Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

9 Ca 269/2008 - 54Rozsudek MSPH ze dne 25.05.2011

Prejudikatura

57 Ca 96/2006 - 115

Oprav. prostředek / ústav. stíž.
7 Afs 72/2011 (odmítnuto)

přidejte vlastní popisek

Číslo jednací: 9Ca 269/2008 - 54

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivanky Havlíkové a soudců JUDr. Naděždy Řehákové a Mgr. Martina Kříže v právní věci žalobce: Ing. J. V., zast. Mgr. Janem Kostkou, advokátem se sídlem Praha 2, Slezská 36, proti žalovanému: Finanční ředitelství pro hlavní město Prahu se sídlem Praha 1, Štěpánská 28, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 2.5.2008 č.j. 6792/08-1100-102079,

takto:

I. Žaloba se zamítá

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení

Odůvodnění:

Žalobce se podanou žalobou domáhal přezkoumání v záhlaví uvedeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání proti rozhodnutí Finančního úřadu pro Prahu 10 ze dne 12.6.2007, č.j. 235021/07/010522/7226, dodatečnému platebnímu výměru č. 1070002638 na základ daně, daň a ztrátu z příjmu fyzických osob za zdaňovací období 2002 (dále jen platební výměr).

Žalobce v podané žalobě namítal postup správního orgánu I. stupně (dále jen správce daně) a žalovaného, kteří zpochybnili úhradu částky 237 900 Kč žalobcem společnosti ROLS, a to přesto, že žalobce předložil jako důkaz Smlouvu o dodávce služeb ze dne 20.10.2001, fakturu č. 1/21/12/2001 ze dne 21.12.2001 na částku 237 900 Kč s DPH, výdajový pokladní doklad č. 000016 ze dne 24.1.2002 na částku 237 900 Kč, výdajový pokladní doklad (č. neuvedeno) na částku 237 900 Kč ze dne 24.1.2002 s úředně ověřenými podpisy žalobce a jednatele společnosti ROLS pana H., jako příjemce, a příjmový pokladní doklad 003/2002 na částku 237 900 Kč ze dne 24.1.2002 s úředně ověřeným podpisem jednatele společnosti ROLS pana H., který v textu těchto dokladů výslovně uvádí a potvrzuje, že částku převzal za účelem úhrady faktury č. 1/2001/12/2001. Tuto skutečnost potvrdil svojí výpovědí i sám svědek H., který uvedl, že ověřené podpisy na dokladech jsou jeho. Ke Smlouvě o dodávce služeb (dále jen smlouva o dodávce služeb) poukázal žalobce na předmět činnosti dodavatele ROLS s tím, že tato společnost měla jako oblast činnost dle smlouvy vymezen region střední a severní Moravy, protože v době plnění předmětné smlouvy nebylo v důsledku blokace zavedení státní telekomunikační sítě až do 1.7.2001 státem zavedeno v oblasti Moravy dostatečné internetové spojení, umožňující uskutečnění podnikatelského záměru žalobce. Činnost společnosti ROLS pro žalobce byla proto jediným možným řešením detekce jeho potencionálních klientů, neboť jen tato společnost mohla využít direktivních marketingových nástrojů, které žalobce v důsledku nezavedení internetového spojení nemohl uskutečňovat. Žalobce tvrdil, že se počet jím uzavřených smluv zvýšil o 37% oproti období, kdy společnosti ROLS na poli marketingu pro žalobce nepůsobila. Žalobce tuto skupinu smluv předkládal správci daně již v předchozím obdobím daňové kontroly a proto vycházel z předpokladu, že nemusí prokazovat skutečnosti známe správci daně z jeho činnosti dle § 31 odst. 3 zákona č. 337/1991 Sb. (dále jen daňový řád). Společnost ROLS tedy zajišťovala obchodně marketingové služby, mapovala daný region, využívala znalosti podnikatelského prostředí a zajišťovala informace o případných potencionálních klientech. Těchto informací pak žalobce využíval pro navazování a rozšiřování dalších kontaktů za účelem uzavření případných faktoringových a jiných obchodů. K prokázání svých tvrzení žalobce navrhl důkaz výslechem J. F. s tím, že ten se v období platnosti smlouvy o dodávce služeb podílel na výstupech v provozní dokumentaci žalobce z plnění předmětné smlouvy a může se tak vyjádřit k průběhu plnění.

K částce 15 000 000 Kč zaúčtované výdajovým dokladem 000115 ze dne 18.7.2001, jako úhrady zálohové faktury č. 001/2002 od dodavatele ROLS žalobce uvedl, že předmětem fakturace byly služby spojené se Smlouvou o zprostředkování ze dne 17.1.2002 (dále jen smlouva o zprostředkování) uzavřenou mezi žalobcem, jako zájemcem, a společností ROLS, zastoupenou D. H.-jednatelem, jako zprostředkovatelem, jejímž předmětem bylo zprostředkování uzavření kupních smluv o úplatném postoupení pohledávek. Žalobce nesouhlasil s tím, že správce daně i žalovaný neustále zpochybňují úhrady úhradu částky 15 000 000 Kč žalobcem společnosti ROLS a to přesto, že předložil jako důkaz smlouvu o zprostředkování, zálohovou fakturu č. 001/2002 ze dne 17.7.2002 na částku 15 000 000 Kč, výdajový pokladní doklad 000115 ze dne 18.7.2002 na částku 15 000 000 Kč, výdajový pokladní doklad (č. neuvedeno) na částku 15 000 000 Kč ze dne 18.7.2002 s úředně ověřeným podpisem žalobce a jednatele ROLS pana H. a příjmový pokladní doklad na částku 15 000 000 Kč ze dne 18.7.2002 s úředně ověřeným podpisem jednatele ROLS pana H., který v textu u těchto dokladů výslovně uvádí a potvrzuje, že částku převzal. Svědek H. před správcem daně dne 5.9.2005 a dne 30.11.2005 uvedl, že podpisy na zálohové faktuře, výdajovém pokladním dokladu a příjmovém pokladním dokladu jsou jeho, přiznal, že razítko, tištěné na faktuře, je shodné s razítkem, které používala společnost ROLS, a přesto převzetí předmětné finanční částky před správcem daně popřel. Dále vypověděl, že pro žalobce žádnou činnost, žádný obchodní akt ohledně uzavření kupních smluv o úplatném postoupení pohledávek, neuskutečnil. K tomu žalobce uvedl, že dne 29.1.2007 předložil správci daně písemnost, která mu byla doporučeně doručena dne 25.9.2002, k prokázání skutečnosti, že ROLS pro žalobce uskutečňoval činnost v souladu se smlouvu o zprostředkování. Žalovaný v odůvodnění žalovaného rozhodnutí uvedl, že tato písemnost na žádnou smlouvu neodkazuje, přitom z textu této písemnosti podle žalobce zcela jasně vyplývá odkaz na smlouvu o zprostředkování, kterou se ROLS zavázal zprostředkovat pro žalobce uzavření smluv o postoupení pohledávek v nominálně hodnotě 22 000 000 Kč. Je zde uveden termín plnění, který je v souladu se smlouvou, a je tak v časové souvislosti. Dále žalobce poukázal na chybný závěr žalovaného o tom, že z písemnosti vyplývá, že žalobce měl s H. dojednány nějaké obchody, ale z textu není zřejmé, o jaké obchody se jedná, není zřejmé, zda pan H. vystupuje jako jednatel ROLS nebo jako fyzická osoba. K tomu žalobce tvrdil, že pokud se někdo podepisuje jako „D. H., jednatel ROLS s.r.o. Rožnov pod Radhoštěm“ je nadevší pochybnost, že taková osoba vystupuje jako jednatel dané společnosti, nikoliv jako osoba fyzická. S ohledem na text písemnosti a v souvislosti s předmětem smlouvy o zprostředkování je nepochybné o jaké obchody se v této písemnosti jedná.

Žalobce dále tvrdil, že částku 15 000 000 Kč zaúčtoval jako zálohu (peníze fakticky vydané) zcela v souladu s účetními předpisy. Uváděl, že zálohy poskytnuté podnikající osobou jiné fyzické či právnické osobě v návaznosti na plnění, které tyto osoby měly poskytovat nebo již poskytovaly podle smlouvy a týkající se výkonů charakterů např. zboží a služeb, se považovaly zásadně okamžikem vydání peněžních prostředků za účetní výdaj, který byl daňovým výdajem. Zaplacené zálohy na nákup materiálu, zboží a služeb tedy byly daňovým výdajem bez ohledu na další postup při dodání vlastních objednaných produktů či služeb. K tomu žalobce poukázal na § 24 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů (dále jen zákon o daních z příjmů) a tvrdil, že pokud účtoval v souladu se zvláštním právním předpisem (zákonem o účetnictví) v jednoduchém účetnictví některé účetní operace kompenzovaně, tedy provedl-li se zánik závazků zúčtováním pohledávek, nebo-li snižují-li se vlastní pohledávky a úkor vlastních závazků u druhého účetního subjektu bez faktického pohybu peněz, jen na základě částek uvedených v penězích nebo kurzově přepočítaných k jedné peněžní měně, stanovených na účetních dokladech (smlouvách, fakturách přijatých i vydaných, evidovaných v jednoduchém účetnictví daňového subjektu), posuzují se náklady jejichž uznatelnost je limitována výší příjmů s nimi souvisejících, obdobně jako by byly účtovány odděleně náklady a výnosy. Tím se rozumí, kolik skutečně bylo zaplaceno daňovým subjektem v případě možné částečné úhrady kompenzovaných závazků a kolik peněz daňový subjekt získal v případě částečné úhrady provedené kompenzace pohledávky. V jednoduchém účetnictví žalobce se ve vztahu ke společnosti ROLS neprováděly účetní operace kompenzovaně (někdy se proti sobě nestavěly z důvodu vlastní neexistence pohledávky a závazky), ale takové účetní operace, kdy byly fakticky vydány peněžní prostředky, byl učiněn faktický pohyb peněz a tím vznik výdajů, které se v jednoduchém účetnictví daňově postavily proti příjmům účetního období 2002 na základě výdajového pokladního dokladu, vztahujícího se k předmětné smlouvy, respektive ke smlouvě a následné fakturaci daňovým dokladem od společnosti ROLS. Tyto účetní operace tedy splňovaly základní zásadu jednoduchého účetnictví o účtování na základě faktického pohybu peněz a doklady vztahující se k těmto operacím pak obsahovaly veškeré účetní a právní náležitosti identifikace pro zařazení do jednoduchého účetnictví žalobce. Podle žalobce nelze na daný účetní případ aplikovat § 24 odst. 1 zákona o daních z příjmů ani částečně. Rovněž k částce 15 000 000 Kč žalobce navrhl jako důkaz výslech svědka J. F. s tím, že se může vyjádřit k průběhu plnění smlouvy o zprostředkování.

K obou účetním případům žalobce k výpovědi svědka H. uvedl, že tento svědek evidentně a z pohledu svědka i logicky sleduje pouze jediný cíl a to popření převzetí uvedených finančních částek a tím i popření vyvíjení podnikatelské činnosti společnosti ROLS. Svědkovi pak nezbývá než popírat i uskutečňování samotného předmětu plnění dle obou výše uvedených smluv. Důvodem takového postoje svědka je správa Finančního úřadu v Rožnově pod Radhoštěm ze dne 5.9.2005 č.j. 51442/05404931/5775, podle které společnosti ROLS nemá účetnictví, daňové a jiné doklady od zahájení své podnikatelské činnosti až do roku 2002, a své daňové povinnosti vůči státu neplní. K tvrzení žalovaného, že se žalobce nedostavil k výslechu svědka H. žalobce konstatoval, že nevyužití práva klást svědkovi otázky při ústním jednání a konfrontovat svědkovu výpověď s vlastním tvrzením, vznášet námitky a návrhy směřující k průběhu obsahu jednání, nemůže být samo o sobě žalobci na újmu a nemůže samovolně zvyšovat důkazní sílu takové svědecké výpovědi a upřednostňovat ji bez dalšího před důkazní silou předložených listinných důkazů s obsahem stvrzeným úředně ověřenými podpisy. Správce daně ani žalovaný při daňové kontrole nebrali v potaz širší souvislosti a nezabývali se otázkami, proč byl na společnost ROLS podán návrh na konkurz, kdo, proč a zda skutečně odcizil společnosti ROLS účetnictví, proč nebyla provedena jeho rekonstrukce, proč svědek H. popřel převzetí částky 237 900 Kč a 15 000 000 Kč, a podobně. Žalobce proto nepovažoval postup správních orgánů za souladný se zásadou volného hodnocení důkazů, ale za projev účelové snahy obhájit své předem zaujaté stanovisko.

K upřesnění účetních operací, detailů smluvních vztahů a plnění navrhl žalobce důkaz svou účastnickou výpovědí.

Žalobce žádal, aby soud žalobou napadené rozhodnutí, jakož i rozhodnutí správce daně, zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení.

V písemném vyjádření k žalobě žalovaný argumentoval obdobně jako v odůvodnění svého rozhodnutí. K žalobní námitce týkající se částky 237 900 Kč (195 000 Kč + DPH) žalovaný poukázal na výzvy, učiněné v průběhu kontrolního řízení s tím, že k první výzvě žalobce předložil doklady tak, jak je uváděl v žalobě. K druhé výzvě, kdy byl vyzván, aby sdělil jaké konkrétní obchodně marketingové služby byly na základě smlouvy o dodávce služeb žalobci poskytnuty, žalovaný uvedl reakci žalobce do protokolu ze dne 24.2.2006, tedy opět skutečnosti, tvrzené v žalobě. Pokud žalobce v této souvislosti zmiňoval, že ve zmíněném roce zvýšil cca. o 37% počet uzavřených smluv proti období, kdy společnost ROLS již na poli marketingu nepůsobila a že to prokázal již dne 17.8.20005 a dne 21.7.2005, kdy předložil smlouvy uzavřené v roce 2002, respektive 2003 a dále, že za účelem marketingových služeb reklamy používal i další firmy, že smlouva ze strany společnosti ROLS vůči žalobci se zdála úspěšně plněna, a proto ji plně uhradil, pak k tomu žalovaný poukázal na postup správce daně s tím, že ten zhodnotil všechny předložené důkazní prostředky a dospěl k závěru, že činnosti, které byly předmětem smlouvy mezi ROLS a žalobcem, nebyly uskutečněny a že žalobce neprokázal, že částka 195 000 Kč bez DPH je výdajem ve smyslu § 24 odst. 1 zákona o daních z příjmů.

K námitkám žalobce k částce 15 000 000 Kč žalovaný poukázal na výzvu ze dne 24.1.2006, kdy byl žalobce vyzván k předložení uzavřené kupní smlouvy o úplatném postoupení pohledávek, k doložení a konkretizování nabídky pohledávek v nominální hodnotě 22 000 000 Kč, k předložení seznamu jednotlivých pohledávek s uvedením odběratelů, dodavatelů, doby splatnosti a výše pohledávky, ke sdělení a prokázání vypořádání smlouvy k 30.12.2004. Na tuto výzvu reagoval žalobce do protokolu dne 24.2.2006 tak, že uvedl, že se firma zprostředkovatele dostala v určitém období shodou okolností do tíživé situace a peníze na nákup pohledávky zabavil exekutor. Vzhledem k nemožnosti se s touto firmou v následujícím období pravidelně spojit je situace ze strany žalobce v řešení. Správce daně poté postupoval podle § 31 odst. 2 daňového řádu a použil ustanovení § 5 odst. 1 téhož zákona a cestou dožádání u místně příslušného správce daně provedl šetření u společnosti ROLS. Z tohoto dožádání bylo zjištěno, že ROLS od roku 2001 nevyvíjí dosavadní podnikatelskou činnost, kterou byla obchodní činnost a poskytování služeb spojené s výpočetní technikou. Byl vyslechnut jednatel D. H., který se vyjádřil k okolnostem, které jsou mu známy k částce 237 900 Kč a 15 000 000 Kč. Dál žalovaný poukázal na písemnost předloženou žalobcem dne 29.1.2007 pří ústním jednání - písemnost podepsanou panem H., včetně obálky s uvedeným doručením dne 25.9.2002, s tím, že správce daně vyhodnotil důkazní prostředky a dospěl k závěru, že ani v tomto případě činnosti, které byly předmětem smlouvy mezi ROLS a žalobcem, nebyly uskutečněny, a že žalobce neprokázal ani částku 15 000 000 Kč jako výdaj dle § 24 odst. 1 zákona o daních z příjmů. Nato žalovaný poukázal na právní předpisy, ze kterých při posuzování věci vycházel, shrnul jednotlivé písemnosti, kterými žalobce reagoval na výzvy správce daně, a uvedl, že jiné důkazní prostředky, prokazující oprávněnost zahrnutí předmětných částek do daňových výdajů žalobce ani na základě výzev žalobce nepředložil, přičemž pouze formální doložení fakturovaných služeb účetními doklady a uzavřenými smlouvami nepovažuje správce daně a žalovaný bez skutečného prokázání uskutečnění těchto služeb pro daňové účely za postačující. Žalobce tak nepředložil žádný důkazní prostředek ve smyslu § 31 odst. 4 daňového řádu, jenž by prokazoval k částce 237 900 Kč jaké informace, jaké obchodní a marketingové služby byly zajištěny, kteří klienti byli vyhledání. Tvrzení do protokolu dne 24.2.2006 o tom, že ve zmíněném roce zvýšil cca. o 37% počet uzavřených smluv proti období, kdy tento subjekt již na poli marketingu nepůsobil, žalobce žádný důkazním prostředkem nedoložil. Žalobce nepředložil žádné konkrétní smlouvy uzavřené s klienty na základě údajně vyhledávací činnosti ROLS v dané lokalitě, neupřesnil např. jaké direktivní marketingové nástroje, které vedly k dentici potencionálních klientů, ROLS používala, jaké pokyny byly dle smlouvy průběžně zadávány dodavateli. Žalobce v odvolání tvrdil, že v roce 2002, kdy smlouva platila, používal za účelem marketingových služeb a reklamy i další firmy a tudíž situaci vyhodnocoval jako globální a z důvodu, že smlouva byla ze strany ROLS úspěšně plněna žalobce plně hradil. K tomu žalovaný konstatoval, že žalobce neuvedl, na základě čeho posoudil a to právě s ohledem nato, že používal ke stejným službám i jiné firmy, že smlouva byla společností ROLS splněna, zvláště když smlouva byla uzavřena pouze na období do 20.10.2001 do 21.12.2001, to je pouze na 62 dnů. Žalovaný uzavřel k částce 237 900 Kč, že samotné vystavení faktury včetně DPH ještě neprokazuje, že fakturované služby byly poskytnuty. Nadto jednatel společnosti ROLS ve svědecké výpovědi uvedl, že fakturu č. 1/21/12/2001 nevystavil a v roce 2001 pro žalobce nic nezajišťoval. K částce 15 000 000 Kč žalovaný znovu konstatoval, že žalobce nepředložil důkazní prostředek podle § 31 odst. 4 daňového řádu, který by prokazoval, že ROLS bylo zprostředkováno uzavření kupních smluv o úplatném postoupení pohledávek dle předmětu smlouvy. Podle žalovaného žalobce neuvedl žádnou stranu (firmu), se kterou by projednával uzavření cesní smlouvy dle článku 2.4 smlouvy. Písemnost, kterou žalobce předložil dne 29.1.2007, na žádnou smlouvu neodkazuje, písemnost neprokazuje, že ROLS zprostředkovala uzavření kupních smluv, jak zní předmět smlouvy zprostředkování. Text písemnosti koresponduje se svědeckou výpovědí pana H. z 5.9.2005, respektive z 30.11.2005, k částce 120 000 Kč a jejímu pozdějšímu zabavením exekutorem, jakož v tom, že podle svědka bylo se žalobcem ústně dojednáno, že po vrácení částky 120 000 Kč svědkem žalobci budou svědkovi vráceny jím podepsané doklady, týkající se částky 15 000 000 Kč. Žalovaný poukázal nato, že uvedené potvrdil žalobce i do protokolu dne 24.2.2006, kdy uvedl, že se „firma zprostředkovatele dostala v určitém období shodou okolností do tíživé situace a peníze na nákup pohledávky zabavil exekutor. S ohledem na nemožnost s firmou se pravidelně spojit je situace ze strany žalobce v řešení“. Z reakce žalobce na výzvu správce daně, uvedené do protokolu dne 24.2.2006, je podle žalovaného zřejmé, že zprostředkovatelem nebyla služba realizována ani dofakturována. Žalobce přitom údajně uhradil částku 15 000 000 Kč, aniž by za ni obdržel jakékoliv plnění ze strany společnosti ROLS. Žalobce nepředložil žádnou písemnost, kterou by plnění smlouvy urgoval. Žalovaný dále poukázal na svědecké výpovědi svědka H. s tím, že se žalobce ke svědeckým nedostavil, ač byl o nich řádně obeznámen. Žalobce v odvolání zpochybňoval věrohodnost svědecké výpovědi a dokonce i průběh samotného výslechu, přitom ale svého práva klást svědkovi otázky při ústním jednání, a tak konfrontovat svědkovu výpověď s vlastním tvrzením, vznášet námitky a návrhy směřující k průběhu a obsahu jednání, nevyužil. Navíc mohl nahlédnout do spisu a seznámit se svědeckou výpovědí a navrhnout správci provedení další svědecké výpovědi, což neučinil. Jako důkazy, zpochybňující výpověď svědka, předložil doklady s úředně ověřenými podpisy D. H. Podle žalovaného samotné doklady, byť s ověřeným podpisem pana H., ještě neprokazují, že předmětné částky byly žalobcem opravdu vynaloženy podle § 24 odst. 1 zákona o daních z příjmů. Na předložených výdajových a pokladních dokladech byl pouze ověřen podpis pana D. H.. Žalobce nepředložil žádný doklad, jenž by prokazoval, že částky uvedené na předložených dokladech byly opravdu panu D. H. předány a on je převzal. Samotný podpis na dokladech toto neprokazuje a pan D. H. v protokolech tvrdí, že předmětné částky nepřijal. Stejně tak samotné doklady neprokazují, že služby deklarované byly opravdu uskutečněny. Nato žalovaný zdůraznil, že provedl řádně dokazování podle § 31 daňového řádu, a že žalobce v rámci daňového řízení nepředložil žádné důkazní prostředky, kterými by prokázal plnění předmětu smluv společností ROLS. Výslech svědka J. F. žalobce v průběhu daňového řízení nenavrhoval. Sám žalobce v žalobě neuvedl v jakém postavení byl navrhovaný svědek vůči žalobci či společnosti ROLS a co konkrétně by svědeckou výpovědí bylo potvrzeno. Žalovaný je však přesvědčen, že výslech svědka by nepřinesl jiné skutečnosti než ty, které uvedl žalobce do protokolu dne 24.2.2006 a které byly správcem daně již posuzovány a vyhodnoceny. Proto výslech svědka F. považuje za nadbytečný, neboť z provedeného důkazního řízení jednoznačně vyplynulo, že částky 195 000 Kč a 15 000 000 Kč nejsou výdajem dle § 24 odst. 1 zákona o daních z příjmů.

K námitce žalobce, že na daný účetní případ nelze aplikovat § 24 odst. 1 zákona o daních z příjmů ani částečně, žalovaný poukázal na § 5 odst. 1 téhož zákona a § 23 odst. 1 s tím, že zálohy jsou v jednoduchém účetnictví výdajem toho zdaňovacího období, v němž byly daňovým subjektem vynaloženy, ale pouze za předpokladu, že jde o výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmu podle § 24. Základní podmínkou daňové uplatnitelnosti výdaje tedy je, aby byl vynaložen na dosažení zajištění a udržení příjmu. Povinnost tvrzení i důkazní břemeno ohledně existence, výše a účelu výdaje nese daňový subjekt. Vzhledem k tomu, že žalobce neprokázal, že částka 15 000 000 Kč byla vynaložena na dosažení, dosažení, zajištění a udržení zdanitelného příjmu a neprokázal, že uvedená částka byla skutečně uhrazena, žalovaný žalobcovu obranu odmítl.

K tvrzení žalobce, že nevyužití účasti při svědecké výpovědi nemůže být samo o sobě žalobci na újmu a zvyšovat důkazní sílu svědecké výpovědi, upřednostňovat jí bez dalšího, jakož i k námitce, že správce daně a žalovaný nevzali v potaz širší souvislosti a nezabývali se otázkami, proč byl na společnost ROLS podán návrh na konkurz, kdo, proč a zda skutečně ROLS odcizil účetnictví, proč nebyla provedena jeho rekonstrukce, proč svědek H. popírá převzetí inkriminovaných částek, žalovaný poukázal na ustanovení § 31 odst. 2, § 5 odst. 1 a § 8 a § 16 odst. 4 písm. e) daňového řádu a znovu zdůraznil, že žalobce fakturované služby doložil pouze formálně správnými účetními doklady a smlouvami. Svědeckou výpovědí pana H. byla průkaznost žalobcem předložených dokladů zpochybněna. Žalobce ani na základě seznámení se svědeckou výpovědí pana H. žádné další důkazní prostředky na podporu svých tvrzení nepředložil. Žalovaný rovněž poukázal na výsledky dožádání místně příslušného správce daně v Rožnově pod Radhoštěm.

Žalovaný žádal, aby soud žalobu zamítl.

Při ústním jednání účastníci setrvali na svých stanoviscích. Žalobci byl dán prostor k vyjádření jeho stanoviska, proto soud o návrhu jeho účastnické výpovědi již nerozhodoval a žalobce tento postup akceptoval. Žalobce trval na důkazech označených v žalobě a dále u ústního jednání navrhl důkaz listinou – prohlášením J. F. ze dne 31.7.2008, dále důkaz listinou-odpovědi na dožádání Finančního úřadu Ostrava III. od Finančního úřadu pro Prahu 10 ze dne 16.8.2005 s přílohou, tj. protokolem o ústním jednání ze dne 1.11.2005 č.j. 321446/05/010931/5400 a důkaz listinami-fakturami a doklady o úhradě těchto faktur na základě mandátní smlouvy ze dne 25.3.2002 mezi AGROLIP a.s. a žalobcem, tak jak je tato mandátní smlouva označena na č.l. 3 soudního spisu. K tomu žalobce osobně mimojiné uvedl, že podle smlouvy se společností ROLS ze dne 24.1.2002 žalobce uzavřel mandátní smlouvu s klienty tak, jak jsou označeny mandátními smlouvami na č.l. 3 soudního spisu a s těmi bylo jednáno. Předložené faktury a doklady o platbách se vztahují pouze ke společnosti AGROLIP a.s. Ty listiny, které jsou dnes předkládány soudu, včetně mandátní smluv označených v žalobě, byly žalobcem předloženy v daňovém řízení. Správce daně však požadoval prokázat souvislost mezi společností ROLS a těmito mandátními smlouvami, tedy jednání s klienty, za které by pak mohl žalobce společnosti ROLS zaplatit. Žalobce k prokázání toho, že se ROLS Podílel na zajištění tohoto příjmů nemohl ničeho jiného předložit, proto u soudu žádal o provedení výslechu svědka F., který je spraven o jednání s těmito klienty. Zástupce žalovaného k navrženým důkazům uvedl, že z předložených listin není zřejmé, zda se jednalo o daň z příjmu fyzických osob za předmětné zdaňovací období či nikoliv a dále konstatoval, že samotné mandátní smlouvy a plnění neprokazují, že bylo placeno důvodně žalobcem firmě ROLS. Ke svědecké výpovědi svědka F. měl žalovaný zato, že jej měl žalobce navrhnout v průběhu daňového řízení ve vztahu k projednání této daně a zdaňovacímu období.

Soud provedl důkaz listinami, a sice prohlášením J. F. ze dne 31.7.2008 a odpovědí na dožádání Finančního úřadu Ostrava od Finančního úřadu pro Prahu 10 ze dne 16.8.2005 s přílohou. Ostatní návrhy na důkazy žalobce zamítl z důvodů, které budou uvedeny níže.

Soud přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání, v rozsahu žalobou tvrzených bodů nezákonnosti, kterými je vázán, podle skutkového a právního stavu ke dni vydání žalobou napadeného rozhodnutí, a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

Podstatou sporu je posouzení, zda částky 195 000 Kč a 15 000 000 Kč byly daňově uznatelnými výdaji podle § 24 odst. 1 zákona o daních z příjmů za zdaňovací období 2002, či nikoliv.

Při posouzení soud vyšel z následující právní úpravy :

Podle ustanovení § 5 odst. 1 zákona o dani z příjmu v rozhodném znění znění základem daně je částka, o kterou příjmy plynoucí poplatníkovi ve zdaňovacím období, za které se pro účely daně z příjmů fyzických osob považuje kalendářní rok, přesahují výdaje prokazatelně vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení, pokud dále u jednotlivých příjmů podle § 6 až 10 není stanoveno jinak.

Podle ustanovení § 23 odst. 1 téhož zákona základem daně je rozdíl, o který příjmy, s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně, a příjmů osvobozených od daně, převyšují výdaje (náklady), a to při respektování jejich věcné a časové souvislosti v daném zdaňovacím období, upravený podle následujících odstavců.

Podle ustanovení § 24 odst. 1 téhož zákona výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů se pro zjištění základu daně odečtou ve výši prokázané poplatníkem a ve výši stanovené tímto zákonem a zvláštními předpisy. Ve výdajích na dosažení, zajištění a udržení příjmů nelze uplatnit výdaje, které již byly v předchozích zdaňovacích obdobích ve výdajích na dosažení, zajištění a udržení příjmů uplatněny. Pokud poplatník účtuje v souladu se zvláštním právním předpisem některé účetní operace kompenzovaně, posuzují se náklady, jejichž uznatelnost je limitována výší příjmů s nimi souvisejících, obdobně jako by byly účtovány odděleně náklady a výnosy.

Podle ustanovení § 2 odst. 3 daňového řádu při rozhodování hodnotí správce daně důkazy podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti; přitom přihlíží ke všemu, co v daňovém řízení vyšlo najevo.

Podle ustanovení § 16 odst. 2 písm. c), e) téhož zákona daňový subjekt, u něhož je prováděna daňová kontrola, má ve vztahu k pracovníku správce daně povinnost předložit na požádání záznamy, jejichž vedení bylo správcem daně uloženo, účetní a jiné doklady a účetní písemnosti, které prokazují hospodářské a účetní operace, jež jsou pro správné stanovení daňové povinnosti rozhodné anebo o které pracovník správce daně požádá, a podat k nim ústně nebo písemně požadovaná vysvětlení, má-li pracovník správce daně pochybnost o jejich úplnosti, správnosti nebo pravdivosti. Pracovník správce daně má při provádění daňové kontroly oprávnění podle § 15 odst. 3 ( písm. c) ), předložit důkazní prostředky prokazující jeho tvrzení v průběhu kontroly ( písm. e) ).

Podle ustanovení § 31 odst. 2, 3, 4 téhož zákona správce daně dbá, aby skutečnosti rozhodné pro správné stanovení daňové povinnosti byly zjištěny co nejúplněji a není v tom vázán jen návrhy daňových subjektů. Vždy však provede navržené důkazní prostředky, které jsou potřebné ke zjištění stavu věci. O provádění svědecké výpovědi správce daně daňový subjekt včas vyrozumí, nehrozí-li nebezpečí z prodlení ( odst. 2 ). Není třeba prokazovat skutečnosti obecně známé nebo známé správci daně z jeho činnosti, jakož i právní předpisy uveřejněné nebo oznámené ve Sbírce zákonů České a Slovenské Federativní Republiky a ve Sbírce zákonů České republiky ( odst. 3 ). Jako důkazních prostředků lze užít všech prostředků, jimiž lze ověřit skutečnosti rozhodné pro správné stanovení daňové povinnosti a které nejsou získány v rozporu s obecně závaznými právními předpisy. Jde zejména o různá podání daňových subjektů (přiznání, hlášení, odpovědi na výzvy správce daně apod.), o svědecké výpovědi a znalecké posudky, veřejné listiny, zprávy o daňových kontrolách, protokoly a úřední záznamy o místním šetření a ohledání, povinné záznamy vedené daňovými subjekty a doklady k nim apod. Pokud ohledání nebylo možno provést v rámci místního šetření nebo daňové kontroly, provede se u správce daně. Jednotlivé skutečnosti rozhodné pro daňové řízení se prokazují v rámci důkazního řízení. Provedené důkazní řízení pak osvědčí, které z předložených důkazních prostředků se staly skutečně důkazem ( odst. 4 ).

Podle ustanovení § 31 odst. 8, 9 téhož zákona správce daně prokazuje a) doručení vlastních písemností daňovému subjektu, b) existenci skutečností rozhodných pro užití právní domněnky a nebo právní fikce, c) existenci skutečností vyvracejících věrohodnost, průkaznost, správnost či úplnost účetnictví a jiných povinných evidencí či záznamů, vedených daňovým subjektem, d) existenci skutečností rozhodných pro uplatnění zákonných sankcí ( odst. 8 ). Daňový subjekt prokazuje všechny skutečnosti, které je povinen uvádět v přiznání, hlášení a vyúčtování nebo k jejichž průkazu byl správcem daně v průběhu daňového řízení vyzván ( odst. 9 ).

Žalobce v podané žalobě předně namítal, že správce daně a žalovaný neuznal částku 195 000 Kč (bez DPH) a zálohy 15 000 000 Kč do daňově uznatelných výdajů podle § 24 odst. 1 zákona o daních z příjmů, poukázal na jím předložené doklady v průběhu daňového řízení, zejména smlouvu o dodávce služeb se společnosti ROLS v oblasti zajišťování informací a poskytování obchodních a marketingových služeb, vztahující se především k obchodním záležitostem, řešení faktoringových služeb, vyhledávání potencionálních klientů v rámci faktoringových pronajímatelských a dalších služeb poskytovaným žalobcem s tím, že počet jím uzavřených smluv se v důsledku spolupráce se společností ROLS zvýšil o 37% oproti období, kdy společnost ROLS na poli marketingu nepůsobila. Žalobce tvrdil, že tuto skupinu smluv předkládal správci daně již v předchozím období daňové kontroly a vycházel tak z předpokladu, že nemusí prokazovat skutečnosti známe správci daně z jeho činnosti dle § 31 odst. 3 daňového řádu. Rovněž již dne 17.8.2005 žalobce správci daně uvedl, že na základě smlouvy o dodávce služeb zajišťovala ROLS obchodní a marketingové služby, mapovala daný region, využívala znalosti podnikatelského prostředí a zajišťovala tak informace o případných potencionálních klientech. Těchto informací pak žalobce využíval pro navazování, rozšiřování dalších kontaktů za účelem uzavření případných faktoringových a jiných obchodů. Dále poukazoval na to, že správci daně předložil zálohovou fakturu č. 001/2002 na částku 15 000 000 Kč, výdajový pokladní doklad č. 000115 ze dne 18.7.2002 na stejnou čásku, výdajový pokladní doklad na stejnou částku ze téhož dne s úředně ověřenými podpisy D. H. a žalobce a příjmový pokladní doklad na stejnou částku ze stejného dne s úředně ověřeným podpisem p. H., kterým stvrzuje přijetí úhrady záýlohové faktury č. 001/2002 na částku 15 000 000 Kč. Ke svým tvrzením žalobce navrhoval důkazy mandátními smlouvami, tak, jak jsou označeny v žalobě - s Jiřím Večeřou KOVOVÝROBA, AGROLIP a.s., TRANSPED s.r.o., LASON CZ s.r.o. , M. Š. a LKW-TRANS s.r.o. K tomu při ústním jednání dne 18.5.2011 u soudu uvedl ,že tyto smlouvy, jakož i faktury a doklady o úhradě těchto faktur na základě uvedených mandátních smluv, předložil v daňovém řízení, ale správce daně požadoval prokázal souvislost mezi společností ROLS a těmito mandátními smlouvami, tedy jednání s klienty, za které by pak mohl žalobce společnosti ROLS zaplatit. Žalobce však k prokázání toho, že se společnost ROLS podílela na zajištění těchto klientů, nemohl ničeho jiného předložit a proto žádal o výslech svědka F. K tomu uvedl, že tento svědek se v období platnosti smlouvy o dodávce služeb podílel na výstupech v provozní dokumentaci žalobce, splnění předmětné smlouvy ze strany společnosti ROLS a podle tvrzení žalobce se může vyjádřit v průběhu plnění této smlouvy. Žalobce navrhoval k prokázání svých tvrzení k tomuto žalobnímu bodu také svůj výslech jako účastníka řízení a důkaz prohlášením J. F. ze dne 31.7.2008. Žalobce rovněž zpochybnil výpovědi svědka H., jednatele společnosti ROLS s tím, že tento evidentně a z jeho pohledu a z pohledu svědka i logicky sleduje za cíl popřít převzetí uvedené finanční částky a tím popřít i vyvíjení podnikatelské činnosti společnosti ROLS proto, že ze zprávy Finančního úřadu v Rožnově pod Radhoštěm (ze dne 5.9.2005 č.j. 51442/05404931/5775) vyplynulo, že tato společnost nemá účetnictví, daňové a jiné doklady od zahájení své podnikatelské činnosti až do roku 2002 a své daňové povinnosti vůči státu neplní.

K tomu z obsahu spisového materiálu, odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí a písemného vyjádření žalovaného k podané žalobě vyplynulo, že žalobce byl v rámci daňové kontroly za zdaňovací období 2002, provedené podle § 16 daňového řádu, výzvou ze dne 1.8.2005 (č.j. 248683/05/010931/5400) vyzván podle § 31 odst. 9 a § 16 odst. 2 daňového řádu k prokázání, že výdaj 195 000 Kč, zaúčtovaný v peněžním deníku pod dokladem VP000016 ze dne 24.1.2002, byl vynaložen na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů podle § 24 odst. 1 zákona o dani z příjmu. Na výzvu žalobce do protokolu dne 17.8.2005 (č.j. 267702/05/010931/5400) uvedl, že podle smlouvy o dodávce služeb ze dne 20.10.2001, faktury č. 1/21/12/2001 a výdajového dokladu č. 16 vyplatil smluvenou částku 195 000 Kč bez DPH společnosti ROLS.

K částce 195 000 Kč bez DPH dále z obsahu spisového materiálu vyplynulo, že předmětem smlouvy o dodávce služeb byla povinnost dodavatele, to je společnosti ROLS, zajišťovat informace a poskytovat obchodní a marketingové služby, vztahující se k obchodním záležitostem, řešení faktoringových služeb, vyhledání potencionálních klientů v rámci faktoringových pronajímatelských a dalších služeb, poskytovaných žalobcem. Dodávka měla být uskutečněna od 20.10.2001 do 21.12.2001 za cenu 195 000 Kč + 22% DPH. Podle této smlouvy zajišťovala společnosti ROLS obchodní a marketingové služby, mapovala daný region, využívala znalosti podnikatelského prostředí a zjišťovala potřebné informace o případných potencionálních klientech. Těchto informací pak žalobce využíval pro navazování a rozšiřování dalších kontaktů za účelem uzavření případných faktoringových a jiných obchodů. Druhou výzvou ze dne 24.1.2006 (č.j. 13998/06/010931/5400) byl žalobce znovu vyzván podle § 31 odst. 9 a § 16 odst. 2 daňového řádu, nyní již ke sdělení, jaké konkrétní obchodní a marketingové služby byly na základě smlouvy o dodávce služeb žalobci poskytnuty. Na tuto výzvu žalobce reagoval do protokolu dne 24.2.2006 (č.j. 65898/06/010931/5400) tak, že „v době plnění zmíněné smlouvy, kdy nebyly odděleny regulačně provozní aktivity státu radiokomunikacích a především internetové spojení v oblasti deklarované působnosti společnosti ROLS, to je Morava, byly pro moje podnikání v této zmíněné době jediným možným řešením detekce potencionálních klientů“. Žalobce sdělil, že se o jeho aktivitách mohly místní firmy dozvědět pouze za fyzické účasti společnosti ROLS, která zde mohla použít „direktivních marketingových nástrojů“. Žalobce rovněž, jako v žalobě tvrdil, že v tomto roce zvýšil cca. o 37% počet uzavřených smluv proti období, kdy společnost ROLS na poli marketingu pro žalobce nepůsobila. Stejně jako v žalobě žalobce tvrdil, že toto prokázal již dne 17.8.2005 a dne 21.7.2005, kdy předložil smlouvy uzavřené v roce 2002, respektive 2003. K tomu dále uvedl, že za účelem marketingových služeb a reklamy používal i další firmy, tudíž vyhodnocoval situaci jako globální. Protože se smlouva za stran společnosti ROLS žalobci zdála úspěšně plněná, plně ji uhradil. Dále žalobce předložil fakturu č. 1/21/12/2001 na částku 237 900 Kč s DPH z 21.12.2001, výdajový pokladní doklad 000016 na stejnou částku ze dne 24.1.2002, výdajový pokladní doklad na stejnou částku ze dne 24.1.2002 s úředně ověřenými podpisy žalobce a pana H. a příjmový pokladní doklad č. 003/2002 na stejnou částku ze dne 24.1.2002 s úředně ověřeným podpisem pana H..

K částce 15 000 000 Kč z obsahu spisového materiálu, rozhodnutí správních orgánů obou stupňů a písemného vyjádření žalovaného k žalobě vyplynulo, že zálohovou fakturu na částku 15 000 000 Kč žalobce vystavil na základě smlouvy o zprostředkování ze dne 17.1.2002 mezi společnosti ROLS, jako zprostředkovatelem a žalobcem. Ve smlouvě se společnost ROLS zavázala zprostředkovat uzavření kupních smluv o úplatném postoupení pohledávek, nominální hodnota pohledávek byla stanovena z nabídky v minimální výši 22 000 000 Kč. Smlouva byla uzavřen na dobu určitou, to je do 30.12.2004. K této částce byl žalobce výzvou správce daně ze dne 24.1.2006 (č.j. 13998/06/010931/5400) vyzván k doložení uzavřené kupní smlouvy o úplatném postoupení pohledávek, k doložení a konkretizování nabídky pohledávek v nominální hodnotě 22 000 000 Kč předložením seznamu jednotlivých pohledávek s uvedením odběratelů, dodavatelů, doby splatnosti a výše pohledávky ke sdělení a prokázání vypořádáni smlouvy ke dni 30.12.2004. Na výzvu žalobce do protokolu dne 24.2.2006 (č.j. 65898/06/010931/5400) sdělil, že se firma zprostředkovatele dostala v určitém období shodou okolností do tíživé situace a peníze na nákup pohledávky zabavil exekutor. Žalobce dále uvedl, že vzhledem k nemožnosti se s touto firmou v následujícím období pravidelně spojit je situace z jeho strany v řešení. Nato správce daně postupoval podle § 31 odst. 2 daňového řádu ve spojení s § 5 odst. 1 téhož zákona a prostřednictvím místně příslušného správce daně zjistil, že společnost ROLS od roku 2001 dosavadní podnikatelskou činnost-obchodní činnost a poskytování služeb spojený s výpočetní technikou – nevyvíjí. Jednatel společnosti pan D. H. ve svědecké výpovědi (ze dne 12.8.2005 a 30.11.2005) k nimž byl žalobce obeslán, ale nedostavil se, uvedl (protokol č.j.50924/05/404931/5775 a č.j. 63272/05/404931/5775) k částce 195 000 Kč bez DPH uvedl, že fakturu nevystavil, podpis vypadá jako jeho, ale není si vědom, že by takový doklad podepisoval, razítko je shodné s razítkem používaným společností ROLS v obchodní činnosti, částku ve výši 237 900 Kč (195 000 Kč bez DPH) nepřijal. Podpis na výdajovém pokladním dokladu, eventuelně příjmovém pokladním dokladu č. 003/2002 ze dne 24.1.2002 je jeho, ale není si vědom, kdy jej podepsal, o faktuře nebylo v roce 2001 účtováno. Svědek uvedl, že o fakturované obchodní aktivitě mu není nic známo, žádné doklady týkající se této aktivity nevystavil, neví, kdo je vystavil, v roce 2001 pro žalobce nic nezajišťoval, předloženou smlouvu podepsal, ale nic neuskutečnil. K částce 15 000 000 Kč svědek uvedl, že fakturu nevystavil, takový program neměli, v té době již neměli ve společnosti ani počítač, podpis na faktuře je jeho, razítko je společnosti ROLS, fakturu mu k podpisu předložil žalobce. Hotovost ve výši 15 000 000 Kč nikdy nepřijal, výdajový pokladní doklad podepsal, k ověření podpisu před notářem došlo, ale hotovost se před notářem nepředávala. Ohledně uzavření kupních smluv o úplatném postoupení pohledávek žádné činnost neproběhla, služby dle předmětné smlouvy měly být poskytovány pouze pro žalobce.

K částce 15 000 000 Kč žalobce dále předložil dne 29.1.2007 při ústním jednání (protokol č.j. 20163/07/010931/5400) písemnost podepsanou s jednatelem společnosti ROLS D. H. s obálkou, kde jako adresát uveden žalobce, jako odesílatel společnost ROLS s.r.o., doručováno doporučeně. Jiné důkazní prostředky prokazující oprávněnost, zahrnutí předmětných částech do daňových výdajů žalobce správci daně nepředložil. Skutkový stav byl shrnut do správy o daňové kontrole, která byla se žalobcem projednána (protokol o ústním jednání č.j. 123388/07/010931/5400). Na vyjádření žalobce správce daně reagoval a argumentoval obdobně jako ve správě o daňové kontrole (protokol č.j. 221225/06/010931/5400). Na tomto podkladě správce daně uzavřel, že žalobce neprokázal uvedené částky jako daňově uznatelné náklady podle § 24 odst. 1 zákona o dani z příjmů a vydal dodatečný platební výměr za předmětné zdaňovací období (č. 1070002638) dne 12.6.2007 pod č.j. 235021/07/010525/7226. Proti platebnímu výměru podal žalobce odvolání, kde namítal obdobně jako v podané žalobě. O odvolání rozhodl žalovaný žalobou napadeným rozhodnutím a soud se s jeho právními závěry ztotožňuje. Je tomu tak proto, že žalobce přes opakované výzvy správce daně nedoložil oprávněnost zahrnout předmětné částky do daňových výdajů, přičemž formální doložení fakturovaných služeb účetními doklady a uzavřenými smlouvy bez skutečného prokázání uskutečnění těchto služeb pro daňové účely nestačí. Na úvod je třeba uvést, že společnost ROLS, která byla dodavatelem, respektive zprostředkovatelem, žalobce měla podle obchodního rejstříku jako předmět podnikání obchodní činnosti. Podle sdělení dožádaného správce daně se zabývala též poskytováním služeb, spojených s výpočetní technikou. Předmětem smlouvy o dodávce služeb ze dne 20.10.2001 bylo zajišťování informací o poskytování obchodních a marketingových služeb, vztahujících se k obchodním záležitostem, řešení faktoringových služeb, vyhledávání klientů v rámci faktoringových pronajímatelských a dalších služeb poskytovaných odběratelem (žalobcem). Předmětem smlouvy o zprostředkování ze dne 17.1.2002 bylo zprostředkování uzavření kupních smluv o úplatném postoupení pohledávek. K oběma smlouvám je třeba uvést, že žalobce přes výzvy správce daně nepřeložil žádné důkazní prostředky, kterými by prokázal plnění předmětu smluv ze strany společnosti ROLS. Sám správce daně nato postupoval podle § 31 odst. 2 daňového řádu a byť to žalobce nenavrhl, provedl důkaz výpovědí svědka D. H. jednatele společností ROLS, z jehož výpovědi vyplynuly shora uvedené skutečnosti, kdy zejména svědek popřel, že by předmětné částky přijal.

Žalobce přitom nepředložil žádný doklad, který by prokazoval, že částku 195 000 Kč + DPH a částku 15 000 000 Kč svědkovi předal a on tyto částky převzal. Pokud se žalobce bránil a zpochybňoval výpověď svědka s tím, že předložil doklady s úředně ověřenými podpisy jednatele společnosti ROLS - svědka H., pak soud ve shodě se správcem daně a žalovaným uvádí, že samotný podpis na těchto dokladech, byť úředně ověřený, neprokazuje, že svědkovi byly uvedené částky předány a že je převzal, tím spíše, že svědek tvrdí ve svých svědeckých výpovědích opak.

Ke smlouvě o dodávce služeb ( k částce 195 000 Kč bez DPH ) žalobce neprokázal ve smyslu § 31 odst. 4 daňového řádu, jaké informace, jaké obchodní a marketingové služby byly zajištěny a kteří klienti byli vyhledáni, neprokázal ani své tvrzení, že se mu v předmětném zdaňovacím období zvýšil o cca. 37% počet uzavřených smluv oproti období, kdy společnost ROLS pro žalobce na poli marketingu nepůsobila. Byť žalobce poukazoval na mandátní smlouvy předložené v průběhu daňového řízení a označené též v podané žalobě, nejedná se o konkrétní smlouvy uzavřené s klienty na základě žalobcem tvrzené činnosti podle smlouvy o dodávce služeb ze dne 20.10.2001 a správce daně a žalovaný k těmto smlouvám proto právem nemohli přihlédnout.

Na takto zjištěném skutkovém stavu ke dni vydání žalobou napadeného rozhodnutí nic nezměnily ani důkazy, provedené k návrhu žalobce u ústního jednání před soudem, a sice důkaz odpovědí na dožádání Finančního úřadu Ostrava od Finančního úřadu pro Prahu 10 ze dne 16.8.2005 s přílohou, to je protokolem o ústním jednání ze dne 1.11.2005 č.j. 321446/05/010931/5400. Z protokolu jednak není zřejmé, zda se vztahuje k předmětnému zdaňovacímu období a rovněž zde zachycené vyjádření J. F., který ve věci dodavatelsko odběratelských vztahů žalobce mimo jiné uvedl, že pokud předkládal žalobci soupis závazků uhrazených na účet věřitele k poslednímu dni měsíce a na základě tohoto soupisu vystavil fakturu pro žalobce, pak tyto podklady nemůže doložit, neboť zůstaly v počítači v kanceláři žalobce,neprokazuje žalobcovo tvrzení o uzavírání smluv s konkrétními subjekty na podkladě smlouvy o zprostředkování s ROLS tak, aby byla zřejmá souvislost mezi činností ROLS a uzavřením konkrétních smluv. Stejně tak důkazem prohlášením stejné osoby ze dne 31.7.2008 nebylo prokázáno, že žalobce jednateli společnosti ROLS panu H. předmětné částky předal a tento je přijal, neboť J. F. nebyl předávání peněz mezi žalobcem a D. H. nikdy osobně přítomen. Ostatní důkazy navržené žalobcem v podané žalobě a při ústním jednání soud neprovedl, neboť je s ohledem na zjištěný skutkový stav považoval za nadbytečné ( důkaz listinami, které jsou sopučástí daňového spisu žalobce – žalované rozhodnutí, správní spis, mandátní smlouvy ), když zejména mandátní smlouvy s přílohami, předloženými u ústního jednání před soudem – faktury a doklady o úhradě těchto faktur, označené v žalobě, jsou jednak součástí spisového materiálu, ale současně neprokazují realizaci smlouvy o dodávce služeb ze dne 20.10.2001 ve smyslu uzavření individualizovaných smluv s klienty v důsledku činnosti společnosti ROLS pro žalobce. Výpověď svědka F. žalobce v průběhu daňového řízení nenavrhoval, ač měl k tomu dostatečný prostor a ve fázi soudního řízení soud ze shora uvedených důvodů potřebu doplnit skutkový stav o výpověď tohoto svědka, který předání a převzetí peněz nebyl přítomen a konkrétní smlouvy nemá k dispozici, neshledal. K tomu soud zdůrazňuje, že kromě toho, že žalobce přes výzvy správce daně nepředložil smlouvy uzavřené s klienty na základě činnosti společnosti ROLS pro žalobce podle smlouvy o dodávce služeb ze dne 20.10.2001, pak ani neupřesnil, jaké „direktivní marketingové nástroje, které měly vést k detekci potencionálních klientů“, měla společnost ROLS používat a jaké pokyny žalobce společnosti ROLS v souvislosti se smlouvou zadával. Žalobce rovněž nekonkretizoval své tvrzení o tom, že ke stejným činnostem jako společnost ROLS používal i jiné firmy, a že toho usoudil, že smlouva společnosti ROLS byla plněna. K tomu soud podotýká, že smlouva byla uzavřena pouze na období od 20.10.2001 do 21.12.2001, tedy pouze na 62 dnů a součastně tvrzení žalobce o nárůstu počtů uzavřených smluv o cca. 37% oproti období, kdy společnost ROLS pro žalobce na poli marketingu nepůsobila, tak zůstalo opět v poloze tvrzení, nikoli skutečností, kterou by žalobce prokázal. Soud neprovedl ani důkaz účastnickou výpovědí žalobce, neboť žalobci poskytl v průběhu ústního jednání široký prostor k vyjádření svého stanoviska, čehož žalobce využil a tento postup soudu akceptoval.

Žalobce nepředložil důkazní prostředky v průběhu daňového řízení ve smyslu § 31 odst. 4 daňového řádu ani k jím tvrzené společnosti ROLS, respektive panu H., vyplacené záloze ve výši 15 000 000 Kč na základě smlouvy o zprostředkování ze dne 17.2.2002, přesto že byl k tomu správcem daně vyznán. Žalobce totiž neoznačil konkrétní subjekty, se kterými smlouvu o úplatném postoupení pohledávek uzavřel a nedoložil tím, že by smlouva o zprostředkování se společností ROLS byla realizována. Pokud žalobce v této souvislosti při ústním jednání dne 29.1.2007 předložil dopis jednatele společnosti ROLS D. H. žalobci, pak ani z obsahu tohoto dopisu nevyplývá, žemaatn by smlouva o zprostředkování byla uskutečněna, a že by žalobce na jejím základě s konkrétními subjekty uzavřel smlouvy o postoupení pohledávek. Ani z obsahu tohoto důkazu, označeném žalobcem, tedy nevyplývá, že by žalobce částku 15 000 000 Kč jednateli společnosti ROLS panu H. předal a tento ji převzal. K tomu soud připomíná obsah svědeckých výpovědí D. H. ve věci žalobce, který k částce 15 000 000 Kč sice nepopřel pravost podpisů na dokladech, předložených žalobcem v průběhu daňového řízení k této částce a uvedl, že zálohovou fakturu nevystavil, ve společnosti neměli ani takovýto program a v té době již ve společnosti neměli ani počítač, nevzpomínal si, zda fakturu razítkoval razítkem společnosti sám, nepopřel ověření svých podpisů na dokladech od žalobce před notářem, zcela však vyloučil, že by hotovost přijal a že by byla před notářem předávána. Na otázku proč doklady podepsal, když částku 15 000 000 Kč nepřevzal, svědek uvedl, že mezi žalobcem a svědkem byla ústní dohoda o zprostředkování odkupu společnosti z Ostravy, za což mu žalobce vyplatil částku asi 120 000 Kč, kterou měl předat společníkovi odkupované společnosti. Doklad o oběhu peněz o předání a převzetí však svědek neměl. Tato částka byla později exekutorem v souvislosti s exekucí na společnosti ROLS odebrána. V telefonické dohodě s žalobcem bylo ujednáno, že až svědek sežene peníze, vrátí částku 120 000 Kč žalobci a budou mu vráceny podepsané doklady týkající se částky 15 000 000 Kč, faktura a příjmový a výdajový doklad. Z těchto vystavěných dokladů tudíž neměl být žádný veden v účetnictví, svědek však ke dni podání svědeckých výpovědí peníze žalobci nevrátil ( byly mu zabaveny exekutorem ) a výslovně uvedl, že vystavené doklady byly žalobcem zneužity. Svědek rovněž výslovně uvedl, že žádná činnost, žádný obchodní akt ohledně uzavření kupních smluv o úplatném postoupení pohledávek, pro žalobce neproběhla a že žádné konkrétní kupní smlouvy o úplatném postoupení pohledávek pro žalobce nezprostředkoval. Svědek měl za to, že smlouva o zprostředkování byla lákadlem ze strany žalobce na svědka, neboť žalobce věděl, že je v té době svědek pod nátlakem exekuce a že potřebuje co nejrychleji vydělat peníze, aby se z toho tlaku dostal.

Z uvedeného je zřejmé, že žalobce ani ohledně částky 15 000 000 Kč neprokázal, že by tuto částku vynaložil ve smyslu § 24 odst. 1 zákona o daních z příjmů tak, že by ji, jak tvrdí, jednateli společnosti ROLS D.H. předal a tento ji převzal. Daňové doklady, které žalobce k prokázání svých tvrzení navrhl, byť opatřené úředně ověřeným podpisem jednatele společnosti ROLS, za tohoto stavu neprokazují, že by zprostředkování společnosti ROLS vůči žalobci na základě smlouvy bylo uskutečněno.

K oběma doměřeným částkám soud poukazuje na rozsudek NSS sp.zn. 2Afs 151/2006 podle kterého správce daně může provádět i důkazy, které účastníci nenavrhli, je-li to v řízení třeba (§31 odst. 2 zákona č. 337/1992 Sb. o správě daní a poplatků). Není však povinen vyhledávat důkazy na místo daňového subjektu, který v daňovém řízení nese důkazní břemeno (§ 31 odst. 9 citovaného zákona). Tak je tomu i v nyní projednávané věci. Žalobce byl opakovaně správcem daně vyzván k prokázání skutečnosti, že částka 195 000 Kč bez DPH a částka 15 000 000 Kč byly výdajem na vynaloženým na dosažení a udržení zdanitelných příjmů ve smyslu § 24 odst. 1 zákona o dani z příjmů ve zdaňovacím období 2002. Žalobce však neunesl důkazní břemeno ohledně svých tvrzení a správce daně proto daň z příjmů fyzických osob žalobci důvodně doměřil.

K poukazu žalobce, který v této souvislosti uváděl, že částku 15 000 000 Kč zaúčtoval jako zálohu v souladu s účetními předpisy a že na daný případ nelze aplikovat § 24 odst. 1 zákona o daních z příjmu ani částečně, soud opět ve shodě se žalovaným připomíná shora citované ustavení § 5 odst. 1 a § 23 odst. 1 zákona o daních z příjmů, podle kterých je základem daně částka, o kterou příjmy plynoucí poplatníkovi v kalendářním roce přesahují výdaje prokazatelně vynaložené na její dosažení a udržení a základem daně je rozdíl, o který příjmy převyšují výdaje a to při respektování jejich věcné a časové souvislosti v daném zdaňovacím období. Zřejmá příčinná souvislost mezi dosaženými příjmy a výdaji na tyto dosažené příjmy prokazatelně vynaložené je podmínkou, neboť zálohy je vždy nutno účtoval ve vazbě na uzavřené smlouvy či jiné doklady, které zobrazují realizovaný ekonomický vztah. Pokud k realizaci ekonomického vztahu nedojde, přičemž soud podotýká, že žalobce ani neprokázal, že by výdaj uskutečnil, nejedná se o výdaj vynaložený na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů ve smyslu § 24 odst. 1 shora citovaného zákona. Mezi výdaji a očekávanými příjmy musí existovat přímý a bezprostřední vztah, jinak se pojmově nemůže jednat o výdaj vynaložený na dosažení při zajištění příjmu (viz. rozsudek NSS sp.zn 2 Afs 44/2003).

Žalobce dále v žalobě obdobně jako v daňovém řízení zpochybňoval výpověď svědka H., jednatele společnosti ROLS. Soud tuto žalobcovu obranu nepovažuje za opodstatněnou z důvodů uvedených již shora a zdůrazňuje, že žalobce byl o konání svědeckých výpovědí tohoto svědka podle obsahu spisového materiálu prokazatelně řádně a včas informován. Svého práva účastnit se svědecké výpovědi a klást svědkovi otázky nevyužil a rezignoval tak na možnost konfrontoval svá tvrzení s tvrzením svědka. Pokud toto stanovisko obdobně vyjádřil žalovaný v odůvodnění svého rozhodnutí, nelze z toho vyvodit, že by tím byla samovolně zvyšována důkazní síla svědecké výpovědi pana H. a její upřednostňován před doklady předloženými žalobcem s úředně ověřenými podpisy svědka, jak žalobce v žalobě tvrdí. Z průběhu daňového řízení se rovněž nepodává, že by správce daně a žalovaný nebrali v potaz širší souvislosti daňové věci žalobce a nezabývali se otázkami, relevantními pro její posouzení. Soud proto ani tuto žalobcovu obranu nepovažuje za relevantní.

K oběma účetním případům tak lze uzavřít, že správce daně a žalovaný postupovali v daňovém řízení v souladu se zákonem a práven neuznali částky 195 000 Kč bez DPH a 15 000 000 Kč jako výdaje vynaložené na dosažení, zajištěn a udržení zdanitelných příjmů podle § 24 odst. 1 zákona o daních z příjmů ve zdaňovacím období r. 2002 a tyto doměřili.

Z ohledem na všechny shora uvedené skutečnosti dospěl soud k závěru, že žaloba nebyla důvodná, proto jí podle ustanovení § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl.

Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 60 odst. 1 s.ř.s. Žalobce nebyl ve věci úspěšný, žalovanému správnímu orgánu, který měl ve věci úspěch ,však důvodně vynaložené náklady řízení nevznikly.

Poučení: Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost za podmínek uvedených v ustanovení § 102 a násl. s. ř. s., a to ve lhůtě do dvou týdnů po doručení tohoto rozsudku. Kasační stížnost se podává u Městského soudu v Praze, rozhodovat o ní přísluší Nejvyššímu správnímu soudu.

V Praze dne 25. května 2011

JUDr. Ivanka Havlíková, v.r.

Předsedkyně senátu

Za správnost vyhotovení: Lucie Horáková

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru