Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

9 Ca 100/2009 - 48Usnesení MSPH ze dne 21.02.2012


přidejte vlastní popisek

9 Ca 100/2009 - 48

USNESENÍ

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Naděždy Řehákové a soudců Mgr. Martina Kříže a JUDr. Ivanky Havlíkové v právní věci žalobkyně: I. H. bytem Z., zast. JUDr. Milanem Hulmákem, Ph.D., advokátem se sídlem Praha 2, Botičská 4, proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje, se sídlem Praha 5, Borovská 11, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 4.2.2009, č.j. 184529/2008/KUSK,

takto:

I. Žaloba se odmítá.

II. Žalobkyni se vrací zaplacený soudní poplatek ve výši 2.000,- Kč. Soudní poplatek v uvedené výši bude žalobkyni vrácen z účtu Městského soudu v Praze do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám právního zástupce žalobkyně advokáta JUDr. Milana Hulmáka, Ph.D.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Dne 4.11.2008 vydal praktický lékař MUDr. V. posudek o zdravotní způsobilosti žalobkyně k držení zbrojního průkazu skupiny A, B, C a E, v němž uvedl, že na základě výsledku lékařské prohlídky není žalobkyně způsobilá k držení zbrojního průkazu.

Rozhodnutím označeným v záhlaví tohoto usnesení (dále jen „napadené rozhodnutí“) Krajský úřad Středočeského kraje, odbor zdravotnictví zamítl odvolání žalobkyně proti posudku o zdravotní způsobilosti k držení zbrojního průkazu A, B, C a E vydanému praktickým lékařem MUDr. V. dne 4.11.2008 a tento posudek v celém rozsahu potvrdil. V odůvodnění napadeného rozhodnutí žalovaný konstatoval, že proti posudku o zdravotní způsobilosti k držení zbrojního průkazu vydanému MUDr. V. podala žalobkyně v zákonné lhůtě návrh na přezkoumání, ve kterém vyjádřila svůj nesouhlas se závěry posudku. Podle § 77 odst. 2 a 5 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o péči o zdraví lidu“) má-li pacient za to, že lékařský posudek je nesprávný, může podat návrh na jeho přezkoumání vedoucímu zdravotnického zařízení. Pokud vedoucí zdravotnického zařízení jeho návrhu nevyhoví, postoupí návrh správnímu úřadu, který vydal rozhodnutí o registraci tohoto zdravotního zařízení nebo je jeho zřizovatelem. Na základě návrhu žalobkyně na přezkoumání posudku o její zdravotní způsobilosti k držení zbrojního průkazu byl tento posudek přezkoumán MUDr. V, který po prostudování veškeré zdravotnické dokumentace rozhodnutí (posudek) potvrdil a odvolání tak nevyhověl. V souladu s § 77 odst. 5 zákona o péči o zdraví lidu byla věc postoupena žalovanému. Vzhledem k tomu, že žalovaný nemá odborné znalosti k posouzení skutečnosti, zda posudkový závěr učiněný dne 4.11. 2008 MUDr. V je správný a v souladu s platnými předpisy, stanovil pro tento účel znalce, jemuž byly předloženy k posouzení všechny podklady včetně dostupné zdravotnické dokumentace. Žalovaný následně v odůvodnění napadeného rozhodnutí citoval ze znaleckého posudku vypracovaného dne 27.1.2009 doc. MUDr. E, který dospěl k závěru, že za existujících okolností bylo správné, že MUDr. V. vydal dne 4.11.2008 lékařský posudek, podle kterého žalobkyně není zdravotně způsobilá k držení zbrojního průkazu. Na základě vypracovaného znaleckého posudku a podkladů, které měl k dispozici, žalovaný dospěl k závěru, že MUDr. V. při vydání předmětného lékařského posudku nepochybil. Žalovaný dodal, že to samozřejmě neznamená, že jde o lékařský posudek neměnný a definitivní. Zdravotní stav žalobkyně je možné ještě dále zkoumat a sledovat jeho vývoj v čase a v budoucnosti případně vydat nový lékařský posudek s jiným závěrem. To však nemění nic na skutečnosti, že napadený lékařský posudek ze dne 4.11.2008 byl vydán za takových okolností, že jej nelze považovat za věcně nesprávný.

Žalobou podanou u Městského soudu v Praze se žalobkyně domáhala zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci žalovanému k dalšímu řízení. V žalobě namítla, že napadené rozhodnutí je nezákonné a mělo za následek zásah do jejích veřejných subjektivních práv. Žalobkyně se dovolává toho, že psychiatrička MUDr. R. neshledala po jejím důkladném vyšetření nic, co by žalobkyni bránilo v držení zbrojního průkazu, a proto svým přípisem MUDr. L. informovala o tom, že žalobkyně je způsobilá k držení zbrojního průkazu s tím, že ho má už léta a jde jen o prodloužení platnosti. Názor této odborné lékařky však MUDr. L. nerespektoval. Žalobkyně zdůraznila, že negativní posudek lze vydat pouze tedy, pokud by u ní byla shledána jedna z nemocí, které zdravotní způsobilost vylučují, přičemž výčet těchto nemocí je taxativně stanoven v příloze č. 1 vyhlášky č. 493/2002 Sb., o posuzování zdravotní způsobilosti k vydání nebo platnosti zbrojního průkazu a o obsahu lékárničky první pomoci provozovatele střelnice. Dále namítla, že v řízení došlo k podstatným vadám, neboť žalovaný mimo jiné nepřípustně pověřil ustanoveného znalce tím, aby zkoumal i otázky právní. Žalobkyni a jejímu právnímu zástupci byla též odňata možnost seznámit se se závěry znaleckého posudku. Žalobkyně nepopírá, že se v nedávné době rozvedla, ani to, že mezi ní a jejím bývalým manželem dochází ke konfliktům. Má však za to, že pouhý odkaz na konflikty s manželem nemůže automaticky vést k vyslovení závěru, že není způsobilá k držení zbraně. Zopakovala, že nikdy nebylo zjištěno, že by měla být psychicky nezdravá či že by měla trpět jakoukoliv psychickou poruchou. Závěry žalovaného, co se týče posudku psychiatričky MUDr. Š. nemají dle názoru žalobkyně oporu v provedeném dokazování a představují pouze hypotetické úvahy bez jakékoliv logické návaznosti na další provedené důkazy.

Žalovaný navrhl, aby soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. Ve vyjádření k žalobě uvedl, že jako věcně příslušný správní orgán vycházel při rozhodování ze závěrů znalce, kterého pro nedostatek odborných znalostí stanovil k posouzení postupu praktického lékaře. Se závěry znalce se pak žalovaný ztotožnil.

Městský soud v Praze po posouzení věci dospěl k závěru, že napadené rozhodnutí, jehož zrušení se žalobkyně domáhá, je z přezkoumání soudem vyloučeno. Soud při rozhodování vyšel z následující právní úpravy:

Podle § 18 odst. 1 zákona č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu a o změně zákona č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o změně zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění zákona č. 13/1998 Sb., a zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o zbraních“) příslušný útvar policie vydá zbrojní průkaz fyzické osobě, která splňuje tyto podmínky:

a) má místo pobytu na území České republiky, b) dosáhla předepsaného věku (§ 19),

c) je způsobilá k právním úkonům,

d) je zdravotně způsobilá (§ 20),

e) je odborně způsobilá (§ 21 a 21a), f) je bezúhonná (§ 22),

g) je spolehlivá (§ 23) a h) je držitelem platného loveckého lístku, jde-li o zbrojní průkaz skupiny C.

Podle § 18 odst. 2 zákona o zbraních příslušný útvar policie žádost o vydání zbrojního průkazu zamítne, jestliže žadatel nesplňuje některou z podmínek uvedených v odstavci 1.

Podle § 27 odst. 1 písm. b/ zákona o zbraních příslušný útvar policie rozhodne o odnětí zbrojního průkazu, jestliže držitel zbrojního průkazu pozbyl zdravotní způsobilost.

Podle § 20 odst. 1 zákona o zbraních zdravotní způsobilost žadatele o vydání zbrojního průkazu zjišťuje a posudek o zdravotní způsobilosti vydává posuzující lékař na základě výsledku lékařské prohlídky, popřípadě psychologického vyšetření a dalších potřebných vyšetření. Posuzujícím lékařem se pro účely tohoto zákona rozumí praktický lékař, u kterého je žadatel o vydání zbrojního průkazu nebo držitel zbrojního průkazu registrován k léčebné péči; v případě žadatele o vydání zbrojního průkazu skupiny D je posuzujícím lékařem lékař zařízení poskytujícího zaměstnavateli závodní preventivní péči.

Podle § 77 odst. 1 zákona o péči o zdraví lidu zdravotnická zařízení vydávají prostřednictvím lékařů nebo klinických psychologů při výkonu zdravotní péče, a to na základě posouzení zdravotního stavu pacienta, lékařské posudky. Zdravotnické zařízení předá lékařský posudek pacientovi prokazatelným způsobem. Pokud je vydán zdravotnickým zařízením lékařský posudek pro stejný účel jako předcházející lékařský posudek, pozbývá tento lékařský posudek dnem platnosti nového posudku svou platnost.

Podle § 77 odst. 2 zákona o péči o zdraví lidu má-li pacient, k jehož zdravotnímu stavu byl lékařský posudek vydán, nebo osoby, pro které v souvislosti s vydáním tohoto posudku vyplývají povinnosti, za to, že lékařský posudek je nesprávný, mohou podat návrh na přezkoumání lékařského posudku vedoucímu zdravotnického zařízení, a to prostřednictvím lékaře nebo klinického psychologa, který posudek vypracoval. Ve zdravotnickém zařízení provozovaném lékařem nebo klinickým psychologem, kteří poskytují zdravotní péči vlastním jménem, se návrh podle předcházející věty podává tomuto lékaři nebo klinickému psychologovi.

Podle § 77 odst. 5 zákona o péči o zdraví lidu pokud vedoucí zdravotnického zařízení nebo lékař nebo klinický psycholog uvedený v odstavci 2 větě poslední návrhu na přezkoumání lékařského posudku nevyhoví, postoupí návrh jako odvolání do 30 dnů od jeho doručení, správnímu úřadu, který vydal rozhodnutí o registraci tohoto zdravotnického zařízení nebo je zřizovatelem tohoto zdravotnického zařízení.

Podle § 77a odst. 1 zákona o péči o zdraví lidu správní úřad, kterému bylo podle § 77 odst. 5 postoupeno odvolání proti lékařskému posudku, a) odvolání zamítne a napadený lékařský posudek potvrdí, nebo b) napadený lékařský posudek zruší a vrátí věc zdravotnickému zařízení, které tento posudek vydalo, k vydání nového lékařského posudku na základě nového, popřípadě doplňujícího posouzení zdravotního stavu pacienta.

Podle § 65 odst. 1 s.ř.s. kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti, (dále jen "rozhodnutí"), může se žalobou domáhat zrušení takového rozhodnutí, popřípadě vyslovení jeho nicotnosti, nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak.

Podle § 46 odst. 1 písm. d/ s.ř.s. nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže návrh je podle tohoto zákona nepřípustný.

Podle § 68 s.ř.s. písm. e/ s.ř.s. je žaloba nepřípustná také tehdy, domáhá-li se přezkoumání rozhodnutí, které je z přezkoumání podle tohoto nebo zvláštního zákona vyloučeno.

Podle § 70 písm. a/ s.ř.s. s.ř.s. jsou ze soudního přezkoumání vyloučeny úkony správního orgánu, které nejsou rozhodnutími.

Podle § 70 písm. d/ s.ř.s. s.ř.s. jsou ze soudního přezkoumání vyloučeny úkony správního orgánu, jejichž vydání závisí výlučně na posouzení zdravotního stavu osob nebo technického stavu věcí, pokud sama o sobě neznamenají právní překážku výkonu povolání, zaměstnání nebo podnikatelské, popřípadě jiné hospodářské činnosti, nestanoví-li zvláštní zákon jinak.

Lékařský posudek praktického lékaře MUDr. V. o zdravotní nezpůsobilosti žalobkyně k držení zbrojního průkazu je nepochybně úkonem, jehož vydání závisí výlučně na posouzení zdravotního stavu žalobkyně. O tom svědčí jednak samotný charakter posudku, z něhož vyplývá, že se jedná o posouzení zdravotní způsobilosti žalobkyně, jakož i ta skutečnost, že posuzující praktický lékař tento lékařský posudek podle § 20 odst. 1 zákona o zbraních vydává na základě výsledku lékařské prohlídky, popřípadě psychologického vyšetření a dalších potřebných (lékařských) vyšetření žadatele. Předmětný posudek neznamená právní překážku výkonu povolání, zaměstnání nebo podnikatelské, popřípadě jiné hospodářské činnosti ze strany žalobkyně (nic takového žalobkyně v podané žalobě ani netvrdí). Jak předmětný lékařský posudek, tak i napadené rozhodnutí jsou proto vyloučeny ze soudního přezkumu podle § 70 písm. d/ s.ř.s. s.ř.s. Soud k tomu dodává, že smyslem uvedeného ustanovení je nepodrobovat soudnímu přezkumu rozhodnutí nespočívající vůbec v posouzení právních otázek, ke kterémužto hodnocení jsou správní soudy především povolány (shodně viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 2.8.2006 č.j. 3 Ads 51/2006 – 85).

K negativnímu zásahu do právní sféry žalobkyně v podobě nevydání či odnětí zbrojního průkazu navíc dochází nikoliv na základě lékařského posudku o její zdravotní nezpůsobilosti k držení zbrojního průkazu, ale až na základě rozhodnutí příslušného orgánu policie vydaného podle § 18 odst. 2 či § 27 odst. 1 písm. b/ zákona o zbraních. Z toho vyplývá, že předmětný lékařský posudek ve spojení s napadeným rozhodnutím, kterým byl tento posudek potvrzen, nejsou rozhodnutími ve smyslu ustanovení § 65 odst. 1 s.ř.s., neboť nejsou úkonem správního orgánu, jímž by se zakládala, měnila, rušila nebo závazně určovala práva nebo povinnosti žalobkyně, a vzhledem k této skutečnosti jsou z přezkoumání soudem ve správním soudnictví vyloučena. Jestliže úkonem, jenž by přímo konstituoval práva nebo povinnosti žalobkyně (či třetích osob), není předmětný lékařský posudek o zdravotní nezpůsobilosti žalobkyně k držení zbrojního průkazu, pak tentýž závěr musí dopadat i na napadené rozhodnutí jakožto přezkumný akt, jenž se sice formálně řídí v procesu správním řádem, avšak materiálně na povaze úkonu nemůže ničeho změnit. Jinak řečeno, pouhé formální užití procesních pravidel nemůže učinit z určitého úkonu rozhodnutí v smyslu definice obsažené v § 65 odst. 1 s.ř.s. (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 20.9.2007 č.j. 4 Ads 81/2005 – 125).

Městský soud v Praze poukazuje na úvahu o možnosti přezkumu posouzení zdravotního stavu žadatele k vydání zbrojního průkazu, obsaženou v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 20.9.2007 č.j. 4 Ads 81/2005 – 125. V uvedeném rozhodnutí rozšířený senát Nejvyššího správního soudu konstatoval, že „neponechal stranou své úvahy řadu případů, kdy posouzení zdravotního stavu ve smyslu způsobilosti k určité činnosti podlehne jako podklad v konečné fázi soudnímu přezkumu: jde o řadu situací ve sféře ryze veřejnoprávní, kdy posudek o zdravotním stavu (způsobilosti) jako jeden ze skutkových podkladů podléhá režimu přezkumu v rámci finálního rozhodnutí (věci řidičských průkazů, zbrojních průkazů apod.). Odlišností zde je, že existuje nezpochybnitelné veřejné subjektivní právo, do něhož zasahuje správní akt deklaratorní či konstitutivní povahy (odnětí řidičského průkazu, zbrojního průkazu apod.).“ Z uvedeného zřetelně vyplývá, že Nejvyšší správní soud sice připouští možnost přezkumu lékařského posudku o zdravotní způsobilosti žadatele k držení zbrojního průkazu, avšak nikoliv samostatně, ale výlučně jako podkladu v rámci přezkoumání konečného rozhodnutí správního orgánu (zde policie) ve věci samé.

Z výše popsaných důvodů dospěl soud k závěru, že napadené rozhodnutí je ze soudního přezkumu podle § 70 písm. a/ a d/ vyloučeno, a žaloba je tudíž podle § 68 s.ř.s. písm. e/ s.ř.s. nepřípustná. Soud proto v dané věci postupoval podle § 46 odst. 1 písm. d/ s.ř.s. a nepřípustnou žalobu usnesením odmítl.

Podle ustanovení § 10 odst. 3 věta třetí zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění účinném od 1.9.2011, byl-li návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítnut, soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek. V souladu s citovaným zákonným ustanovením soud ve druhém výroku tohoto usnesení rozhodl, že žalobkyni se vrací zaplacený soudní poplatek ve výši 2.000,- Kč.

Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 60 odst. 3 věta prvá s.ř.s. neboť žaloba byla odmítnuta a soudem nebyly shledány důvody pro přiznání náhrady nákladů řízení žalobkyni podle věty druhé téhož zákonného ustanovení.

Poučení: Proti tomuto usnesení lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách www.nssoud.cz.

V Praze dne 21. února 2012

JUDr. Naděžda Řeháková v. r.

předsedkyně senátu

Za správnost vyhotovení: Matznerová, DiS.

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru