Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

9 A 72/2017 - 54Usnesení MSPH ze dne 25.01.2018


přidejte vlastní popisek


Číslo jednací: 9A 72/2017 - 54

USNESENÍ

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Naděždy Řehákové a soudců Mgr. Martina Kříže a JUDr. Ivanky Havlíkové ve věci

žalobce: L. K. zastoupený advokátkou Mgr. Barborou Kubinovou se sídlem Milešovská 1312/6, 130 00 Praha 3

proti

žalovanému: Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 4 se sídlem 28. pluku 1533/29b, 100 83 Praha 10

o žalobě ze dne 4.4.2017 na ochranu proti nečinnosti žalovaného správního orgánu

takto:

I. Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 17. ledna 2018 č. j. 9 A 72/2017 – 47 se zrušuje. II. Řízení se zastavuje. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Žalobou ze dne 4.4.2017 podanou k Městskému soudu v Praze se žalobce domáhal ochrany proti nečinnosti žalovaného, která měla spočívat v nevyřízení jeho žádosti o poskytnutí informace ze dne 10. 2. 2017, a to v rozsahu informací požadovaných pod písm. f) této žádosti (žalobce žádal o„soupis trestních věcí, které byly v roce 2016 přiděleny k dozoru Obvodnímu státnímu zástupci pro Prahu 4 Mgr. L. J. v nichž byl dříve dozorovým státním zástupcem jiný státní zástupce Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 4, s uvedením jednoznačného identifikátoru každé trestní věci, data změny dozorového státního zástupce a jména předchozího dozorového státního zástupce“). Požadované informace žalovaný jakožto povinný subjekt žalobci neposkytl, a ani ve lhůtě stanovené zákonem č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 106/1999 Sb.“) nevydal rozhodnutí o odmítnutí žádosti. 2. Žalovaný navrhl, aby soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. Ve vyjádření k žalobě poukázal na to, že v dané věci nebyl nečinný, neboť na základě zjištění, že žalobce nezaplatil požadovanou úhradu nákladů za vyhledání informací v částce 29 000 Kč, předmětnou žádost v rozsahu jejího písmene f) podle § 17 odst. 5 zákona č. 106/1999 Sb., odložil. 3. Na dotaz soudu, zda na podané žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného trvá i po vydání rozhodnutí o odložení žádosti, žalobce nereagoval, a soud proto nařídil ústní jednání ve věci

Shodu s prvopisem potvrzuje L. H.

2 pokračování

9A 72/2017

samé na 15.12.2017. K žádosti právní zástupkyně žalobce bylo ústní jednání odročeno na 17.1.2017. 4. Podáním ze dne 16.1.2018 doručeným do datové schránky soudu téhož dne v 18:10 hod. vzal žalobce žalobu v celém rozsahu zpět „z důvodu chování Žalovaného, který rozhodl o odložení Žádosti, což Žalobci oznámil ve sdělení sp. zn. 0SIN 5/2017 ze dne 22.5.2017.“ Žalobce navrhl, aby soud řízení zastavil a přiznal mu náhradu nákladů řízení. 5. Zpětvzetí žaloby se do dispozice senátu 9 správního úseku Městského soudu v Praze, jemuž byla věc dle rozvrhu práce přidělena, dostalo až poté, co soud dne 17.1.2018 dopoledne po ústním jednání ve věci samé postupem podle § 49 odst. 12 věta druhá s.ř.s. vyhlásil vyvěšením zkráceného písemného vyhotovení bez odůvodnění na úřední desce soudu rozsudek, kterým žalobu jako nedůvodnou zamítl a současně rozhodl o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. 6. Podle § 64 s.ř.s. nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro řízení ve správním soudnictví přiměřeně ustanovení prvé a třetí části občanského soudního řádu. 7. Podle § 96 odst. 2 o.s.ř. je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až po té, co již soud o věci rozhodl, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, soud rozhodne v rozsahu zpětvzetí návrhu též o zrušení rozhodnutí. 8. Vzhledem k výše uvedené procesní situaci soud postupoval per analogiam podle § 96 odst. 2 o.s.ř. ve spojení s § 64 s.ř.s. Ustanovení § 96 odst. 2 o.s.ř. hovoří o zrušení rozhodnutí v situaci, kdy byl návrh na zahájení řízení vzat zpět poté, co již soud o věci rozhodl, dle náhledu soudu je však nutno toto ustanovení aplikovat i v případě, kdy byl návrh na zahájení řízení vzat zpět před tím, než soud o věci rozhodl, avšak zpětvzetí návrhu se do dispozice soudců dostalo až po vydání rozhodnutí. Vzhledem k tomu, že vyhlášený rozsudek ze dne 17.1.2018, č. j. 9 A 72/2017 – 47 dosud nenabyl právní moci, jelikož účastníkům nebylo doručeno jeho písemné vyhotovení, soud tento rozsudek podle výše citovaných ustanovení zrušil prvým výrokem tohoto usnesení. 9. Podle § 47 písm. a) s.ř.s. soud řízení usnesením zastaví, vzal-li navrhovatel svůj návrh zpět. S ohledem na zpětvzetí žaloby ze dne 16. 1. 2018 soud řízení druhým výrokem tohoto usnesení zastavil. 10. O nákladech řízení rozhodl soud ve třetím výroku tohoto usnesení podle ustanovení § 60 odst. 3 věta prvá s.ř.s., které stanoví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu řízení, bylo-li řízení zastaveno. Požadavek žalobce na přiznání náhrady nákladů řízení soud neshledal důvodným. Ze správního spisu vyplývá, že žalovaný výzvou ze dne 17.3.2017 vyrozuměl žalobce o tom, že vyhledání jím požadovaných informací by vyžadovalo mimořádně rozsáhlé vyhledávání, a vyzval žalobce k uhrazení nákladů ve výši 29 000 Kč. Zároveň ho poučil o tom, že nebude-li úhrada zaplacena do 60 dnů ode dne doručení tohoto oznámení (jež bylo žalobci doručeno dne 29.3.2017), bude jeho žádost odložena. Žaloba na ochranu proti nečinnosti žalovaného nebyla podána důvodně, protože žalobce ji podal v době, kdy mu běžela 60denní lhůta k zaplacení stanovené úhrady. V této době žalovaný nebyl v rozporu se zákonem nečinný. Nebyl totiž povinen činit další procesní úkony (poskytnutí požadované informace, vydání rozhodnutí o odmítnutí žádosti nebo o jejím odložení) do doby, než žalobce požadovanou úhradu zaplatí, popř. než marně uplyne lhůta stanovená k zaplacení úhrady. O nezákonné nečinnosti žalovaného spočívající v nevyřízení předmětné žádosti nelze hovořit ani následně, neboť žalovaný na základě zjištění, že žalobce požadovanou úhradu nákladů v částce 29 000 Kč nezaplatil, předmětnou žádost v rozsahu jejího písmene f) podle § 17 odst. 5 zákona č. 106/1999 Sb., odložil. Rozhodnutí o odložení žádosti je rozhodnutím ve smyslu § 65 odst. 1 s.ř.s., jímž se řízení o žádosti končí, přičemž toto rozhodnutí podléhá soudnímu přezkumu. Soudu je z úřední

Shodu s prvopisem potvrzuje L. H.

3 pokračování

9A 72/2017

činnosti známo, že proti rozhodnutí o odložení žádosti žalobce podal žalobu (řízení o ní je u zdejšího soudu vedeno pod sp. zn. 8 A 104/2017). 11. Žalobce v žalobě mj. argumentoval tím, že po uplynutí lhůty pro poskytnutí informací mu byl žalovaný povinen požadované informace poskytnout bez ohledu na později uplatněný požadavek na úhradu nákladů spojených s jejich vyhledáním, tento názor je však mylný. Jak dovodil Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 29.6.2017, č. j. 7 As 300/2016 – 21 v jiné věci týkající se téhož žalobce, „......právní úprava účinná v době podání a vyřízení žádosti o informace neumožňuje vyslovit stěžovatelem zastávaný názor, že marným uplynutím patnáctidenní lhůty dle § 14 odst. 5 d) informačního zákona automaticky zaniká oprávnění povinného subjektu požadovat úhradu shora uvedených nákladů a povinný je povinen informace poskytnout bez této úhrady.“ 12. Nutným předpokladem přiznání náhrady nákladů řízení žalobci při zpětvzetí žaloby pro pozdější chování žalovaného je zjištění, že žaloba byla podána důvodně. Tak tomu ale v dané věci nebylo, protože žalovaný nebyl v době podání žaloby a ani poté nečinný. Soud proto požadavku žalobce na přiznání náhrady nákladů řízení vůči žalovanému nevyhověl.

Poučení: Proti tomuto usnesení lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách www.nssoud.cz.

Praha 25. ledna 2018

JUDr. Naděžda Řeháková, v. r.

předsedkyně senátu

Shodu s prvopisem potvrzuje L. H.

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru