Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

9 Ca 161/2008 - 108Rozsudek MSPH ze dne 29.06.2011

Prejudikatura
4 As 91/2006 - 76
Oprav. prostředek / ústav. stíž.
9 As 118/2011 (zrušeno + zrušení rozhodnutí spr. orgánu)

přidejte vlastní popisek

9 Ca 161/2008 - 108

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Naděždy Řehákové a soudců Mgr. Martina Kříže a JUDr. Ivanky Havlíkové v právní věci žalobce: Honební společenstvo Tismice, občanské sdružení, se sídlem Tismice, Český Brod, IČ: 46390898, proti žalovanému: Ministerstvo zemědělství, se sídlem Praha 1, Těšnov 17, za účasti této osoby zúčastněné na řízení: Honební společenstvo Tismice I, se sídlem Tismice 14, Český Brod, v řízení o žalobě proti rozhodnutí ministra zemědělství ze dne 19.2.2008 č.j. 5974/2008-10000

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím Ministerstva zemědělství ze dne 1.10.2007, č.j.: 27163/2005-16230, 30371/2005-16230 (dále jen „rozhodnutí správního orgánu I. stupně“) bylo podle ust. § 65 odst. 2 zákona č. 71/1967 Sb., správního řádu (dále jen „správní řád“) změněno rozhodnutí Krajského úřadu Středočeského kraje, odboru životního prostředí a zemědělství ze dne 12.4.2005, č.j.: 17211/144633/2005/OŽP/Kon, kterým bylo podle § 59 odst. 2 správního řádu zamítnuto odvolání žalobce proti rozhodnutí Městského úřadu Český Brod, odboru životního prostředí ze dne 6.10.2004, č.j.: ŽP/8770/04, jímž bylo rozhodnuto podle ust. § 69 odst. 2 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o myslivosti“) s odvoláním na § 19 odst. 1 písm. a) tohoto zákona o zániku žalobce, a to tak, že výrok rozhodnutí Městského úřadu Český Brod, odboru životního prostředí ze dne 6.10.2004, č.j.: ŽP/8770/04 zní: Návrh Honebního společenstva Tismice na uvedení společenstevní honitby Tismice do souladu se zákonem o myslivosti ze dne 16.12.2002 se podle § 69 odst. 1 a 2 ve spojení s § 19 odst. 1 písm. a) zákona o myslivosti zamítá. pokračování
2
9 Ca 161/2008

Rozhodnutím označeným v záhlaví tohoto rozsudku (dále jen „napadené rozhodnutí“) ministr zemědělství zamítl rozklad podaný žalobcem proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně a toto rozhodnutí potvrdil.

Žalobou podanou dne 15.4.2008 u Městského soudu v Praze ve znění jejího upřesnění ze dne 28.7.2008 se žalobce domáhal zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci žalovanému k dalšímu řízení. V žalobě nejprve obšírně popsal průběh správních řízení, která předcházela vydání napadeného rozhodnutí. Uvedl, že žalobci vzniklému dne 17.12.1992 vydal Okresní úřad Kolín dne 25.3.1993, 1.11.1994 a 24.4.1997 pod č.j.: ŽP/1909/92, 1975/94 a č.j.: 11140/97-ŽP rozhodnutí o uznání společenstevní honitby Hubert Tismice s tím, že se jedná o honitbu tvořenou souvislými pozemky, jejichž výměra činí 1966 ha a honitba splňuje předpoklady pro realizaci výkonu práva myslivosti tak, jak je vymezeno v § 2 odst. 1 tehdy platného zákona o myslivosti. Žalobce v prvním pololetí roku 2002 v maximální možné míře aktualizoval seznam svých členů, přičemž při osobním jednání se členy, kteří souhlasili s trvajícím členstvím ve společenství, byli tito informováni o nutnosti svolat ve smyslu novelizovaného zákona o myslivosti transformační valnou hromadu, zvolit zástupce honebního společenstva a přijmout nové stanovy. Dne 3.8.2002 žalobce svolal ve smyslu ust. § 69 zákona o myslivosti transformační valnou hromadu, na které byly přijaty stanovy žalobce a dále byly zvoleny orgány honebního společenstva. Přijetí stanov a volba orgánů honebního společenstva proběhla veřejnou volbou členů honebního společenstva, kteří buď přímo jako vlastníci či jako zmocněnci disponovali k datu konání transformační valné hromady celkem 1282 hlasy. Dne 17.8.2002 žalobce oznámil Okresnímu úřadu Kolín uvedení honitby do souladu se zákonem a podal návrh na registraci. Žalobce je přesvědčen, že uvedenými kroky bylo naplněno ust. § 69 zákona o myslivosti a honitba tak musela zůstat zachována. Okresní úřad však svým rozhodnutím ze dne 13.9.2002, č.j.: 36191/02-ŽP nejprve řízení o registraci žalobce přerušil z důvodu údajné nezákonnosti s poukazem zejména na to, že na jednání valné hromady nemohli být pozváni všichni skuteční vlastníci honebních pozemků, a následně rozhodnutím ze dne 28.11.2002, č.j.: 48924/02-ŽP řízení o registraci žalobce zastavil. Okresní úřad Kolín dle žalobce jednal zmatečně, ve svém rozhodnutí se odvolával na neexistující ustanovení zákona o myslivosti, které opravil až po námitce žalobce, v odůvodnění rozhodnutí namísto žalobce uváděl Honební společenstvo Břežany II a konstatoval nezákonnost transformační valné hromady honebního společenstva, což mu vůbec nepřísluší. Odvolávaje se na ustanovení zákona o myslivosti, zvláště pak na § 20 odst. 1 tohoto zákona, Okresní úřad Kolín tyto sám nerespektoval a zejména porušoval lhůty stanovené zákonem. Žalobce byl pracovníky okresního úřadu i přes jeho námitky neustále nucen jednat a konat tak, jako když tvoří novou honitbu či honební společenstvo. Dne 16.12.2002 tedy podal u Okresního úřadu Kolín návrh na uvedení honitby do souladu se zákonem o myslivosti. Ve věci nebylo vůbec jednáno, a proto dne 27.12.2002 podal u Městského úřadu Český Brod, odboru životního prostředí oznámení o přizpůsobení stanov honebního společenstva ve smyslu § 69 zákona o myslivosti a požádal o zapsání honebního společenstva do rejstříku honebních společenstev. Městský úřad Český Brod, odbor životního prostředí však ve věci žádosti žalobce vůbec nekonal až na ústní jednání zúčastněných stran dne 13.5.2003 a dne 9.6.2003, přičemž při jednáních od žalobce přes jeho námitky požadoval stejně jako pracovníci Okresního úřadu Kolín doklady potřebné k uznání nové honitby a nového honebního společenstva, k čemuž žalobce přistoupil v očekávání, že bude dán průchod právu a jeho práva ve smyslu zákona o myslivosti budou naplněna. Ze strany pracovníků Městského úřadu Český Brod ale došlo v dokumentech žalobce k neoprávněnému vyškrtávání pozemků členů žalobce, kteří rezignovali na své členství v honebním společenstvu po transformační valné hromadě, dále k nedodržování lhůt stanovených pokračování
3
9 Ca 161/2008

příslušným zákonem a k opakovanému požadování dokladů, přestože tyto měl již městský úřad k dispozici a mohl ve věci rozhodnout.

Dne 18.6.2003 Městský úřad Český Brod, odbor životního prostředí na části stávající honitby žalobce protiprávně uznal společenstevní honitbu Honebního společenství Tismice I. Dne 10.12.2003 pak Městský úřad Český Brod, odbor životního prostředí odmítl zapsat žalobce do rejstříku honebních společenstev a dne 6.10.2004 vydal rozhodnutí o zániku žalobce. O odvoláních žalobce proti shora uvedeným rozhodnutím orgánů státní správy rozhodl Krajský úřad Středočeského kraje tak, že je zamítl. Následná odvolání byla šetřena již žalovaným.

V rozhodnutí ze dne 10.7.2007, č.j.: 22162/2005/16230 a č.j.: 22484/2005-16230 žalovaný konstatoval opakované porušení jak správního řádu, tak i zákona o myslivosti, a to jak ze strany Městského úřadu Český Brod, tak i Krajského úřadu Středočeského kraje, a rozhodnutí Krajského úřadu Středočeského kraje (ze dne 5.8.2004 č.j. 10743/17444/03/OŽP/Kon) změnil tak, že rozhodnutí (Městského úřadu Český Brod ze dne 18.6.2003 o uznání společenstevní honitby Tismice I) se zrušuje a věc se vrací k novému projednání a rozhodnutí.

Žalobce dále v podané žalobě konstatoval, že v rozhodnutí ze dne 1.10.2007, č.j.: 27163/2005-16230, 30371/2005-16230 (rozhodnutí správního orgánu I. stupně) se žalovaný odvolává na šetření Krajského úřadu Středočeského kraje a uvádí, že žalobce nepodal žádný návrh na rozhodnutí mimo odvolací řízení, kdy žalovaný vyzval účastníky řízení, aby se do 20.1.2006 vyjádřili k podkladům rozhodnutí, popřípadě navrhli jejich doplnění, přičemž žádnou odezvu na tuto výzvu nezaznamenal, a že žalobce nesdružil dohromady 500 ha souvislých pozemků, a tudíž nesplnil základní podmínku pro uznání, respektive transformaci honitby, jak ukládá § 69 odst. 1 a 2 ve spojení s ust. § 17 odst. 7 a § 19 odst. 1 písm. a) zákona o myslivosti.

Dne 5.11.2007 Městský úřad Český Brod pod č.j.: 17553/07/ŽP/Mysl oznámil žalobci zahájení řízení ve věci návrhu na uznání společenstevní honitby Tismice I.

Žalobce v přesvědčení, že přijetím stanov a volbou orgánů splnil podmínky pro transformaci stávající honitby a honebního společenstva ve smyslu ust. § 69 odst. 1 a 2 zákona o myslivosti, a tudíž nebyl povinen jednat podle ust. § 17 odst. 7 a § 19 odst. 1 písm. a) zákona o myslivosti, jak uvádí žalovaný, neboť tato ustanovení se vztahují k zakládání nových honebních společenstev a nových honiteb, podal proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně rozklad, který však ministr zemědělství zamítl s tím, že žalobce nesdružil ke dni konání transformační valné hromady 500 ha souvislých honebních pozemků a honitba Tismice nedosahovala minimální zákonné výměry. Ve vztahu k této argumentaci správního orgánu žalobce v podané žalobě opětovně poukázal na rozhodnutí Okresního úřadu Kolín ze dne 25.3.1993, 1.11.1994 a 24.4.1997 vydaná pod č.j.: ŽP/1909/92, 1975/94 a č.j.: 11140/97-ŽP o uznání společenstevní honitby Hubert Tismice s tím, že se jedná o honitbu tvořenou souvislými pozemky, jejichž výměra je 1966 ha a honitba splňuje předpoklady pro realizaci výkonu práva myslivosti, tak jak je vymezeno v § 2 odst. 1 tehdy platného zákona o myslivosti, a dále na skutečnost, že dne 3.8.2002 žalobce ve smyslu ust. § 69 zákona o myslivosti svolal valnou hromadu, na které došlo volbou k přijetí stanov a zvolení orgánů honebního společenstva, čímž žalobce splnil podmínky transformace honitby a honebního společenstva ve smyslu zákona o myslivosti. Žalobce má za to, že orgány státní správy na úseku myslivosti nebyly oprávněny požadovat další údaje o honitbě či členech honebního pokračování
4
9 Ca 161/2008

společenstva. Pokud by státní správa zjistila, že honitba porušuje platné zásady pro tvorbu honiteb, měla v rámci správního řízení uvedení honitby do souladu se zákonem dořešit.

Dle názoru žalobce bylo celé správní řízení od prvopočátku vadné a ve svém důsledku jej poškodilo jednak na veřejném právu vykonávat funkci honebního starosty dotčeného honebního společenstva a rovněž i na veřejném právu na nerušený výkon práv honebního společenstva. Orgány státní správy myslivosti na všech úrovních vystupovaly vůči žalobci nezákonně.

Žalovaný navrhl, aby soud žalobu zamítl. Ve vyjádření k žalobě uvedl, že žalobce vznikl registrací dne 17.12.1992 a dne 25.3.1993 mu byla uznána společenstevní honitba Hubert Tismice o celkové výměře 1966 ha. Dne 3.8.2002 se konala tzv. transformační valná hromada žalobce, na jejímž základě bylo dne 17.8.2002 Okresnímu úřadu Kolín oznámeno uvedení honitby a honebního společenstva do souladu se zákonem. Při přezkoumávání oznámení však bylo zjištěno, že návrh nesplňuje zákonem stanovené podmínky (minimální výměra, souvislost členských pozemků), a proto musel být návrh zamítnut. Při zkoumání výměry honebních pozemků, které vlastnili členové žalobce ke dni konání transformační valné hromady, bylo zjištěno, že žalobce zahrnul mezi honební pozemky ve vlastnictví členů i pozemky, které tam zahrnuty být nemohly. Jednalo se např. o pozemky ve vlastnictví obcí, dále pozemky ve spoluvlastnictví, u nichž souhlas s členstvím v honebním společenstvu nebyl podepsán všemi spoluvlastníky, či pozemky osob, které nedaly souhlas se svou účastí na transformaci honitby (zejména Pozemkový fond ČR). Na základě uvedených skutečností po provedeném přepočtu pozemků, jejichž vlastníci nebyli, či de iure ani nemohli být členy žalobce, došel krajský úřad k závěru, že honitbu žalobce ke dni konání transformační valné hromady, respektive po hlasování na této valné hromadě tvořily honební pozemky členů žalobce o celkové výměře 497,2591 ha, které navíc nesplňovaly podmínku souvislosti. Žalovaný příslušné propočty provedl znovu a na základě těchto propočtů, které jsou podrobně rozvedeny v odůvodnění napadeného rozhodnutí, dospěl k závěru, že skutečná celková výměra honebních pozemků ve vlastnictví členů žalobce k okamžiku hlasování na transformační valné hromadě činila 429,2389 ha.

K návrhu, který žalobce učinil vůči bývalému Okresnímu úřadu Kolín dne 17.8.2002, žalovaný poznamenal, že řízení zahájené na jeho základě bylo rozhodnutím okresního úřadu zastaveno, přičemž žalovanému není známo, že by proti tomuto rozhodnutí žalobce brojil zákonným způsobem.

K podání, které žalobce učinil dne 16.12.2002 u Okresního úřadu Kolín ve věci uvedení honitby do souladu se zákonem o myslivosti, a dále k podání, které žalobce učinil dne 27.12.2002 u Městského úřadu Český Brod, žalovaný uvedl, že prvnímu z uvedených návrhů bylo přiděleno č.j. 52298/02 ŽP a druhému návrhu bylo přiděleno č.j. 80/3. O obou návrzích vydal Městský úřad Český Brod rozhodnutí dne 10.12.2003, kterým bylo rozhodnuto o odmítnutí zápisu žalobce do rejstříku honebních společenstev. Po provedení řízení správní orgán vycházel z údajů obsažených ve druhém podání. Toto rozhodnutí však bylo rozhodnutím Krajského úřadu Středočeského kraje, odboru životního prostředí a zemědělství ze dne 1.6.2004, č.j.: 1604-2664/OŽP/04-Ku zrušeno a věc byla vrácena správnímu orgánu k novému projednání a rozhodnutí. Městský úřad Český Brod, odbor životního prostředí a zemědělství následně rozhodnutím ze dne 6.10.2004, č.j.: ŽP/8770/04 rozhodl podle § 69 odst. 2 zákona o myslivosti v návaznosti na § 19 odst. 1 písm. a) téhož zákona, že žalobce zaniká. Odvolání, které žalobce proti tomuto rozhodnutí podal, Krajský úřad Středočeského pokračování
5
9 Ca 161/2008

kraje, odbor životního prostředí a zemědělství rozhodnutím ze dne 12.4.2005, č.j.: 17211/144633/2005/OŽP/Kon zamítl.

Na základě podaného podnětu žalovaný přezkoumal rozhodnutí krajského úřadu, včetně jemu předcházejícího rozhodnutí městského úřadu, a změnil jeho výrok tak, že se mění výrok rozhodnutí Městského úřadu Český Brod, odboru životního prostředí a zemědělství ze dne 6.10.2004, č.j.: ŽP/8770/04, a to tak, že návrh žalobce na uvedení společenstevní honitby do souladu se zákonem o myslivosti se zamítá. V odůvodnění rozhodnutí ministerstvo konstatovalo, že byly podány dva návrhy, o nichž bylo třeba rozhodovat současně (návrh na uvedení honitby do souladu se zákonem a návrh na zápis honebního společenstva do rejstříku honebních společenstev). Rozklad podaný žalobcem proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně ministr zemědělství napadeným rozhodnutím zamítl. V odůvodnění rozhodnutí konstatoval, že k 3.8.2002, kdy se konala transformační valná hromada, honitba Tismice nedosahovala minimální zákonné výměry, a proto žalobce nebyl jako dosavadní držitel honitby vůbec legitimován k podání návrhu na registraci honebního společenstva a jeho zápis do rejstříku honebních společenstev. Žalobce nebyl legitimován ani k podání návrhu na uvedení honitby Tismice do souladu se zákonem o myslivosti. V důsledku toho honitba dnem 31.3.2002 ex lege zanikla.

Ve vztahu k argumentaci žalobce, že ministerstvo šetřilo jeho další odvolání pod č.j. 22162/2005-16230, 22484/2005-16230, žalovaný ve vyjádření k žalobě poznamenal, že se jednalo o jiné správní řízení, a to ve věci uznání společenstevní honitby Tismice I. Rozhodnutí č.j. 22162/2005-16230, 22484/2005-16230 o uznání společenstevní honitby Tismice I., o stanovení minimálních a normovaných stavů zvěře a o zařazení honitby nebo její části do jakostní třídy bylo vydáno dne 10.7.2007 a nabylo právní moci dne 24.7.2007. Toto rozhodnutí nebylo žalobou napadeno.

Honební společenstvo Tismice I jako osoba zúčastněná na řízení žádné vyjádření k věci samé nepodalo.

Městský soud v Praze na základě podané žaloby přezkoumal napadené rozhodnutí, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, a to v mezích žalobcem uplatněných žalobních bodů, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 s.ř.s.). Po provedeném řízení dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná.

Ze správního spisu předloženého soudu žalovaným vyplynuly tyto skutečnosti rozhodné pro posouzení věci:

Rozhodnutím správního orgánu I. stupně bylo podle ust. § 65 odst. 2 správního řádu změněno rozhodnutí Krajského úřadu Středočeského kraje, odboru životního prostředí a zemědělství ze dne 12.4.2005, č.j.: 17211/144633/2005/OŽP/Kon, kterým bylo podle § 59 odst. 2 správního řádu zamítnuto odvolání žalobce proti rozhodnutí Městského úřadu Český Brod, odboru životního prostředí ze dne 6.10.2004, č.j.: ŽP/8770/04, jímž bylo rozhodnuto podle ust. § 69 odst. 2 zákona o myslivosti s odvoláním na § 19 odst. 1 písm. a) tohoto zákona o zániku žalobce, a to tak, že výrok rozhodnutí Městského úřadu Český Brod, odboru životního prostředí ze dne 6.10.2004, č.j.: ŽP/8770/04 zní: Návrh Honebního společenstva Tismice na uvedení společenstevní honitby Tismice do souladu se zákonem o myslivosti ze dne 16.12.2002 se podle § 69 odst. 1 a 2 ve spojení s § 19 odst. 1 písm. a) zákona o myslivosti zamítá. pokračování
6
9 Ca 161/2008

V odůvodnění rozhodnutí žalovaný správní orgán uvedl, že při přezkoumání rozhodnutí Krajského úřadu Středočeského kraje, odboru životního prostředí a zemědělství ze dne 12.4.2005, č.j.: 17211/144633/2005/OŽP/Kon na základě podnětu podepsaného honebním starostou žalobce vyšel z následujících zjištění:

- Dne 23. 12. 2002 byl Okresnímu úřadu Kolín doručen návrh žalobce na uvedení honitby Tismice do souladu se zákonem o myslivosti. Podle tohoto návrhu je celková výměra honitby 1966 ha. - Dne 6.1.2003 předložil žalobce Městskému úřadu Český Brod podklady pro zápis žalobce do rejstříku honebních společenstev ze dne 27. 12. 2002. Z podkladů vyplývá, že dne 3. 8. 2002 se uskutečnila transformační valná hromada, na níž byly přijaty nové stanovy. V průběhu valné hromady bylo navrhováno rozdělení původní honitby na dvě. Protagonisté tohoto řešení (Ing.Ch, M.Č. a p.N) po diskuzi opustili jednání valné hromady. Podle prezenční listiny valné hromady byla původně uváděna celková účast 2354 hlasů, které reprezentovalo celkem 14 osob, z nichž po odchodu tří jmenovaných zbylo jen 1277 hlasů. Součástí návrhu je i seznam členů žalobce (cca 260 fyzických a právnických osob); kteří mají disponovat celkem 1319 hlasy a celkovou výměrou 1228,02 ha honebních pozemků v k.ú. Mrzky, Tismice, Limuzy a Nová Ves, Příšimasy, Hradešín, Vrátkov. Pozemkový fond ČR je uváděn zvlášť se 114,95 ha. Návrh dále obsahuje přílohy označené str. 24 až 189, v nichž jsou uvedeny osoby zřejmě považované za členy žalobce, výměra jejich pozemků a parcelní čísla a katastrální území, v němž tyto pozemky jsou. Prostým součtem údajů v těchto přílohách žalovaný zjistil, že jde celkem o 1023,3332 ha pozemků, z toho je 30,0900 ha pozemků v k.ú. Český Brod. Uvedené katastrální území však nebylo na str. 23 návrhu uvedeno jako součást té části honitby Tismice, která je ve vlastnictví jeho členů. V přílohách na str. 24-189 není dále uveden Pozemkový fond ČR. Návrh je podepsán honebním starostou B.Š. a honebním místostarostou T.Č.(nebyly předloženy souhlasy členů HS Tismice s členstvím v tomto honebním společenstvu - § 19 odst. 5 písm. c) zákona o myslivosti a stanovy ve dvojím vyhotovení, § 19 odst. 6 písm. b) zákona o myslivosti). - Správní řízení bylo městským úřadem několikrát přerušeno, a to převážně z důvodů potřeby doplnění podkladů pro rozhodnutí. Podle protokolu ze dne 7.4.2003 byla městským úřadem převzata jedna složka se souhlasy s mapami. Vzhledem k tomu, že v té době se začalo formovat HS Tismice I, které podalo též žádost o registraci a zapsání do rejstříku honebních společenstev a žádost o uznání honitby, vyvinul městský úřad úsilí k vyjasnění vztahů a k dohodě obou honebních společenstev (např. společná jednání ze dne 28. 2. 2003 a 13. 5. 2003). Při nich byly projednávány zjištěné duplicity členství stejných osob s týmiž pozemky v obou honebních společenstvech, problém výpovědí některých členů žalobce atd. Problémy byly podrobně projednávány zvláště při jednání dne 13. 5. 2003, z něhož byl pořízen protokol, jehož přílohou je seznam osob, ve kterém jsou ručně vpisovány poznámky o tom, kdo a kdy vystoupil z honebního společenství žalobce a je proto členem Honebního společenstva Tismice I a jaké jsou problémy v podpisech souhlasů. Z vývoje situace lze učinit závěr o tom, že obě honební společenstva se nedokázala dohodnout, nicméně Městský úřad Český Brod rozhodnutím ze dne 18.6.2003, proti kterému se žalobce odvolal, uznal společenstevní honitbu Tismice I. - Dne 10.12.2003 vydal městský úřad rozhodnutí č.j.: 52298/02,80/03,881/03/ŽP, kterým odmítl zapsat žalobce do rejstříku honebních společenstev pro nesplnění podmínek ust. § 69 odst. 2 zákona o myslivosti. Toto rozhodnutí odůvodnil městský úřad tím, že žalobce nepředložil přesvědčivé dokumenty o vlastnictví honebních pokračování
7
9 Ca 161/2008

pozemků jeho členy, které by prokázaly možnost jeho existence podle § 19 odst. 1 písm. a) zákona o myslivosti. Dále městský úřad poukázal na jednání ze dne 13.5.2003, při kterém bylo zjištěno, že přípravný výbor HS Tismice I zahrnul pozemky svých členů do honitby oprávněně a předložil aktualizovaný seznam svých členů a jejich souhlasy, které byly doloženy aktuálními výpisy z katastru nemovitostí. Proto také byla honitba Tismice I uznána rozhodnutím městského úřadu ze dne 18.6.2003. - Na základě odvolání žalobce bylo rozhodnutí městského úřadu ze dne 10.12.2003 krajským úřadem zrušeno, a to rozhodnutím ze dne 1.6.2004, č.j.: 1604-2664/0ŽP/04-Ku(45). Zrušovací rozhodnutí je odůvodněno zejména tím, že odkaz na ust. § 28 odst. 1 zákona o myslivosti, kterým se odmítnutí odůvodňovalo, byl chybný, neboť odmítnutí registrace lze provést podle ust. § 20 odst. 4 tohoto zákona, přičemž se to týká pouze nově vznikajícího honebního společenstva. Dále krajský úřad vytýkal městskému úřadu, že jeho rozhodnutí ze dne 10.12.2003 bylo vydáno v podstatě jen proto, že nebyly dodány doklady potřebné k rozhodnutí, přitom ze spisu je patrno, že souhlasy s členstvím doloženy byly, byly uvedeny pozemky ve vlastnictví těchto členů a katastrální území, ve kterých se nacházejí, takže mělo být pouze přezkoumáno, zda jde o souvislé pozemky o výměře 500 ha ve vlastnictví členů. Krajský úřad proto konstatoval, že potřebné doklady byly žalobcem předloženy. - Zásadním podkladem pro následné rozhodnutí městského úřadu ze dne 6.10.2004 bylo ústní jednání ze dne 6.10.2004, při kterém zplnomocněný zástupce žalobce uznal, že pozemky členů žalobce nacházející se v k.ú. Doubravčice, Mrzky, Limuzy, Hradešín a Přišimasy nesplňují podmínku výměry 500 ha souvislých honebních pozemků, pokud budou odečteny neplatné souhlasy obcí vydané před 28.2.2003, nepodepsané souhlasy a souhlasy nepodepsané všemi vlastníky. - Proti rozhodnutí městského úřadu ze dne 6.10.2004 podal žalobce odvolání, ve kterém namítal, že toto rozhodnutí není vůbec odůvodněno odkazem na konkrétní důkazy a jejich vyhodnocení, přičemž podle žalobce nebyly provedeny žádné procesní úkony s výjimkou ústního jednání (6.10.2004), při kterém bylo pouze oznámeno nesplnění podmínky 500 ha souvislých honebních pozemků ve vlastnictví členů žalobce. - Odvolání žalobce bylo zamítnuto a rozhodnutí městského úřadu ze dne 6.10.2004 bylo potvrzeno rozhodnutím krajského úřadu ze dne 12.4.2005. Toto rozhodnutí krajský úřad odůvodnil zejména tím, že zjištění městského úřadu vyjádřené v odůvodnění jeho rozhodnutí ze dne 6.10.2004 je sice stručné, ale výstižné, neboť obsahuje odkaz na zjištění, které bylo učiněno při ústním jednání dne 6.10.2004, při kterém zplnomocněný zástupce žalobce uznal, že členové žalobce nevlastní 500 ha souvislých honebních pozemků. Dále krajský úřad konstatuje, že zákonné podmínky pro transformaci žalobce měly být splněny ke dni konání valné hromady, tj. ke dni 3.8.2002, a proto nelze např. souhlasy vlastníků s členstvím podle ust. § 19 odst. 5 písm. c) dodatečně doplňovat, protože to nebylo projednáno na valné hromadě. Krajský úřad sám pak přezkoumal doklady uvedené v návrhu doručeném městskému úřadu dne 6. 1. 2003, a souhlasy členů s členstvím v honebním společenství žalobce, nazvané „PROHLÁŠENÍ podle § 19 odst. 5 písm. c) zákona o myslivosti ...“ Z těchto dokladů pak zjistil, že: - v seznamu členů žalobce zpracovanému ke dni konání valné hromady jsou zahrnuty neoprávněně obce, osoby, které mají pozemky ve spoluvlastnictví a souhlas s členstvím není podepsán všemi spoluvlastníky, souhlasy mladistvých nebo nesvéprávných bez opatrovníka, osoby, které daly souhlas pokračování
8
9 Ca 161/2008

s členstvím v honebním společenství žalobce v roce 1992, ale pak jej neobnovily a Pozemkový fond ČR, který souhlas s členstvím nedal vůbec; - ke dni 3. 8. 2002 (den konání valné hromady) vlastnili členové honebního společenstva žalobce 497,2591 ha nesouvislých honebních pozemků, z čehož 272,2045 ha se nachází ve zbytkové části původní honitby a 225,0546 ha nesouvislých honebních pozemků bylo přičleněno jiným rozhodnutím městského úřadu k jiné honitbě. Krajský úřad vyřadil z celkově uváděné výměry honebních pozemků členů žalobce pozemky ve správě Pozemkového fondu ČR, pozemky ve vlastnictví obcí, pozemky spoluvlastníků, pokud nedali souhlas všichni, pozemky nezletilých nebo nesvéprávných, pozemky zemřelých, pokud nebylo projednáno dědictví, anebo zmocnění bylo neurčité; - souvislost honebních pozemků byla přezkoumána podle katastrálních map a bylo zjištěno, že souvislost je přerušena honebními pozemky ve správě Pozemkového fondu ČR a honebními pozemky vlastníků, kteří se nestali nebo nejsou členy žalobce.

V závěru odůvodnění rozhodnutí ze dne 12.4.2005 krajský úřad konstatoval, že žalobce i přes výzvy městského úřadu nikdy do důsledku nesplnil požadavky na dokladování vlastnictví honebních pozemků členy žalobce, dále, ač vyzván, nereagoval na skutečnost, že z valné hromady konané dne 3.8.2002 odešli vlastníci honebních pozemků s vahou 1096 hlasů, kteří měli zájem na založení vlastního honebního společenstva a na uznání nové společenstevní honitby, a přesto podal návrh na uznání honitby ze dne 23. 12. 2002 v původní výměře a bez ohledu na vlastnické vztahy a oprávněný zájem jiných vlastníků založit vlastní honební společenstvo. Nakonec krajský úřad vytkl městskému úřadu, že s ohledem na neodstranitelné vady podání měl nekompromisně zamítnout návrhy žalobce, aby mohla být sjednána případná náprava spočívající v tom, že by se založilo honební společenstvo znovu a podal by se nový návrh na uznání honitby s aktualizovanými a pravdivými údaji.

Žalovaný správní orgán poté připomenul, že prioritou zákona o myslivosti nebyla změna dosavadních honiteb, resp. jejich rozmnožování rozdělováním, ale jejich uvedení do souladu se zákonem o myslivosti a narovnání případných nesrovnalostí vzniklých v dříve uznaných honitbách. Zásadní změnou oproti původní právní úpravě byla skutečnost, že honební společenstvo mohou založit a být jeho členy jen vlastníci nebo spoluvlastníci honebních pozemků, pokud tyto pozemky tvoři minimální výměru 500 ha a splňují další podmínky vyplývající z § 17 - 20 zákona o myslivosti. S ohledem na tuto zásadní změnu dosavadních podmínek vzniku a existence honebního společenstva uznává žalovaný právo vlastníků honebních pozemků rozhodnout se svobodně o případné změně členství v honebním společenstvu, pokud k tomu došlo ukončením členství před tzv. transformační valnou hromadou honebního společenstva vzniklého podle dosavadních předpisů (§ 69 odst. 2 zákona o myslivosti), jehož členy byli doposud a pokud tomuto honebnímu společenstvu před touto valnou hromadou písemně oznámili ukončení svého členství. To proto, že transformující se honební společenstvo mělo právo znát podmínky, za kterých může trvat podle nové právní úpravy a dále jaká bude celková výměra společenstevní honitby v jeho držení a v jakých hranicích tato honitba bude s ohledem na případné změny. Pokud nedošlo k ukončení členství popsaným způsobem, členství v honebním společenstvu sice mohlo zaniknout, jak upravuje § 26 odst. 3 zákona o myslivosti, ale honební pozemky ve vlastnictví vystoupivšího člena zůstávají ve stávající honitbě a získávají statut přičleněných pozemků; z ust. § 26 odst. 4 zákona o myslivosti pak vyplývá právo toho, kdo ukončil členství, na vypořádací podíl, ale nikoliv na vynětí jeho pozemků z honitby a jejich převedení do honitby jiné. Z povahy pokračování
9
9 Ca 161/2008

členství v honebním společenstvu upraveného zákonem o myslivosti také plyne, že s ohledem na způsob hlasování (§ 22 odst. 3 zákona o myslivosti) nemůže být členství jedné a téže osoby ve více honebních společenstev s jedním a týmž honebním pozemkem možné; v takovém případě platí to členství, k němuž byl dán dřívější souhlas. V případě uvádění honitby do souladu se zákonem o myslivosti podle § 69 odst. 1 tohoto zákona je samozřejmé, že honitba musela splňovat podmínky ust. § 17 a 18 zákona o myslivosti a honební společenstvo muselo splnit podmínky uvedené v ust. § 19 a 20 téhož zákona. Obecným požadavkem na každé správní rozhodnutí je, aby vycházelo ze spolehlivě zjištěného stavu věci, aby byl zjištěn přesně a úplně skutečný stav věci a za tím účelem byly opatřeny potřebné podklady pro rozhodnutí (ust. § 3 odst. 4, § 32 odst. 1 a § 46 správního řádu). Rozhodování o uvedení společenstevní honitby do souladu se zákonem o myslivosti musí být současně doprovázeno registrací honebního společenstva podle § 20 odst. 2 zákona o myslivosti, neboť honební společenstva založená podle § 2 odst. 2 písm. c) zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, tedy za účinnosti dříve platného zákona č. 23/1962 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů, byla bývalými okresními úřady pouze evidována. Dále musí být honební společenstva zapsána do rejstříku honebních společenstev podle § 28 tohoto právního předpisu. Z výše uvedeného vyplývá, že otázka oprávněnosti registrace honebního společenstva podle ust. § 20 zákona o myslivosti je úzce spjata s podmínkami jeho založení uvedenými v ust. § 19 téhož zákona. Základní podmínkou je pak vlastnictví souvislých honebních pozemků, které tvoří honitbu o minimální výměře 500 ha, členy honebního společenstva. Při aplikaci shora uvedených právních názorů na honitbu žalobce a na celý průběh správního řízení lze dle žalovaného konstatovat následující:

- Ve věci uvedení společenstevní honitby Tismice do souladu se zákonem o myslivosti, ohledně níž byl podán návrh dne 23. 12. 2002, nebylo vůbec rozhodováno, i když kolize zájmů žalobce a HS Tismice I byla v tomto správním řízení řešena za účasti obou subjektů. Městským úřadem měl být zamítnut návrh na uvedení společenstevní honitby Tismice do souladu se zákonem o myslivosti s odůvodněním, že její držitel nesplnil podmínky pro transformaci této honitby a registraci honebního společenstva. - Souhlasy s členstvím v honebním společenstvu žalobce jsou podle kopií „Prohlášení“ z července 2002, transformační valná hromada žalobce se konala dne 3. 8. 2002 a na této valné hromadě došlo k tomu, že tři, resp. čtyři členové HS s vahou 1096 hlasů, kteří navrhovali rozdělení honitby Tismice, odešli. - Ze spisu (ani z toho, který se týká HS Tismice I) není patrná původní výměra honitby Tismice (která byla uznána v roce 1992), pokud touto výměrou není údaj uváděný v návrhu na uvedení honitby Tismice do souladu se zákonem ze dne 23. 12.2002 (1966 ha), a není též patrný celkový rozsah členské základny HS Tismice před 1.7.2002, kdy nabyl účinnosti zákon o myslivosti. Je pravdou, že některá prohlášení nenesou podpisy všech spoluvlastníků, v některých případech chybí zmocnění k zastupování na ustavující valné hromadě, je v nich škrtáno, takže jsou do určité míry málo přehledná ve vztahu k seznamům členů HS Tismice, které jsou roztříděny podle katastrálních území (k.ú. Tismice, k.ú.Mrzky, k.ú.Limuzy, k.ú. Doubravčice, k.ú.Vrátkov, k.ú. Přišimasy, k.ú. Roztoklaty, k.ú. Nová Ves II a k.ú. Hradešín). Jestliže zákon o myslivosti požaduje, aby součástí návrhu na registraci honebního společenstva byl seznam členů honebního společenstva a souhlasy vlastníků honebních pozemků, je jasné, že tyto dokumenty musí spolu korespondovat a musí být natolik průkazné, aby z nich bylo možno jednoznačně dovodit, zda výměra souvislých honebních pozemků splňuje podmínky ust. § 17 odst. 7 ve vztahu k § 19 odst. 1 písm. a) zákona o myslivosti. Pokud by byly důvodné pochybnosti o vlastnictví honebních pozemků, je legitimní požadavek na výpis z katastru nemovitostí. pokračování
10
9 Ca 161/2008

- Krajský úřad zjistil, že členové žalobce vlastní celkem 497,2591 ha nesouvislých honebních pozemků. Uvádí, že souvislost těchto pozemků je přerušena pozemky ve správě Pozemkového fondu ČR a honebními pozemky ve vlastnictví osob, které se nestaly nebo nejsou členy žalobce. Do výměry honebních pozemků navrhované žalobci krajský úřad tedy nezapočetl pozemky: a) Pozemkového fondu ČR (115,9516 ha), b) pozemky obcí s odkazem zákon č.128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění platném do 28. 2.2003, c) vlastníků, kteří se nestali členy HS Tismice, d) vlastníků a spoluvlastníků, kteří všichni nevydali do dne konání valné hromady souhlas s členstvím nebo byli nezletilí nebo nesvéprávní, nebo kteří zemřeli, anebo kteří dali neurčité zmocnění. Krajský úřad však nezanechal ve spise podklady, jak k takto přesnému zjištění došel. Proto žalovaný přezkoumal jednotlivá Prohlášení (resp. kopie, které měl k dispozici) a seznamy členů podle jednotlivých katastrálních území, odečetl osoby, které nepodepsaly prohlášení, resp. ty, které podepsaly přihlášku do honebního společenství žalobce v roce 1992, ale nevyjádřily svůj souhlas se vstupem do nového HS Tismice v rámci uvedení tohoto HS do souladu se zákonem o myslivosti, dále odečetl osoby, které nejsou vlastníky uváděných honebních pozemků, rovněž byly odečteny honební pozemky, jejichž vlastníci, resp. spoluvlastníci dali souhlas se členstvím v honebním společenství žalobce, ačkoliv mají minimální spoluvlastnický podíl (méně než ½), dále byly odečteny honební pozemky osob, které ukončily členství v honebním společenství žalobce zasláním písemných výpovědí, dále byly odečteny honební pozemky osob, které zpochybňují svůj podpis na prohlášení a naposledy byly odečteny honební pozemky v k.ú. Limuzy o celkové výměře 71,3 ha ve vlastnictví S.B., který dne 3.5.1996 zmocnil Ing. Z.B. k tomu, aby jej zastupoval ve věcech týkajících se jeho majetku v Limuzích č.p. 5 a s restitučními nároky týkajícími se tohoto majetku. Ing B. prohlášení podepsal za S.B., ze zmocněni však nevyplývá jednoznačné pověření k zastupování ve věcech netýkajících se restitucí, tedy např. souhlas se členstvím v honebním společenství žalobce. Po těchto odpočtech žalovaný zjistil, že na katastrální území: - Tismice se vztahují souhlasy z července 2002 celkem u 49 osob, které vlastní celkem 48,1613 ha honebních pozemků (odečteny např. souhlasy osob, které zaslaly žalobci oznámení o ukončení členství: K.V., S.F., S.A., P.J., W.D., Č.J., L.D., K.A.a V.M, odečteny honební pozemky vedené v prohlášení u Obce Tismice, neboť podle
2výpisu z KN, LV č. 722, Obec Tismice vlastní v k.ú. Tismice pouze 469 m honebních pozemků, ostatní je nehonební plocha), - Mrzky se vztahují souhlasy z července 2002 celkem u 36 osob, které vlastní celkem 54,7093 ha honebních pozemků (odečteny např. souhlasy osob, které zaslaly žalobci oznámení o ukončení členství: K.P., S.F., S.A, dále např. odečteny honební pozemky pana F.V., který zpochybňuje svůj podpis na prohlášení, dále byly odečteny honební pozemky vedené v seznamu členů u pana L.B. a paní R.B., bytem P., kteří vlastnoručně nepodepsali prohlášení a předmětné honební pozemky prodali v roce 2002), - Limuzy se vztahují souhlasy z července 2002 celkem u 13 osob, které vlastní celkem 62, 5221 ha honebních pozemků (odečteny např. souhlasy osob, které zaslaly žalobci oznámení o ukončení členství, tj. V.D a J.S., dále odečteny např. 71 ,3 ha S.B.), - Doubravčice se vztahují souhlasy z července 2002 celkem u 37 osob, které vlastní celkem 18, 93 ha honebních pozemků (odečteny např. souhlasy osob, které zaslaly žalobci oznámení o ukončení členství, tj.: S.A., H.R.a S.F., dále odečteny např. honební pozemky osob, které zpochybňují svůj podpis na prohlášení, např. Š.Š., G.Š.), pokračování
11
9 Ca 161/2008

- Vrátkov se vztahují souhlasy z července 2002 celkem u 35 osob, které vlastní celkem 29,0233 ha honebních pozemků (odečteny např. souhlasy osob, které zaslaly žalobci oznámení o ukončení členství, tj. V.K., H.M., Š.B., L.D. a K.M., dále odečteny např. honební pozemky osob, které zpochybňují svůj podpis na prohlášení, tj. M.H., M.H.), - Přišimasy se vztahují souhlasy z července 2002 celkem u 60 osob, které vlastní celkem 180,4663 ha honebních pozemků (odečteny např. souhlasy osob, které zaslaly žalobci oznámení o ukončení členství, tj. Č.B., J.J., B.V., L.A, J.Z., K.H., S.J., K.E. a K.L., dále odečteny honební pozemky osob, které zpochybňují svůj podpis na prohlášení, např. J.T., L.B., A.H., dále odečteny osoby, které zemřely, tedy nemohly prohlášení podepsat, tj. F.U., M.CH.), - Roztoklaty se vztahují souhlasy z července 2002 celkem u 4 osob, které vlastní celkem 3,63 ha honebních pozemků, - Nová Ves II se vztahují souhlasy z července 2002 celkem u 8 osob, které vlastní celkem cca 18,51 ha honebních pozemků (odečteny honební pozemky V.D. bytem L. a V.D., bytem L., kteří prohlášení nepodepsali, dále odečteny honební pozemky J.P., který odešel z transformační valné hromady a nepodepsal plnou moc k zastupování na této valné hromadě), - Hradešín se vztahují souhlasy z července 2002 celkem u 6 osob, které vlastní, celkem 13,2866 ha honebních pozemků (odečteny honební pozemky ve vlastnictví Církve - Katolického kostela Hradešín, tento vlastník ukončil své členství v honebním společenství žalobce, dále odečteny honební pozemky L.Š., neboť chybí podpis spoluvlastníka).

Celkem se tedy jedná o 429,2389 ha honebních pozemků vlastníků honebních pozemků, kteří v červenci 2002 souhlasili se vstupem do honebního společenství žalobce; někteří vlastníci jsou v seznamech uváděni vícekrát, protože vlastní pozemky ve více katastrálních územích (nejde o duplicitu). Do této celkové výměry nejsou započteny pozemky ve správě Pozemkového fondu ČR, pozemky osob, které se přihlásily do HS Tismice v roce 1992, ale v roce 2002 souhlas nevydaly, resp. nebyl po nich požadován. Nejsou tam započteny ani pozemky obce Český Brod a obce Mrzky, které nedaly též souhlas s členstvím v honebním společenství žalobce. V některých případech byly výměry uváděné na seznamech, resp. v jednotlivých prohlášeních, opraveny podle skutečného stavu. V honebních pozemcích žalobce jsou zahrnuty i pozemky v k.ú. Doubravčice a Roztoklaty, celkem 22,56 ha. V návrhu žalobce tato katastrální území nejsou uváděna. Žalovaný nezjistil, že by souhlas s členstvím daly nezletilé osoby nebo osoby nesvéprávné. V případě, kdy nebyl dán souhlas všech spoluvlastníků, žalovaný upozornil na ust. § 139 odst. 1 a 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, ze kterého vyplývá, že z právních úkonů týkajících se společné věci jsou oprávněni a povinni všichni spoluvlastníci společně a nerozdílně. O hospodaření se společnou věcí rozhodují spoluvlastníci většinou počítanou podle velikosti podílů. Pokud jde o pozemky ve vlastnictví obcí, které vydaly souhlas s členstvím ve společenství žalobce v červenci 2002, žalovaný uvedl, že je sice pravdou, že tento souhlas byl v době jeho vydání neplatný, ale na základě novely zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, mohly obce vstupovat do honebních společenstev s účinností od 1.3.2003. Pokud tyto tři obce nevzaly svůj souhlas z července 2002 zpět, došlo podle názoru žalovaného ke konvalidaci dříve uděleného souhlasu těchto obcí, resp. nic nebránilo správním orgánům v tom, aby si u příslušných obecních úřadů zjistily jejich stanovisko, anebo aby výslovně upozornily žalobce na nutnost dříve udělený souhlas obcí verifikovat; obdobné se týká i Stanislava Bora (viz shora). Žalovaný konstatoval, že šlo o aplikaci zcela nového zákona o myslivosti, jehož podmínky bylo nutno realizovat v poměrně krátkém čase, a proto tu měla pokračování
12
9 Ca 161/2008

být i výraznější právní pomoc ze strany správních orgánů. Dále uvedl, že pokud jsou shora uváděny osoby, které ukončily členství u žalobce po ustavující valné hromadě, je vycházeno z kopií podacích lístků založených ve spise týkajícím se HS Tismice I, podle nichž tyto osoby adresovaly nějakou zásilku (bylo zjištěno, že šlo o oznámení o ukončení členství - všechna podání jsou po datu 3. 8. 2002). V těchto případech je sice ukončení členství možné, pozemky však nelze započítávat jako pozemky členské žalobci. Nicméně i po takto provedeném ukončení členství zůstávalo v honitbě Tismice 429,2389 ha honebních pozemků ve vlastnictví jeho členů. Z mapových podkladů pak lze zjistit i nesouvislost těchto honebních pozemků. Žalobce tak v rámci uvedení společenstevní honitby Tismice do souladu se zákonem o myslivosti nesplnil základní podmínku pro uznání, resp. transformaci honitby, jak ukládá § 69 odst. 1 a 2 ve spojení s § 17 odst. 7 a § 19 odst. 1 písm. a) zákona o myslivosti, tj. nesdružil dohromady 500 ha souvislých honebních pozemků. Lze tak potvrdit i vyjádření zástupce žalobce, které vyplývá z protokolu z ústního jednání v kanceláři Městského úřadu Český Brod ze dne 6.10.2004, že po odečtení neplatných souhlasů žalobce nesplňuje základní podmínku 500 ha souvislých honebních pozemků.

Proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně podal žalobce rozklad, ve kterém namítl, že nepovažoval za nutné podávat návrhy k doplnění či vyjádření k podkladům rozhodnutí, neboť z postupu správních orgánů byla zřejmá jejich protizákonnost, což ve svém rozhodnutí konstatoval rovněž i žalovaný. Žalobce proto považoval odvolání za dostačující nástroj k nápravě věci. Uvedl, že se opakovaně snažil s představiteli zakládajícími HS Tismice I domluvit na rozdělení honitby a v tomto smyslu jim bylo navrženo několik variant řešení, žádné z nich však nebylo akceptováno. Představitelé HS Tismice I vystupovali vůči žalobci ultimativně, hájíce pouze své sobecké zájmy o čemž svědčí i jejich odchod z transformační schůze žalobce dne 3.8.2002 poté, co zjistili, že vzhledem k množství dispozičních hlasů nejsou schopni prosadit návrh na zrušení honitby. Žalobce má s ohledem na ustanovení zákona o myslivosti a nálezy Ústavního soudu ze dne 13.12.2006 a 6.3.2007 za to, že svým jednáním (přijetím stanov a volbou orgánů) splnil podmínky pro transformaci stávající honitby ve smyslu § 69 odst. 1 a 2 zákona o myslivosti, a tudíž nebyl povinen jednat podle § 17 odst. 7 zákona o myslivosti a ust. a § 19 odst. 1 písm. a) zákona o myslivosti. Namítl, že § 17 odst. 7 zákona o myslivosti vůbec neexistuje a § 19 odst. 1 písm. a) zákona o myslivosti se vztahuje k zakládání nových honebních společenstev. Z postupu orgánů státní správy je podle žalobce zřejmá až úporná snaha směřující k zvýhodnění jednoho účastníka řízení na úkor druhého, vedoucí až k protizákonnému zrušení žalobce. V průběhu řízení došlo k porušení § 3 správního řádu v neprospěch žalobce, což konstatoval i žalovaný v odůvodnění rozhodnutí o zamítnutí uvedení společenstevní honitby žalobce do souladu se zákonem. Dále ze strany správních orgánů došlo k neoprávněnému vyškrtávání pozemků členů žalobce, kteří rezignovali na své členství po transformační valné hromadě. Odbor životního prostředí Městského úřadu Český Brodu v rozporu se zákonem několikrát přerušil řízení, nedodržoval lhůty stanovené mu příslušným zákonem a požadoval po žalobci opětovně doklady, přestože tyto již měl k dispozici a mohl na jejich podkladě rozhodnout. Žalovaný se mimo jiné opírá o zápis z jednání na Městském úřadu Český Brod se zmocněncem žalobce M.Š., kde bylo potvrzeno nesplnění základní podmínky souvislosti 500 ha honebních pozemků. Žalobce v této souvislosti v rozkladu namítl, že z podrobného prostudování zápisu je zřejmé, že se jedná o jednání týkající se částí honitby stávajícího HS Tismice, kde vznikla protiprávně honitba HS Tismice I. Žádný správní orgán dle žalobce nenapadlo řešit skutečnost, že v obecné rovině rezignovaly na svoji ústavní povinnost zakotvenou v čl. 7 Ústavy, tj. povinnost zabezpečit realizaci myslivosti a práva myslivosti směřující k ochraně a chovu zvěře. Tato činnost je jednáním správních orgánů na části honitby žalobce znemožněna téměř 5 let, přestože zde před r. 2003 došlo k úspěšnému chovatelskému záměru spočívajícímu v pokračování
13
9 Ca 161/2008

opakovaném vypouštění a revitalizaci ohroženého druhu zvěře (koroptve polní) do volné přírody.

Ministr zemědělství napadeným rozhodnutím zamítl rozklad podaný žalobcem proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně a toto rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění napadeného rozhodnutí uvedl, že rozhodnutí správního orgánu I. stupně a jemu předcházející řízení bylo přezkoumáno na základě správního spisu a shledáno věcně správným. Orgán rozhodující o rozkladu vyslovil souhlas s právními závěry prvostupňového rozhodnutí, jakož i s aplikací a výkladem všech zákonných ustanovení, podle kterých žalovaný rozhodné skutečnosti posoudil. Žalobcova námitka údajné nezákonnosti předchozích rozhodnutí, která nebyla blíže specifikována, nebyla shledána důvodnou s tím, že žalobce v rozkladu neuvedl žádné rozhodné skutečnosti, které by vyvracely závěr, že nesplnil podmínky pro transformaci honitby Tismice, neboť ke dni konání transformační valné hromady nesdružil alespoň 500 ha souvislých honebních pozemků, které by byly ve vlastnictví jeho členů a tito členové by udělili souhlas s členstvím v transformovaném společenství žalobce. V této souvislosti ministr zemědělství označil za správný závěr žalovaného, že vlastníci honebních pozemků, kteří byli do 1.7.2002 členy původního HS Tismice, měli právo do konání transformační valné hromady, nejpozději pak na této valné hromadě, projevit svou vůli a nevstoupit do transformovaného honebního společenstva Tismice.

Orgán rozhodující o rozkladu dále konstatoval, že žalobce se domáhal registrace podle § 69 odst. 1, 2 zákona o myslivosti. Podle uvedeného přechodného ustanovení zákona o myslivosti zůstávají zachovány honitby uznané podle dosavadních předpisů. Pokud honitba nebo obora uznaná podle dosavadních předpisů dosahuje zákonné výměry podle tohoto zákona, ale nesplňuje ostatní požadavky na tvorbu honitby, je osoba, které byla honitba uznána podle dosavadních předpisů, povinna podat do 31. prosince 2002 orgánu státní správy myslivosti návrh na uvedení honitby do souladu s tímto zákonem, jinak honitba zaniká k 31.březnu 2003. Vzhledem k tomu, že ke dni 3.8.2002, kdy se konala transformační valná hromada, honitba Tismice nedosahovala minimální zákonné výměry, žalobce jako dosavadní držitel honitby nebyl vůbec legitimován k podání návrhu na registraci honebního společenstva a jeho zápis do rejstříku honebních společenstev a rovněž nebyl legitimován k podání návrhu na uvedení honitby Tismice do souladu s zákonem o myslivosti. Honitba Tismice tak dnem 31.3.2003 ex lege zanikla.

Za zcela správný a důvodný označil ministr zemědělství požadavek ve věci rozhodujících správních orgánů na specifikaci honebních pozemků ve vlastnictví členů honebního společenstva, jakož i na předložení seznamu vlastníků podle § 19 odst. 5 písm. a) zákona o myslivosti a souhlasu vlastníků honebních pozemků s členstvím v honebním společenstvu podle § 19 odst. 5 písm. c) zákona o myslivosti. Jedině tímto postupem by mohlo dojít k uvedení honitby vzniklé podle dřívější právní úpravy do souladu se zákonem o myslivosti. Správní orgány pak byly povinny přezkoumat, zda ke dni konání transformační valné hromady byli členy žalobce vlastníci alespoň 500 ha souvislých honebních pozemků.

Ministr zemědělství uzavřel, že z obsahu správního spisu nelze učinit závěr, že by žalobce splnil zákonné podmínky pro uznání honitby, resp. pro její uvedení do souladu se zákonem o myslivosti. Správní orgány mu přitom poskytly dostatečný časový prostor k doložení zákonných podmínek a k doplnění potřebných listin. V daném případě tak správní orgány postupovaly v řízení v součinnosti s žalobcem, jak jim ukládá ust. § 3 odst. 2 správního řádu, neboť jej opakovaně vyzývaly k odstranění nedostatků. Po přezkoumání předložených listin pak dospěly k závěru, že žalobce zákonné podmínky pro registraci pokračování
14
9 Ca 161/2008

honebního společenstva nesplnil. K témuž závěru dospělo i ministerstvo, které opětovně věc přezkoumalo v celém rozsahu a posoudilo všechny listiny, které jsou obsahem správního spisu, přitom nezjistilo nic zásadního, co by mohlo vést k přehodnocení závěrů správních orgánů, které ve věci již rozhodly.

V posuzované věci vyšel soud z následující právní úpravy:

Podle § 17 odst. 1 zákona o myslivosti, ve znění účinném k datu vydání napadeného rozhodnutí, lze myslivost provozovat jen v rámci uznané honitby.

Podle § 17 odst. 2 zákona o myslivosti je honitba tvořena souvislými honebními pozemky. Orgán státní správy myslivosti z důvodů bezpečnostních nebo vojenských nebo zájmu vlastníka prohlásí za nehonební pozemky i jiné pozemky než pozemky uvedené v § 2 písm. e), a to buď z vlastního podnětu nebo na návrh vlastníka.

Podle § 17 odst. 5 zákona o myslivosti honební pozemky tvořící honitbu musí spolu souviset. I pozemky jinak vyhovující pojmu souvislosti však nelze začlenit do jedné honitby, pokud tvoří překážku pohybu zvěře nebo jsou pro ni nebezpečím, například dálnice, silnice dálničního typu, přehrady a letiště se zpevněnou plochou.

Podle § 17 odst. 7 zákona o myslivosti minimální výměra honitby se stanoví pro oboru 50 ha, pro ostatní honitby 500 ha.

Podle § 19 odst. 1 zákona o myslivosti je honební společenstvo právnickou osobou založenou podle tohoto zákona, a) jehož členy mohou být pouze vlastníci nebo spoluvlastníci (dále jen "vlastník") souvislých honebních pozemků, jejichž výměra v součtu dosahuje výměry požadované tímto zákonem pro vznik společenstevní honitby, a b) která zajišťuje sama výkon práva myslivosti, anebo společenstevní honitbu pronajme podle tohoto zákona.

Podle § 20 odst. 3 zákona o myslivosti honební společenstvo vzniká dnem registrace. Ke stejnému dni zapíše orgán státní správy myslivosti honební společenstvo do rejstříku honebních společenstev. Vznik honebního společenstva, jeho název a sídlo oznámí orgán státní správy myslivosti do 7 dnů ode dne registrace Českému statistickému úřadu.

Podle § 20 odst. 4 písm. a/ zákona o myslivosti orgán státní správy myslivosti odmítne zapsat honební společenstvo do rejstříku a uznat společenstevní honitbu, jestliže celková výměra honebních pozemků ve vlastnictví osob uvedených v seznamu členů nedosahuje výměry stanovené tímto zákonem pro vznik společenstevní honitby.

Podle § 69 odst. 1 zákona o myslivosti honitby a obory uznané podle dosavadních předpisů zůstávají zachovány; to platí i pro obory o výměře nižší než 50 ha a samostatné bažantnice uznané podle dosavadních předpisů, které se stávají honitbami podle tohoto zákona, i když nedosahují výměry 500 ha. Pokud honitba nebo obora uznaná podle dosavadních předpisů dosahuje zákonné výměry podle tohoto zákona, ale nesplňuje ostatní požadavky na tvorbu honitby, je osoba, které byla honitba uznána podle dosavadních předpisů, povinna podat do 31. prosince 2002 orgánu státní správy myslivosti návrh na uvedení honitby do souladu s tímto zákonem, jinak honitba zaniká k 31. březnu 2003. pokračování
15
9 Ca 161/2008

Podle § 69 odst. 2 zákona o myslivosti právní povaha honebních společenstev vzniklých podle dosavadních předpisů se řídí ustanoveními tohoto zákona ode dne jeho účinnosti. Honební společenstvo přijme stanovy, popřípadě je přizpůsobí úpravě podle tohoto zákona a zvolí orgány nejpozději do 9 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona, jinak honební společenstvo a společenstevní honitba zanikají. Po zániku honebního společenstva se provede likvidace.

Soud o věci uvážil takto:

Nelze přisvědčit námitce žalobce, že podmínky pro transformaci stávající honitby a honebního společenstva ve smyslu ust. § 69 odst. 1 a 2 zákona o myslivosti splnil přijetím stanov a volbou orgánů na valné hromadě konané dne 3.8.2002, a že orgány státní správy vzhledem k této skutečnosti nebyly oprávněny na žalobci požadovat další údaje týkající se honitby či členů honebního společenstva.

Z výše citovaných přechodných ustanovení zákona o myslivosti (§ 69 odst. 1 a 2) vyplývá, že stávající honební společenstva, tj. honební společenstva vzniklá přede dnem účinnosti zákona o myslivosti (tj. před 1.7.2002) nezanikají, nýbrž zůstávají zachována a nejedná-li se o oboru nebo samostatnou bažantnici, pak musí splňovat podmínku výměry honitby 500 ha. Právní povaha honebního společenstva se řídí zákonem o myslivosti ode dne jeho účinnosti, přičemž právní povahou je nutno rozumět existenci, změnu a zánik stávajících honebních společenstev. Stávajícímu honebnímu společenstvu je uložena povinnost přijmout stanovy, popř. je přizpůsobit zákonu o myslivosti do 31. 3. 2003, jinak přímo ze zákona bez dalšího zanikají. Z uvedených přechodných ustanovení tedy vyplývá jednak povinnost honebního společenstva uvést do souladu své orgány a rovněž nezbytnost dodržet základní výměru honitby v rozsahu 500 ha, a to k 31. 3. 2003 (shodně viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19.6.2008 č.j. 4 As 91/2006 – 76).

Žalobce po konání transformační valné hromady podal dne 16.12.2002 u Okresního úřadu Kolín návrh na uvedení své honitby do souladu se zákonem, čímž bylo zahájení správní řízení o tomto návrhu. Bylo povinností správního orgánu v tomto řízení přezkoumat, zda žalobce jakožto honební společenstvo vzniklé přede dnem účinnosti zákona o myslivosti do 9 měsíců od tohoto data přijal stanovy, popř. je přizpůsobil nové úpravě zakotvené v zákoně o myslivosti a současně posoudit, zda honitba žalobce skutečně dosahovala 500 ha. Správní orgán tedy mohl a měl zkoumat, zda údaje, které žalobce v žádosti o uvedení jeho honitby do souladu se zákonem uvedl, jsou prokázány, a v případě negativního rozhodnutí bylo jeho povinností uvést, v čem spočívá nesoulad honitby žalobce se zákonem. Tuto povinnosti správní orgán v projednávané věci splnil.

Jak konstatoval Nejvyšší správní soud v již zmíněném rozsudku ze dne 19.6.2008 č.j. 4 As 91/2006 – 76, judikatura správních soudů dospěla k závěru, že návrh na uvedení honitby do souladu se zákonem není pouhým oznámením o tom, že honitba zůstává zachována. Splnění zákonných podmínek je správní orgán povinen přezkoumat v rámci správního řízení a návrh podle ustanovení § 69 odst. 1 zákona o myslivosti je nutno chápat jako návrh účastníka na zahájení řízení podle § 18 správního řádu. Ostatními požadavky na tvorbu honitby kromě její výměry (§ 17 odst. 7, dříve § 17 odst. 6 zákona o myslivosti) jsou požadavky uvedené v ustanovení § 17 odst. 1 – 6 zákona o myslivosti. Nejvyšší správní soud se rovněž ztotožnil se závěrem obsaženým v rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové, pobočka Pardubice, ze dne 29. 7. 2004, č. j. 52 Ca 51/2003 – 51, publikovaným pod č. 662/2005 Sb. NSS, podle kterého orgány státní správy myslivosti nejsou zákonem pokračování
16
9 Ca 161/2008

č. 449/2001 Sb. o myslivosti, legitimovány k vedení řízení o registraci honebního společenstva ve smyslu § 20 citovaného zákona, pokud se jedná o honební společenstvo vzniklé podle dosavadních předpisů. Jsou pouze oprávněny požadovat po dotčeném honebním společenstvu doklady uvedené v § 69 odst. 2 citovaného zákona a ověřovat skutečnost, zda honitba dosahovala v souladu s § 69 odst. 1 ke dni 31. 3. 2003 minimální výměry 500 ha.

Jestliže tedy správní orgány v souzené věci požadovaly po žalobci údaje o honitbě, která byla předmětem jeho návrhu, a údaje o jednotlivých členech honebního společenstva, postupovaly v souladu se zákonem. Konkrétní údaje o honitbě žalobce správní orgány nutně potřebovaly k posouzení souladu honitby s podmínkami stanovenými v § 17 zákona o myslivosti (zejména s podmínkou minimální výměry honitby a souvislosti pozemků), informace o členech honebního společenstva pak byla zapotřebí mj. k posouzení platnosti transformační valné hromady.

Právě skutečnost, zda jeho honitba dosahuje zákonem stanovené minimální výměry, nebyla v řízení, jež vyústilo ve vydání napadeného rozhodnutí, ze strany žalobce prokázána. Soud na tomto místě pro stručnost odkazuje na detailní odůvodnění rozhodnutí správního orgánu I. stupně citované shora, se kterým se orgán rozhodující o rozkladu v plném rozsahu ztotožnil a z něhož nade vší pochybnost vyplývá, že skutečná výměra honebních pozemků ve vlastnictví členů žalobce k rozhodnému dni činila toliko 429,2389 ha. Navíc byla správním orgánem z mapových podkladů zjištěna nesouvislost těchto honebních pozemků, takže nebyla splněna ani další ze zákonem stanovených podmínek dopadajících na honitby (podle § 17 odst. 2 zákona o myslivosti musí honitbu tvořit souvislé honební pozemky; § 17 odst. 5 věta prvá téhož zákona shodně stanoví, že honební pozemky tvořící honitbu musí spolu souviset.). Žalobcova honitba z obou těchto důvodů nesplňovala podmínky zakotvené v zákoně o myslivosti, a žalovaný proto nepochybil, když rozhodnutím ze dne 1.10.2007, č.j.: 27163/2005-16230, 30371/2005-16230 vydaným v rámci přezkumného řízení změnil rozhodnutí Krajského úřadu Středočeského kraje, odboru životního prostředí a zemědělství ze dne 12.4.2005, č.j.: 17211/144633/2005/OŽP/Kon, a jeho prostřednictvím i rozhodnutí Městského úřadu Český Brod, odboru životního prostředí ze dne 6.10.2004, č.j.: ŽP/8770/04 tak, že návrh žalobce ze dne 16.12.2002 na uvedení společenstevní honitby Tismice do souladu se zákonem o myslivosti se zamítá.

Soud považuje v dané věci za podstatné, že žalobce žádnou žalobní námitkou nezpochybnil ani jeden ze závěrů žalovaného, které se vztahují k výpočtům skutečné výměry honebních pozemků členů žalobce v jednotlivých katastrálních územích, a stejně tak ani závěr žalovaného o nesouvislosti honebních pozemků tvořících honitbu, jejíhož uvedení do souladu se zákonem se žalobce svým návrhem domáhal, ačkoliv právě tyto závěry byly pro rozhodnutí správního orgánu ve věci samé klíčové. Přitom pouze tvrzení (a prokázání) nezákonnosti těchto závěrů by mohlo odůvodnit zrušení napadeného rozhodnutí soudem; žádná taková žalobní tvrzení však žalobce neuplatnil.

Nekonkrétní námitkou „vadnosti celého řízení“ se soud nemohl zabývat, neboť žalobce nespecifikoval, v čem tuto vadnost spatřuje. Pokud žalobce poukazoval na pochybení, k nimž dle jeho názoru došlo při vydání předchozích rozhodnutí Okresního úřadu Kolín či při vydání rozhodnutí Městského úřadu Český Brod ze dne 18.6.2003 ve věci uznání společenstevní honitby Tismice I, je třeba zdůraznit, že tato rozhodnutí nebyla předmětem soudního přezkumu v této věci. K námitce, že žalobce byl v řízení poškozen na právu vykonávat funkci honebního starosty dotčeného honebního společenstva a rovněž na právu na nerušený výkon práv honebního společenstva, pak soud uvádí, že obě tato práva mohou pokračování
17
9 Ca 161/2008

náležet pouze takovému honebnímu společenstvu, které myslivost provozuje v rámci společenstevní honitby jsoucí v souladu se zákonem (viz § 17 odst. 1 zákona o myslivosti); takovou honitbou nicméně honitba žalobce není.

Na základě všech shora uvedených skutečností Městský soud v Praze žalobu podle ust. § 78 odst. 7 s.ř.s. jako nedůvodnou zamítl.

Za splnění podmínek zakotvených v ust. § 51 odst. 1 s.ř.s. soud o věci samé rozhodl bez nařízení jednání (žalovaný s tímto postupem výslovně souhlasil a žalobce nevyjádřil do dvou týdnů od doručení výzvy soudu svůj nesouhlas s takovým projednáním věci).

Výrok o nákladech účastníků řízení je odůvodněn ust. § 60 odst. 1 s.ř.s., neboť žalobce nebyl ve sporu úspěšný a žalovanému žádné důvodně vynaložené náklady v řízení nevznikly.

Podle ust. § 60 odst. 5 s.ř.s. má osoba zúčastněná na řízení právo na náhradu jen těch nákladů, které jí vznikly v souvislosti s plněním povinnosti, kterou jí soud uložil; z důvodů zvláštního zřetele hodných jí může soud na návrh přiznat právo na náhradu dalších nákladů řízení. V daném případě soud osobě zúčastněné na řízení žádnou povinnost neuložil a neshledal ani důvody hodné zvláštního zřetele, pro které by jí mohl přiznat právo na náhradu dalších nákladů řízení. Proto ve třetím výroku tohoto rozsudku rozhodl, že osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení: Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost za podmínek uvedených v ustanovení § 102 a násl. s.ř.s., a to ve lhůtě do dvou týdnů po doručení tohoto rozsudku. Kasační stížnost se podává u Městského soudu v Praze, rozhodovat o ní přísluší Nejvyššímu správnímu soudu. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

V Praze dne 29. června 2011

JUDr. Naděžda Řeháková v. r.

předsedkyně senátu

Za správnost vyhotovení: Matznerová

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru