Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

9 Af 42/2015 - 38Usnesení MSPH ze dne 15.02.2016

Oprav. prostředek / ústav. stíž.
10 Afs 49/2016

přidejte vlastní popisek

9Af 42/2015 - 38

USNESENÍ

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivanky Havlíkové a soudců Mgr. Martina Kříže a JUDr. Naděždy Řehákové v právní věci žalobce: Správa a údržba silnic Jihomoravského kraje, příspěvková organizace kraje, se sídlem Brno, Žerotínovo nám. 3/5, IČO: 709 32 581, zast. Mgr. Tomášem Šetinou, advokátem se sídlem Brno, Orlí 36, proti žalovanému: Ministerstvo financí, se sídlem Praha 1, Letenská 15, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 3. 2015, č. j. MF-13404/ 2014/12

takto:

I. Žaloba se odmítá a věc se postupuje k vyřízení opravného prostředku žalovanému.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobci se vrací soudní poplatek ve výši 3.000,- Kč. Soudní poplatek v této výši bude žalobci vrácen z účtu Městského soudu v Praze do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám právního zástupce žalobce advokáta Mgr. Tomáše Šetiny.

Odůvodnění:

Rozhodnutím označeným v záhlaví tohoto rozsudku (dále jen „napadené rozhodnutí“) žalovaný v řízení podle § 167 odst. 3 správního řádu rozhodl, že „Smlouva o poskytnutí dotace z Regionálního operačního programu NUTS 2 Jihovýchod, uzavřená dne 29. 7. 2010 mezi Regionální radou regionu soudržnosti Jihovýchod IČ: 750 82 241, se sídlem Kounicova 13, 602 00 Brno, a Správou a údržbou silnic Jihomoravského kraje, příspěvková organizace, IČ: 709 32 581, se sídlem Žerotínovo nám. 3/5, 601 82 Brno, na poskytnutí dotace na projekt č. CZ.1.11/1.1.00/02.01107 s názvem II/430 Vyškov průtah se z důvodů uvedených v § 167 odst. 1 písm. b) a d) správní řád zrušuje.“ Ve druhém výroku rozhodnutí pak žalovaný rozhodl, že „Žádnému z účastníků řízení se podle § 141 odst. 11 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, nepřiznává náhrada nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva.“

Žalobou ze dne 18. 5. 2015 podanou u Městského soudu v Praze se žalobce domáhal zrušení napadeného rozhodnutí. V žalobě nejprve stručně popsal skutkový stav věci a průběh řízení, jež vyústilo ve vydání napadeného rozhodnutí. Poté žalovanému vytkl, že byl nesprávně poučen o tom, že proti rozhodnutí o návrhu na zahájení řízení o zrušení veřejnoprávní smlouvy nelze podat rozklad. Žalobce poukazuje na to, že podle přechodných ustanovení zákona č. 24/2015 Sb., kterým se měnil zákon 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 250/2000 Sb.“) se porušení rozpočtové kázně, ke kterému došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a řízení o uložení odvodu a penále za porušení rozpočtové kázně zahájená přede dne nabytí účinnosti tohoto zákona, dokončí podle zákona č. 250/2000 Sb., ve znění účinném přede dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Na napadené rozhodnutí tak nelze aplikovat § 10b odst. 3 zákona č. 250/2000 Sb., jenž nabyl účinnosti až 20. 2. 2015, tedy až po zahájení řízení. Nesprávnost poučení o opravném prostředku lze podle žalobce dále dovodit z dikce části páté správního řádu. Zákonodárce zde úmyslně vylučuje podání odvolání nebo rozkladu v případě sporu z veřejnoprávních smluv (§ 169 odst. 2 správního řádu). V souladu s teleologickým výkladem lze dojít k závěru, že v případě § 167 správního řádu zákonodárce možnost podat opravný prostředek výslovně nevylučuje. Z toho důvodu je tak nutné aplikovat § 81 odst. 1 správního řádu, dle kterého účastník může proti rozhodnutí podat odvolání, pokud zákon nestanoví jinak. Dle přesvědčení žalobce je tedy možné proti napadenému rozhodnutí podat rozklad. Žalobce byl nucen podat tuto žalobu z důvodů možného zmeškání lhůty pro podání správní žaloby. V souladu s výše uvedeným názorem o nesprávnosti poučení, jehož se mu dostalo, však současně podal i rozklad proti napadenému rozhodnutí. Žalobce soudu navrhl, aby do rozhodnutí o podaném rozkladu řízení o žalobě přerušil.

V další části žaloby vznesl žalobce věcné námitky proti napadenému rozhodnutí, v nichž vylíčil, proč nesouhlasí s důvody, na základě kterých žalovaný přistoupil ke zrušení veřejnoprávní smlouvy o poskytnutí dotace.

Žalovaný ve vyjádření k žalobě navrhl, aby soud ve smyslu § 46 odst. 5 s.ř.s. posoudil otázku zákonnosti žalobcem podaného rozkladu a na základě tohoto zjištění rozhodl o dalším postupu ve věci. Otázku správnosti a zákonnosti poučení (o opravném prostředku) je oprávněn posoudit soud, který by měl sdělit, zda by řízení o rozkladu mělo vůbec proběhnout. K přerušení soudního řízení dle mínění žalovaného přikročit nelze, neboť není dán žádný z důvodů pro tento postup podle § 48 s.ř.s..

Podle § 46 odst. 5 s.ř.s. podal-li navrhovatel návrh proto, že se řídil nesprávným poučením správního orgánu o tom, že proti jeho rozhodnutí není přípustný opravný prostředek, soud z tohoto důvodu tento návrh odmítne a věc postoupí k vyřízení opravného prostředku správnímu orgánu k tomu příslušnému. Byl-li návrh podán včas u soudu, platí, že opravný prostředek byl podán včas.

Podle § 167 odst. 1 správního řádu smluvní strana může podat písemný návrh na zrušení veřejnoprávní smlouvy a) bylo-li to ve veřejnoprávní smlouvě dohodnuto, b) změní-li se podstatně poměry, které byly rozhodující pro stanovení obsahu veřejnoprávní smlouvy, a plnění této smlouvy nelze na smluvní straně z tohoto důvodu spravedlivě požadovat,

c) jestliže se veřejnoprávní smlouva dostala do rozporu s právními předpisy, d) z důvodu ochrany veřejného zájmu, nebo

e) jestliže vyšly najevo skutečnosti, které existovaly v době uzavírání veřejnoprávní smlouvy a nebyly smluvní straně bez jejího zavinění známy, pokud tato strana prokáže, že by s jejich znalostí veřejnoprávní smlouvu neuzavřela.

Podle § 167 odst. 2 správního řádu podá-li smluvní strana ze zákonem stanovených důvodů návrh na zrušení veřejnoprávní smlouvy a ostatní strany s ním vysloví souhlas, veřejnoprávní smlouva zaniká dnem, kdy písemný souhlas poslední ze smluvních stran došel smluvní straně, která návrh podala. Pokud bylo k uzavření veřejnoprávní smlouvy třeba souhlasu správního orgánu, vyžaduje se jeho souhlas i ke zrušení veřejnoprávní smlouvy.

Podle § 167 odst. 3 správního řádu pokud některá ze stran se zrušením veřejnoprávní smlouvy nesouhlasí, může o zrušení veřejnoprávní smlouvy na žádost smluvní strany, která podala návrh podle odstavce 1, rozhodnout správní orgán příslušný podle § 169 odst. 1.

Podle § 10b odst. 1 zákona č. 250/2000 Sb., ve znění účinném k datu vydání napadeného rozhodnutí, spory z právních poměrů při poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci rozhoduje podle správního řádu

a) Ministerstvo financí, je-li jednou ze smluvních stran kraj, svazek obcí, jehož členem je hlavní město Praha, nebo Regionální rada regionu soudržnosti, b) krajský úřad v přenesené působnosti, je-li smluvní stranou obec nebo svazek obcí, jehož členem není hlavní město Praha, v jehož správním obvodu se obec nachází nebo v jehož správním obvodu má svazek obcí sídlo,

c) Magistrát hlavního města Prahy v přenesené působnosti, je-li jednou ze smluvních stran městská část hlavního města Prahy.

Podle § 10b odst. 3 zákona č. 250/2000 Sb., proti rozhodnutí vydanému podle odstavce 1 nelze podat odvolání ani rozklad.

Napadené rozhodnutí obsahuje poučení o opravném prostředku tohoto znění: „Proti rozhodnutí o návrhu na zahájení řízení o zrušení veřejnoprávní smlouvy (část I. výroku tohoto rozhodnutí) nelze podle § 10b odst. 3 zák. č. 250/2000 Sb., ve znění zák. č. 24/2015 Sb. podat rozklad. Proti rozhodnutí o nákladech řízení (část II. výroku tohoto rozhodnutí) lze podat v souladu s § 152 odst. 1 správního řádu rozklad ve lhůtě do 15 dnů ode dne oznámení tohoto rozhodnutí (§ 152 odst. 4 ve spojení s § 83 odst. 1 správního řádu). Rozklad se podává ministru financí prostřednictvím Ministerstva financí, odboru Financování územních rozpočtů a programové financování (§ 152 odst. 4 ve spojení s § 86 odst. 1 správního řádu).“

Poučení o tom, že proti prvnímu výroku napadeného rozhodnutí nelze podat rozklad, je dle náhledu soudu vskutku nesprávné. V dané věci se totiž nejedná o rozhodnutí ve sporu z právních poměrů při poskytnutí dotace ve smyslu § 10b odst. 1 zákona č. 250/2000 Sb., ani o rozhodnutí ve sporu z veřejnoprávní smlouvy ve smyslu § 169 odst. 1 správního řádu. Napadené rozhodnutí je zcela nepochybně rozhodnutím o zrušení veřejnoprávní smlouvy na žádost smluvní strany, které bylo vydáno podle § 167 odst. 3 správního řádu. Nelze než přisvědčit žalobci, že správní řád s tímto typem rozhodnutí nespojuje nemožnost podání odvolání či rozkladu. Pokud by bylo úmyslem zákonodárce vyloučit možnost podání řádného opravného prostředku proti rozhodnutí o zrušení veřejnoprávní smlouvy vydanému podle § 167 odst. 3 správního řádu, nic mu nebránilo v tom, aby takovou úpravu do zákona vtělil, stejně jako to učinil v případě rozhodnutí ve sporu z právních poměrů při poskytnutí dotace (§ 10b odst. 3 zákona č. 250/2000 Sb.) či v případě rozhodnutí ve sporu z veřejnoprávní smlouvy (§ 169 odst. 2 správního řádu). Protože tak zákonodárce neučinil, je na napadené rozhodnutí nutno vztáhnout § 81 odst. 1 správního řádu, podle kterého účastník může proti rozhodnutí podat odvolání, pokud zákon nestanoví jinak, a to ve spojení s § 152 odst. 1 téhož zákona, podle něhož proti rozhodnutí, které vydal ústřední správní úřad, ministr nebo vedoucí jiného ústředního správního úřadu v prvním stupni, lze podat rozklad.

Nutno dodat, že názor o přípustnosti řádného opravného prostředku proti rozhodnutí o zrušení veřejnoprávní smlouvy vydanému podle § 167 odst. 3 správního řádu zastává též odborná literatura. V publikaci „Správní řád – komentář“ (nakladatelství Polygon, vydání I., Praha, červen 2006, str. 956) JUDr. Josef Vedral, Ph.D., v komentáři k § 167 odst. 3 správního řádu mj. uvádí, že „pokud správní orgán rozhodne na základě takového návrhu o zrušení veřejnoprávní smlouvy, je veřejnoprávní smlouva zrušena dnem právní moci tohoto rozhodnutí. I v tomto případě může dojít k tomu, že toto rozhodnutí bude napadeno opravnými prostředky (řádnými nebo mimořádnými), popř. též správní žalobou podle příslušných ustanovení soudního řádu správního.“

Lze shrnout, že proti prvému výroku napadeného rozhodnutí, jímž žalovaný rozhodl o zrušení veřejnoprávní smlouvy o poskytnutí dotace, která byla uzavřena dne 29. 7. 2010 mezi Regionální radou regionu soudržnosti Jihovýchod a žalobcem, je podle zákona možné podat rozklad jakožto řádný opravný prostředek. Žalobu v nyní projednávané věci žalobce podal v důsledku nesprávného poučení o tom, že proti prvému výroku napadeného rozhodnutí není rozklad přípustný. Soud proto v souladu s § 46 odst. 5 s.ř.s. žalobu odmítl a věc postoupil žalovanému k vyřízení opravného prostředku (rozkladu).

Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 60 odst. 3 věta prvá s.ř.s., neboť žaloba byla odmítnuta a soudem nebyly shledány důvody pro přiznání náhrady nákladů řízení žalobci podle věty druhé téhož zákonného ustanovení.

Podle ustanovení § 10 odst. 3 věta třetí zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění účinném od 1. 9. 2011, byl-li návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítnut, soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek. V souladu s citovaným zákonným ustanovením soud ve třetím výroku tohoto usnesení rozhodl, že žalobci se vrací zaplacený soudní poplatek ve výši 3.000,- Kč.

Poučení: Proti tomuto usnesení lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách www.nssoud.cz.

V Praze dne 15. února 2016

JUDr. Ivanka Havlíková, v. r.

předsedkyně senátu

Za správnost vyhotovení: Veronika Brunhoferová

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru