Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

9 Ca 29/2009 - 44Rozsudek MSPH ze dne 05.10.2011


přidejte vlastní popisek


Číslo jednací: 9Ca 29/2009 - 44-51

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivanky Havlíkové a soudců JUDr. Naděždy Řehákové a Mgr. Martina Kříže v právní věci žalobce: J. H., zast. JUDr. Martinem Korbařem, advokátem se sídlem Praha 2, Kateřinská 522/21, proti žalovanému: Finanční ředitelství pro hlavní město Prahu, se sídlem Praha 1, Štěpánská 28, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 24.11.2008, č.j.: 16318/08-1100-102079,

takto:

I. Rozhodnutí Finančního ředitelství pro hlavní město Prahu ze dne 24.11.2008, č.j.: 16318/08-1100-102079 se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 8.640,-Kč do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce JUDr. Martina Korbaře, advokáta.

Odůvodnění:

Žalobce se podanou žalobou domáhal přezkoumání v záhlaví uvedeného rozhodnutí, kterým žalovaný podle ust. § 50 odst. 6 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků (dále jen „daňový řád “), zamítl jeho odvolání proti dodatečnému platebnímu výměru č. 1080000365 na daň z příjmů fyzických osob za zdaňovací období 2003 vydanému Finančním úřadem pro Prahu 2 dne 4.4.2008, pod č.j.: 72243/08/002912/8574.

Žalobce v podané žalobě předně uvedl, že dodatečný platební výměr č. 1080000365 vycházel z výsledků daňové kontroly daně z příjmu fyzických osob za rok 2003, která byla provedena v období od 10.4.2007 do 24.1.2008. Na základě podkladů shromážděných v rámci této kontroly byl žalobci dodatečně stanoven základ daně z příjmu fyzických osob za rok 2003 ve výši 2.430.000,-Kč, neboť žalobce neprokázal, že:

- faktura č. 0310379 ze dne 20.10.2003 na částku 210.000,-Kč bez DPH přijatá od společnosti SPEKTRADE s.r.o., za obchodně zprostředkovatelskou činnost letní akce Colgate Palmolive – Tescoma,

- faktura č. 0311397 ze dne 10.11.2003 na částku 1.800.000,-Kč bez DPH přijatá od společnosti SPEKTRADE s.r.o. za obchodně zprostředkovatelskou činnost a - faktura č. 0312002 ze dne 22.12.2003 na částku 420.000,-Kč bez DPH přijatá od společnosti SAKRA s.r.o., za obchodně zprostředkovatelskou činnost, marketing, akviziční činnost a přípravu podkladů v rámci Vánoční akce na skútry a koloběžky,

sloužily k dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, a že plnění účtované těmito fakturami bylo skutečně poskytnuto. Namítal, že uvedený závěr nemá oporu v dokazování provedeném v rámci daňové kontroly. Oba správní orgány hodnotily důkazy naprosto jednostranně a v rozporu s ust. § 2 odst. 3 daňového řádu. Tvrdil, že v daňovém řízení předložil řadu důkazů svědčící závěru, že plnění účtované shora uvedenými fakturami bylo reálně poskytnuto. Správní orgány nedůvodně odmítly brát v úvahu specifika zprostředkovatelské činnosti, která je fakturami účtována a ve výpovědích svědků se snažily vyhledávat neexistující rozpory. Upozornil na zřejmé nedorozumění ohledně osoby Ing. Š. Žalobce jmenoval osobu Ing. Š. na dotaz správce daně, kdo s ním za společnosti SPEKTRADE s.r.o. a SAKRA s.r.o. jednal. Žalobce netvrdil, že se jedná o statutární orgán uvedených společností, pouze uvedl, že se jedná o osobu, která s ním za tyto společnosti jednala. Je zcela běžné, že za obchodní společnost vede obchodní jednání jiná osoba než statutární orgán a není na místě z této skutečnosti dovozovat nesrovnalosti. Jakmile vyšlo najevo, že správce daně požaduje identifikaci osoby, která fakticky provedla zprostředkování účtované předmětnými fakturami, zjistil si žalobce, kdo zprostředkování prováděl a zcela logicky změnil původní důkazní návrh na výslech této osoby – Ing. M. L.

Tvrdil, že předložil řádně uzavřené mandátní smlouvy, na základě kterých se jeho obchodní spolupráce se společnostmi SPEKTRADE s.r.o. a SAKRA s.r.o. uskutečnila. Ing. M. L. ve své výpovědi potvrdil uzavření těchto smluv a uvedl, že na základě těchto smluv společnosti poskytovaly žalobci různé zprostředkovatelské služby. Svědek navíc potvrdil, že v době, kdy působil ve společnosti SPEKTRADE s.r.o., předjednal obchod – prodej skútrů a koloběžek pro reklamní akci společnosti Colgate-Palmolive Česká republika s.r.o. Vzhledem k tomu, že Ing. L. společnost převedl následně novému společníku a jednateli M.H., byl tento obchod dokončen a následně vyúčtován již novým jednatelem společnosti. Pokud se jedná o fakturu č. 0312002, svědek potvrdil, že společnost SAKRA s.r.o. provedla pro daňový subjekt zprostředkovatelskou činnost, a to zejména v tom smyslu, že zajistila proplacení zboží dodaného v rámci vánoční reklamní akce. Závěr žalovaného, že výpověď Ing. L. nepotvrzuje uskutečnění fakturovaných činností je tak v rozporu se skutečným obsahem této svědecké výpovědi. Ze skutečnosti, že v současnosti jsou společnosti SPEKTRADE s.r.o. a SAKRA s.r.o. nekontaktní, nelze dovozovat žádný závěr, týkající se obchodů této společnosti v roce 2003.

K výpovědím dalších svědků R. J. a K. N. žalobce uvedl, že i zde správní orgán poukazuje na neexistující rozpory a výpovědi považuje za nevěrohodné z žalobci neznámého důvodu. Svědek J. potvrdil, že zná Ing. L. a že s ním projednával problémy Colgate-Palmolive Česká republika s.r.o. s jejími obchodními partnery, kdy Ing. L. reagoval prohlášením, že by měl osobu, která by mohla být vhodným obchodním partnerem. Ke konkrétní problematice zprostředkování nákupu skútrů a koloběžek pro letní a zimní akci Colgate-Palmolive Česká republika s.r.o. svědek J. uvedl, že kontaktoval Ing. L., který provedl zprostředkování dále. Svědek N. uvedl, že se na dodávce skútrů žalobce podílel s tím, že jednal pouze se žalobcem a žádným dalším zprostředkovatelem. Tato výpověď potvrzuje uskutečnění zprostředkovávaného obchodu, ale v žádném případě nevyvrací, že zprostředkování bylo poskytnuto. Nelze očekávat, že ve společnosti formátu Colgate-Palmolive Česká republika s.r.o. budou všichni zaměstnanci znát všechny osoby podílející se na obchodních vztazích. Svědek N. byl pověřen praktickou realizací nákupu zboží na akci Colgate-Palmolive a proto jednal pouze se žalobcem nikoliv již s dalšími subjekty.

Uzavřel, že ze shora uvedeného vyplývá, že konstatování žalovaného, že žalobce nepředložil žádný důkazní prostředek, jenž by prokazoval uskutečnění fakturovaných činností, je zcela nesprávný a v rozporu se skutečným stavem věci. Z uvedeného důvodu žalobce navrhl, aby soud zrušil žalobou napadené rozhodnutí.

V napadeném rozhodnutí žalovaný k žalobním bodům uvedl, že z provedeného daňového řízení je zřejmé, že správce daně postupoval v souladu s daňovým řádem a platnou judikaturou. Vzhledem k tomu, že správce daně měl důvodné pochybnosti o uskutečnění činností fakturovaných předmětnými účetními doklady, bylo důkazní řízení zaměřeno na prokázání, zda částky zaúčtované na základě uvedených faktur jsou výdajem ve smyslu ust. § 24 odst. 1 zákona o daních z příjmů. Žalobce byl výzvou ze dne 24.4.2007, č.j.: 85153/07/002933/5676 vyzván podle ust. § 16 odst. 2 písm. c) a § 31 odst. 9 daňového řádu k prokázání a doložení, jak náklady vynaložené dle faktur přijatých č. 600040 v částce 210.000,- Kč bez DPH, č. 600044 v částce 1.800.000,- Kč bez DPH a č. 600050 v částce 420.000,- Kč bez DPH sloužily k dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů žalobce.

Žalobce na výzvu reagoval písemností ze dne 9.5.2007, kde uvedl, že předmětné faktury vystavené společností SAKRA a SPEKTRADE doloží pomocí smluv o obchodní spolupráci. Do protokolu o ústním jednání č.j.: 85985/07/002933/5676 vedeném dne 25.4.2007 žalobce uvedl, že mu společnost SPEKTRADE pomáhala s obchody se společností COLGATE - PALMOLlVE Česká republika spol. s r.o. (dále jen „Colgate“). Společnost SPEKTRADE dle žalobce dohodla, že firma Colgate od žalobce odebere skútry a koloběžky na vánoční akci. Žalobce dále uvedl, že za společnost SPEKTRADE jednal s Ing. Š., úhrady proběhly převodem, smlouvu podepsal Ing. Š. Za společnost SAKRA jednal dle žalobce stejný člověk jako za společnost SPEKTRADE, Ing. Š. Společnost SAKRA prováděla dle žalobce stejnou činnost jako společnost SPEKTRADE. K úhradě faktur došlo převodem. Dne 16.5.2007 žalobce předložil mandátní smlouvu uzavřenou dne 1.10.2003 mezi žalobcem a společností SPEKTRADE. Podle předložené smlouvy čl. I měla společnost SPEKTRADE připravovat podklady, sjednávat schůzky, konzultovat přípravu obchodních smluv, zabývat se marketingem a obchodně zprostředkovatelskou činností, akviziční činností dle potřeb žalobce a dle předmětu své činnosti. Smlouva byla uzavřena na dobu od 1.10.2003 do 31.12.2003. Žalobce dále předložil mandátní smlouvu (bez data) uzavřenou mezi žalobcem a společností SAKRA. Podle předložené smlouvy čl. I měla společnost SAKRA připravovat podklady, sjednávat schůzky, konzultovat přípravu obchodních případů a smluv, zabývat se marketingem a obchodně zprostředkovatelskou činností, akviziční činností dle potřeb žalobce a dle předmětu své činnosti. Smlouva byla uzavřena na dobu od 1.12.2003 do 31.12.2003.

Žalovaný konstatoval, že žalobcem předložené doklady (faktury č. 0312001, č. 0310379, č. 0311397, mandátní smlouvy), i když jsou formálně správné, nejsou samy o sobě důkazem o skutečnostech v nich uvedených. Žalobcem nebyly předloženy žádné další doklady prokazující uskutečnění marketingu, akviziční činnosti či přípravu podkladů, jak je uvedeno na fakturách či v mandátních smlouvách. Na návrh žalobce byl správcem daně proveden výslech svědka M. L. Ani výslech uvedené osoby nepotvrdil uskutečnění činností fakturovaných společnostmi SPEKTRADE a SAKRA, či uvedených v mandátních smlouvách. Do protokolu o ústním jednání č.j.: 110116/07/002933/5676 vedeném dne 11.6.2007 žalobce uvedl, že Ing. Šiml nejednal přímo o zprostředkování, ale zprostředkování zařizoval tehdejší jednatel společnosti SPEKTRADE a následně společnosti SAKRA M.L.. Jméno Ing. Š., který byl prvotně žalobcem označen jako osoba jednající za společnosti SPEKTRADE a SAKRA, nebylo žádným ze svědků dále zmíněno. Ing. Š. není uveden ani na výpisech z obchodního rejstříku u žádné z jmenovaných společností. M. L. do protokolu o ústním jednání č.j.: 123771/07/002933/5676 vedeném dne 30.7.2007 uvedl, že pro žalobce zprostředkoval obchody za společnost SPEKTRADE a SAKRA. Dle žalovaného z výpovědi svědka vyplývá, že zprostředkovatelská činnost spočívala v údajném předjednání obchodů na reklamní akci na skútry, které měl dokončit M. H.. Svědek pouze potvrdil svůj podpis na faktuře a mandátní smlouvě společnosti SAKRA. Žádné bližší skutečnosti svědek o provedené činnosti neuvedl. M. L. si nepamatoval jména osob, se kterými se případně na činnosti podílel, žádné písemné podklady nemá. V době uzavření mandátní smlouvy (dne 1.10.2003) nebyl Ing. L. ani jednatelem, ani společníkem společnosti SPEKTRADE. Mandátní smlouvu s žalobcem neuzavřel, ani nevystavil předmětné faktury. Na žádném z předložených dokladů (faktury, mandátní smlouvy) není konkrétně uvedeno, kdo za společnost SPEKTRADE či SAKRA jednal a příslušné doklady podepsal. Následně správce daně postupoval podle ust. § 5 odst. 1 daňového řádu a dožádal Finanční úřad v Benešově, aby provedl šetření ohledně podnikání společností SPEKTRADE a SAKRA. Bylo zjištěno, že jednatelem společnosti SPEKTRADE byl od 11.10.2001 do 2.6.2003 M. L. Od 2.6.2003 je jediným jednatelem a společníkem společnosti SPEKTRADE cizí státní příslušník M.H. Společnost je nekontaktní. Povolený pobyt na území České republiky byl M.H.dle sdělení Policie ČR ukončen 17.6.2003. Společnost SAKRA je nekontaktní. Jediným jednatelem a společníkem je cizí státní příslušník P.F., jehož pobyt není znám. Společnosti SPEKTRADE a SAKRA neměly žádné zaměstnance. M. L. byl jednatelem společnosti SAKRA od 19.11.2003 do 4.10.2004. Dožádaný Finanční úřad pro Prahu 8 pořídil dne 6.9.2007 protokol o ústním jednání se zástupkyní společnosti Colgate. Zástupkyně společnosti uvedla, že společnost Colgate odebrala v roce 2003 koloběžky a skútry od společnosti Ancora s.r.o. Za společnost Colgate zajišťoval nákup pan K.N.. Koloběžky a skútry byly nakoupeny v rámci vánoční akce pro maloobchod v roce 2003 za splnění plánovaných odběrů zboží. Zástupkyni společnosti nebylo známo, zda v uvedeném obchodním případu vystupoval nějaký zprostředkovatel. Správcem daně byl předvolán ke svědecké výpovědi K.N., který zajišťoval nákup skútrů a koloběžek za společnost Colgate. Svědek do protokolu o ústním jednání č.j.: 168083/07/002933/5676 vedeném dne 24.10.2007 uvedl, že finálně rozhodl o výběru žalobce jako dodavatele elektrických koloběžek a skútrů. Předmětné zboží bylo podle svědka dodáno přes společnost Ancora s.r.o. kvůli záručním opravám. Nákup podle svědka zprostředkoval žalobce. Svědek nejednal s nikým jiným než s žalobcem. Svědek neznal pana M. L., ani pana M. H., ani společnost SAKRA či společnost SPEKTRADE.

Ke kontrolním zjištěním podal žalobce dne 15.11.2007 písemné vyjádření, ve kterém uvedl, že Ing. Š zprostředkoval první kontakt mezi žalobcem a společnostmi SPEKTRADE a SAKRA, ale na samotné zprostředkovatelské činnosti se již osobně nepodílel. Podle žalobce M. L. ve své výpovědi potvrdil, že v době, kdy působil ve společnosti SPEKTRADE předjednal obchod - prodej skútrů a koloběžek pro reklamní akci společnosti Colgate. Vzhledem k tomu, že M. L. společnost převedl následně novému společníku a jednateli M. H., byl tento obchod dokončen a následně vyúčtován již novým jednatelem společnosti. Z výpovědi M. L.podle žalobce vyplývá, že rovněž společnost SAKRA provedla pro žalobce zprostředkovatelskou činnost, zejména v tom smyslu, že zajistila proplacení zboží dodaného v rámci vánoční reklamní akce. Podle žalobce i svědek K.N. potvrdil, že se obchod skutečně realizoval a že koloběžky a skútry dodal žalobce přes společnost Ancora z důvodu výhodnějších podmínek pro záruční opravy. Skutečnost, že M. N. nezná M. L. nevyvrací tvrzení žalobce, že společnosti SPEKTRADE a SAKRA provedly pro žalobce určitou zprostředkovatelskou činnost ve vztahu k společnosti Colgate. K.N. nebyl dle žalobce informován o obecnějších okolnostech spolupráce žalobce se společností Colgate. Svědek dle žalobce sám uvedl, že žalobce byl společnosti Colgate doporučen jako potencionální dodavatel, čímž v podstatě potvrdil zprostředkování třetím subjektem. Žalobce nepředložil žádné další důkazní prostředky. Na návrh žalobce byl vyslechnut dne 15.1.2008 R. J.. R.J.ve své výpovědi do protokolu č.j.: 349l108/002933/5676 pouze uvedl, že je zaměstnancem společnosti Colgate a potvrdil, že zná M. L. Domněnka R.J., že M. L. dále předal kontakt na společnost Colgate žalobci, dle žalovaného nepotvrzuje uskutečnění činností fakturovaných společnostmi SPEKTRADE a SAKRA. R.J. vypověděl, že obchody neměl na starosti, pana M. H. nezná, o společnosti SPEKTRADE ví pouze ve spojitosti s M. L, s žalobcem se osobně nezná, ze své pozice ve společnosti nemůže ovlivnit úhrady plateb dodavatelům.

Žalovaný v napadeném rozhodnutí hodnotil důkazní prostředky žalobce jako nevěrohodné a neprůkazné. Dle žalovaného žalobce jinak, než formální existencí účetních dokladů, správnost údajů uvedených v daňovém přiznání neprokázal. Výpovědi žalobcem navržených svědků M. L. a R. J. nepotvrdily uskutečnění činností fakturovaných předmětnými fakturami a uvedených v mandátních smlouvách. Údajné předjednání obchodu na reklamní akci, které provedl podle své výpovědi M. L. za společnost SPEKTRADE, neprokazuje skutečné provedení činností uvedených na fakturách č. 0310379 a č. 0311397. Svědek k údajné zprostředkovatelské činnosti nemá žádné doklady, ani nezná jména osob, se kterými údajně spolupracoval. Předmětné faktury navíc nevystavil M. L., M. L. ani neuzavřel s žalobcem mandátní smlouvu. Výpověď M. L. považoval žalovaný, vzhledem ke zjištěním správce daně o společnosti SPEKTRADE, M. H.a vzhledem k výpovědi K.N., za nevěrohodnou. Vystavení faktury č. 0312001 a uzavření mandátní smlouvy za společnost SAKRA sice M. L. potvrdil, ale svou výpovědí neprokázal uskutečnění na faktuře a ve smlouvě uvedené činnosti. Údajné zkontaktování M. L.s R. J. v souvislosti se zpožděním platby od společnosti Colgate není dle žalovaného činností, kterou měla společnost SAKRA pro žalobce provádět na základě uzavřené mandátní smlouvy (příprava podkladů, sjednávání schůzek, konzultace přípravy obchodních případů a smluv, marketing, obchodně zprostředkovatelská činnost, akviziční činnost dle potřeb odvolatele) a kterou fakturovala.

Uzavřel, že žalobce nepředložil žádný důkazní prostředek ve smyslu ust. § 31 odst. 4 daňového řádu, jenž by prokazoval uskutečnění fakturovaných činností.

V písemném vyjádření k podané žalobě žalovaný setrval na svých tvrzeních uvedených v napadeném rozhodnutí a navrhl, aby soud žalobu zamítl.

Při ústním jednání konaném dne 5.10.2011 k dotazu soudu stran nálezu Ústavního soudu ze dne 2.12.2008, sp. zn.: I. ÚS 1611/07, který zásadně mění náhled na výklad ust. § 47 daňového řádu zástupkyně žalobce uvedla, že námitku prekluze chtěla přednést ve svém pozdějším vystoupení, zástupce žalovaného sdělil, že tento nález je mu samozřejmě znám a nemá co by k tomu dodal.

Městský soud v Praze přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání, v rozsahu tvrzených žalobních bodů, kterými je vázán, podle skutkového a právního stavu ke dni vydání žalobou napadeného rozhodnutí, a dospěl k závěru, že žaloba je opodstatněná.

V posuzované věci vyšel soud z následně uvedené právní úpravy:

Podle § 47 odst. 1 daňového řádu, ve znění účinném ke dni vydání napadeného rozhodnutí, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak, nelze daň vyměřit ani doměřit či přiznat nárok na daňový odpočet po uplynutí tří let od konce zdaňovacího období, v němž vznikla povinnost podat daňové přiznání nebo hlášení nebo v němž vznikla daňová povinnost, aniž by zde současně byla povinnost daňové přiznání nebo hlášení podat.

Podle odst. 2 byl-li před uplynutím této lhůty učiněn úkon směřující k vyměření daně nebo jejímu dodatečnému stanovení, běží tříletá lhůta znovu od konce roku, v němž byl daňový subjekt o tomto úkonu zpraven. Vyměřit a doměřit daň však lze nejpozději do deseti let od konce zdaňovacího období, v němž vznikla povinnost podat daňové přiznání nebo hlášení, nebo v němž vznikla daňová povinnost, aniž by zde byla současně povinnost daňové přiznání nebo hlášení podat.

Městský soud v Praze věc právně posoudil takto:

Za zásadní pro projednávaný případ považuje soud nález Ústavního soudu ze dne 6.5.2009, sp.zn.: I. ÚS 1419/07 (blíže viz www.nalus.cz), který obecně ukládá soudům povinnost zabývat se otázkou, zda předmětná daň nebyla doměřena po uplynutí zákonné prekluzivní lhůty k doměření daně, a to i bez uplatněné námitky žalobce. V případě, že se tak stalo, je povinností soudu dle výše uvedeného nálezu napadené rozhodnutí pro nezákonnost zrušit a vrátit věc správnímu orgánu k dalšímu řízení.

Ve věci výkladu běhu prekluzivní lhůty je zcela klíčovým a průlomovým rozhodnutím soudu nález Ústavního soudu ze dne 2.12.2008, sp.zn.: I. ÚS 1611/07. V uvedeném rozhodnutí Ústavní soud dospěl k závěru, že právo vyměřit nebo doměřit daň zaniká po uplynutí tří let od konce zdaňovacího období, v němž daňová povinnost vznikla, a nikoliv od konce zdaňovacího období, v němž vznikla povinnost podat daňové přiznání. Ústavní soud k tomu uvedl, že opačný výklad prodlužuje jasně stanovenou tříletou lhůtu na lhůtu čtyřletou, což prodlužuje i nejistotu daňového subjektu. Uvedený názor převzal i Nejvyšší správní soud, když v usnesení rozšířeného senátu ze dne 12.1.2011, č.j.: 5 Afs 15/2009 – 122 (blíže viz www.nssoud.cz) konstatoval, že „výklad § 47 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění účinném do 31. 12. 2009, učiněný v nálezu Ústavního soudu ze dne 2. 12. 2008, sp. zn. I. ÚS 1611/07, se uplatní ve všech případech daní, u nichž je dána povinnost podat daňové přiznání nebo hlášení a kde je toto ustanovení používáno“. K tomu městský soud podotýká, že Ústavní soud v uvedeném nálezu netvrdí, že by čtyřletá prekluzivní lhůta jako taková mohla být protiústavní, trvá však na tom, že výklad stávajícího znění § 47 odst. 1 daňového řádu, který činí z tříleté lhůty čtyřletou, je excesivní, a proto neústavní.

Jakkoliv se Česká republika nenachází v tradičním prostředí precedentálního práva, jsou obecné soudy povinny judikaturu Ústavního soudu respektovat a v tomto smyslu je pro ně závazná. K odchylce od ní by mohly přistoupit pouze ve výjimečných případech, a to např. tehdy, pokud by došlo ke změně právní úpravy; tato judikatura by byla vnitřně nesourodá a nepředstavovala by proto tzv. ustálenou (konstantní) judikaturu; nevypořádávala by se dostatečně se všemi možnými a uplatněnými zásadními argumentačními pozicemi a zároveň by bylo z obsahu takovéhoto rozhodnutí a z konkrétních okolností věci patrno, že k tomuto nevypořádání nedošlo záměrně, nýbrž v důsledku opomenutí, anebo by došlo k zásadní změně společenských či ekonomických poměrů, což by obecný soud ve svém rozhodnutí přesvědčivě odůvodnil. Proto setrvalou a vnitřně nerozpornou judikaturu Ústavního soudu nelze vnímat jako naroveň postavenou právním předpisům (zákonům), nýbrž jako závazná interpretační vodítka při rozhodování ve skutkově a právně obdobných věcech, od nichž je sice možný odklon, to však pouze ve výjimečných a racionálně odůvodněných případech, jejichž demonstrativní nástin byl proveden výše. Správní soudy tedy musí ve své další rozhodovací činnosti respektovat právní názor obsažený v nálezech Ústavního soudu; v tomto smyslu je právní názor v těchto nálezech obsažený závazný (shodně viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 23.8.2006 č.j.: 2 Afs 191/2005/92).

S ohledem na shora uvedené se Městský soud v Praze zabýval otázkou, zda daň z příjmů fyzických osob nebyla žalobci doměřena po uplynutí zákonné prekluzívní lhůty. V projednávaném případě je předmětem řízení daň z příjmů fyzických osob za rok 2003. Ve smyslu ust. § 47 daňového řádu tříletá lhůta pro vyměření daně započala běžet dne 31.12.2003 a uplynula dnem 31.12.2006. Vzhledem k tomu, že daňová kontrola byla podle protokolu o ústním jednání ze dne 10.4.2007, č.j.: 74883/07/002933/5676 zahájena v uvedený den, tj. dne 10.4.2007, a podle Zprávy o kontrole ( ze dne 24.1.2008, č.j. 9009/08/002933/5676 ) předchozí daňová kontrola nebyla provedena, stalo se tak po uplynutí zákonné prekluzivní lhůty, kdy již daň nelze doměřit.

Vzhledem ke skutečnosti, že právo doměřit daň v projednávaném případě zaniklo před zahájením daňové kontroly, postrádalo by smyslu zabývat se otázkou, zda žalobce předložil v daňovém řízení důkazní prostředky, jenž by prokazovaly uskutečnění fakturovaných činností společnostmi SPEKTRADE s.r.o. a SAKRA s.r.o.

S přihlédnutím ke všem shora uvedeným skutečnostem a citovaným zákonným ustanovením soud shledal žalobu důvodnou, a proto postupem podle § 78 odst. 1 s.ř.s. napadené rozhodnutí pro nezákonnost zrušil. V souladu s ust. § 78 odst. 4 s.ř.s. soud současně vyslovil, že se věc vrací žalovanému k dalšímu řízení. Právním názorem, který soud ve zrušujícím rozsudku vyslovil, je v dalším řízení správní orgán vázán (§ 78 odst. 5 s.ř.s.).

Ve druhém výroku tohoto rozsudku přiznal soud v souladu s ustanovením § 60 odst. 1 věta prvá s.ř.s. žalobci, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení. Náklady, které žalobci v řízení vznikly, spočívají v nákladech souvisejících s právním zastoupením žalobce advokátem. Tyto jsou tvořeny jednak odměnou za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepsání žaloby, účast při ústním jednání), přičemž sazba odměny za jeden úkon právní služby činí dle advokátního tarifu - vyhlášky č. 177/1996 Sb. částku 2.100,- Kč (§ 7, § 9 odst. 3 písm. f), § 11 odst. 1 písm. a), d) cit. vyhlášky). Náklady právního zastoupení žalobce jsou dále tvořeny třemi paušálními částkami ve výši 300,- Kč (§ 13 odst. 3 cit. vyhlášky) a částkou 1440,- Kč, odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je advokát povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (§ 57 odst. 2 s. ř. s.). Celková výše nákladů, které žalobci v tomto řízení vznikly, činí 8.640,-Kč.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost za podmínek uvedených v ustanovení § 102 a násl. s.ř.s., a to ve lhůtě do dvou týdnů po doručení tohoto rozsudku. Kasační stížnost se podává u Městského soudu v Praze, rozhodovat o ní přísluší Nejvyššímu správnímu soudu.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

V Praze dne 5. října 2011

JUDr. Ivanka Havlíková, v.r.

předsedkyně senátu

Za správnost vyhotovení: Matznerová, DiS.

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru