Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

9 Ad 2/2013 - 40Usnesení MSPH ze dne 30.03.2016


přidejte vlastní popisek


Číslo jednací: 9Ad 2/2013 - 40

USNESENÍ

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Naděždy Řehákové a soudců JUDr. Ivanky Havlíkové a Mgr. Martina Kříže v právní věci žalobce: UNCLE SAM a. s., se sídlem Koněvova 1704/136, Praha 3, zastoupen Mgr. Janem Růžičkou, advokátem, se sídlem Lidická 51, Brno, proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním právu 376/1, Praha 2, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 16. 10. 2012, č. j. X,

takto:

I. Žaloba se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobci se vrací soudní poplatek ve výši 3.000,- Kč zaplacený z podané žaloby. Tato částka bude žalobci vyplacena z účtu Městského soudu v Praze do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám právního zástupce žalobce Mgr. Jana Růžičky, advokáta.

IV.

Odůvodnění:

Žalobce se podanou žalobou domáhal zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí žalovaného (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým bylo zamítnuto jeho odvolání proti rozhodnutí Úřadu práce – Krajské pobočky v Karlových Varech (dále jen „úřad práce“) ze dne 5. 6. 2012, č. j. MPSV-UP/2734473/12/AIS-ZAM. Úřad práce tímto rozhodnutím rozhodl tak, že podle § 44b odst. 1, 2, 4 a 6 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o zaměstnanosti“), poskytl R. S. kompenzaci za nevyplacené odstupné. Úřad práce uvedl, že R. S. doložila, že naposledy před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání byla zaměstnána u žalobce. Z tohoto zaměstnání ji náleželo zákonné odstupné ve výši trojnásobku průměrného měsíčního výdělku. V den skončení pracovního poměru ani v nejbližším výplatním termínu po skončení pracovního poměru určeném u zaměstnavatele pro výplatu mzdy (dne 15. 5. 2012) nebylo R. S. odstupné vyplaceno. Na základě těchto okolností úřad práce rozhodl o poskytnutí kompenzace za dobu od 1. 5. 2012 do 31. 7. 2012. Úřad práce zároveň přípisem ze dne 11. 6. 2012, č. j. MPSV-UP/26101/12/SO, žalobce informoval, že R. S. vyplatil kompenzaci za nevyplacené odstupné, a podle § 44b odst. 6 zákona o zaměstnanosti ho vyzval k úhradě vyplacené kompenzace.

Proti rozhodnutí Úřadu práce ze dne 5. 6. 2012 podal žalobce odvolání, které žalovaný v napadeném rozhodnutí posoudil podle § 92 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů jako nepřípustné, neboť podle § 81 odst. 1 správního řádu může podat odvolání pouze účastník správního řízení, kterým byla pouze R. S.

Žalobce v žalobě uvedl, že nesouhlasí s poskytnutím kompenzace za nevyplacené odstupné. Má za to, že pro její přiznání nebyly splněny podmínky, neboť se zaměstnancem uzavřel písemnou dohodu, v níž byla dohodnuta pozdější splatnost odstupného, přičemž zaměstnankyni byla v květnu 2012 vyplacena poslední mzda a v červnu 2012 odstupné v plném rozsahu. Žalobce je tedy přesvědčen, že zaměstnanec nemohl nijak strádat na životě z důvodu nedostatku příjmů, na něž má dle zákoníku práce nárok. Žalobce konstatuje, že pokud po něm úřad práce hodlal požadovat zaplacení finanční částky odpovídající vyplacené kompenzaci, musela by mu být povinnost zaplatit tuto částku uložena pravomocným rozhodnutím vycházejícím z řízení, v němž by měl možnost uplatnit veškeré námitky a účinně hájit svá práva. Žalobce se rozhodováním správních orgánů cítil dotčen na svých právech jednak z důvodu nepřiléhavé aplikace § 44b zákona o zaměstnanosti, jednak z důvodu opomenutí jeho postavení zaměstnavatele jako účastníka ve správním řízení. Dle názoru žalobce je ustanovení § 44b zákona o zaměstnanosti v rozporu s ústavním pořádkem, neboť jeho aplikace předpokládá v krajním případě až exekuci prostředků zaměstnavatele ze strany státu, a to aniž by proběhlo řízení, jehož by byl zaměstnavatel účastníkem.

Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě setrval na názoru, že žalobci nesvědčí aktivní legitimace k podání žaloby, neboť jediným účastníkem řízení je paní R. S. a navrhl zamítnutí žaloby

Městský soud v Praze poté, kdy žaloba přišla na pořad projednání, shledal, že dle povahy věci nelze žalobu ve správním soudnictví projednat.

Podle § 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního ( s.ř.s.) ve správním soudnictví poskytují soudy ochranu veřejným subjektivním právům fyzických i právnických osob způsobem stanoveným tímto zákonem a za podmínek stanovených tímto nebo zvláštním zákonem a rozhodují v dalších věcech, v nichž tak stanoví tento zákon.

Podle § 244 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), rozhodl-li orgán moci výkonné, orgán územního samosprávného celku, orgán zájmové nebo profesní samosprávy, popřípadě smírčí orgán zřízený podle zvláštního právního předpisu (dále jen "správní orgán") podle zvláštního zákona o sporu nebo o jiné právní věci, která vyplývá ze vztahů soukromého práva (§ 7 odst. 1), a nabylo-li rozhodnutí správního orgánu právní moci, může být tatáž věc projednána na návrh v občanském soudním řízení.

Podle § 7 odst. 1 o. s. ř. v občanském soudním řízení projednávají a rozhodují soudy spory a jiné právní věci, které vyplývají z poměrů soukromého práva, pokud je podle zákona neprojednávají a nerozhodují o nich jiné orgány.

Podle § 46 odst. 1 písm. d) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže návrh je podle tohoto zákona nepřípustný. Podle § 68 písm. b) s. ř. s. je žaloba nepřípustná také tehdy, jde-li o rozhodnutí správního orgánu v soukromoprávní věci, vydané v mezích zákonné pravomoci správního orgánu.

Podle § 46 odst. 2 s. ř. s. soud návrh odmítne také tehdy, domáhá-li se navrhovatel rozhodnutí ve sporu nebo v jiné právní věci, o které má jednat a rozhodnout soud v občanském soudním řízení, anebo domáhá-li se návrhem přezkoumání rozhodnutí, jímž správní orgán rozhodl v mezích své zákonné pravomoci v soukromoprávní věci. V usnesení o odmítnutí návrhu musí být navrhovatel poučen o tom, že do jednoho měsíce od právní moci usnesení může podat žalobu a ke kterému věcně příslušnému soudu.

Městský soud v Praze dospěl k závěru, že napadené rozhodnutí je rozhodnutím správního orgánu v soukromoprávní věci. Vyšel přitom především z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 2. 9. 2015, sp. zn. 21 Cdo 5433/2014, v němž se Nejvyšší soud výkladem právní úpravy obsažené v § 44b zákona o zaměstnanosti podrobně zabýval. Nejvyšší soud konstatoval, že jejím smyslem je zajištění toho, aby po dobu určenou podle počtu násobků průměrného výdělku nebo měsíčního služebního příjmu, ze kterých byla odvozena minimální výše odstupného, odbytného nebo odchodného, byl uchazeč o zaměstnání zajištěn „náhradním způsobem“ - tzv. kompenzací. Účel § 44b odst. 1 zákona o zaměstnanosti tedy spočívá v tom, aby uchazeči o zaměstnání, kterému nebyla poskytnuta podpora v nezaměstnanosti, protože má (od svého posledního zaměstnavatele) právo na odstupné, odbytné nebo odchodné, byla poskytnuta „kompenzace“ těchto (posledním zaměstnavatelem) nevyplacených plnění. Nejvyšší soud poté dospěl k závěru, že poskytnutím kompenzace podle § 44b odst. 1 zákona o zaměstnanosti přechází právo uchazeče o zaměstnání na odstupné pobírané podle § 67 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, až do výše vyplacené kompenzace na Úřad práce.

Městský soud v Praze pak považuje za nepochybné, že právo na odstupné podle § 67 zákoníku práce, byť o něm rozhodl správní orgán procesním postupem podle správního řádu, je součástí pracovních vztahů, tedy vztahů soukromoprávních ve smyslu § 7 odst. 1 o. s. ř. O žalobě proti napadenému rozhodnutí, jímž správní orgán rozhodl v mezích své zákonné pravomoci v soukromoprávní věci, proto nepřísluší rozhodovat správnímu soudu, ale výlučně soudu v občanském soudním řízení. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 46 odst. 1 písm. d) a § 46 odst. 2 s. ř. s. odmítl. K tomu, aby se žalobce domohl přezkoumání jeho věci soudem, je třeba podat žalobu podle § 244 a násl. o. s. ř. (k tomu viz odst. I. poučení).

Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 60 odst. 3 věta prvá s. ř. s., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta.

Podle § 10 odst. 3 věta třetí zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, byl-li návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítnut, soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek. V souladu s citovaným ustanovením soud ve třetím výroku tohoto usnesení rozhodl, že žalobci se vrací zaplacený soudní poplatek ve výši 3.000,- Kč, který za podání žaloby zaplatil.

Poučení:

I. V této věci se žalobce může domáhat svého práva podáním žaloby ve lhůtě jednoho měsíce od právní moci tohoto usnesení (§ 46 odst. 2 s. ř. s.) u místně příslušného obvodního soudu (§ 249 odst. 1, § 250 o. s. ř.), a to tak, aby v této lhůtě žaloba došla soudu příslušnému k občanskému soudnímu řízení (§ 82 odst. 3 o. s. ř.).

II. Proti tomuto usnesení lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách www.nssoud.cz.

III. Podání kasační stížnosti nemá vliv na běh lhůty k podání žaloby dle bodu I. tohoto poučení, kterou lze podat pouze ve lhůtě tam uvedené.

V Praze dne 30. března 2016

JUDr. Naděžda Řeháková , v.r.

předsedkyně senátu

Za správnost vyhotovení: Lucie Horáková

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru