Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

9 Ca 199/2009 - 51Rozsudek MSPH ze dne 31.01.2011

Prejudikatura

2 Afs 206/2004


přidejte vlastní popisek

9 Ca 199/2009 – 51

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivanky Havlíkové a soudců Mgr. Martina Kříže a JUDr. Naděždy Řehákové v právní věci žalobce: FTV Prima, spol. s r.o., se sídlem Praha 8 – Libeň, Na Žertvách 24/132, IČ: 48115908, zast. Mgr. Ludmilou Kutějovou, advokátkou se sídlem Praha 8, Sokolovská 49/5, proti žalované: Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, se sídlem Praha 2, Škrétova 44/6, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 24.3.2009 sp. zn. 2008/330/FOL/FTV, č.j. fol/3053/09

takto:

I. Rozhodnutí Rady pro rozhlasové a televizní vysílání ze dne 24.3.2009 sp. zn. 2008/330/FOL/FTV, č.j. fol/3053/09 se zrušuje.

II. Žalobci se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění:

Rozhodnutím označeným v záhlaví tohoto rozsudku (dále jen “napadené rozhodnutí”) žalovaná udělila žalobci pokutu ve výši 250.000,- Kč za porušení § 32 odst. 1 písm. g/ zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 231/2001 Sb.“), neboť odvysíláním pořadu Myšlenky zločince I, zejména scény, při níž je zastřelen jeden z policistů a scény, při níž jsou v předzahrádce restaurace zastřeleny tři osoby, dne 11.2.2008 od 16:40 hodin na programu Prima televize se dopustil porušení povinnosti nezařazovat v době od 06:00 hodin do 22:00 hodin pořady a upoutávky, které by mohly ohrozit psychický a mravní vývoj dětí a mladistvých.

Žalobou ze dne 2.7.2009 podanou u Městského soudu v Praze se žalobce domáhal zrušení napadeného rozhodnutí pro jeho nezákonnost. Pro případ, že by se soud neztotožnil s námitkami poukazujícími na nezákonnost napadeného rozhodnutí, žalobce navrhl, aby soud v rámci moderačního práva rozhodl o upuštění od potrestání, popř. aby uloženou pokutu snížil.

Soud zjistil, že žalovaná již v téže věci jednou meritorně rozhodla, a to rozhodnutím ze dne 3.6.2008 sp. zn. fol/5353/08. Toto předchozí rozhodnutí žalované bylo na základě žalobcem podané žaloby zrušeno rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 10.2.2009 č.j. 8 Ca 379/2008 – 54. Proti zrušujícímu rozsudku podala žalovaná kasační stížnost. Protože soud dospěl k závěru, že řízení o kasační stížnosti podané žalovanou proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 10.2.2009 č.j. 8 Ca 379/2008 – 54 může mít vliv na rozhodnutí o žalobě proti napadenému rozhodnutí (pokud by totiž Nejvyšší správní soud kasační stížnosti vyhověl a rozhodl o zrušení rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 10.2.2009 č.j. 8 Ca 379/2008–54, „obživlo“ by tím rozhodnutí žalované ze dne 3.6.2008 sp. zn. fol/5353/08 a vedle sebe by tak existovala dvě různá pravomocná rozhodnutí vydaná správním orgánem v téže věci, což by byl krajně nežádoucí stav jsoucí v rozporu s obecně platnou zásadou non bis in idem), usnesením ze dne 10.9.2009 č.j. 9 Ca 199/2009 – 37 řízení přerušil, a to do doby, než bude znám výsledek řízení o uvedené kasační stížnosti. Po skončení řízení o kasační stížnosti, tedy po odpadnutí překážky, pro kterou bylo řízení přerušeno, soud usnesením ze dne 6.1.2011 č.j. 9 Ca 199/2009 – 45 rozhodl, že v řízení o žalobě proti napadenému rozhodnutí se pokračuje.

Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 29.10.2009 č.j. 6 As 23/2009 – 83 zrušil rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 10.2.2009 č.j. 8 Ca 379/2008 – 54 a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. Městský soud v Praze pak rozsudkem ze dne 27.4.2010 č.j. 8 Ca 379/2008 - 105 žalobu podanou žalobcem proti rozhodnutí žalované ze dne 3.6.2008 č.j. fol/5353/08 zamítl. Proti tomuto zamítavému rozsudku podal žalobce kasační stížnost; řízení o této kasační stížnosti dosud probíhá.

Z výše uvedeného je zřejmé, že napadené rozhodnutí je v pořadí druhým rozhodnutím žalované o uložení pokuty vydaným v téže věci, tj. v rámci řízení o uložení sankce za spáchání jiného správního deliktu, kterého se žalobce podle žalované dopustil odvysíláním předmětného pořadu Myšlenky zločince I dne 11 února 2008 od 16:40 hodin na programu Prima televize. Žalovaná přistoupila k vydání napadeného rozhodnutí v důsledku toho, že její v pořadí první rozhodnutí o uložení pokuty ze dne 3.6.2008 č.j. fol/5353/08 bylo rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 10.2.2009 č.j. 8 Ca 379/2008 – 54 zrušeno a věc jí byla vrácena k dalšímu řízení. Vzhledem ke zrušení rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 10.2.2009 č.j. 8 Ca 379/2008 – 54 rozhodnutím Nejvyššího správního soudu ze dne 29.10.2009 č.j. 6 As 23/2009 – 83 a následnému pravomocnému zamítnutí žaloby podané žalobcem proti rozhodnutí žalované ze dne 3.6.2008 č.j. fol/5353/08 rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 27.4.2010 č.j. 8 Ca 379/2008 - 105 nastala situace, kdy zde existuje pravomocné rozhodnutí žalované ze dne 3.6.2008 č.j. fol/5353/08 o uložení pokuty žalobci. Za této situace je existence napadeného rozhodnutí, jímž bylo rozhodováno v té samé věci, tj. o uložení sankce za správní delikt, jehož se měl žalobce dopustit spácháním téhož skutku,

jako tomu bylo v případě rozhodnutí žalované ze dne 3.6.2008 č.j. fol/5353/08, ve zřejmém rozporu s obecnou zásadou non bis in idem.

Tato obecná právní zásada platí nejen v řízení před soudy, ale samozřejmě i v řízení před správními orgány; lze jí dovodit z principu materiální právní moci. Ten v sobě zahrnuje i nezměnitelnost rozhodnutí, tj. nenarušitelnost vzniklých, změněných nebo zaniklých hmotněprávních subjektivních oprávnění a povinností. To platí bez ohledu na to, zda procesní předpis zákaz dvojího projednání téže věci explicitně stanoví (např. § 159a odst. 5 o. s. ř.), nebo nikoli. Uvedená zásada je tedy jedním ze základních principů rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob jak soudy, tak i správními orgány, a bylo by možné se od ní odchýlit jen v případě, že by to stanovil výslovně zákon (pokud by taková právní úprava byla ústavně konformní). Tak tomu ale v projednávané věci není. Jestliže správní řád (zákon č. 500/2004 Sb.) v § 48 odst. 2 stanoví, že přiznat totéž právo nebo uložit tutéž povinnost lze z téhož důvodu téže osobě pouze jednou, jde o výslovnou úpravu odpovídající v teorii i soudní praxi zejména v posledních letech nezpochybňovanému principu (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 8.12.2005 čj. 2 Afs 206/2004-65).

Ze zásady non bis in idem jednoznačně vyplývá nepřípustnost více pravomocných rozhodnutí v téže věci (jejich existence by byla v příkrém rozporu s principem právní jistoty). Vzhledem ke shora popsané situaci, která nastala v průběhu řízení o žalobě proti napadenému rozhodnutí před správním soudem, kdy zde opětovně existuje dříve vydané pravomocné rozhodnutí žalované v téže věci, soudu nezbylo než napadené rozhodnutíbe z dalšího, tj. bez ohledu na vznesené žalobní námitky, zrušit bez jednání pro vadu řízení spočívající v porušení zásady non bis in idem (§ 76 odst. 1 písm. c/ s.ř.s.). K vytčené vadě řízení byl soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti.

Výsledek řízení o kasační stížnosti podané žalobcem proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 27.4.2010 č.j. 8 Ca 379/2008 – 105 nemůže nijak ovlivnit skutečnost, že ke dni vydání rozhodnutí soudu v nyní projednávané věci vedle sebe existují dvě pravomocná rozhodnutí téhož správního orgánu vydaná v téže věci, což soud z výše rozvedených důvodů považuje za nepřípustné.

S přihlédnutím k důvodu zrušení napadeného rozhodnutí soud nevyslovil, že se věc vrací žalovanému k dalšímu řízení (§ 78 odst. 4 s.ř.s.), neboť řízení o uložení pokuty vedené v dané věci žalovanou již bylo pravomocně ukončeno, a to doručením rozhodnutí žalované ze dne 3.6.2008 č.j. fol/5353/08 žalobci jako jedinému účastníku správního řízení.

Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 60 odst. 7 s.ř.s. Přestože byl v řízení procesně úspěšný žalobce, neboť ke zrušení napadeného rozhodnutí došlo v řízení o jím podané žalobě, soud shledal existenci důvodů zvláštního zřetele hodných, pro které žalobci náhradu nákladů nepřiznal. Důvody zvláštního zřetele hodné tkví v tom, že k porušení zásady non bis in idem v projednávané věci nedošlo v důsledku pochybení žalované. Ta byla po zrušení jejího rozhodnutí ze dne 3.6.2008 č.j. fol/5353/08 soudem povinna v řízení pokračovat a opětovně ve věci samé rozhodnout, jinak by zůstala nečinnou. Rozpor napadeného rozhodnutí se zásadou non bis in idem nastal až po vydání zrušovacího rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 29.10.2009 č.j. 6 As 23/2009 – 83.

Poučení: Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost za podmínek
uvedených v ustanovení § 102 a násl. s.ř.s., a to ve lhůtě do dvou
týdnů po doručení tohoto rozsudku. Kasační stížnost se podává
u Městského soudu v Praze, rozhodovat o ní přísluší Nejvyššímu
správnímu soudu. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel
zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho
zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje,
vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů
vyžadováno pro výkon advokacie.

V Praze dne 31. ledna 2011

JUDr. Ivanka Havlíková v. r.

předsedkyně senátu

Za správnost vyhotovení: Aneta Petrlíková

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru