zabýval se pouze odvolací námitkou nenaplnění ustanovení § 37 odst. 1 písmeno b) zákona o pobytu cizinců. Také v písemném vyjádření k žalobě žalovaný stanovisko k námitce porušení ust. § 2 odst. 4 správního řádu nezaujal. K tomu soud dodává, že byť žalobkyně v žalobě ke svému tvrzení nezákonnosti postupu žalovaného rozhodováním ve skutkově obchodných věcech označila jiné správní rozhodnutí než učinila v podaném odvolání, je to pro posouzení námitky, že se žalovaná kvalifikovaně nevypořádala s odvoláním proti prvostupňovému správnímu rozhodnutí v plném rozsahu, neopodstatněné. Jak již bylo shora zmíněno žalovaný v žalobou napadeném rozhodnutí nerespektoval ust. § 89 odst. 2 správního řádu, podle kterého správnost napadeného přezkoumává jen v rozsahu námitek uvedených v odvolání, jinak jen tehdy vyžaduje-li to veřejný zájem. Žalovaný nesplnil ani ust. § 68 odst. 3 správního řádu, neboť v odůvodnění svého rozhodnutí neuvedl všechny důvody výroku rozhodnutí, podklady pro jeho vydání a úvahy, kterými se řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů a informace o tom, jak se vypořádal s námitkami žalobkyně a s jejím vyjádřením k podkladům rozhodnutí. Takový postup žalovaného je vadou řízení, která mohla mít vliv na zákonnost žalobou napadeného rozhodnutí. Je proto důvodem pro zrušení žalobou napadeného rozhodnutí soudem pro nepřezkoumatelnost. S ohledem na to, že soud nemůže předjímat závěry žalovaného o této odvolací námitce a konečné rozhodnutí ve věci samé, nezabýval se soud posouzením zákonnosti aplikace ust. § 37 odst. 1 písm. b) zákona o pobytu cizinců, neboť by to bylo za tohoto stavu předčasné.

S ohledem na shora uvedené soud pro vady řízení postupem podle ust. § 78 odst. 1, 4 s. ř. s. ve spojení s ustanovením § 76 odst. 1 písmeno a) s. ř. s. pro nepřezkoumatelnost spočívající v nedostatku důvodů žalobou napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. V něm na žalovaném bude, aby se s odvolací námitkou žalobkyně stran odlišného rozhodování ve skutkově obdobných věcech zabýval a ve věci znovu rozhodl. Podle ust. § 78 odst. 5 s. ř. s. je správní orgán právním názorem soudu vázán.

Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná, soud ji proto přiznal právo na náhradu nákladů řízení, které jsou v tomto případě tvořeny náklady na zaplacený soudní poplatek ve výši 2000,-Kč a náklady právního zastoupení za dva úkony právní pomoci po 2100,-Kč (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby podle ust. § 7, § 9 odst. 3 písmeno f), § 11 odst. 1 písmeno a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif), 2x režijní paušál po 300,-Kč (§ 13 odst. 3 téže vyhlášky) a DPH ve výši 960,-Kč, tj. celkem 7 760,-Kč.

Poučení :Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost za podmínek uvedených v ustanovení § 102 a násl. s.ř.s., a to ve lhůtě do dvou týdnů po doručení tohoto rozsudku. Kasační stížnost se podává u Městského soudu v Praze, rozhodovat o ní přísluší Nejvyššímu správnímu soudu.

V Praze dne 25. 1. 2011

JUDr. Ivanka Havlíková v.r.

předsedkyně senátu

Za správnost vyhotovení: Aneta Petrlíková

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru