Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

9 Ca 169/2008 - 37Rozsudek MSPH ze dne 25.02.2011

Prejudikatura

2 As 66/2010 - 74


přidejte vlastní popisek

9Ca 169/2008 - 37

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivanky Havlíkové a soudců JUDr. Naděždy Řehákové a Mgr. Martina Kříže v právní věci žalobkyně Pedagogicko - psychologická poradna LOGO s.r.o., se sídlem Brno, Vsetínská 20, PSČ 639 00, zastoupena JUDr. PhDr. Oldřichem Choděrou, advokátem, advokátem se sídlem Praha 1, Národní 25, proti žalovanému Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy ČR, se sídlem Praha 1, Karmelitská 7, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 8.4.2008 č.j. 1 742/2008-21

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení .

Odůvodnění:

Žalobkyně se podanou žalobou domáhala přezkoumání v záhlaví uvedeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo zamítnuto její odvolání proti rozhodnutí Krajského úřadu Jihomoravského kraje, odboru školství, ze dne 17.12.2007, č.j. JMK 126 764/2007, sp. zn. S-JMK 126 764/2007 OŠ, jímž byla zamítnuta žádost žalobkyně ze dne 25.9.2007 o zápis Pedagogicko - psychologické poradny LOGO s.r.o., jejíž činnost žalobkyně vykonává, do rejstříku škol a školských zařízení.

Žalobkyně předně uvedla, že podala shora uvedenou žádost o její zápis do rejstříku školských zařízení vedeného Krajským úřadem Jihomoravského kraje ( rejstřík ) v souladu s ust. § 146 zák. č. 561/2004 Sb. ( školský zákon ). Tato žádost splňovala náležitosti ust. § 147. školského zákona a byla řádně odůvodněna, mimo jiné tím, že poradna vznikla rozšířením činnosti a změnou názvu soukromé speciální mateřské školy pro děti s více vadami, s.r.o. Poukázala v ní na ofociální údaje Jihomoravského kraje ( JMK ), Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje výchovně vzdělávací soustavy v JMK ( Záměr ), z nějž vyplývá nutnost zefektivnění poradenského systému v souvislosti s nárůstem poptávky uživatelů. Rozhodnutími správních orgánů obou stupňů byla žádost zamítnuta, přičemž z obou rozhodnutí vyplynulo, že jediným důvodem pro zamítnutí její žádosti bylo nesplnění předpokladu, vyplývajícího z Dlouhodobého záměru, nerozšiřování poradenských pracovišť ve smyslu navyšování institucí poskytujících poradenské služby.

Žalobkyně namítala, že přijetí uvedenéhé Dlouhodobého záměru znamená v důsledku vyloučení jakékoli hospodářské soutěže na tomto úseku. K tomu poukázala na ust. § 142 odst. 2 školského zákona s tím, že posuzování žádosti je pak upraveno v ust. § 148 téhož zákona. Z odůvodnění obou rozhodnutí vyplývá, že žalobkyně nesplnila předpoklad dle odst. 3 písm. a) citovaného zákonného ustanovení. Správní orgány však nehodnotily soulad žádosti se Záměrem po věcné stránce, avšak pouze konstatovaly, že Záměr vychází z předpokladu nerozšiřování sítě poradenských pracovišť. Tím však dochází k obcházení školského zákona, neboť podle žalobkyně jí splněním personálních, materiálních a finančních předpokladů vzniká nárok na zapsání do rejstříku škol a školských zařízení.

Žalobkyně dále namítala, že dlouhodobý záměr JMK tím, že stanoví opatření spočívající v nerozšiřování sítě poradenských zařízení, odporuje zákonu, a proto je i samotné rozhodnutí o zamítnutí žádosti i rozhodnutí ministerstva o odvolání proti němu nezákonné.

V písemném vyjádření k žalobě žalovaný argumentoval obdobně jako v žalobou napadeném rozhodnutí. Uvedl, že že při posuzování odvolání přihlížel k Dlouhodobému záměru JMK z roku 2006 ve smyslu § 148 odst. 3 písm. a) školského zákona.Podle čl. II.5. Záměru patřily mezi prioritní úkoly v poradenství na území kraje především změny v koordinaci poradenských služeb při současném zachování počtu zařízení a specifik odborného zaměření jednotlivých poskytovatelů odborné péče, spolu s požadavky na dodržování kompetencí jednotlivých poradenských institucí v rámci kraje, zlepšení odborného zázemí jednotlivých školských poradenských pracovníků a zkvalitnění metodické činnosti poskytované poradenským pracovníkům na školách v rámci kraje. Jelikož je poradenských zařízení s vysokou odborností všech poradenských pracovníků, kteří v místě zamýšlené působnosti žalobkyně působí, dostatek, bylo mezi navrhovanými opatřeními pro další období i nerozšiřování sítě poradenských pracovišť (ve smyslu nerozšiřování počtu institucí poskytujících poradenské služby), za předpokladu zachování stávajícího funkčního systému poradenských zařízení s vymezenými kompetencemi. Tyto požadavky Dlouhodobého záměru JMK 2006 korespondují s koncepcí poskytování služeb obsaženou v Dlouhodobém záměru ČR 2007 a vyhláškou č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských zařízeních.

Strategie dalšího vývoje poradenského systému na území Jihomoravského kraje uvedená v Dlouhodobém záměru JMK 2006 vycházela z porovnání nároků jednotlivých uživatelských skupin obyvatel kraje a kvality poskytovaných služeb s přihlédnutím ke zmírňování nerovností systému poradenství v kraji. V souvislosti s racionalizací poradenských pracovišť na území JMK a v reakci na podporu nových forem poradenské péče spočívající v ustavení interních pedagogicko psychologických služeb na školách v podobě školního psychologa či školního speciálního pedagoga, kteří převzali část úkolů dosud soustředěných na školských poradenských zařízeních – speciálně pedagogických centrech a pedagogicko psychologických poradnách, došlo zároveň k posílení počtu pracovníků v poradenském systému, a proto institucionální rozšíření sítě poradenských zařízení nenalézá opodstatnění. V tomto směru se uvedený Dlouhodobý záměr JMK 2006 shoduje i s Dlouhodobým záměrem JMK 2008. Žádost žalobkyně není v souladu s těmito prioritami. Žalovaný akceptoval návrhy dalších opatření uvedených v Dlouhodobém záměru JMK 2006, tedy zachování stávajícího funkčního systému poradenských zařízení s vymezenými kompetencemi a institucionálního nerozšiřování sítě poradenských zařízení, a ztotožnil se závěry žalovaného, že žádost žalobkyně není prokazatelně v souladu s Dlouhodobým záměrem JMK 2006 a rovněž s Dlouhodobým záměrem ČR 2007 ve smyslu ust. § 148 odst. 3 písm. a) školského zákona.

Žalovaný dále uvedl, že žalobkyně při odůvodnění své žádosti i ve svém odvolání vycházela ze skutečností uvedených v Dlouhodobém záměru JMK 2003, které však již Dlouhodobý záměr JMK 2006 neobsahuje, kdy tento naopak hovoří o opatření o nerozšiřování institucionální sítě poradenských zařízení. Zároveň žalobkyně vycházela ze statistických údajů týkajících se počtu potenciálních klientů pedagogicko - psychologických poraden a počtu setkání klientů za účelem poskytnuté péče v pedagogicko psychologických poradnách, které dle žalobkyně svědčí o nedostatku pedagogicko psychologických poraden na území Jihomoravského kraje. Údaje, ze kterých žalobkyně vycházela, však byly platné pro rok 2000, když z údajů pro rok 2005 vyplývá pokles počtů potenciálních klientů s prognózou dalšího poklesu v následujícíh letech. Také údaje týkající se počtu setkání klientů za účelem poskytnutí péče v pedagogicko – psychologických poradnách doznaly změny a dokládají, že stávající síť pedagopgicko – psychologických poraden je dostačující.

Žalovaný dále poukázal na to, že žalobkyně ve své žádosti o zápis do školského rejstříku v rámci výčtu služeb pedagogicko - psychologické a speciálně pedagogické činnosti dle přílohy č. 1 vyhlášky č. 72/2005 Sb., které chtěla vykonávat jako pedagogicko – psychologická poradna, uvádí take jiné činnosti, které jsou standardní pro jiná školská zařízení – speciálně pedagogická centra a které žalobkyně nepožaduje zapsat do školského rejstříku.

Žalovaný dále uvedl, že zamítnutí žádosti žalobkyně pro nesoulad s Dlouhodobým záměrem JMK 2006, spočívající v dostatku pedagogicko psychologických poraden neznamená úplné vyloučení žalobkyně do budoucna z hospodářské soutěže na úseku poradensko – psychologických služeb mládeži. Žalovaný se domnívá, že žalobkyně může vykonávat poradensko psychologické služby na základě živnostenského oprávnění jako živnost vázanou dle živnostenského zákona. Žalovaný zároveň dále uvedl, že činost pedagogicko – psychologické poradny je veřejnou službou, a proto zpochybnil podřazení správního řízení o žádosti o zápis pedagogicko – psychologické poradny do školského rejstříku pod režim zákona o ochraně hospodářské soutěže. I v případě, že by tomu tak přece jen bylo, vydáním zamítavého rozhodnutí o předmětné žádosti žalobkyně, nebyla hospodářská soutěž porušena, neboť rozhodnutí byla vydána v souladu s právními předpisy (školský zákon a správní řád).

Jako další důvod pro zamítnutí žádosti žalovaný uvedl i skutečnostosti, že žádost o zápis byla podána s účinností od 1.9.2006, tedy se zpětnou účinností. Rozhodnutí o zápisu do školského rejstříku má konstitutivní charakter, a proto povolení zápisu se zpětnou účinností by bylo v rozporu s ust. § 74 odst. 1 správního řádu, podle kterého je rozhodnutí vykonatelné nejdříve nabytím právní moci. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby.

Soud přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí, včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, v mezích žalobních bodů, jimiž je vázán (ustanovení § 75 odst. 2 soudního řádu správního, dále jen s.ř.s.) a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

Soud o věci jednal bez nařízení ústního jednání, podle § 51 odst. 1 s.ř.s., neboť účastníci takový postup soudu akceptovali. Ze správního spisu soud zjistil následující ve věci podstatné skutečnosti:

Žádostí ze dne 25.9.2007 žalobkyně požádala o zápis do Rejstříku, odvolávala se na Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy v Jihomoravském kraji a Výroční zprávy o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy v Jihomoravském kraji, konstatování zvyšujícího se počtu dětí ohrožených rozvojem specifických problémů, tedy potenciálních klientů pedagogicko – psychologické poradny a nedostatečné kapacity specializovaných poradenských pracovišť. Žádost byla doplněna doprovodnými grafy.

Součástí spisového materiálu je Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje výchovně vzdělávací soustavy Jihomoravského kraje z března 2003, z jehož části týkající se podpory a rozvoje systému výchovného poradenství vyplývá, že poradenské služby poskytují specializovaná poradenská zařízení (pedagogicko psychologické poradny, speciálně pedagogická centra a střediska výchovné péče) a školní poradenská pracoviště (výchovní poradci, školní metodici prevence, školní psychologové a školní speciální pedagogové ve školách), přičemž v Jihomoravském kraji poskytuje své služby 9 pedagogicko psychologických poraden, osm zřízených JMK a 1 zřízená soukromým zřizovatelem. Prioritou v oblasti systému výchovného poradenství je např. zefektivnění organizace poskytovaných poradenských služeb a přizpůsobení nabídky nárůstu poptávky uživatelů, přizpůsobení sítě poradenských subjektů elokovanými pracovišti z hlediska jejich dostupnosti pro uživatele, podpora zavádění školních poradenských pracovišť přímo na školách (funkce školního psychologa a školního speciálního pedagoga), rozšíření poradenské služby pro klienty s autistickými rysy a s artismem, vytvoření koncepce v oblasti péče o nadané děti či aplikace standardů a nadstandardů v systému výchovného poradenství. Za oblasti změn byla označena optimalizace sítě poradenských pracovišť spočívající v přesném stanovení kompetencí jednotlivých poradenských zařízení za předpokladu zachování stávající ověřené sítě poradenských parcovišť.

Správní spis obsahuje dale i Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Jihomoravského kraje z února 2006, v jehož části nadepsané Rozvoj integrovaného systému poradenství ve školství vyplývá, že v uplynulém období se podařilo např. rozšíření služby pro klienty s poruchami autistického spektra a autismem vznikem speciálně pedagogického centra zaměřeného na tuto oblast, dodržování kompetencí či posílení počtu pracovníků. Mezi prioritní úkoly poradenství byly mimo pokračování racionalizace poradenských pracovišť na území JMK zařazeny změny v koordinaci poradenských služeb při současném zachování počtu zařízení a specifik odborného zaměření jednotlivých poskytovatelů poradenské péče a zajištění dostatku a vysoké odbornosti všech poradenských pracovníků. Jako návrhy opatření pro další období bylo stanoveno nerozšiřování institucionální sítě poradenských zařízení za předpokladu zachování stávajícího funkčního systému poradenských zařízení s vymazenými kompetencemi, podpora vzniku školních poradenských pracovišť, aplikace standardů a nadstandardů v systému výchovného poradenství a zajištění dostupnosti a vysoké kvality poradenských služeb v rámci celého systému poradenství na celém území Jihomoravského kraje. Podpora školních poradenských pracovišť spočívá ve vytvoření koncepce této části systému poradenství, počítající s více než 40 školními psychology a školními speciálními pedagogy.

Kromě toho je do správního spisu založn i Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky 2007, z jehož části A.2 týkající se Integrovaného systému ve školství vyplývá, že v roce 2005 byla zahájena realizace SP Rozvoj a zdokonalení integrovaného diagnostického, informačního a poradenského systému v oblasti vzdělávání a volby povolání, v jehož rámci byla vytvořena školní poradenská pracoviště, v nichž působí školní psycholog a/nebo speciální pedagog. V této souvislosti byla také vydána Koncepce poradenských služeb poskytovaných ve škole, zaměřená n azkvalitnění sociálního klimatu ve školách. Je také konstatováno, že přítomnost odborníků ve školách přiblížila poradenské služby škole a urychlila jejich poskytování, významná je také jejich činnost na poli kariérového poradenství. Jedním ze dvou hlavních cílů a zároveň navrhovaných opatření tohoto dlouhodobého záměru je dále vytvářet školní poradenská pracoviště zajišťující komplexní péči o žáky v rámci pedagogicko – psychologického a kariérového poradenství včetně prevence sociálně patologických jevů.

Spis obsahuje i Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Jihomoravského kraje 2008, z jehož části týkající se rozvoje integrovaného systému poradenství ve školství vyplývá, že se podařilo stabilizovat síť poradenských zařízení. Dlouhodobým úkolem zůstává racionalizace sítě poradenských pracovišť na území Jihomoravského kraje a nadále i změny v koordinaci poradenských služeb při současném zachování počtu zařízení a specifik odborného zaměření jednotlivých poskytovatelů poradenské péče a dostatek a vysoká odbornost všech poradenských pracovníků, kteří v oblasti poradenství působí. Jako návrhy opatření pro další období bylo uvedeno nerozšiřování institucionální sítě poradenských zařízení za předpokladu zachování stávajícího funkčního systému poradenských zařízení s vymezenými kompetencemi (PPP, SPC, výchovní poradci, školní metodici sociálně patologických jevů ve školách a školských zařízení) a podpora vzniku školních poradenských pracovišť.

Shora citovaným prvostupňovým správním rozhodnutím byla žádost žalobkyně zamítnuta pro její nesoulad s dlouhodobým změrem JMK dle ust. § 148 odst. 3 školského zákona. V odůvodnění správní orgán poukázal na Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ČR 2005, který konstatoval přijetí standardů pro poskytování služeb školských poradenských zařízení, které byly upraveny ve vyhlášce č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských zařízeních. Dle ust. § 5 a přílohy č. 1 citované vyhlášky je činnost pedagogicko – psychologické poradny zaměřena na oblast diagnostiky (zjišťování předpokladů pro školní docházku a diagnostika dětí a žáků s vyúkovými, výchovnými, příp. adaptačními problémy, neprospívajících žáků a žáků s osobnostními a sociálně vztahovými problémy), dále na oblast krátkodobé intervence (u dětí a žáků v životní krizi či nouzi, s nerovnoměrným vývojem a obtížemí v daptaci, reedukaci

žáků se specifickými poruchami učení, krátkodobé poradenské vedení rodin) a nakonec i na oblast prevence a metodiky. Dlouhodobý záměr ČR 2007 konstatoval, že v rámci integrovaného systému poradenství byla vytvořena školní poradenská pracoviště zajišťující komplexní péči o žáky v rámci pedagogicko – psychologického a kariérového poradenství včetně prevence sociálně patologických jevů, čímž dojde k rozšíření počtu subjektů podílejících se na poradenských službách, a proto poptávka po těchto službách již nebude soustředěna pouze na školská poradenská zařízení. Vytváření školních poradenských pracovišť je i jedním z cílů tohoto záměru. Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje výchovně vzdělávací soustavy Jihomoravského kraje 2006 pak jako své priority v oblasti poradenství uvádí změny v koordinaci poradenských služeb při současném zachování počtu zařízení a specifik odborného zaměření jednotlivých poskytovatelů odborné péče, dostatek a vysokou odbornost všech poradenských pracovníků působících v této oblasti. Mezi návrhy opatření patří nerozšiřování sítě poradenských pracovišť ve smyslu nerozšiřování institucí poskytujících poradenské služby při zachování stávajícího funkčního systému poradenských zařízení s vymezenými kompetencemi (PPP, SPC, výchovní poradci a školní metodici prevence sociálně patologických jevů ve školách a školských zařízení) a reagování na podporu nových forem poradenské péče (školní speciální pedagog a školní psycholog). Tyto priority dle správního orgánu I. stupně korespondují s principy poskytování poradenské péče dle Dlohodobého záměru ČR a vyhlášce č. 72/2005 Sb., tedy zaměření činnosti školského poradenského zařízení vždy na určitou oblast poskytování služeb. V odůvodnění správní orgán poukázal na rozpornost údajů uváděných v žádosti žalobkyní a skutečné údaje. Uvedl, že žalobkyně vychází z výroční zprávy za školní rok 2003/2004 s tím, že kapacita odborného potenciálu je vytížená. Přesto se dá konstatovat, že stávající síť pedagogicko – psychologických poraden je dostačující a nárůst klientů lze řešit zaměřením poraden na standardní činnosti. Ve výroční zprávě za školní rok 2005/2006 je uvedeno, že počet žádostí o vyšetření se stabilizuje a dále, že stávající síť poraden je dostačující a nárůst klientů lze řešit zaměřením poraden na standardní činnost.

Všechny výchozí skutečnosti, na které poukazuje žalobkyně obashoval již dřívější Záměr, který byl plně nahrazen pozdějším Záměrem. Žalobkyně tak vycházela z již neúčinných východisek a principů. Tato jsou již z větší části splněny, jak vyplývá z aktuálního Záměru.

Jako důvod pro zamítnutí žádosti shledal správní organ I. stupně i fakt, že žalobkyně žádala o provedení zápisu s účinností od 1.9.2006, přestože tento zápis má konstitutivní povahu a takový zápis se zpětnou účinností proto nelze povolit.

O odvolání žalobkyně, které se v podstatných rysech shoduje s důvody uvedenými v žalobě, rozhodl žalovaný žalobou napadeným rozhodnutím, kdy závěrům správního orgánu prvního stupně přisvědčil. V odůvodnění žalovaný zdůraznil, že žádost žalobkyně není v souladu s prioritami Záměru z r. 2006, neboť ten uvádí jako jeden z dlouhodobých cílů racionalizaci sítě poradenských pracovišť na území Jihomoravského kraje, a to v reakci na podporu nových forem poradenské péče dle Dlouhodobého záměru ČR 2007, školních poradenských pracovišť ve formě školních psychologů či školních speciálních pedagogů. Jelikož se podařilo v uplynulém období posílení počtu pracovníků, institucionální rozšíření sítě poradenských zařízení nemá opodstatnění. Žalovaný se ztotožnil i s druhým důvodem pro zamítnutí návrhu, a to požadavkem zápisu žalobkyně do rejstříku školských zařízení se zpětným účinkem.

Námitku žalobkyně, že zamítnutím její žádosti bez jejího věcného přezkoumání pouze pro nesplnění předpokladu dle ust. § 148 odst. 3 písm. a) zák. č. 561/2004 Sb. o přeškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (dále jen „školský zákon“), tedy pro rozpor žádosti s dlouhodobým záměrem vzdělávání a rozvoj výchovně vzdělávací soustavy Jihomoravského kraje 2006 (dále jen „dlouhodobý záměr JMK 2006“), který vychází z předpokladu nerozšiřování sítě poradenských pracovišť, dochází k obcházení školského zákona, neboť při splnění personálních, materiálních a finančních podmínek vznikne školskému zařízení nárok na zápis do rejstříku, soud považuje za nedůvodnou.

Při posouzení soud vyšel z následující právní úpravy :

Podle ust. § 148 odst. 2 školského zákona orgán, který vede rejstřík škol a školských zařízení, žádost o zápis školy nebo školského zařízení do rejstříku zamítne v případě, že žádost nesplňuje náležitosti stanovené tímto zákonem, a uvedené nedostatky nebyly na výzvu tohoto orgánu v jím stanovené přiměřené lhůtě odstraněny.Podle ust. § 148 odst. 3 školského zákona orgán, který vede rejstřík škol a školských zařízení, žádost o zápis školy nebo školského zařízení do rejstříku dále zcela nebo zčásti zamítne v případě, že posouzením žádosti zjistí, že a) žádost není v souladu s dlouhodobým záměrem vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky a současně příslušného kraje, b) nejsou dány předpoklady pro řádnou činnost školy nebo školského zařízení po stránce personální, materiální a finanční, c) žádost obsahuje nepravdivé údaje nebo činnost školy nebo školského zařízení by nebyla v souladu s právními předpisy.

Podle ust. § 148 odst. 4 školského zákona nejsou-li dány důvody pro rozhodnutí podle odstavců 2 a 3, orgán, který vede rejstřík škol a školských zařízení, žádosti vyhoví.

Z ust. § 148 odst. 4 školského zákona vyplývá, že škole či školskému zařízení vznikne nárok na zápis do školského rejstříku pokud žádost splňuje náležitosti stanovené školským zákonem (ust. § 147 školského zákona) a zároveň za podmínek uvedených v ust. § 148 odst. 3 písm. a) – c) školského zákona. Splnění personálních, materiálních a finančních předpokladů je tak jednou z více podmínek pro vznik nároku na zápis do rejstříku, nikoliv však podmínkou jedinou. Nesplněním byť i jen jediné z výše uvedených podmínek vede k zamítnutí žádosti příslušným orgánem.

V projednávané věci žalovaný uzavřel, že žádost žalobkyně není v souladu s dlouhodobým záměrem JMK 2006 i dlouhodobým záměrem vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ČR 2007 (dále jen „dlouhodobý záměr ČR 2007“), byl tedy naplněn důvod pro zamítnutí žádosti uvedený v ust. § 148 odst. 3 písm. a) školského zákona. Ze systematického zařazení tohoto ust. školského zákona, tedy před bodem týkajícím se splnění personálních, materiálních či finančních předpokladů, vyplývá, že pokud bude žádost příslušným orgánem shledána v nesouladu s dlouhodobými záměry vzdělávání ČR i příslušného kraje, není důvod tuto žádost přezkoumávat i z hlediska dalších podmínek pro vznik nároku na zápis do rejstříku, tedy ani po stránce personální, materiální a finanční. Správní orgán prvního stupně a posléze i žalovaný tak rozhodly v souladu se zákonem. Soud přisvědčuje nstanovisku žalovaného, že žádost žalobkyně není v souladu s dlouhodobým záměrem JMK 2006 ani dlouhodobým záměrem ČR 2007. Soulad či nesoulad žádosti žalobkyně usilující o zápis pedagogicko – psychologické poradny s Dlouhodobýmí záměry ČR či JMK je třeba posuzovat s ohledem na celý integrovaný systém poradenské péče ve školství. Tento systém se skládá ze školských poradenských zařízení – samostatných institucí (pedagogicko – psychologických poraden, speciálně pedagogických center a středisek výchovné péče) a školních poradenských pracovišť (výchovný poradce, školní metodik prevence, školní psycholog a školní speciální pedagog), přičemž jednotlivé subjekty tohoto systému vymezené kompetence pro určitý úsek poradenských služeb, a to dle vyhlášky č. 72/2005 Sb. o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních. Strategie vývoje poradenského systému vychází z porovnání nároků jednotlivých uživatelských skupin obyvatel Jihomoravského kraje, ale zároveň i jeho zájmu na zajištění dostupnosti a vysoké kvality poradenských služeb na celém jeho území. Z Dlouhodobých záměrů ČR 2005 a 2007, stejně jako z Dlouhodobých záměrů JMK 2003, 2006 i 2008 vyplývá, že vývoj integrovaného systému poradenství ve školství již od roku 2001 směřuje k postupnému zavádění a podpoře nových školních poradenských pracovišť ve formě školního psychologa a školního speciálního pedagoga. Na tyto subjekty byly přeneseny v rámci nového vymezení kompetencí některé činnosti poradenské péče, které byly původně vykonávány pedagogicko – psychologickými poradnami. Závěry žalovaného o tom, že se zaváděním školních poradenských pracovišť se bude snižovat zatížení školských poradenských pracovišť (tedy i pedagogicko – psychologických poraden) jsou tak po právu. Dlouhodobý záměr JMK 2006 však svou koncepcí podpory školních poradenských pracovišť směřuje i ke zkvalitňování služeb poskytovaných jednotlivými prracovníky poradenského systému, a to přiblížením poradenských služeb blíže k jejich uživatelům a možnosti řešení aktuálních problémů přímo v jednotlivých školách a třídních kolektivech, za současného kladení důrazu na zvyšování odbornosti jednotlivých pracovníků. Logickým vyústěním situace, kdy postupným obsazováním funkcí školních psychologů či školních speciálních pedagogů dochází k rozšíření počtu pracovníků poradenského systému a zároveň snižujícího se počtu dětí, žáků a studentů v předškolních a školních zařízeních na území Jihomoravského kraje, je konstatování dostatečného počtu školských poradenských zařízení (tedy i pedagogicko – psychologických poraden) a návrh opatření dlouhodobého záměru JMK 2006 týkající se nerozšiřování institucionální sítě poradenských zařízení.

Neopodstatněná je i námitka žalobkyně, že pokud Jihomoravský kraj stanovil jako prioritu Dlouhodobého záměru JMK 2006 nerozšiřování počtu pedagogicko – psychologických poraden, porušil tím zákon, neboť předmětem dlouhodobého záměru mají býr pouze věcné a vzdělávací priority, je nedůvodná. Pravomoc k vydávání dlouhodobých záměrů vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ČR a příslušného kraje stanoví pro Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví § 9 odst. 1 školského zákona resp. pro příslušný krajský úřad § 9 odst. 2 školského zákona. Dle ust. § 9 odst. 3 školského zákona je obsahem dlouhodobého záměru příslušného kraje analýza vzdělávací soustavy v kraji a stanovení na základě předpokládaného demografického vývoje, vývoje na trhu práce a záměrů dalšího rozvoje kraje zejména cílů a úkolů pro jednotlivé oblasti vzdělávání, strukturu vzdělávací nabídky, především strukturu oborů vzdělání, druhů, popřípadě typů škol a školských zařízení a jejich kapacitu a návrh na financování vzdělávání a školských služeb v kraji. Rámcovou strukturu, obsah a postup při zpracování dlouhodobého záměru upravuje dále konkretizuje vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy č. 15/2005 Sb., vydaná na základě zmocnění v ust. § 11 školského zákona. Z toho je zřejmé, že žalobkyní namítané protiprávní ustanovení týkající se nerozšiřování institucionální sítě poradenských zařízení školský zákon či citovaná vyhláška jako obsah dlouhodobého záměru dokonce předpokládá, a to v rámci stanovení struktury nabídky poradenských zařízení a jejich kapacity na základě předpokládaného demografického vývoje, poptávky po poradenských službách a záměrů dalšího rozvoje. Navrhované opatření spočívající v institucionálním nerozšiřování sítě poradenských zařízení pouze reflektuje priority dlouhodobého záměru JMK 2006, kterými byla racionalizace sítě poradenských zařízení při změnách v koordinaci poradenských služeb, preferenci podpory školních poradenských pracovišť a důrazu na dostatek a vysokou odbornost všech poradenských pracovníků. Zařazení takové priority či opatření tak soud shledal důvodným.

Žalobkyně dále namítala, že přijetí Dlouhodobého záměru JMK 2006, který předpokládá nerozšiřování sítě poradenských zařízení, tedy uzavřenost jejich počtu, znamená v důsledku vyloučení jakékoliv hospodářské soutěže na úseku poskytování poradensko – psychologických služeb mládeži. I tato námitka je irelevantní. Podle ust. § 2 odst. 3 školského zákona je vzdělávání (tedy i služby a vzdělávání pedagogicko – psychologických poraden, které doplňují nebo podporují vzdělávání ve školách nebo s ním přímo souvisejí dle ust. § 7 odst. 4 školského zákona), poskytované podle tohoto zákona veřejnou službou. Povinnost zajistit tuto službu školský zákon stanoví veřejnoprávním korporacím. Dle dle ust. § 178 a 179 školského zákona povinnost zajistit pro děti s místem trvalého pobytu na svém území podmínky pro předškolní vzdělávání a plnění povinné školní dochýzky, zatímco kraj je dle ust. § 181 školského zákona povinen zajistit podmínky pro uskutečňování středního a vyššího odborného vzdělávání, vzdělávání dětí, žáků a studentů se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním, dále jazykového, základního uměleckého a zájmového vzdělávání a pro výkon ústavní výchovy. Dle ust. § 177 odst. 2 školského zákona dbá obec či kraj při zajišťování vzdělávání a školských služeb, zejména při zřizování a zrušování škol a školských zařízení, zejména o a) soulad rozvoje vzdělávání a školských služeb se zájmy občanů obce a kraje, s potřebami trhu práce, s demografickým vývojem a rozvojem svého území, b) dostupnost vzdělávání a školských služeb podle místních podmínek. Kraj ke splnění povinností uložených mu školským zákonem zakládá školy či školská zařízení a tyto pak z veřejných rozpočtů financuje. Školský zákon však zároveň umožňuje soukromým subjektům účastnit se na plnění úkolů kraje vyplývajících ze školského zákona, a to za splnění podmínek uvedených v ust. § 147 a 148 cit. zákona tím, že je zapíše do školského rejstříku. Zápisem do školského rejstříku pak právnické osobě, která vykonává činnost školy nebo školského zařízení, vzniká právo poskytovat vzdělání a školské služby a vydávat doklady o vzdělání a zároveň nárok na přidělování finančních prostředků ze státního rozpočtu nebo z rozpočtu územního samosprávného celku za podmínek stanovených školským zákonem. Zvláštní povaha služeb škol a školských zařízení vede k tomu, že zákon stanoví podmínky pro výkon těchto služeb. Jestliže tedy žalovaný zamítl žádost žalobkyně o zápis do školského rejstříku a neumožnil žalobkyni vstup do systému poradenských služeb v souladu se zákonem, nenarušil tím hospodářskou soutěž na úseku poskytování poradensko – psychologických služeb mládeži.

Ze všech těchto důvodů soud žalobu podle ustanovení § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl.

Výrok o nákladech řízení je odůvodněn o ustanovením § 60 odst. 1 s.ř.s., žalobce neměl ve věci úspěch a žalovanému v řízení žádné důvodně vynaložené náklady řízení nevznikly.

Pro úplnost soud uvádí, že k obdobným právním závěrům dospěl senát 11 Ca ve věci sp. zn. 11 Ca 139/2008, přičemž kasační stížnost žalobkyně byla Nejvyšším správním soudem zamítnuta.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat za podmínek uvedených v ustanovení § 102 a následujících s.ř.s. u Městského soudu v Praze kasační stížnost, a to ve lhůtě do dvou týdnů po doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu. Podle ust. § 105 odst.2 s.ř.s. stěžovatel musí být v řízení o kasační stížnosti zastoupen advokátem ; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

V Praze dne 25. února 2011

JUDr. Ivanka Havlíková v.r.

předsedkyně senátu

Za správnost vyhotovení: Lucie Horáková

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru