Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

9 A 74/2011 - 39Rozsudek MSPH ze dne 30.10.2012


přidejte vlastní popisek


Číslo jednací: 9A 74/2011 - 39-41

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Ivanky Havlíkové a soudců JUDr. Naděždy Řehákové a Mgr. Martina Kříže v právní věci žalobce : Mgr. R. S., zast. Mgr. Martinem Chrásteckým, advokátem se sídlem Zlín, U Sokolovny 121, proti žalovanému : Ministerstvo vnitra České republiky se sídlem Praha 7, Nad Štolou 3, o žalobě na ochranu proti nečinnosti správního orgánu,

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo n náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobce se v podané žalobě ze dne 13.4.2011 domáhal ochrany proti nečinnosti žalovaného správního orgánu a tvrdil, že dne 19.1.2011 podal u žalovaného žádost o informaci dle zákona č. 106/1999 Sb. (dále jen zákon o informacích) a že žalovaný na tuto žádost v rozporu s § 14 odst. 5 písm. d) či § 15 citovaného zákona nijak neodpověděl. Žalobce proto postupem podle § 16a zmíněného zákona podal u žalovaného dne 14.2.2011 stížnost na jeho postup dle § 16 odst. 3 zákona o informacích. Ministr vnitra v rozporu se zákonem o stížnosti žalobce ke dni podání žaloby nerozhodl, ačkoliv mu uplynula lhůta k vydání rozhodnutí o stížnosti. V žádosti o informaci ze dne 19.1.2011 žalobce po povinnému subjektu žádal poskytnutí informace spočívající ve sdělení faxových telefonních čísel na veškerá pracoviště Ministerstva vnitra, Odbor azylové a migrační politiky, Regionální oddělení pobytu cizinců a oddělení pobytu cizinců na území ČR. Dále žalobce požádal o poskytnutí informace spočívající ve sdělení konkrétních míst, která jsou v souladu s § 2 odst. 1 vyhlášky č. 191/2009 Sb. původcem, tedy povinným subjektem, určeny k přijímání doručených dokumentů. Žádost podal žalobce se svým elektronicky zaručeným podpisem na elektronické podatelně žalovaného. Lhůta pro poskytnutí informace povinnému subjektu uplynula dle § 14 odst. 5 písm. d) dnem 3.2.2011. Podáním stížnosti dle § 16 odst. 3 zákona o informacích, o které nadřízený orgán povinného subjektu ve smyslu § 16 odst. 4 citovaného zákona, tedy ministr vnitra, stále nerozhodl, žalobce vyčerpal bezvýsledně prostředky určené k jeho ochraně. Žalobce proto žádal, aby soud uložil žalovanému povinnost vydat rozhodnutí o žádosti o informaci podané žalobcem dle zákona o informacích dne 19. 1.2011 ve shora uvedeném znění a uhradil žalobci náklady řízení.

V písemném vyjádření k žalobě žalovaný uvedl, že povinný subjekt, tj. Ministerstvo vnitra, odbor azylové a migrační politiky obdržel žádost o poskytnutí informace ve smyslu zákona o informacích dne 20.1.2011. V době přijetí žádosti o informace nebylo ukončeno vybavování nových pracovišť odboru azylové a migrační politiky v teritoriu ČR prostředky spojovací technicky a v důsledku této skutečnosti, zejména však z důvodu čekání na zprovoznění faxového spojení a přidělení faxových čísel, došlo ke zmeškání lhůty pro vyřízení žádosti o poskytnutí informace. Aby bylo možno žadateli o informace vyhovět v plném rozsahu, muselo být zpracování odpovědi z výše uvedených důvodů pozdrženo. Proto byla odpověď na žádost zpracována až dne 10.2.2011 a následující den, tj. dne 11.2.2011 byla pod č.j. MV-18165-2/OAM-2011 odeslána na emailovou adresu žalobce. Současně se seznamem faxových čísel obdržel žadatel i adresy jednotlivých pracovišť, odboru azylové a migrační politiky (dále jen OAM). Pochybení povinného subjektu, které spočívalo v tom, že žadatel nebyl o prodloužení lhůty i jeho důvodech ve smyslu § 14 odst. 7 zákona o informacích informován, bylo jím uznáno. V této souvislosti ve sdělení povinného subjektu žadateli ze dne 1.3.2011 č.j. MV-27035-2/OAM-2011 byla za toto pochybení vyslovena omluva a to dopisem zaslaným též na emailovou adresu žalobce. Povinný subjekt obdržel dne 16.2.2011 stížnost žadatele na postup při vyřizování žádosti o poskytnutí informace podle zákona o informacích ze dne 14.2.2011. V té době však již žádost o poskytnutí informace byla vyřízena a dne 11.2.2011 již odeslána. Vzhledem k tomu, že v době přijetí stížnosti již nebylo nutno rozhodovat o poskytnutí či neposkytnutí požadovaných informacích, když tyto již byly povinným subjektem žadateli poskytnuty, nebyla stížnost předložena nadřízenému orgánu k dalšímu řízení. Pominul důvod pro rozhodování o stížnosti a to tím, že nedošlo k neposkytnutí nebo odmítnutí poskytnutí informace a nadřízený již nemohl uložil podřízenému orgánu ani případnou povinnost poskytnou žádané informace. Žalovaný žádal, aby soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

V písemné replice k vyjádření žalovaného žalobce tvrdil, že mu dosud nebyly požadované informace poskytnuty, neboť žádný email od žalovaného, jehož prostřednictvím by mu požadované informace poskytnul, dosud neobdržel. Stejně tak doposud neobdržel žádnou omluvu žalovaného, jak tento uvádí ve svém vyjádření k žalobě. Vzhledem k tomu, že k údajnému poskytnutí informací mělo dojít již před podáním této žaloby, byl by postup žalobce, tedy podání této žaloby, zcela nelogický a nehospodárný. Žalobce požadované informace nikdy na emailové adrese neobdržel a důvodně pochybuje, zda mu byly tedy skutečně poskytnuty. Žalobce má za to, že je na žalovanému, aby prokázal, že jím požadované informace byly žalobci skutečně poskytnuty. Vzhledem k tomu, že žalobce nemá jak prokázat, že mu požadované informace poskytnuty nebyly, přičemž řízení ve správním soudnictví spočívá na principu vyšetřovacím, má za to, že žalovanému by měla být soudem uložena povinnost spočívající v předložení evidence dokumentů (nebo výstupu datového formátu dle § 20 vyhl. č. 191/2009 Sb. z evidence dokumentů) povinného subjektu vedené dle § 6 v návaznosti na § 11 odst. 4 a § 15 odst. 3 vyhl. MV č. 191/2009 Sb., ze které bude vyplývat způsob a čas odeslání požadovaných informacích žalobci.

Podáním ze dne 21.10.2011 označeným žalobcem jako „doplnění žaloby“ žalobce doplnil, že po podání repliky nahlédnul do spisového materiálu vedeného soudem v projednávané věci, ve kterém je založena údajná odpověď žalovaného na žádost o informace žalobce. Žalobci není zřejmé, v jakém formátu požadovaná informace byla poskytnuta, nicméně po nahlédnutí do spisového materiálu nahlédnul žalobce opět do své emailové schránky, z niž zjistil, že do složky nevyžádaných emailů nazvaných jako SPAM, byl doručen jakýsi zcela nesrozumitelný text od žalovaného dne 11.2.2011, o němž ovšem nelze předpokládat, že je řádným doručením požadované informace. Text tohoto emailu žalobce přiložil k tomuto podání. Žalobce nadále setrval na svém tvrzení, že žalovaný požadované informace neposkytnul, neboť za poskytnutí informace lze považovat informace, které jsou poskytnuty řádně, tedy mj. i v takové podobě, aby požadovaná informace byla žadatelům zcela dostupná. Je zcela nepřístupné, aby požadované informace byly poskytovanými ve formě, která není žadatelům přístupná. Na okraj žalobce podotkl, že žalovaný nedoložil soudu záznam o postupu při poskytování informace dle § 14 odst. 6 zákona o informacích, které je žalovaný povinen při poskytování informace pořídit. Žalobce měl i nadále zato, že žalovaný je dosud nezákonně nečinný a na žalobě trval.

K tomuto podání se žalovaný vyjádřil podáním ze dne 5.1.2012 kde uvedl, že žalobce ve své žádosti o poskytnutí informace ze dne 19.1.2011 uvedl adresy pro doručování písemností: kancelář@ak-strnad.cz nebo Advokátní kancelář Mgr. Radim Strnad, Příkop 8, 602 00 Brno. Na základě toto skutečnosti povinný subjekt odeslal na výše uvedenou emailovou adresu žalobce dne 11.2.2011 v 16:06 hod. pod č.j. MV-18165-2/OAM-2011 požadované informace prostřednictvím e-výpravy Ministerstva vnitra. Adresátovi byla zásilka doručena téhož dne. Zaslaný dokument byl zpracován ve smyslu ust. § 20 odst. 1, 2 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 191/2009 Sb., o podrobnostech výkonu spisové služby ( dále jen vyhláška ), ve výstupním datovém formátu „Portable Dokument Format“ – pdf a následně v něm odeslán. Záznamy o všech uvedených skutečnostech jsou uloženy vsystému elektronické spisové služby žalovaného GINIS. Z uvedeného podle žalovaného vyplývá, že požadované informace byly poskytnuty a doručeny prostřednictvím emailové schránky žalobce v požadovaném formátu. Není tak naplněna žalobcem tvrzená nečinnost žalovaného a z tohoto důvodu žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Přílohu tohoto vyjádření je „přehled odeslaných zásilek“ ( čl. 33 soudního spisu ), kde jako adresát označena advokátní kancelář Mgr. Radim Strnad, Příkop 8, 602 00 Brno 2, kanclár@ak-strnad.cz, identifikace stejnopisu: MVCR2002FKIZ, identifikace dokumentu „dok.“ MV-18165-2/OAM-2011, způsob odeslání e-výpravna, druh zásilky obyčejné psaní, stav doručeno, vypravení 11.2.2011, doručení 11.2.2011, ve věci žádosti o poskytnutí informací podle zákona o informacích sp. zn. MV-18165/OAM-2011/2. Z přehledu vyplývá, že se jedná o jeden odeslaný stejnopis. Přílohu vyjádření žalovaného je rovněž doklad ze systému GINIS (č.l. 33 p.v. soudního spisu) „prohlížení odesílané zásilky“, kde jako č.j. dokumentu je uvedeno MV-18165-2/OAM-2011, jako odesílatel posta@vmcr.cz, jako adresát kancelář@ak-strnad.cz, datum odeslání 11.2.2011 v 16:06 z centrální podatelny s označením jméno zpracovatele (Kvapilová Iveta), předmět GINIS-spisová služba (Letná) – žádost o poskytnutí info. s obsahem PID MVCZX 004rox, zn. MV-18165-2/OAM-2011, skupina písemnost (vložená do spisu), seznam souborů AK Radim Strnad-příloha pdf.

Soud ve věci jednal bez nařízení ústního jednání, neboť účastníci ve smyslu § 51 odst. 1 s.ř.s. takový postup soudu akceptovali.

Žaloba není důvodná. Při posouzení soud vyšel z následující právní úpravy:

Podle ust. § 14 odst. 5 písm. d), odst. 6, 7 zákona o informacích v rozhodném znění povinný subjekt posoudí žádost a nerozhodne-li podle § 15, poskytne informaci v souladu se žádostí ve lhůtě nejpozději do 15 dnů ode dne přijetí žádosti nebo ode dne jejího doplnění; je-li zapotřebí licence podle § 14a, předloží v této lhůtě žadateli konečnou licenční nabídku( odst. 5 ), O postupu při poskytování informace se pořídí záznam ( 6 ). Lhůtu pro poskytnutí informace podle odstavce 5 písm. d) může povinný subjekt prodloužit ze závažných důvodů, nejvýše však o deset dní. Závažnými důvody jsou:

a) vyhledání a sběr požadovaných informací v jiných úřadovnách, které jsou oddělené od úřadovny vyřizující žádost, b) vyhledání a sběr objemného množství oddělených a odlišných informací požadovaných v jedné žádosti, c) konzultace s jiným povinným subjektem, který má závažný zájem na rozhodnutí o žádosti, nebo mezi dvěma nebo více složkami povinného subjektu, které mají závažný zájem na předmětu žádosti.

Žadatel musí být o prodloužení lhůty i o jeho důvodech vždy prokazatelně informován, a to včas před uplynutím lhůty pro poskytnutí informace ( 7 ).

Podle ust. § 20 odst.1, 2 vyhlášky v rozhodném znění výstupním datovým formátem dokumentů uvedených v odstavcích 2 až 5 se rozumí formáty stanovené v těchto odstavcích pro

a) formát výstupu z elektronického systému spisové služby, b) formát dokumentu ukládaného v elektronické spisovně, která je součástí elektronického systému spisové služby, c) formát pro předávání do digitálního archivu.

(2) Formát Portable Document Format/Archive (PDF/A, ISO 19005) se použije jako výstupní datový formát statických textových dokumentů a statických kombinovaných textových a obrazových dokumentů.

Podle ust. § 15 téže vyhlášky odesílání dokumentů zajišťuje původce zejména prostřednictvím výpravny, elektronické podatelny nebo datové schránky. Výpravna je místo, kde se odesílaný dokument v analogové podobě opatřuje náležitostmi k jeho odeslání. V příslušné evidenci dokumentů se zaznamená datum odeslání dokumentu.

Mezi účastníky není sporu o tom, že žalobce podal dne 19.1.2011 v 16:27:21 hod. elektronicky u žalovaného žádost o informaci podle zákona o svobodném přístupu k informacím se zaručeným elektronickým podpisem, kde se domáhal poskytnutí informace spočívající ve sdělení faxových telefonních čísel na veškerá pracoviště Ministerstva vnitra OAM, Regionální oddělení pobytu cizinců a oddělení pobytu cizinců na území ČR a poskytnutí informace, spočívající ve sdělení konkrétních míst, která jsou v souladu s ust. § 2 odst. 1 vyhlášky původcem, tedy žalovaným, určeny k přijímání doručených dokumentů (dále jen žádost). Žádost byla registrována žalovaným dne 20.1.2011 v 6:20:33 hod. Žalovaný v rozporu s ust. § 14 odst. 5 nepostupoval v souladu s ust. § 14 odst. 5 písm. d) zákona o svobodném přístupu k informacím, neboť nerozhodl podle § 15 téhož zákona a měl tak poskytnout informaci v souladu se žádostí ve lhůtě nejpozději do 15ti dnů ode dne přijetí žádosti, tj. do dne 3.2.2011. Mezi účastníky je dále nesporné, že žalobce podal dne 14.2.2011 stížnost na postup žalovaného (dále též povinného subjektu) podle § 16a prostřednictvím elektronické podatelny žalovaného se zaručeným elektronickým podpisem.

Sporné mezi účastníky je, zda žalovaný, jako povinný subjekt, žalobci požadovanou informaci na žádost poskytl či nikoliv. Z obsahu žaloby, spisového materiálu a písemného vyjádření žalovaného k žalobě ve znění pozdějších podání obou účastníků vyplynulo, že žalovaný poskytl informaci na žádost žalobce až dne 11.2.2011 pod č.j. MV-18165-2/OAM-2011 jejím odesláním na emailovou adresu žalobce uvedenou v žádosti. Tato skutečnost vyplývá z listiny založené v obsahu správního spisu, kde je ke sdělení ze dne 10.2.2011 (tohoto dne byla povinným subjekt žádost žalobce zpracována) č.j. MV-18165-2/OAM-2011 přiložen seznam pracovišť odboru azylové a migrační politiky MV ČR v regionech s uvedením adresy a čísla faxového spojení. Dále byl žalobce ve sdělení informován o místě pro příjem listinných dokumentů osobním podáním ve věcech týkajících se působnosti odboru a kde jsou uvedeny aktuální adresy pracovišť odboru v regionech včetně emailového a telefonního spojení. Lze tak přisvědčit tvrzení žalobce, že žalovaný požadovanou informaci na jeho žádost poskytl po zákonem stanovené lhůtě a to až na 11.2.2011. Naproti tomu soud nemohl vejít na žalobní tvrzení, že žalovaný požadovanou informaci žalobci vůbec neposkytl, neboť žalovaný prokázal odeslání požadované informace žalobci na jím uvedenou elektronickou adresu, též „přehledem odeslaných zásilek“ (č..l. 33 soudního spisu – příloha k podání žalovaného ze dne 5.1.2012), ze kterého vyplynulo, že pod stejným číslem jednacím, pod jakým je vedena odpověď žalovaného na žádost o poskytnutí informací (č.j. MV-18165-2/OAM-2011) byla na elektronickou adresu žalobce dne 11.2.2011 v 16:06 hod. informace zaslána ve formátu pdf., tedy ve formátu ve smyslu § 20 odst. 2 vyhlášky č. 191/2009 Sb. Skutečnost, že poskytovaná informace byla doručeno žalobci do složky nevyžádaných emailů, tzv. SPAMu, není pochybením žalovaného, který nemůže ovlivnit technické parametry přijímání emailové korespondence technickým zařízením žalobce.

Lze tak uzavřít, že žalovaný jako povinný subjekt informaci žalobci na jeho žádost, byť po zákonem stanovené lhůtě, tj. na místo dne 3.2.2011 až dne 11.2.2011, poskytl. Soud podle ust. § 81 odst. 1 s.ř.s. rozhoduje na základě skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí. Žalobce uplatnil žalobu na ochranu proti nečinnosti správního orgánu podáním u soudu dne 13.4.2011, přičemž ke dni rozhodování soudu o této žalobě, tj. ke dni 30.10.2012 žalovaný nečinný nebyl. Soud proto žalobu jako nedůvodnou podle ust. § 81 odst. 3 s.ř.s. zamítl.

Pro úplnost soud uvádí, že podle obsahu spisového materiálu žalovaný nevedl úplný záznam o postupu při poskytování informací žalobci ve smyslu § 14 odst. 6 ( tzv. „historie dokumentu „ je vedena od 20.1.2011 6:20:33 do 20.1.2011 15:09:45 a dále od 15.2.2011 6:37:29 do 16.2.2011 13:28:11 ) ani nebylo prokázáno, že žalobci v souladu s ust. § 14 odst. 7 zákona o informacích sdělil důvody, pro které informaci poskytuje po lhůtě a do kdy byla lhůta prodloužena, tato skutečnost je však nerozhodná pro posouzení věci samé, tj., že ke dni rozhodování soudu o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného správního orgánu jeho nečinnost netrvala.

Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 60 odst. 1 s.ř.s. Žalobce neměl ve věci úspěch, neboť žalovaný ke dni podání žaloby nebyl nečinný. Žalovanému, který byl úspěšný však důvodně vynaložené náklady řízení nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

V Praze dne 30. října 2012

JUDr. Ivanka Havlíková, v.r.

předsedkyně senátu

Za správnost vyhotovení: Matznerová, DiS.

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru