Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

9 Ca 267/2008 - 31Rozsudek MSPH ze dne 29.04.2011

Prejudikatura

54 Ca 1/2008 - 30


přidejte vlastní popisek

9Ca 267/2008 - 31

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Naděždy Řehákové a soudců Mgr. Martina Kříže a JUDr. Ivanky Havlíkové vprávní věci žalobce: Ng. H. N., zastoupen Mgr Jiřím Hladíkem, advokátem se sídlem Brno, Příkop 8, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, Komise pro rozhodování v věcech pobytu cizinců Ministerstva vnitra ČR se sídlem Nad štolou 3 Praha 7, o žalobě na přezkoumání

rozhodnutí Policie České republiky, Ředitelství služby cizinecké policie ze dne 17.6. 2008, č.j. CPR-8002-1/ČJ-2008-9CPR-C261

takto:

I. Rozhodnutí Policie České republiky, Ředitelství služby cizinecké policie ze dne 17.6. 2008, č.j. CPR-8002-1/ČJ-2008-9CPR-C261 se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení v částce 7.760,- Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce, Mgr, Jiřího Hladíka, advokáta.

Odůvodnění:

Žalobce se podanou žalobou domáhal přezkoumání rozhodnutí Policie ČR Ředitelství služby cizinecké policie ze dne 17.06.2008 č.j.: CPR-8002-1/ČJ-2008-9CPR-C261, kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí Policie ČR, Oblastního ředitelství služby cizinecké policie Brno, Inspektorátu cizinecké policie Brno ze dne 24.04.2008 , č.j.: CPBR-02709/ČJ-2008-61PB-CI o zamítnutí žádosti žalobce o povolení k trvalému pobytu a o přiznání právního postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta Evropské unie na území ČR.

V odůvodnění napadeného rozhodnutí vyšel žalovaný správní orgán ze zjištění, že k zamítnutí žádosti žalobce o povolení k trvalému pobytu a o přiznání právního postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta EU na území ČR podané dne 05.03.2008 došlo z důvodu skutečnosti, že žalobce nesplnil podmínky stanovené v ustanovení § 68 zákona č. 326/1999Sb., neboť nepobýval na území ČR v rámci víza k pobytu nad 90 dnů, na povolení k dlouhodobému pobytu nebo na základě dokladu vydaného k pobytu na území podle zvláštního právního předpisu nepřetržitě 5 let. Správní orgán I. stupně při zamítnutí žádosti vycházel z ustanovení § 75 odst.1 písm.h) zákona č. 326/1999Sb., podle kterého platí, že nejsou-li splněny podmínky podle § 68 zákona, ministerstvo žádost o vydání povolení k trvalému pobytu zamítne.

Žalovaný uvedl, že proti tomuto rozhodnutí podal blanketní odvolání s tím, že bude odůvodněno do 15 dnů, avšak žalovanému nebylo ke dni rozhodnutí žádné odůvodnění odvolání doručeno. Žalovaný tedy přistoupil k celkovému objektivnímu posouzení veškerých skutečností a listinných dokladů obsažených ve spisovém materiálu a konstatoval, že nebyly splněny podmínky pro udělení povolení k trvalému pobytu žalobce dle ustanovení § 68 zákona č. 326/1999Sb. Konkrétně uvedl, že správní orgán I. stupně již v minulosti poté, kdy žalobce přistěhoval na území ČR dne 01.06.2006, zamítl jeho žádost o povolení k trvalému pobytu za účelem: „ rodinný příslušník občana ČR“, kterou žalobce podal dne 24.08.2006, neboť žalobce nesplňoval podmínku dle ustanovení § 15a zákona č. 326/1999Sb. Správní orgán také zamítl i následně opětovně podané žádosti o povolení k trvalému pobytu za stejným účelem. Žalovaný uvedl, že pobyt na území ČR v rámci podaných žádostí o povolení trvalého pobytu dle § 87h odst.1 písm. b) zákona, nelze započítávat do doby pobytu podané žádosti dle § 68 zákona. Ustanovení § 75 odst.1 Zákona č. 326/1999Sb., pak neumožňuje správnímu orgánu zohlednit důvody nesplnění podmínky pobytu cizince na území. Podmínky dané ustanovením § 68 musí být splněny, není zde dána možnost správního uvážení. Pro úplnost žalovaný uvedl, že zákon umožňuje v ustanovení § 66 odst.1 písm. b ) podat žádost o povolení k trvalému pobytu na území ČR bez podmínky předchozího nepřetržitého pobytu na území, pokud o toto povolení žádá žadatel z jiných důvodů hodných zvláštního zřetele. Tato žádost však musí být podána na samostatné žádosti a obsahovat náležitosti stanovené ustanovením § 70 odst.2 citovaného zákona.

Z uvedených důvodů žalovaný rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku napadeného rozhodnutí.

Proti uvedenému rozhodnutí směřuje podaná žaloba.

Žalobce v podané žalobě vytkl žalovanému správnímu orgánu, že o odvolání žalobce ze dne 14.05.2008 rozhodl přesto, že toto odvolání nebylo doloženo žádnými skutečnostmi. Neodůvodnění odvolání způsobuje vznik povinnosti správního orgánu uvedené v ustanovení § 37 odst.3 zákona č. 500/2004 Sb., kterou je vyzvání k odstranění nedostatků podání. Pokud odvolání nemělo náležitosti uvedené v § 37 odst.2 správního řádu a není-li v něm uvedeno v jakém rozsahu odvolatel rozhodnutí napadá, pak tato absence obligatorních náležitostí podání způsobuje povinnost správního orgánu vyzvat k odstranění nedostatků podání. Tuto svoji povinnost žalovaný nesplnil, čímž významně zkrátil žalobce na jeho právech, a to mohlo způsobit nezákonnost napadeného rozhodnutí.

Současně s podanou žalobou žalobce požádal o přiznání odkladného účinku žalobě, s tím, že výkon napadeného rozhodnutí by pro žalobce znamenal nenahraditelnou újmu, neboť žalobce by byl nucen vycestovat z území ČR ještě před tím, než bude rozhodnuto Městským soudem v Praze o jeho žalobě a navíc v ČR již má vybudovány rodinné vztahy a opuštěním rodiny by mu vznikla nenahraditelná citová újma.

Z uvedených důvodů žalobce navrhl, aby soud zrušli napadené rozhodnutí jakož i rozhodnutí správního orgánu I. stupně a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení.

Ve svém vyjádření k podané žalobě žalovaný uvedl věcnou argumentaci k žádosti žalobce dle ustanovení zákona č. 326/1999Sb. tak jak z ní vycházel v napadeném rozhodnutí a uvedl, že správní orgán I. stupně zjistil stav věci tak, že o něm nejsou důvodné pochybnosti. V napadeném rozhodnutí jsou dle jeho názoru konkrétně popsány veškeré relevantní skutečnosti obsažené ve spisovém materiálu a úvahy, kterými se správní orgán řídil při hodnocení podkladů stejně jako to, jak se správní orgán vypořádal s vyjádřením účastníka. Důkazy byly hodnoceny v celé šíři. Důvody k zamítnutí žádosti žalobce jsou jasné a přesvědčivé, takže je dostatečně prokázáno, že správní orgán I. stupně rozhodl o žádosti v souladu se zákonem.

Z uvedeného důvodu žalovaný navrhl aby soud podanou žalobu zamítl.

Městský soud v Praze přezkoumal napadené rozhodnutí, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo dle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního ( dáoe jen s.ř.s.) a dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná.

Zásadní žalobní námitka žalobce spočívá v tvrzení, že žalovaný nezjistil stav věci pro projednání odvolání bez důvodných pochybností, neboť nevyzval žalobce k odstranění nedostatků podaného odvolání, spočívajících v absenci jeho odůvodnění.

Podle § 82 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu odvolání musí mít náležitosti uvedené v § 37 odst. 2 a musí obsahovat údaje o tom, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu ho napadá a v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jež mu předcházelo. Není-li v odvolání uvedeno, v jakém rozsahu odvolatel rozhodnutí napadá, platí, že se domáhá zrušení celého rozhodnutí.

Podle ust. § 37 odst. 2 věty prvé správního řádu z podání musí být patrno, kdo je činí, které věci se týká a co se navrhuje. Podle věty páté cit. ustanovení podání musí obsahovat označení správního orgánu, jemuž je určeno, další náležitosti, které stanoví zákon, a podpis osoby, která je činí.

Podle ust. § 37 odst. 3 nemá-li podání předepsané náležitosti nebo trpí-li jinými vadami, pomůže správní orgán podateli nedostatky odstranit nebo ho vyzve k jejich odstranění a poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu.

Podle ust. § 93 odst. 1 správního řádu jestliže v této hlavě není stanoveno jinak, pro řízení o odvolání se obdobně použijí ustanovení hlav I až IV, VI a VII této části.

Námitku žalobce shledal soud oprávněnou. Vyšel přitom z ust. § 82 odst. 2 správního řádu, které explicitně upravuje náležitosti odvolání a z něhož vyplývá, že každé odvolání musí mít předně náležitosti uvedené v ust. § 37 odst. 2 správního řádu a dále musí obsahovat údaj o tom, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu ho napadá a v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jež mu předcházelo.

Z citovaného zákonného ustanovení je zřejmé, že náležitosti odvolání jsou ve správním řádu explicitně vyjádřeny. To znamená, že každé podání, které má být posouzeno jako odvolání, je správní orgán povinen posuzovat podle jeho obsahu ve smyslu § 37 odst. 1 věty druhé správního řádu. Takové podání musí obsahovat specifikaci rozhodnutí, proti kterému směřuje, dále rozsah, v němž jej napadá, tj. uvedení výroků, které jsou napadány, a dále konkrétní skutečnosti, z nichž odvolatel dovozuje nesprávnost právního posouzení ve věci či nesprávnost vyhodnocení skutkového stavu věci či nedostatky v dokazování. Nepostačuje proto, obsahuje-li podané odvolání pouze náležitosti stanovené v § 37 odst. 2 správního řádu a specifikaci rozhodnutí, proti němuž směřuje jako celku (napadá je v celém rozsahu), neboť právě toliko v případě nevymezení „rozsahu“ (právě jen u této chybějící náležitosti) platí, že se odvolatel domáhá zrušení celého rozhodnutí. Na rozdíl od „rozsahu,“ v němž je rozhodnutí napadáno, správní řád v ustanovení § 82 odst. 2 ohledně odvolacích důvodů („v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jež mu předcházelo“) nestanoví žádný způsob (zákonnou fikci), jíž by bylo lze tuto chybějící náležitost nahradit, neboť tato tvrzení jsou ponechána v dispozici odvolatele. To ostatně vyplývá i z ust. § 89 odst. 2 správního řádu, podle něhož odvolací orgán přezkoumá soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které jeho vydání předcházelo, s právními předpisy, správnost napadeného rozhodnutí však přezkoumává jen v rozsahu námitek uvedených v odvolání, nevyžaduje-li veřejný zájem jinak.

Nemá-li podané odvolání všechny uvedené náležitosti, je na místě, aby správní orgán uplatnil postup podle § 37 odst. 3 správního řádu, tj. aby vyzval odvolatele k jeho doplnění a stanovil mu k tomu přiměřenou lhůtu. O správnosti uvedeného postupu ostatně svědčí i ust. § 93 odst. 1 správního řádu, jenž zakotvuje mj. subsidiární použití ustanovení druhé části, hlavy II (tj. včetně ustanovení § 37) na odvolací řízení. Vzhledem k tomu, že odvolací správní orgán v souzené věci nevyzval žalobce k doplnění blanketního odvolání o uvedení skutečnosti, v čem žalobce spatřuje rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jež mu předcházelo, postupoval v rozporu se správním řádem. Tato procesní vada mohla mít za následek nezákonné rozhodnutí ve věci samé, neboť nebyly najisto postaveny odvolací důvody.

I přes skutečnost, že žalobce sám v odvolání uvedl, že jej odůvodní do 15ti dnů, avšak tak neučinil, platí, že odvolací správní orgán byl povinen zachovat zákonem stanovený postup a žalobce vyzvat, aby tak učinil a stanovit mu lhůtu pro doplnění náležitostí odvolání. Nezákonnost postupu odvolacího orgánu, který bez znalosti odvolacích námitek rozhodl meritorně o odvolání, nemůže být zhojena ani tím, že žalobce byl v dané věci zastoupen zástupcem z řad advokátů. Tato skutečnost na výše uvedené zákonné povinnosti správního orgánu vyzvat žalobce k odstranění nedostatků jeho odvolání a poskytnout mu k tomu přiměřenou lhůtu nic nemění, naopak z formulace odvolání jednoznačně vyplývá, že žalobce hodlal odvolání doplnit o odvolací důvody, a proto byl postup dle § 37 odst. 3 správního řádu zcela na místě.

Soud na tomto místě odkazuje na judikaturu uveřejněnou ve Sbírce Nejvyššího správního soudu pod č. 1578/2008 Sb. NSS a č. 1580/2008 Sb. NSS (oba v čísle 6/2008 Sb.NSS) a dále na rozsudek Nejvyššího správního soudu č.j. 1 As 4/2009-53 ze dne 6.3.2009.

Lze shrnout, že odvolací správní orgán postupoval v rozporu s procesními pravidly stanovenými ve shora citovaných ustanoveních správního řádu, jestliže rozhodl o odvolání žalobce, aniž by znal jeho konkrétní odvolací námitky.

S přihlédnutím ke všem shora uvedeným skutečnostem a citovaným zákonným ustanovením soudu nezbylo než napadené rozhodnutí rozsudkem bez jednání zrušit pro podstatné porušení ustanovení o řízení před správním orgánem, které mohlo mít za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé (§ 76 odst. 1 s.ř.s.). V souladu s ust. § 78 odst. 4 s.ř.s. soud současně vyslovil, že se věc vrací žalovanému k dalšímu řízení. Právním názorem, který soud ve zrušujícím rozsudku vyslovil, je v dalším řízení správní orgán vázán (§ 78 odst. 5 s.ř.s.).

Soud rozhodoval v dané věci bez nařízení jednání v souladu s ust. § 76 s.ř.s. a dále i v souladu s ust. § 51 s.ř.s. s ohledem na to, že účastníci řízení k výzvě soudu nevyjádřili svůj nesouhlas s projednáním věci bez nařízení jednání.

Ve druhém výroku tohoto rozsudku přiznal soud v souladu s ustanovením § 60 odst. 1 věta prvá s.ř.s. žalobci, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení. Náklady, které žalobci v řízení vznikly, souvisejí s právním zastoupením žalobce advokátem a jsou tvořeny 1. odměnou za 2 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepsání žaloby), přičemž sazba odměny za jeden úkon právní služby činí dle advokátního tarifu - vyhlášky č. 177/1996 Sb., částku 2.100,- Kč (§ 7, § 9 odst. 3 písm. f), § 11 odst. 1 písm. a), d) cit. vyhlášky), dále 2 paušálními částkami ve výši 300,- Kč (§ 13 odst. 3 cit. vyhlášky) a částkou 960,- Kč odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je advokát povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (§ 57 odst. 2 s. ř. s.). Celková výše nákladů, které žalobci v tomto řízení vznikly, tedy činí 7.760,- Kč.

Poučení: Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost za podmínek
uvedených v ustanovení § 102 a násl. s.ř.s., a to ve lhůtě do dvou
týdnů po doručení tohoto rozsudku. Kasační stížnost se podává
u Městského soudu v Praze, rozhodovat o ní přísluší Nejvyššímu
správnímu soudu.

V Praze dne 29. dubna 2011

JUDr. Naděžda Řeháková v.r.

předsedkyně senátu

Za správnost vyhotovení: Aneta Petrlíková

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru