Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

9 Ca 354/2008 - 95Rozsudek MSPH ze dne 15.06.2011

Prejudikatura

4 Ads 143/2008 - 109


přidejte vlastní popisek


Číslo jednací: 9Ca 354/2008 - 95-103

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivanky Havlíkové a soudců JUDr. Naděždy Řehákové a Mgr. Martina Kříže v právní věci žalobce: por. Ing. L. D., zastoupen JUDr. Evou Kabelkovou, advokátkou se sídlem Plzeň, Kamenická 1, proti žalovanému: Policejní prezidium – Policie České republiky se sídlem Praha 7, Strojnická 27, o žalobě proti rozhodnutím policejního prezidenta ve věcech služebního poměru ze dne 28.8.2008 č.j. PPR-15410-4/ČJ-2008-99KP,

takto:

I. Žaloba se zamítá

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení

Odůvodnění:

Žalobce se podanou žalobou domáhal přezkoumání v záhlaví uvedeného rozhodnutí policejního prezidenta ve věcech služebního poměru (dále jen žalovaný), kterým bylo k jeho odvolání změněno rozhodnutí Ředitele policie České republiky, správy hl. m. Prahy ve věcech služebního poměru č. 8519/2006, ze dne 20.12.2006 (dále též prvostupňové správní rozhodnutí), jímž byl žalobce dnem 1.1.2007 podle § 215 odst. 1 zákona č. 361/2003 Sb. o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o služebním poměru nebo služební zákon ) ustanove na služební místo komisař a jmenován do služební hodnosti komisař se stanovením služebního poměru na dobu neurčitou, podle § 116 téhož zákona a § 3 nařízení vlády č. 104/2005 Sb., kterým se stanoví katalog činností bezpečnostních sborech (dále jen nařízení vlády) zařazen do sedmé tarifní třídy, podle § 219 téhož zákona započítána praxe v rozsahu 17 let a 174 dnů, zařazen do šestého tarifního stupně, podle § 114 a § 115 téhož zákona určen základní tarif zvýšený o 10% v částce 29 510 Kč, podle § 120 odst. 3 téhož zákona určen zvláštní příplatek v částce 5 000 Kč, podle § 120 odst. 1 téhož zákona určen zvláštní příplatek v částce 700 Kč, podle § 122 téhož zákona přiznán osobní příplatek v částce 1 400 Kč, služební příjem celkem měsíčně 36 610 Kč a podle § 8 zákona mu náleží hodnostní označení poručík. Změna prvostupňového správního rozhodnutí se dotkla částí třetího výroku napadeného rozhodnutí, tak, že nadále zní, že se žalobce zařazuje podle § 116 zákona o služebním poměru a § 3 nařízení vlády do sedmé tarifní třídy, započítává se podle § 219 téhož zákona doba praxe v rozsahu 17 let a 174 dnů, zařazuje se do šestého tarifního stupně a určuje se podle § 114 a § 115 téhož zákona základní tarif zvýšený o 10%, 29 510 Kč, určuje se zvláštní příplatek podle § 120 odst. 3 téhož zákona 5 000 Kč, přiznává se osobní příplatek podle § 122 téhož zákona 1 400 Kč, služební příjem celkem měsíčně 35 910 Kč. V dalším bylo prvostupňové rozhodnutí potvrzeno.

Žalobce podanou žalobou brojil proti zařazení do sedmé tarifní třídy šestého tarifního stupně nařízení vlády s tím, že výslovně nenapadá určení základní tarifu určeného o 10% ani určení zvláštního příplatku podle § 120 odst. 3 a přiznání osobního příplatku podle § 122 zákona o služebním poměru. K tomu podotkl, že žalovaný již v minulosti dne 16.5.2007 o odvolání žalobce rozhodl, avšak vzhledem k tomu, že žalobce podal podnět k přezkumnému řízení podle § 193 odst. 1 téhož zákona, který adresoval ministru vnitra, rozhodl ministr vnitra dne 2.6.2008 pod č.j. 478/2008 o zrušení pravomocného rozhodnutí žalovaného z 16.5.2007, které bylo vydáno na základě odvolání žalobce proti rozhodnutí Ředitele policie ČR ze dne 20.12.2006, a vrátil žalovanému věc k novému projednání a rozhodnutí.

Podstatou žalobních námitek proti rozhodnutí žalovaného, jakož i rozhodnutí správního orgánu I. stupně, byla a je i nadále skutečnost, že žalobce je zařazován do sedmé tarifní třídy šestého tarifního stupně, ačkoliv mu správně podle vládního nařízení náleží zařazení do osmé tarifní třídy. K tomu žalobce poukázal na ustanovení § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru s tím, že pro služební místo příslušníka se stanoví tarifní třída podle nejnáročnější činnosti, jejíž výkon se na služebním místě vyžaduje. Žalobce považoval za nepochybné, že je třeba zkoumat, jaká nejnáročnější činnost je vyžadována na služebním místě jím zastávaném, že je nutno hodnotit, jaká činnost je skutečně po žalobci požadována, nikoliv teoreticky, jakým způsobem je zpracována pracovní náplň jeho pracovního místa. Žalobce zdůraznil, že vykonává stále stejnou činnost po 1.1.2007 jakou vykonával i dříve. Podle popisu pracovního místa- pracovní náplně žalobce z 1.1.2004 vykonával žalobce činnost pyrotechnika zařazeného na Správě hl. m. Prahy, odbor kriminalistické techniky a expertiz (dále též OKTE) s tím, že jeho činnost byla kvalifikována v této písemné pracovní náplni řadou činností, mimo jiné pak i samostatným výkonem vysoce specializovaných odborných kriminalisticko-technických a znaleckých činností, zejména při ohledání místa činu, provádění dokumentace, vyhledávání a zajišťování kriminalisticko-technických stop, jejich balení a přepravy k provedení dalších úkonů, znaleckého zkoumání zajištěných stop zaslaných ke zkoumání policejními orgány kterékoli součásti Policie ČR a ostatními orgány činnými v trestním řízení podle trestního řádu nebo ve správním řízení podle správního řádu, do sedmé tarifní třídy – komisař, které je zahrnována do čtvrtého tarifního stupně činnost, nazývaná výkon specializovaných odborných činností, odborných kriminalisticko-technických expertíz a znaleckých činností v rámci policejního prezidia, nebo v útvarech policie s působností na celém území ČR, nebo útvarech policie s územně vymezenou působností vyššího stupně. Činnosti, které jsou nazývány jako vysoce specializované odborné kriminalisticko-technické, expertizní a znalecké činnosti v útvarech policie, jsou však řazeny do osmé tarifní třídy bodu čtyři směru vykonávané práce. Je přitom zcela evidentní, že charakteristika činností je určena v případě žalobce tak, že se jedná o „vysoce specializované“ činnosti, nikoliv pouze o činnosti specializované. Obdobně problém se zařazením postihl i řadu jeho kolegů působících na odborech OKTE v jiných krajích i těch, kteří působí na Správě hl. m. Prahy a žalobci i je známo, že existuje vzorová náplň práce pyrotechnika OKTE, která v sobě zahrnuje též výkon činnosti znalecké, expertizní a odborné kriminalisticko-technické, včetně zpracování komplexních znaleckých posudků a odborného vyjádření podle zákona o znalcích a tlumočnících, a též je zde zakotveno samostatné zajišťování vysoce specializovaných kriminalisticko-technických a odborných činností za použití speciálních technických prostředků, zpracování odborných vyjádření, v nichž má příslušný pyrotechnik, v daném případě žalobce, připomínkovat, kontrolovat a stanovovat podmínky uvedené v technologických postupech pyrotechnických průzkumů a provádět další samostatné činnosti, včetně zajišťování kriminalistických stop na místě činu, včetně celkového ohledávání místa činu a komplexního zpracování dokumentace, zajišťování vyšetřovacích pokusů rekonstrukce událostí podle požadavků subjektů Policie ČR, za použití pyrotechnických prostředků, zajišťování zbraní, střeliva, vojenské a civilní munice, výbušnin a výbušných pyrotechnických předmětů na celém území ČR, včetně komplexní dokumentace, domovní prohlídky u osob podezřelých z nedovolené výroby a přechovávání nalezené, výrobně nebo jinak získané munice a výbušnin, včetně komplexní dokumentace. Tato podrobná tzv. vzorová náplň práce pyrotechniků Policie ČR (dále též vzorová náplň) zahrnuje jak klasickou pyrotechnickou činnost, tak i zkoušení a vyvíjení nových metod, postupů v pyrotechnické činnosti a jejich aplikování do praxe a též publikace těchto poznatků pro odbornou veřejnost, včetně mezinárodní veřejnosti, spolupráce se státními orgány při identifikaci neznámých předmětů, odbornou vzdělávací činnost pro policisty, ale též pro ostatní subjekty, jimiž se rozumí armáda ČR, ale také armády NATO, vězeňská služba a podobně. Mezi mezinárodně vzdělávací činnost náleží též spolupráce při praktických přípravách pyrotechniků a armády ČR při cestách do zahraničních misích, účasti na cvičení v rámci IZS, získávání poznatků, jak od domácích, tak zahraničních zbrojařských firem, báňských úřadů a pyrotechnických pracovišť, ale také zneškodňování munice, výbušnin, výbušných předmětů a nástražných výbušných systémů (dále jen NVS), výjezdy na anonymní oznámení o uložení výbušniny, nálezy neznámých předmětů a NVS. Všechny tyto činnosti také v reálu žalobce vykonával a vykonává. Nelze ani přehlédnout, že žalobce je znalcem, který je oprávněn k vykonávání znalecké činnosti a držitelem příslušného osvědčení vydaného pod č. 1096/1, když slib experta složil 16.5.1997, a je tedy mimořádně kvalifikovaným pracovníkem v této oblasti, znalcem expertem.

Dále žalobce poukázal na obsah znaleckého posudku znalce Doc. Ing. Jiřího Chládka, CSc., znalce v oblasti střeliva a výbušnin se specializací na výbušniny, pyrotechniku a ohňostroje, který je seznámen se vzorovou pracovní náplní pyrotechniků OKTE a s obsahem nařízení vlády. Poté, kdy je porovnal, uvedl znalec, že je nutné rozlišovat mezi běžným pyrotechnikem a mezi činnosti kriminalistického experta, který má znalecké osvědčení a je ustanoven do funkce, jak je tomu u žalobce. Pouze kriminalistický expert může zpracovávat znalecké posudky, v oblasti kriminalistiky je pouze osm znalců jako žalobce, je třeba je považovat za elitu, která má odborné znalosti i schopnosti aplikovat své znalosti na určitý případ a takového znalce pyrotechnika OKTE Policie ČR je nutné zařazovat v rámci katalogu činností s ohledem na výjimečnost jeho znalostí a schopností. Znalec poukázal na to, že v osmé tarifní třídě je uváděn mimo jiné pod bodem č. 8 směru vykonávané práce, kde se uvádí, že se jedná o činnosti při komplexním zabezpečování vysoce specializované pyrotechnické činnosti a je zde uváděn NVS ( nástražné výbušné systémy ). Ty jsou zde uvedené ale pouze příkladmo, ale činností, které jsou postaveny naroveň, je mnohem více. Zdůraznil, že do této kategorie náleží likvidace leteckých pum z 2. sv. války a manipulace s nimi, též delaborace munice neznámé konstrukce bez technické dokumentace, manipulace, transport nebo likvidace vystřelené nevybuchlé munice neznámého původu a konstrukce, pyrotechnické práce v ilegálních výrobnách výbušnin a třaskavin, likvidace ženijních nástrah z 2. sv. války. Konstatoval, že pokud jde o likvidaci soudobých NVS, nejedná se rozhodně o nejtěžší příklad této kategorie, kdy za obtížnější je třeba považovat právě likvidaci starších NVS, tím měl na mysli likvidaci leteckých pum a nástrah z období 2. sv. války, neboť informace a postupy nejsou běžně dostupné a notorické známé jako u soudobých NVS. Je tedy otázkou dlouholeté osobní zkušenosti a znalosti pyrotechnika experta, jaké jsou jeho znalosti a jak je schopen řešit likvidaci nevybuchlých leteckých pum a nástrah. Rovněž zdůraznil, že u běžného soudobého NVS se jedná řádově o stovky gramů maximálně jednotek kilogramů, u nevybuchlých leteckých pum však jde o desítky a stovky kilogramů výbušnin. Ohrožený prostor výbuchy je přitom několikrát násobně vyšší než u soudobého NVS a může přesáhnout i 1 km. Problematická je rovněž i manipulace, kdy nelze pyrotechnika při manipulaci se staršími výbušnými systémy, tedy leteckými pumami, zejména angloamerické provenience, účinně chránit, neboť je za potřebí, aby byl pyrotechnik v bezprostředním kontaktu s ohledávanou bombou, kterou musí zkoumat mechanicky z blízkosti a jakákoliv ochrana je neefektivní s ohledem na sílu nálože. Naproti tomu u soudobého NVS je možno provádět manipulaci z dáli za pomoci robota a není tak potřeba přímého kontaktu. Z toho je patrno, že v případě nevybuchlé munice se jedná mnohem nebezpečnější NVS nežli je běžný soudobý NVS, příkladmo uváděno v katalogu v bodu 8 směru vykonávané práce v osmé tarifní třídě. Letecké bomby z období 2. sv. války jsou rovněž obtížně identifikovatelné. Je třeba je náležitě očistit, prohlédnou a manipulovat s nimi s vysokou odborností s ohledem na jejich nebezpečnost a na to, že disponují takovým obalem, že uchovává neporušen i po velmi dlouhé časové období vnitřek bomby tak, že i v současné době je bomba plně funkční. Žalobce rovněž poukázal na vyjádření Ing. Pokorného, uznávaného odborníka z oblasti pyrotechniky, člena společnosti pro trhací techniku a pyrotechniku a člena hospodářské komory ČR, ze dne 27.3.2007, který závěry znalce potvrdil.

Žalobce zdůraznil, že před 1.1.2007 na příslušné Správě hl. m. Prahy mimo něho působili ještě další experti OKTE, kteří působili v jiných oborech nežli v pyrotechnice a jejich činnost byla hodnocena vždy jako činnost stejně významná, odborná, specializovaná jako činnost žalobce. Tito byli od 1.1.2007 zařazeni do osmé tarifní třídy na rozdíl od žalobce, ačkoliv jejich činnost je nepochybně stejně hodnotná, významná a odborná. Žalobce rovněž konstatoval, že jako kriminalistický expert provádí mimo jiné školení pyrotechniků zásahových jednotek, kteří jsou zařazeni do sedmé tarifní třídy stejně jako žalobce. Navíc se jedná o příslušníky na nižší odborné úrovni, než žalobce. Což vyplývá z toho, že jsou žalobcem školeni. U žalobce se tedy předpokládá nepochybně vyšší míra drobných znalostí nežli u těchto běžných pyrotechniků.

Těchto okolností si byl nepochybně vědom i ministr vnitra při svém rozhodování a proto předchozí rozhodnutí žalovaného zrušil a poukázal právě na to, že se žalovaný nevyrovnal se závěry znaleckého posudku Ing. Chládka ani vyjádření Ing. Pokorného. Podle žalobce žalovaný v žalobou napadeném rozhodnutí svůj postup nenapravil a rozhodnutí má stejné nedostatky jako předchozí. Žalobce tvrdil, že ze strany žalovaného nebylo správným způsobem posouzeno zařazení žalobce ve smyslu nařízení vlády a není respektováno ani ustanovení § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru. Žalovaný v podstatě odkazuje na interní pokyny z nichž podle něj vyplývá předpoklad, že určité činnosti, týkající se NVS, budou provádět pouze pyrotechnici Policejního prezidia ČR a nelze tak dospět k závěru, že by tyto činnosti byly vyžadovány i po pyrotechnicích OKTE, respektive po žalobci. Podle žalobce však takový formalistický závěr neodpovídá realitě, tedy tomu, co skutečně žalobce vykonává. K tomu dodal, že až do součastné doby právě likvidaci nejnebezpečnějšího typu NVS (letecké bomby z 2. sv. války) nevykovávali pyrotechnici Policejního prezidia ČR, kteří k tomu ani nejsou školeni a dosud na to nemají kvalifikaci. Pokud měl žalovaný takový záměr, pak toto pojetí záměru nelze zaměňovat s realitou a je nutno vycházet z toho, jaká činnost je skutečně reálně vykonávána žalobcem na jeho pracovním místě. K tomu žalobce poukázal na to, že naposledy prováděl likvidaci letecké bomby v roce 2008 na jaře (pozn. žaloba podaná dne 14.10.2008) přičemž četnost výskytu takové práce je asi 6 x ročně. K tomu žalobce navrhl vyslechnout svědky, které označil v žalobě. Dále žalobce navrhl provést důkaz znaleckým posudkem Ing. Chládka a zprávou Ing. Pokorného, důkaz obsahem pracovní náplně žalobce od 1.1.2004, důkaz dopisem Správy Jihočeského kraje PČR, oddělení personální práce a vzdělávání ze dne 13.11.2006, který se týká právě zařazování na post vrchního komisaře v osmé tarifní třídě a dopis z 20.10.2005 o stanovení poměru systemizovaných míst na OKTE Správy Jihočeského kraje Policejnímu prezidiu s tím, že do osmé tarifní třídy bodu č. 4 směru vykonávané práce se navrhuje zařazení expertů první skupiny, vykonávající činnosti odpovídající tomuto zařazení, když nelze rozlišovat pracovníky podle jednotlivých odborů v nichž jsou zařazeni, neboť u všech je požadováno vysokoškolské vzdělání ani je dělit na experty různých druhů. Expertizní a znalecká činnost je hodnocena jako vysoce specializovaná, vyžadující neustále sebevzdělání a osvojování si nových poznatků. Tyto závěry Správy Jihočeského kraje adresované policejnímu prezidiu svědčí o totožnosti názoru zastávaného vedením Správy Jihočeského kraje s názorem žalobce. Žalobce rovněž zdůraznil, že jako znalec vystupuje samostatně jako znalec-expert vedený u příslušného krajského soudu. Vedoucí OKTE neprovádí žádné úkony týkající se této odbornosti, jeho kontrola se nesmí týkat obsahu posudku, jedná se pouze o formální kontrolu, týkající se toho, zda je uvedeno na listině razítko a zda je správně napsána adresa, respektive podpisové doložky. Působením na experta OKTE jako na znalce by se naopak jeho vedoucí dopouštěl závažné nezákonnosti, neboť by jen nezákonně ovlivňoval.

S ohledem na výše uvedené podle žalobce nelze hodnotit žalobou napadené rozhodnutí jako dostatečně určité, přezkoumatelné tak, aby z něho bylo seznatelné, proč bylo rozhodnuto tak, jak žalovaný učinil, z jakého skutkového stavu vyšel, které důkazy vzal v úvahu a které nikoliv, jak tyto hodnotil a jakými úvahami se řídil. Rozhodnutí je tak v rozporu s § 181 odst. 2 písm. c) zákona o služebním poměru a s § 180 odst. 1, 2, 4 téhož zákona. Žalobce považuje rozhodnutí za nesrozumitelné, neboť žalovaný na jedné straně tvrdí, že nejsložitější expertízou je expertizní zkoumání NVS (rozumí se soudobé NVS), aniž by bylo zřejmé, z čeho takový závěr dovozuje. Žalovaný nijak nepopisuje konkrétní činnost žalobce a přesto tvrdí, že jeho činnost je nutno zařadit do sedmé tarifní třídy, zcela přecházeje i formální kvalifikaci jeho činnosti písemně zaznamenanou v jeho náplni práce do 1.1.2007. Pokud jde o posuzování NVS, jakožto soudobého NVS, který přísluší likvidovat expertům policejního prezidia, pak své závěry o jeho složitosti žalovaný nijak nezdůvodňuje. Pokud jde o posudek Ing. Chládka či vyjádření Ing. Pokorného, žalovaný pouze opakuje jejich obsah, aniž by jej hodnotil a aniž by předkládal jiný znalecký posudek, který by vyzníval odlišně. Podle žalobce tak není zřejmé, jak žalovaný dospěl k závěru, že NSV soudobého charakteru je nejsložitějším systémem a proč nesdílí závěr znalce a uznávaného odborníka Ing. Pokorného, týkající se naopak jednoznačně závěru o výraznější nebezpečnosti nevybuchlých leteckých bomb z 2. sv. války. Žalovaný porušil ustanovení § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru a rovněž ustanovení § 181 odst. 2a jakož i ustanovení § 77 odst. 8 téhož zákona, neboť nezařadil žalobce podle nejnáročnější činnosti na místě vyžadované, jeho rozhodnutí není v souladu s právními předpisy a žalobce diskriminuje, neboť další experty OKTE, působící v jiných oblastech, kteří dříve do 1.1.2007 byli se žalobcem zařazeni do stejné třídy, a byli považování za stejné odborníky jako žalobce, byli zařazeni nyní do osmé tarifní třídy oproti žalobci, zařazenému do třídy nižší.

Žalobce žádal, aby soud žalobou napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení.

V písemném vyjádření k žalobě žalovaný argumentoval obdobně jako v odůvodnění svého rozhodnutí a zdůraznil, že žalobce převážně uvádí námitky uplatněné již v odvolání. Konstatoval, že respektoval právní názor vyslovený v rozhodnutí ministra vnitra ve věcech služebního poměru ze dne 2.6.2008 č. 478/2008 (dále jen rozhodnutí ministra vnitra), podrobně se zabýval odvolacími námitkami žalobce, celou spisovou dokumentací a řízením, které předcházelo vydání žalobou napadeného rozhodnutí. Dále uvedl, že žalobce byl k 31.12.2006 zařazen na 2. oddělení odboru kriminalistické techniky a expertiz služby kriminální policie vyšetřování Policie ČR, správy hl. m. Prahy a v souladu s nařízením vlády č. 469/2002 Sb., kterým se stanoví katalog prací a kvalifikační předpoklady a kterým se měnila řízení vlády o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě (dále též předchozí vládní nařízení), ustanoven do funkce policejní komisař v jedenácté platové třídě, příkladu nejnáročnější činnosti část 3 se skupiny činností 3.2.4.11.1-pyrotechnik, která zní „zabezpečování a výkon specializované pyrotechnické činnosti při vyhledávání, manipulaci, delaboraci a zneškodňování munice, výbušnin, trhavin a nástražných výbušných systémů“. Prvoinstančním správním rozhodnutím byl žalobce od 1.1.2007 v souladu s § 215 odst. 1 zákona o služebním poměru zařazen do sedmé tarifní třídy se stanovením náplně služební činnosti – příklad nenáročně činností katalogu prací 2.3.12.07.03-komisař „výkon složitých expertíz z oboru kriminalistické pyrotechniky se samostatnou volbou technických postupů“. Ze srovnání právní úpravy účinné do 31.12.2006 a od 1.1.2007 ( níže uvedena v tabulce ve vyjádření žalovaného k podané žalobě) vyplývá, že pokud byl žalobce dříve zařazen do jedenácté platové třídy podle předchozího vládního nařízení a nově zařazen do sedmé tarifní třídy podle nařízení platného v době rozhodování žalovaného vykonával a vykonává práce, odpovídající popisu činnosti uvedené v těchto třídách. Ta skutečnost, že byl jako příklad nejnáročnější činnosti v rozhodnutí služebního funkcionáře u obou zařazení použit jiný text popisu činnosti není významná, neboť oba dva použité příklady jsou zařazeny v téže třídě. Z tabulky, která je součástí vyjádření žalovaného k podané žalobě, vyplývá, že do 31.12.2006 vykonával žalobce v jedenácté platové třídě, příkladu nejnáročnějších činností část III. ze skupiny činností 3.2.4.11.1. – pyrotechnik, která zní „zabezpečování a výkon specializované pyrotechnické činnosti při vyhledávání, manipulci, delaboraci a zneškodňování munie, výbušnin, trhavin a nástražných výbušných systémů“, od 1.1.2007 vykonával žalobce v souladu s § 215 odst. 1 služebního zákona služební místo komisař, služební hodnost komisař a současně podle § 116 a § 3 nařízení vlády byl zařazen do sedmé tarifní třídy, se stanovením náplně služební činnosti – příklad nejnáročnější činnosti katalogu prací 2.3.12.07.03 – komisař „výkon složitých expertíz z oboru kriminalistické pyrotechniky se samostatnou volbou technických postupů“. V ostatním žalovaný odkázal na podrobné odůvodnění svého rozhodnutí a žádal, aby soud žalobu zamítl.

V písemné replice k vyjádření žalovaného žalobce uváděl obdobně jako v podané žalobě a zdůraznil, že na žalobce nelze pohlížet jako na policistu, který provádí pouze dílčí činnosti, nýbrž je třeba hodnotit situace ve vzájemném souhrnu těchto činností, tedy jako vysoce specializovanou činnost. Jednotlivé dílčí činnosti totiž může teoreticky provádět i policista zařazený do nižší třídy, ten však nikdy neprovádí tyto činnosti v jejich komplexu, a o to se právě v případě žalobce jedná. Srovnání jedenácté platové třídy a sedmé tarifní třídy je podle žalobce proto nepřípadné, neboť ve své žalobě poukazoval právě na to, že v jeho případě se jedná o samostatný výkon vysoce specializovaných činností, nikoliv pouze činností specializovaných. Žalovaný se nepokusil provést srovnání jedenácté platové třídy a osmé tarifní třídy, neboť by musel argumentovat, proč se domnívá, že žalobce nevykonává právě vysoce specializované činnosti, které mimo jiné žalobce ve své žalobě popsal a které reálně vykonává.

Podáním, došlým soudu 13.6.2011, označeným jako „doplnění žaloby proti rozhodnutí správního orgánu“ žalobce uváděl obdobně jako v podané žalobě a v replice k vyjádření žalovaného, a tvrdil, že k 1.1.2007 byla pro něj zpracována zcela formalistická náplň účelově tak stylizovaná, aby umožnila zařazení žalobce jen do sedmé tarifní třídy, aniž by vystihovala reálnou činnost žalobce, zdůraznil, že definice NVS není obsažená v zákoně o služebním poměru, ale plyne ze závěru odborné teorie a definic mezinárodně platných užívaných ve vojenské oblasti, zejména tzv. standardů NATO. Žalovaný se však drží odlišné, úzké a nesprávné vlastní definice NVS, učiněné v rámci interního pokynu – závazného pokynu policejního prezidenta ze dne 16.4.2003, přičemž podle žalobce nelze dospět k závěru, že by NVS bylo to, co je jako NVS uváděno v tomto interním předpise. Tomuto pojetí totiž odporují závěry majora Bilického, který je čelným odborníkem v odborné teorii, Ing. Pokorného a Ing. Chládka. Je nutné vycházet z toho, že NVS je výrazem zákonným, který vychází ze zákona o služebním poměru a nařízení vlády, když nařízení vlády je nepochybně právním předpisem vyšší právní sílym nežli interní pokyn policejního prezidenta. Definici proto nelze hledat v interních pokynech policejního prezidenta, nýbrž hledat a nacházet v obecně závazných právních předpisech, popřípadě mezinárodních právních předpisech či v oblasti odborné teorie. V osmé tarifní třídě pod bodem osm je mimo jiné zařazeno komplexní zabezpečování vysoce specializované pyrotechnické činnosti v oblasti pyrotechnické obrany, např. NVS. Je tedy patrno, že NVS je zde použit jako jedna z více možností, kterém mohou být klasifikovány jako komplexní zabezpečování vysoce specializované pyrotechnické činnosti v oblasti pyrotechnické ochrany. I pro případ, že by policejní prezident zastával úzké stanovisko definice NVS bylo nutno zabývat se tím, jaké jsou jiné systémy, které jsou stejné, respektive analogické NVS. K tomu žalobce poukázal na znalecký posudek Ing. Chládka. Žalobce navrhl, aby byl konstatován k důkazu článek majora Václava Bilického, který ke svému podání připojil.

Pří ústním jednání účastníci setrvali na svých stanoviscích. Zástupce žalobce trval na provedení důkazů, které označil v žalobě a sice důkaz výslechem svědků uvedených na č.l. 6 soudního spisu, znaleckým posudkem Ing. Chládka a zprávou Ing. Jana Pokorného, obsahem pracovní náplně platné od 1.1.2004, dopisem Správy Jihočeského kraje ze dne 13.11.2006 a dopisem se dne 20.10.2005, jakož i důkazu listinou označenou jako článek majora Václava Bilického „letecké bomby shazované na území ČR“. Dále žalobce doplnil návrhy na doplnění dokazování ještě o důkaz listinou článkem majora Bilického z roku 2004 doplněné vydání „celuloid začal zabíjet“. Zástupce žalovaného navrhl při ústním jednání provedení důkazu popisem služebního místa pracovní náplně pro tarifní třídu číslo 8 ze dne 13.4.2007, sdělením, označeným jako náplň práce pyrotechnika-skutečně vykonávaná činnost pana kapitána Ing. Lubomíra Daňka, Policie ČR, pyrotechnické služby ze dne 4.3.2011, statistikou pro technické činnosti u Policie ČR za rok 2007 a 2008, přehledem znaleckým zkoumání žalobce v letech 2007-2009. Soud provedl důkaz znaleckým posudkem doc. Ing. Chládka ve věci zadavatele Ladislava Zágiby a sdělením Ing. Jana Pokorného ze dne 23.7.2007, které žalobce navrhoval k provedení důkazů s podáním žaloby. Dále soud provedl důkaz popisem služebního místa pracovní náplně pro osmou tarifní třídu, statistikou pro technické činnosti u Policie ČR za rok 2007 a 2008, znaleckým zkoumáním Ing. Lubomíra Daňka v letech 2007 a 2009, náplní práce pyrotechnika – skutečně vykonávaná činnosti pana kapitána Ing. Lubomíra Daňka ze dne 4.3.2011, které byly navrženy žalovaným při ústním jednání. Naproti tomu soud zamítl návrhy na provedení důkazů navržených žalobcem v žalobě na č.l. 6 soudního spisu a sice výslechy zde uvedených čtyř svědků, neboť měl za to, že skutkový stav byl správním orgány obou stupňů zjištěn dostatečně. Soud rovněž zamítl návrh na provedení důkazů pracovní náplní žalobce od 1.1.2004, neboť tato listina je součástí spisového materiálu, zamítl důkaz dopisy Správy Jihočeského kraje, Policie ČR ze dne 13.11.2006 a 20.10.2005, neboť měl za to, že skutkový stav byl zjištěn dostatečně. Zamítl dále návrhy důkazů dvěma články majora Bilického a sice prvním článkem navrženým žalobcem v podáním došlým soudu 13.6.2011 a druhým článkem „celuloid začal zabíjet“, navrženým při ústním jednání, neboť měl za to, že se jedná o posouzení právní otázky, která těmito články nemůže být ozřejměna. Zástupkyně žalobce k věci samé mimo jiné podotkla, že si práci žalobce nemohl vybírat, když byl vyslán zneškodnit leteckou minu, musel tak učinit. Zástupce žalovaného k věci samé uvedl, že žalobce nebyl oprávněn podle vnitřních předpisů zkoumat NVS a ani jeho ostatní činnost, kterou vykonával, nepřesahovala rámec jeho zařazení do sedmé tarifní třídy. Znalecký posudek Ing. Chládka byl správním orgánům obou stupňů znám. Zástupce žalovaného zdůraznil, že znalec zodpovídá otázky, jejichž zodpovězení přísluší správnímu orgánu nikoliv znalci. Žalobcem vykonávaná činnost byla činnost, kterou dříve vykonávali policisté pyrotechnického odboru. Poukázal na závazný pokyn č. 135 z roku 2001 a rozsudek ve věci Nejvyššího správního soudu (dále jen NSS) sp. zn. 3Ads 14/2011 z 23.2.20011. Zástupkyně žalobce uvedla, že v obdobných věcech zastupovala u zdejšího soudu ve věci 8Ca 390/2008, kde byl vydán zrušující rozsudek 11.11.2010. Tento byl posléze napaden kasační stížností ze strany žalovaného. Stejně tak tomu bylo ve věci sp. zn. 10Ca 246/2008, v tomto případě bylo rozhodnutí žalovaného zrušeno bez kasační stížnosti. Jinak tomu bylo ve věci sp. zn. 10Ca 257/2008, kdy soud žalobu zamítl a kasační soud jeho právní závěry potvrdil v žalovaném zmíněném rozsudku sp. zn. 3Ads 14/2011.

Soud přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání, v rozsahu žalobou tvrzených bodů nezákonnosti, kterými je vázán, podle skutkového a právního stavu ke dni vydání žalobou napadeného rozhodnutí, a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

Při posouzení soud vyšel z následující právní úpravy:

Podle ustanovení § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru v rozhodném znění pro služební místo příslušníka se stanoví tarifní třída podle nejnáročnější činnosti, jejíž výkon se na služebním místě vyžaduje. Pro služební místo vedoucího příslušníka se stanoví tarifní třída podle nejnáročnější činnosti v působnosti příslušné organizační jednotky bezpečnostního sboru.

Podle ust. § 1 vládního nařízení č. 104/2005 Sb. ( dále též vládní nařízení ) se tímto nařízením stanoví katalog činností ve výkonu služby v Celní správě České republiky, Vězeňské službě České republiky, Policii České republiky a Hasičském záchranném sboru České republiky.

Podle ustanovení § 2 písm. c) vládního nařízení se pro účely tohoto nařízení rozumí komplexními činnostmi - činnosti, které zahrnují všechny části daného celku (systému), vymezeného příkladem činnosti.

Podle ustanovení § 3 vládního nařízení Katalog činností ve výkonu služby v Celní správě České republiky, Vězeňské službě České republiky, Policii České republiky a Hasičském záchranném sboru České republiky se stanoví v příloze k tomuto nařízení.

Podle bodu 2.3.12.07. přílohy vládního nařízení 7.tarifní třída – komisař vykonává pod bodem 2. „ zabezpečování a výkon specializované pyrotechnické činnosti při vyhledávání, manipulaci, delaboraci a zneškodňování munice, výbušnin a nástražných výbušných systémů“, pod bodem 3. „ výkon složitých expertiz z oboru kriminalistické pyrotechniky se samostatnou volbou technických postupů“, pod bodem 4. „ určování způsobů likvidace veškeré munice, výbušnin a výbušných předmětů“ , pod bodem 5. „ provádění delaborace neznámé munice s následným zjišťováním konstrukce a charakteru výbušných elementů „.

Podle bodu 2.3.12.07 přílohy vládního nařízení 8. tarifní třída – vrchní komisař vykonává pod bodem 1. „ komplexní zabezpečování vysoce specializované pyrotechnické činnosti v oblasti pyrotechnické ochrany včetně stanovení metodiky výuky výcviku. Pod bodem 2. „ koordinace pracovních činností pyrotechnických skupin s policejními složkami a úřady místní správy, pod bodem 3. „ provádění nejsložitěších expertiz z oboru kriminalistické pyrotechniky“.

Z popisu služebního místa žalobce od 1.1.2007 vyplývá, že byl podle katalogu činností zařazen podle příkladu nejnáročnějších činností na služební místo 2.3.12.7.3. výkon složitých expertiz z oboru kriminalistické pyrotechniky se samostatnou volbou technických postupů.

Podstatou sporu je posouzení, zda správní orgán I. stupně a žalovaný postupovali v souladu se zákonem, když žalobce zařadili do sedmé tarifní třídy či nikoliv.

Na úvod soud předesílá, že jsou mu známy závěry, učiněné senátem 10Ca zdejšího soudu ve věci sp. zn. 10Ca 257/2008, který rozsudkem ze dne 16.9.2010, č.j. 10Ca 257/2008-69, obdobnou žalobu zamítl, a stejně tak závěry NSS, který k žalobcem podané kasační stížnosti proti citovanému rozsudku kasační stížnost zamítl rozsudkem ze dne 23.2.2011 č.j. 3Ads 14/2011-104, přičemž soud v nyní projednávané věci právním závěrům senátu 10Ca a Nejvyššího správního soudu v uvedených rozsudcích přisvědčuje.

Žalobce zásadně namítal nezákonnost jeho zařazení do sedmé tarifní třídy a nikoliv do osmé tarifní třídy, kam podle svého tvrzení správně patří.

Soud tuto žalobní námitku nepovažuje za důvodnou. Kromě shora uvedených judikátů soudů ve správním soudnictví v obdobných věcech soud dále vycházel z rozsudku NSS ze dne 30.6.2010 č.j. 4Ads 97/2009-380, v němž NSS vyjádřil stanovisko, že zařazení do tarifní třídy má být posuzováno s ohledem na popis pracovní činnosti spjaté s konkrétním služebním místem, přičemž činnost vyžadována od žalobce nad rámec tohoto popisu pak nemůže být důvodem zařazení do vyšší tarifní třídy. K tomu NSS připomněl ustanovení § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru, podle kterého „pro služební místo příslušníka se stanoví tarifní třída podle nejnáročnější činnosti, již výkon se na služebním místě vyžaduje“. Podle názoru NSS nemůže být důvodem pro zařazení do vyšší tarifní třídy činnost, vyžadovaná po příslušníkovi jen výjimečně a nárazově, to je nikoliv pravidelně.

Z obsahu spisového materiálu a žalobou napadeného rozhodnutí k této žalobní námitce vyplynulo, že žalovaný znovu přezkoumal odvolání žalobce proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně poté, kdy bylo předchozí rozhodnutí žalovaného (ze dne 16.5.2007 č. 502) zrušeno rozhodnutím mistra vnitra ve věcech služebního poměru (ze dne 2.6.2008 č. 478/2008, v právní moci dne 24.6.2008) tak, že žalovaný prvoinstanční správní rozhodnutí změnil způsobem uvedeným shora, kdy mimo jiné pod bodem 3 zařadil žalobce podle § 116 zákona o služebním poměru a § 3 nařízení vlády do sedmé tarifní třídy. Žalobce v odvolání namítl obdobně jako v podané žalobě nesprávnost zařazení do sedmé tarifní třídy a zdůvodňoval zařazení pyrotechniků OKTE do osmé tarifní třídy. Vázán právním názorem ministra vnitra ( ten ve svém zrušujícím rozhodnutí uvedl, že existuje zřejmě rozpor mezi požadavky kladenými na policistu (odvolatele) při každodenní služební činnosti a mezi písemně zpracovanou novou pracovní náplní (zpracovanou v souvislosti s nabytím účinnosti zákona), což má vliv na jeho zařazení do tarifní třídy, přičemž rovněž není znám způsob stanovení rozlišovací hranice mezi složitými a nejsložitějšími expertízami z oboru kriminalistické pyrotechniky, s tím, že v úvahu je třeba vzít vzorovou „náplň práce pyrotechniků OKTE Policie ČR“, kterou policista předložil a která byla v některých správách krajů použita jako pracovní náplň konkrétních policistů a která předpokládá např., že policisté studují materiály tuzemských a zahraničních výrobců i armád NATO a poznatky aplikují i publikují, školí ostatní policisty, příslušníky jiných bezpečnostních zborů i vojáky a ČR či NATO a to bez ohledu na své zařazení do tarifních tříd, řeší i otázky spolupráce se státními orgány a územními samosprávami a s ohledem na tyto skutečnosti je nezbytné rozhodnutí žalovaného - rozuměj předchozí rozhodnutí žalovaného- zrušit a v novém odvolacím řízení znovu posoudit argumenty policisty, včetně všech argumentů nově předložených a následně znovu rozhodnout o zařazení policisty do sedmé nebo osmé tarifní třídy, popřípadě o jeho platových náležitostech), žalovaný v napadeném rozhodnutí uvedl, že z materiálu odvolacího řízení je zřejmé, že k 31.12.2006 byl žalobce zařazen na druhé oddělení odboru kriminalistické technicky a expertíz služby kriminální policie a vyšetřování policie ČR Správy hl. m. Prahy a v souladu s předchozím nařízením vlády byl ustanoven do funkce policejní komisař v jedenácté platové třídě příkladu nejnáročnější činností část III ze skupiny činností 3.2.4.11.1-pyrotechnik, která zní „zabezpečování a výkon specializované pyrotechnické činnosti při vyhledávání, delaboraci a zneškodňování munice, výbušnin, trhavin a nástražných výbušných systémů“. Prvostupňovým správním rozhodnutím pak byl žalobce dnem 1.1.2007 v souladu s § 215 odst. 1 služebního zákona ustanoven na služební místo komisař, jmenován do služební hodnosti komisař a součastně podle § 116 téhož zákona a § 3 nařízení vlády zařazen do sedmé tarifní třídy se stanovením náplně služební činnosti-příklad nejnáročnější činnosti katalogu prací 2.3.12.07.03.-komisař „výkon složitých expertíz s oboru kriminalistické pyrotechniky se samostatnou volbou technologických postupů“. Pro posouzení odvolání je podle žalovaného relevantní porovnání popisu pracovního místa (pracovní náplně) žalobce s platným katalogem činností bezpečnostních sborech. K tomu žalovaný poukázal na § 116 odst. 1 služebního zákona, podle kterého se pro služební místo příslušníka stanoví tarifní třída podle nejnáročnější činnosti, jejíž výkon se na služebním místě požaduje. V souladu s odst. 2 téhož ustanovení byl vydán nařízením vlády katalog činností v bezpečnostních sborech, kde v časti 2.3.12. jsou stanoveny další činnosti pro Policii ČR. Pro sedmou tarifní třídu-komisař je pod bodem 3 požadováno „výkon složitých expertíz z oboru kriminalistické kriminality se samostatnou volbou technických postupů“ a pro osmou tarifní třídu-vrchní komisař je pod bodem 1 požadováno „komplexní zabezpečování vysoce specializované pyrotechnické činnosti v oblasti pyrotechnické ochrany, včetně stanovení metodiky výuku a výcviku“, pod bodem 2 „koordinace pracovních činností pyrotechnických skupin s policejními složkami a úřady místní správy“ a pod bodem 3 „provádění nejsložitějších expertíz z oboru kriminalistické pyrotechniky“. Po žalobci jsou podle popisu služební místa (pracovní náplně) požadovány nejnáročnější činnosti: „výkon složitých expertíz z oboru kriminalistické pyrotechniky se samostatnou volbou technických postupů“ ; komplexně zajišťuje bezpečností pyrotechnická opatření a provádí úkony pyrotechnické činnosti, vykonávané pyrotechnickým pracovištěm, oboru kriminalistické techniky a expertíz zprávy, včetně expertní činnosti v rozsahu určeném příslušnou interní normou, provádí základní údržbu techniky a technických prostředků, používaných pří výkonu služby; aplikuje ve výkonu policejní pyrotechnické činnosti nové poznatky z oblasti vědy a techniky, která získává sledováním vývojových trendů; navrhuje zavedení nových poznatků do systému školení policistů základních útvarů Policie ČR v Praze, samostatně připravuje a provádí jejich školení ve spolupráci se školním policejním střediskem správy; spolupracuje s pracovišti MV ČR, a ČR a civilními organizacemi, sleduje nové směry ve vědě a technice v ČR i zahraničí se zaměřením na možnost využití novinek a dosud nezavedených technických prostředků k identifikaci a zneškodňování výbušných předmětů; vyhodnocuje a zobecňuje poznatky odborných pracovišť v ČR i získané od odborných služeb ze zahraničí; podílí se na zpracování učebních pomůcek a materiálu pro specializovanou pyrotechnickou výuku; sleduje trendy v konstrukci použitých nástražných systému, zejména aplikace elektronických systémů; provádí jednoduché opravy technických prostředků pyrotechnického pracoviště nebo hlásí potřebu zadat opravu svému nadřízenému a spolupracuje při dopravě prostředku do opravárenského zařízení a zajišťuje využívání PC na pyrotechnickém pracovišti pouze ke služebním účelům a v souladu s příslušnými interními normami. Dále žalovaný uvedl, že z předložené náplně služební činnosti žalobce před 1.1.2007 vyplývá, že se po něm požadovalo „zabezpečování a výkon specializované pyrotechnické činnosti při vyhledávání,delaboraci a zneškodňování munice výbušnin, trhavin a nástražných výbušných systémů „ , kdy příklad nejnáročnějších činností odpovídá jedenácté platové třídě. Žalobce nebyl zařazen ve dvanácté platové třídě (PT 3.2.4, příklad 3) nejnáročnější činnosti „provádění nejsložitějších expertíz s oboru kriminalistické pyrotechniky“ podle předchozího nařízení vlády. V době vydání žalobu napadeného rozhodnutí byli pyrotechnici odboru kriminalistické techniky a expertíz zařazeni v sedmé tarifní třídě podle příkladu nejnáročnějších činnosti č. 3, ze skupiny činností 2.3.12., která zní „výkon složitých expertíz z oboru kriminalistické pyrotechniky se samostatnou volbou technických postupů“. Dále se žalovaný vyjádřil ke stanovisku ministra vnitra v jeho zrušujícím rozhodnutí (č. 478/2008 viz. shora), který poukazoval na to, že byl opominut znalecký posudek soudního znalce Ing. Chládka a odborné vyjádření Ing. Pokorného. K tomu žalovaný uvedl, že nevyjádření se ke znaleckému posudku a odbornému vyjádření bylo proto, že obsahují nepřesnosti a jsou zavádějící. Například neřeší „kvalifikační úroveň“ kriminalistického experta ani pyrotechnika, ale definují činnosti kriminalistického technika na místě činu. Dále žalovaný konstatoval, že nelze srovnávat pojem „znalec“ podle zákona o znalcích a tlumočnících (zákon č. 36/1967 Sb.) a „expert“-pracovník znaleckého pracoviště, které je zapsáno v seznamu znaleckých ústavů, vedených ministerstvem spravedlnosti tak, jak to naznačuje ve svém posudku oslovený znalec. Žalovaný k tomu připomněl § 22 zákona o znalcích a tlumočnících s tím, že ústav odpovídá za včasné a řádné provedení posudku. Z toho důvodu musí znalecké pracoviště přijmout vnitřní opatření, která vedou ke zpracování znaleckého posudku podle zákona o znalcích a tlumočnících. Tato opatření jsou v rámci policie definována interními akty řízení a sice ZP PP č. 4/2000 ve znění ZP PP č. 84/2004, jenž mění ZP PP č. 135/2001. Vyřízení žádosti o znalecký posudek je zpracovateli přiděleno nadřízeným pracovníkem a znalecký posudek je po provedení zkoumání na základě těchto pravidel následně kontrolován stejným nadřízeným pracovníkem určeného zpracovatele. Z toho důvodu nelze srovnávat odpovědnost znalce a z ní vyplývající důsledky podle zákona o znalcích a tlumočnících a odpovědnost pracovníka znaleckého pracoviště. Znalec ve svém posudku porovnává náročnost likvidace letecké pumy z 2. sv. války a součastně nástražného výbušného systému a náročnost likvidace letecké pumy klade nejméně na roveň likvidaci nástražného výbušného systému ne-li výše. V odborném vyjádření Ing. Pokorný zejména vyzdvihuje, že „za zvlášť vysoce specializované práce a velmi nebezpečné lze považovat likvidaci nálezu nevybuchlých leteckých bomb z 2. sv. války“. ZP PP č. 84/2004 se mění gesce v oboru pyrotechnika a v celém rozsahu přechází z Policie ČR Kriminalistického ústavu Praha na Pyrotechnický odbor PP ČR. V článku 2 mění ZP PP č. 135/2001 takto: „ v článku 1 odst. 2 zní „rozsah znaleckého (expertizního) oprávnění v oboru kriminalistika oboru kriminalistické technika expertíz Policie ČR správ krajů a správ hl. m. Prahy (dále jen odbory kriminalistické technicky a expertíz nebo OKTE), jako pracovišť specializovaných na znaleckou (expertizní) činnost, a v oborech elektrotechnika, chemie, kriminalistika, písmoznalectví a strojírenství Policie ČR, Kriminalistického ústavu Praha a v oboru pyrotechnika pyrotechnického odboru Policejního prezidia ČR, jakož ústavu specializovaných na znaleckou (expertizní) činnost a vědeckých ústavů oprávněných ke znalecké (expertizní činnosti) ve výjimečných zvlášť obtížných případech vyžadující zvláštního vědeckého posouzení stanoví její zápisy seznamy ústavů a jiných pracovišť (dále jen seznam). V ZP PP č. 135/2001 v příloze č. 1 písm. n) kriminalistická pyrotechnická expertíza je stanoveno u druhu zkoumání číslo 5 „zejména zkoumání výbušinářských parametrů výbušnin v celém rozsahu-u OKTE s omezením na komerční výbušniny“, u druhu zkoumání č. 1 a 7 „zkoumání podezřelých předmětů“ a nevybuchlých a vybuchlých nástražných výbušných systémů jen pyrotechnický odbor a druh zkoumání č. 6 „zkoumání vojenské munice, pěchotní, ženijní, dělostřelecké, raketové a letecké s ohledem na zjišťování typu, původu, funkčnosti apod. pyrotechnický odbor i OKTE v plném rozsahu, avšak s poznámkou, že pyrotechnického odboru se netýkají nálezy munice a munice jednoduchého typu“. ZP PP č. 53/2003 se upravuje postup příslušníků Policie ČR při oznámení o uložení nástražného výbušného systému a nálezu podezřelého předmětu a nástražného výbušného systému nebo výbuchu. V článku 14 odst. 1 se stanoví „pyrotechnický odbor je zřízen jako mobilní, servisní pyrotechnické pracoviště s působností na celém území ČR; je mimo jiné určen ke komplexnímu řešení problematiky, prověřování podezřelých předmětů, zneškodňování nástražných výbušných systémů a jejich odborného pyrotechnického zkoumání. Disponuje pyrotechnickými výjezdovými skupinami pracujícími v nepřetržitém systému služby, kterou jsou schopny na vyžádání útvaru ministerstva vnitra a útvaru policie provést pyrotechnický zákrok kdekoliv na území ČR. Na území Čech zajišťuje provedení těchto zákroků pyrotechnická výjezdová skupina dislokovaná v Praze, na území Moravy a Slezska pyrotechnická výjezdová skupina s dislokací v Olomouci. V článku 7 tohoto ZP PP se stanoví úkoly pyrotechnika: pyrotechnik po příjezdu na místo služebního zákroku vyhodnotí situaci na základě dosud zjištěných poznatků, výsledků prováděné bezpečností prohlídky a charakteru objektu a zejména při nálezu podezřelého předmětu nebo nástražného výbušného systému vyžádá cestou velitele na místo výjezd pyrotechnické výjezdové skupiny“. Podle článku 1 písm. g) tohoto ZP PP se rozumí „pyrotechnikem policista, vykonávající pyrotechnickou činnost u Policie ČR, pod písm. h) pyrotechnickou výjezdovou skupinou skupina složená ze speciálně vycvičených a vybavených pyrotechniků pyrotechnického odboru Policejního prezídia České republiky“. Tímto lze podle žalovaného plně vyvrátit námitku žalobce, pokud jde o pojmy „specializovaná“ a „vysoce specializovaná“ pyrotechnická činnost, respektive, zda jde o zpracování „složité“ expertízy či „nejsložitější“, tedy neexistence stanovení hranice mezi těmito pojmy. Z výše uvedeného podle žalovaného vyplývá, že policisté zařazení na správách krajů nemají podle interních aktů řízení oprávnění jakýmkoliv způsobem manipulovat s podezřelými předměty a nástražnými výbušnými systémy, tedy ani policisté zařazení na OKTE správ krajů nemohou odborně pyrotechnicky zkoumat podezřelé předměty a nástražné výbušné systémy, neboť jim pro tento druh zkoumání chybí osvědčení. Tento druh zkoumání může být prováděn pouze experty pyrotechnického odboru, pokud se daný druh zkoumání v praxi nevykonává, byť by bylo již dříve osvědčení získáno, jeho platnost nečinností zaniká a musí se obnovit (ZP PP č. 4/2000). Ačkoliv není přímo určeno, že expertizní zkoumání podezřelých předmětů a nástražných výbušných systému je „nejsložitější“ expertíza, pokud ji nikdo jiný než přímo určený experti nemohou vykonávat, lze ji za „nesložitější“ považovat. Proto žalovaný přijal závěr, že do osmé tarifní třídy (1.3.8.4) jsou zařazeni policisté pyrotechnického odboru Policejního prezidia ČR, jehož činností opravňují k využití tohoto příkladu nejnáročnější činnosti pro zařazení příslušníků do tarifní třídy. V systematizaci pyrotechnického odboru není využit příklad nejnáročnější činnosti č. 3, tarifní třídy osm ze skupiny činnosti 2.3.12 „provádění nejsložitějších expertíz z oboru kriminalistické pyrotechniky „protože pyrotechnický posudek zahrnuje výsledky zkoumání z jiných odvětví, např. chemické, elektrotechnické atd. (článek 4 odst. 3 ZP PP č. 84/2004), která mohou provádět policisté pyrotechnického odboru pokud na ně mají znalecká osvědčení. Taktéž policisté OKTE správ krajů, kteří vykonávají činnosti kromě pyrotechniky i v jiném odvětví, např. balistika, mechanoskopie, elektrotechnika a jiné druhy zkoumání vykonávají souběžně expertizní činnosti ve více odvětví, jsou zařazeni do osmé tarifní třídy (1.3.8.4.). Současné zařazení žalobce do sedmé tarifní třídy podle příkladu nejnáročnější činností 2.3.12.07.03-komisař je podle žalovaného zcela v souladu s právními předpisy a není ani v rozporu se zařazením žalobce v období před 1.1.2007. Proto žalovaný žalobou napadeným rozhodnutím odvolání zamítl.

Jak již bylo shora uvedeno, není tato stěžejní námitka žalobce opodstatněná. K tomu soud poukazuje na popis služebního místa žalobce a jím vykonávané činnosti ve srovnání s „katalogem činností bezpečnostních sborech (příloha nařízení vlády, dále též katalog činností), dále na ust. § 116 odst. 1 služebního zákona, podle kterého se pro služební místo příslušníka stanoví tarifní třída podle nejnáročnější činnosti, jejíž výkon se na služebním místě vyžaduje spoukazem na katalog činností, dále na ust. § § 215 téhož zákona, podle kterého příslušník, ustanovený do funkce podle dosavadních právních předpisů, který vykonává službu podle § 1 odst. 4, bude dnem nabytí účinnosti tohoto zákona ustanoven na služební místo, pro které splňuje stanovený stupeň vzdělání a jmenován do služební hodnosti, která je stanovena pro toto služební místo, přičemž splnění požadavku, oboru nebo zaměření vzdělání a dalšího odborného požadavku pro služební místo se nevyžaduje. Dále soud zdůrazňuje, že podle shora citovaného ustanovení § 2 písm. c) katalogu činností se komplexními činnosti rozumí činnosti, které zahrnují všechny části daného celku (systému) vymezeného příkladem činnosti. Pro sedmou tarifní třídu-komisař se v katalogu činností v části 2.3.12 pod bodem 2 požaduje „zabezpečování a výkon specializované pyrotechnické činnosti při vyhledávání, manipulace a delaboraci a zneškodňování munice, výbušnin a nástražných výbušných systémů, pod bodem 3 výkon složitých expertíz z oboru kriminalistické pyrotechniky se samostatnou volbou technických postupů. Pod bodem 4 určování způsobu likvidace veškeré munice, výbušnin a výbušných předmětů, pod bodem 5 provádění pokusné delaboraci neznámé munice s následným zjišťováním konstrukce a charakteru výbušných elementů. Pro osmou tarifní třídu-vrchní komisař katalog činnosti v části 1.3.8. bodem 8 stanoví komplexní zabezpečování vysoce specializované pyrotechnické činnosti v oblasti pyrotechnické ochrany např. nástražných výbušných systémů. Pro osmou tarifní třídu-vrchní komisař katalogů činností v části 2.3.13. s pod bodem 1 požaduje komplexní zabezpečování vysoce specializované pyrotechnické činnosti v oblasti pyrotechnické ochrany, včetně stanovení metodiky výuky a výcviku, pod bodem 2 koordinace pracovních činností pyrotechnických skupin s policejními složkami a úřady místní správy a pod bodem 3 provádění nejsložitějších expertíz z oboru kriminalistické pyrotechniky.

Žalobce byl podle popisu služebního místa a katalogu činností zařazen podle příkladu nejnáročnější činnosti na služebním místo 2.3.12.7.3 (výkon složitých expertíz z oboru kriminalistické pyrotechnicky se samostatnou volbou technických postupů) a je tak rozhodné porovnání služebního místa, tj. pracovní náplně žalobce s katalogem činností vzhledem k tomu, že žalobce tvrdí, že vykonává činnosti náležící do osmé tarifní třídy. Pokud žalobce namítal, že je nutno hodnotit, jaká činnost je po něm skutečně požadována, nikoliv jakým způsobem je zpracována pracovní náplň jeho pracovního místa, poukazoval na zařazení před 1.1.2007, a tvrdil, že samostatně vykonával vysoce specializované odborné kriminalisticko technické a znalecké činnosti, zejména při ohledání místa činu, provádění dokumentace, vyhledávání a zajištění kriminalisticko technických stop, jejich balení a přepravy k provedení dalších úkonů, atd., přičemž tyto vysoce specializované, odborno kriminalisticko technické expertizní a znalecké činnosti jsou řazeny do osmé tarifní třídy bodu 4 směru vykonávané práce, a že je z toho evidentní, že se jedná o vysoce specializované činnosti, nikoliv pouze o činnosti specializované, a dále poukazoval na to, že součástí jeho práce je, jak klasická pyrotechnická činnost, tak i zkoušení a vyvíjení nových metod postupů v pyrotechnické činnosti, jejich aplikování do praxe, publikace poznatků pro odbornou veřejnost, spolupráce se státními orgány při identifikaci neznámých předmětů, odborně vzdělávací činnost pro policisty a ostatní subjekty, dále zdůrazňoval, že je znalcem a držitelem osvědčení experta, zmiňoval obsah znaleckého posudku Ing. Chládka a odborného vyjádření Ing. Pokorného a jejich závěry, konstatoval, že vykonává i práci související s likvidací NVS z 2. sv. války a měl zato, že se žalovaný dostatečně nevypořádal s jejich závěry, když v odůvodnění svého rozhodnutí poukazuje na interní pokyny, podle kterých existuje předpoklad, že určité činnosti, týkající se NVS, budou provádět pouze pyrotechnici Policejního prezídia ČR, ačkoliv tato skutečnost neodpovídá realitě, je třeba k tomu uvést ve shodě se závěry shora citovaného rozsudku ve věci sp. zn. 10Ca 257/2008 a rozsudku NSS ve věci sp. zn. 3Ads 14/2011, že činnost žalobce spadá pod vymezí položky 2.3.12.7.2 katalogu činností „ zabezpečování a výkon specializované pyrotechnické činnosti při vyhledávání, manipulaci, delaboraci a zneškodňování munice, výbušnin a nástražných výbušných systémů“ . Ve spojení s článkem 1. písm. a), c), g), h), článkem 7. odst. 1 písm. a) závazného pokynu policejního prezidenta č. 53/2003 (ze dne 16.4.2003), ve znění závazného pokynu policejního prezidenta č. 84/2004 (ze dne 29.6.2004), zejména jeho článku 4 odst. 1, článku 9 bod 9, který vymezuje, co se rozumí nástražným výbušným systémem, podezřelým předmětem, kdo je pyrotechnikem, co se rozumí pyrotechnickou výjezdovou skupinou (článek 1 písm. a), c), g), h) závazného pokynu č. 53/2003), co je úkolem pyrotechnika (policista, vykonávající pyrotechnickou činnost u Policie ČR ) dle článku 7 odst. 1 ( po příjezdu na místo služebního zákroku vyhodnotí situaci na základě dosud zjištěných poznatků, výsledků prováděné bezpečnostní prohlídky a charakteru objektu a zejména při nálezu podezřelého předmětu nebo nástražného výbušného systému vyžádá cestou velitele na místo výjezd pyrotechnické výjezdové skupiny ), a co je výjezdovou skupinou dle článku 1. písm. h) ( složena ze speciálně vycvičených a vybavených pyrotechniků pyrotechnického odboru Policejného prezídia ČR), je z uvedeného podle stanoviska soudu zřejmé, že žalobce podle „interních pokynů“ nemůže provádět zkoumání a likvidaci NVS, neboť je zapotřebí, aby v takovém případě cestou velitele vyžádal výjezd pyrotechnické výjezdové skupiny policejního prezídia. Opačný přístup, to je zkoumání a likvidace NVS, by pak znamenal nerespektování tohoto závazného pokynu. Tato skutečnost ostatně vyplývá i ze žalovaným předložených statistik pyrotechnické činnosti u Policie ČR za rok 2007, rok 2008 a z náplně práce pyrotechnika – skutečně vykonávané činnosti kapitána Ing. Lubomíra Daňka, kde je zaznamenán výjezd žalobce, týkající se nálezu letecké pumy dne 24.4.2008, nikoliv její likvidace. K tomu soud ve shodě s stanoviskem NSS ve shora citovaném rozsudku uvádí, že ačkoliv existuje hypotetická možnost vykonát tuto činnost za výjimečných okolností, nárazově a v důsledku nebezpečí z prodlení zneškodnit nástražní výbušný systém, nemůže tato hypotetická možnost vést k zařazení do osmé tarifní třídy. Jak rovněž vyplývá z důkazů, provedených u ústního jednání, a sice ze zmíněných statistik pyrotechnické činnosti za rok 2007, 2008 a náplňě práce pyrotechnika – žalobce za rok 2007-2009, netvořila žalobcem tvrzená činnost podstatnější část výkonu služby a nepřekračovala standardizované povinnosti žalobce při výjezdu, když za uvedené tři roky pouze ve zmíněném případě dne 24.4.2008 vyjel k nálezu letecké pumy. Za podstatné soud považuje, že žalobcem vykonávaná činnost nedosahuje kvalitativní úrovně požadované a vykonávané vrchním komisařem v osmé tarifní třídě dle katalogů činností, kde se požaduje „komplexní zabezpečování vysoce specializované pyrotechnické činnosti v oblasti pyrotechnické ochrany, včetně stanovení metodiky výuky a výcviku“ . V případě žalobce se tak nejedná o komplexní zabezpečování takové vysoce specializované pyrotechnické činnosti, odpovídající osmé tarifní třídě, a je evidentní, že činnost žalobce je částí celku, která je až vrchními komisaři osmé tarifní třídy komplexně zabezpečována.

Pokud žalobce v této souvislosti tvrdil vady žalobou napadeného rozhodnutí v tom, že se žalovaný nevypořádal se znaleckým posudkem Ing. Chládka a odborným vyjádřením Ing. Pokorného a poukazoval na to, že provádí vysoce specializované kriminalisticko technické expertízy a znalecké činnosti, soud i tuto námitku považuje za neopodstatněnou, neboť žalovaný se znaleckým posudkem Ing. Chládka a odborným vyjádřením Ing. Pokorného v odůvodnění svého rozhodnutí důkladně zabýval a uvedl argumenty, pro které jejich závěry považuje za liché. Soud poté, kdy se s obsahem znaleckého posudku a odborného vyjádření seznámil provedením důkazů při ústním jednání (tyto listiny nebyly součástí spisového materiálu, ač na ně žalovaný poukazoval a přitom je evidentní, že z nich při rozhodování vycházel a že mu byly známy ), se k závěrům žalovaného připojil a pro stručnost na ně odkazuje. Z odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí v tomto rozsahu je totiž zřejmé, že žalovaný po zrušujícím rozhodnutí ministra vnitra vázán jeho právním názorem, pregnantně vysvětlil, proč znalecký posudek Ing. Chládka a odborné vyjádření Ing. Pokorného odmítá, když zejména zdůraznil rozdíl mezi odpovědností znalce podle zákona o znalcích a tlumočnících a experta-pracovníka znaleckého pracoviště, zapsaného v seznamu znaleckých ústavů ministerstva spravedlnosti, který podle vnitřních opatření (žalovaný poukazuje na konkrétní interní akty řízení) vyhotovuje znalecký posudek poté, kde je mu tento přidělen nadřízeným pracovníkem, přičemž tento nadřízený pracovník po provedení znaleckého posudku expertem – znaleckým pracovníkem tento znalecký posudek následně kontroluje. K odbornému vyjádření Ing. Pokorného žalovaný zejména zdůraznil rozdílnost postupů policistů, činných u OKTE, a policistů, činných u policejního prezidia. K tomu soud opět ve shodě se žalovaným poukazuje na shora uvedené závazné pokyny policejného prezidenta a příslušná ustanovení tento postup upravující. Soud dále zdůrazňuje znění ust. písm. n) závazného pokynu policejního prezidenta ze dne 16.4.2003, které upravuje rozsah věcné příslušnosti Kriminalistického ústava Praha a odboru kriminalistické techniky a expertíz ke znalecké (expertizní) činnosti podle jednotlivých odvětví, a kde je u policistů OKTE omezeno zkoumání výbušinářských parametrů výbušnin s ohledem na zjišťování jejich citlivosti k různým podnětům, zjištění brilance, výkonnosti, detonační rychlosti, účinku na okolí apod. (provádění detonačních zkoušek) pod bodem 5 na komerční výbušniny. Zároveň toto ustanovení předpokládá nejsložitější zkoumání nástražných výbušných systémů pro policisty pyrotechnického odboru policejního prezídia, kterým však přísluší osmá tarifní třída.

Žalobce v souvislosti se znaleckým posudkem Ing. Chládka a odborným vyjádřením Ing. Pokorného dále poukazoval na jejich odborné závěry a upozorňoval, že znalecký posudek hodnotí stejnou činnost, jakou prováděl žalobce, u jiného policisty a jiné správy. K tomu soud opět ve shodě se závěry kasačního soudu ve věci sp. zn. 3Ads 14/2011 uvádí, že znalecký posudek je vždy určen k zodpovězení skutkových otázek, přičemž právní hodnocení přísluší toliko správnímu orgánu, respektive při soudním přezkumu správnímu soudu. Závěry znaleckého posudku, ve kterých znalec řeší právní otázku, ač mu to nepřísluší, proto nemohou být relevantní pro posouzení této právní otázky správním orgánem a či při následném soudním přezkumu soudem

Stejně tak soud neshledal opodstatněné tvrzení žalobce, že ač on sám je zařazen v OKTE v sedmé tarifní třídy, jiní policisté, zařazení v OKTE, jsou zařazeni v osmé tarifní třídě, i když vykonávají stejnou činnost jako žalobce, který je nadto expertem.

I v tomto ohledu soud zastává se žalovaným shodné stanovisko, že tito policisté jsou odborníky a znalci i v jiném oboru než je pyrotechnika, vykonávají nejsložitější expertízy ve smyslu vymezeném v katalogu činností, neboť v těchto oborech je oprávnění k jednotlivým druhům expertizních činností vymezeno jinak a není v nich zřízen zvláštní odbor u policejního prezídia, jak je tomu u pyrotechniky. Rozdílnost zařazení policistů v OKTE do různých tarifních tříd je dána právě s ohledem na rozdílné oprávnění jednotlivých policejních složek v různých oborech. Takový rozdíl je proto důvodný.

Soud se připojuje k závěrům senátu 10Ca a Nejvyššího správního soudu ve shora uvedených rozhodnutí i v tom, že se v případě letecké bomby z 2. sv. války nejedná o nástražný výbušný systém ve smyslu jeho definice v článku 1 písm. a) závazného pokynu policejního prezidenta č. 35/2003, která současně není v rozporu s tímto pojmem dle katalogu činností nařízení vlády, tedy podzákonného právního předpisu. Navíc pokyn policejního prezidenta č. 135/2001 v příloze 1 písm. n) reflektuje i zkoumání letecké munice prováděné OKTE i pyrotechnickým odborem policejního prezidia. Kromě toho, jak již bylo shora uvedeno, policisté OKTE nemohou postupovat jinak, než ve smyslu článku 7 odst. 1 písm. a) tohoto pokynu při nálezu podezřelého předmětu nebo NVS vyžádat cestou velitele na místo výjezd pyrotechnické výjezdové skupiny, tedy pyrotechniků policejního prezídia, kterým ovšem náleží osmá tarifní třída. Žalobcovy námitky stran (ne)správnosti podřazení letecké bomby jako NVS a s tím související (ne)správnost jeho zařazení pro fakticky vykonávanou činnost do sedmé tarifní třídy jsou proto nedůvodné.

Žalobce rovněž poukazoval na to, jaký význam přikládá žalovaný v odůvodnění interním pokynům ( míněno závazným pokynům policejního prezidenta) a poukazoval na zákaz principu libovůle. Soud považuje žalobcovu námitku za neopodstatněnou, neboť žalovaným užité závazné pokyny policejního prezidenta jsou v souladu s právními předpisy a jsou proto pro posouzení věci důvodně užity a relevantní.

Lze tak uzavřít, že při zařazení žalobce do sedmé tarifní třídy v souvislosti s účinností nového zákona o služebním poměru nedošlo k účelovému zařazení do nižší tarifní třídy než by odpovídalo jeho faktické činnosti. Žalobce byl do 31.12.2006 zařazen v jedenácté tarifní třídě příkladu nejnáročnějších činností část III skupiny činností 3.2.4.11.1-pyrotechnik, která zní „zabezpečování a výkon specializované pyrotechnické činnosti při vyhledávání, deleboraci a zneškodňování munice, výbušnin, trhavin a nástražných výbušných systému“, přičemž ve dvanácté tarifní třídě byla zařazena činnost vysoce specializované, odborné, kriminalisticko technické expertizní a znalecké činnosti v útvarech policie s působností na celém území ČR nebo na úrovní policejního prezidia nebo hlavního velitelství vojenské policie (expert kriminalistického ústavu). S účinností od 1.1.2007 byl žalobce zařazen do sedmé tarifní třídy se stanovením náplně služební činností příklad nejnáročnější činnosti katalogu prací 2.3.12.07.03 - komisař „výkon složitých expertíz z oboru kriminalistické pyrotechniky se samostatnou volbou technických postupů“, když pro osmou tarifní třídu – vrchní komisař je pod bodem 1 požadováno „komplexní činnosti v oblasti pyrotechnické ochrany, včetně stanovení metodiky výuky a výcviku“, pod bodem 2 „koordinace pracovních činností pyrotechnických skupin s policejními složkami a úřady místní správy“ a pod bodem 3 „provádění nejsložitějších expertíz z oboru kriminalistické pyrotechnicky“. Z toho je patrný rozdíl mezi sedmou a osmou tarifní třídou podle součastného katalogu prací, když rozdíl ve slovním popisu je obdobný (složité expertízy x nejsložitější expertízy) a soud proto považuje postup žalovaného za souladný se zákonem.

Jak již bylo uvedeno shora, soud při ústním jednání provedl důkazy, které administrativním pochybením žalovaného chyběly ve správním spise a sice znaleckým posudkem Ing. Chládka, odborným vyjádřením Ing. Pokorného, přičemž je zřejmé, že se žalovaný s těmito důkazy seznámil a pojednává o nich ve svém rozhodnutí. Soud provedl rovněž i důkazy, které považoval za potřebné k právnímu posouzení projednávané věci a zodpovězení právní otázky, a sice statistikou pro technické činnosti u Policie ČR ze rok 2007 a 2008, popisem služebního místa pracovní náplně pro osmou tarifní třídu, náplň práce pyrotechnika-skutečně vykonávaná činnost Ing. Daňka Policie ČR pyrotechnické služby ze dne 4.3.2011 a znaleckým zkoumáním žalobce v letech 2007 a 2009. Naproti tomu soud neprovedl důkazy navržené žalobcem, jimiž byly výslechy svědkův žalobě uvedených, neboť považoval skutkový stav za dostatečně objasněný a pro posouzení právní otázky výslechy svědků za nadbytečné. Soud neprovedl ani důkaz listinou - pracovní náplní žalobce od 1.1.2004, neboť tato listina je součástí spisového materiálu, dále neprovedl důkaz dopisy Správy Jihočeského kraje Policie ČR ze dne 13.11.2006 a 20.10.2005, neboť skutkový stav považoval za objasněný, a konečně neprovedl důkaz články majora Bilického, neboť je pro posouzení právní otázky považoval za nadbytečné. K tomu soud znovu zdůrazňuje, že řešení právní otázky přísluší v průběhu správního řízení správním orgánům, soudu ve správním soudnictví pak náleží správnost jejich závěrů přezkoumatu.

Žalobou napadeným rozhodnutím je podle stanoviska soudu právní otázka zodpovězena v souladu se zákonem. Soud proto žalobu jako nedůvodnou podle ustanovení § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl.

Výrok o nákladech řízení odůvodněn ustanovením § 60 odst. 1 s.ř.s. Žalobce nebyl ve věci úspěšný, žalovanému správnímu orgánu, který měl úspěch však důvodně vynaložené náklady řízení nevznikly.

Poučení: Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost za podmínek uvedených v ustanovení § 102 a násl. s. ř. s., a to ve lhůtě do dvou týdnů po doručení tohoto rozsudku. Kasační stížnost se podává u Městského soudu v Praze, rozhodovat o ní přísluší Nejvyššímu správnímu soudu.

V Praze 15. června 2011

JUDr. Ivanka Havlíková, v.r.

Předsedkyně senátu

Za správnost vyhotovení: Matznerová, DiS.

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru