Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

9 A 29/2013 - 55Usnesení MSPH ze dne 30.01.2014

Prejudikatura

3 As 3/2006


přidejte vlastní popisek


Číslo jednací: 9A 29/2013 - 55-56

USNESENÍ

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Naděždy Řehákové a soudců JUDr. Ivanky Havlíkové a Mgr. Martina Kříže v právní věci žalobkyně: M. Š., zast. JUDr. Petrem Zderčíkem, advokátem se sídlem Praha 1, Hradčanské náměstí 9, proti žalovanému: Ministerstvo pro místní rozvoj, se sídlem Praha 1, Staroměstské náměstí 6, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 17.12.2012, č.j. MMR-40207/2012-83/2648,

takto:

I. Žaloba se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobkyni se vrací soudní poplatek zaplacený z podané žaloby, tj. částka 3.000,-Kč do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení z účtu Městského soudu v Praze k rukám právního zástupce žalobkyně JUDr. Petra Zderčíka, advokáta.

Odůvodnění:

Žalobkyně se podanou žalobou domáhala přezkoumání v záhlaví uvedeného rozhodnutí, kterým žalovaný rozhodl o odvolání žalobkyně tak, že usnesení Magistrátu hlavního města Prahy, odboru stavebního, sp.zn. S-MHMP 1005544/2012/OST/Dl/Ne ze dne 24. 8. 2012 podle § 90 odst. 1 písm. c) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění (dále jen „správní řád“), změnil tak, že jeho výrok doplnil o nový odstavec s označením účastníků přezkumného řízení. Ve zbytku odvolání žalobkyně zamítl a usnesení Magistrátu hlavního města Prahy, odboru stavebního, sp.zn. S-MHMP 1005544/2012/OST/Dl/Ne ze dne 24. 8. 2012 podle § 90 odst. 5 správního řádu potvrdil.

Výše uvedeným usnesením Magistrátu hlavního města Prahy, odboru stavebního bylo podle ust. § 94 správního řádu zahájeno přezkumné řízení ve věci pravomocného rozhodnutí odboru výstavby Úřadu městské části Praha 1 č.j. UMCP1 108743/2011 (sp.zn. S- UMCP1/106410/2011/VÝS-Bu-4/163) ze dne 10. 8. 2011, jímž bylo ve výroku I. dle § 135 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, v platném znění, nařízeno vlastníku stavby č.p. 163 na pozemku parc.č. 151 v k.ú. Hradčany, provedení nutných zabezpečovacích prací a ve výroku II. dle § 141 odst. 1 stavebního zákona bylo vlastníkům sousedních staveb nařízeno strpět provádění udržovacích prací na stavbě, které mohou zasáhnout do jejich práv, a to v nezbytně nutném rozsahu .

Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě mj. uvedl, že žalobou napadeným rozhodnutím ministerstva ve spojení s jím změněným usnesením magistrátu ze dne 24. 8. 2012 o zahájení přezkumného řízení v dané věci nedošlo k založení, změně, zrušení nebo závaznému určení práv či povinností žalobkyně, a proto je toho názoru, že žalobou napadené rozhodnutí ministerstva ze dne 17. 12. 2012 je úkonem správního orgánu vyloučeným ze soudního přezkumu ve smyslu § 70 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s.ř.s.“), protože nejde o rozhodnutí ve smyslu § 65 odst. 1 s.ř.s. Z tohoto důvodu navrhl, aby soud žalobu odmítl jako nepřípustnou dle § 46 odst. 1 písm. d) s.ř.s. Žalovaný se dále vyjádřil i k jednotlivým žalobním námitkám a pro případ, že by soud žalobu neodmítl, navrhl, aby žaloba byla zamítnuta.

Předtím, než soud přistoupí k posouzení žaloby z věcného hlediska, musí zkoumat, zda jsou splněny podmínky řízení a zda tak jde o žalobu z hlediska ustanovení s.ř.s. přípustnou. Při těchto úvahách soud vyšel z následující právní úpravy:

Podle ust. § 65 odst. 1 s.ř.s., kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti, (dále jen "rozhodnutí"), může se žalobou domáhat zrušení takového rozhodnutí, popřípadě vyslovení jeho nicotnosti, nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak.

Podle ust. § 68 písmeno e) s.ř.s žaloba je nepřípustná také tehdy, domáhá-li se přezkoumání rozhodnutí, které je z přezkoumání podle tohoto nebo zvláštního zákona vyloučeno.

Podle § 70 písm. a) s. ř. s. jsou ze soudního přezkoumání vyloučeny úkony správního orgánu, které nejsou rozhodnutími.

Podle ust. § 46 odst. 1 písm. d) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s.ř.s.“), nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže návrh je podle tohoto zákona nepřípustný.

Na základě uvedeného soud uvážil o podané žalobě takto:

V dané věci bylo žalovaným správním orgánem jako orgánem odvolacím rozhodnuto ve věci zahájení přezkumného řízení podle § 94 správního řádu , týkajícího se rozhodnutí Úřadu městské části Praha 1, odboru výstavby o nařízení udržovacích prací. Ust § 94 správního řádu upravuje přezkoumávání pravomocných rozhodnutí v případě, kdy lze důvodně pochybovat o tom, že rozhodnutí je v souladu s právními předpisy. V řízení o přezkoumávání správních rozhodnutí podle § 94 a násl. správního řádu může být nezákonné pravomocné rozhodnutí zrušeno, změněno nebo zrušeno a vráceno správnímu orgánu 1.stupně ( § 97 odst. 3 správního řádu). Je-li zjištěno, že právní předpis porušen nebyl, správní orgán řízení zastaví ( § 97 odst. 1 správního řádu).

Z výše uvedeného vyplývá, že řízení o přezkoumávání daňových rozhodnutí probíhá ve dvou fázích. V prvé fázi se rozhoduje zpravidla na vyšším stupni správních orgánů ( zde Magistrát hl.m. Prahy) o tom, zda jsou dány podmínky pro zahájení přezkumu, tedy o tom, zda řízení skončené vydáním pravomocného rozhodnutí lze znovu otevřít a ve věci znovu rozhodovat, ve druhé fázi , která následuje po již zahájeném přezkoumání , se rozhoduje o tom, zda původní rozhodnutí bude zrušeno či změněno nebo zrušeno a vráceno správnímu orgánu 1. stupně, přičemž tento správní orgán je vázán právním názorem správního orgánu , který přezkumné řízení zahájil..

Z uvedeného je zřejmý charakter rozhodování správních orgánů v prvé fázi přezkumného řízení jako procesního rozhodování nejprve o tom, zda zde je či není právní důvod pro „ otevření“ řízení, v němž by byla práva účastníků znovu meritorně projednána. Proto jen v případě, že vůbec bylo řízení nově otevřeno, přichází v úvahu další rozhodnutí, kterým může být původní rozhodnutí zrušeno nebo změněno - bylo-li rozhodnutí vydáno v rozporu s právními předpisy.

V daném případě napadené rozhodnutí žalovaného bylo vydáno jako odvolací rozhodnutí v prvé fázi přezkumného řízení ( zahájení řízení) a je tak rozhodnutím, které řešilo, zda jsou dány jen obecné podmínky k vedení přezkumného řízení spočívající v tom, zda jsou pochybnosti o tom, že rozhodnutí stavebního úřadu je v souladu s právními předpisy. Žalovaný v napadeném rozhodnutí uvedl skutkové i právní argumenty, pro které považuje za splněné zákonné podmínky pro vedení přezkumného řízení, které vedly Magistrát hlavního města Prahy, odbor stavební k zahájení přezkumného řízení.

Napadeným rozhodnutím žalovaný tedy ve spojení s rozhodnutím Magistrátu hlavního města Prahy, odboru stavebního vyjádřil toliko , že jsou dány podmínky pro to, aby se příslušný správní orgán věcí znovu zabýval. Postup podle § 94 správního řádu je jen možností spočívající v uplatnění dozorového prostředku poté, kdy již bylo vydáno pravomocné rozhodnutí ve stavebním řízení a to samo o sobě je přezkoumatelné soudem. Zahájení přezkumu je procesním rozhodnutím, jímž se nejprve umožňuje zabývat se znovu ve správním řízení předmětem řízení – podstatou práva, o němž již bylo pravomocně rozhodnuto a ještě se v této fázi nezasahuje do práv účastníků řízení, tedy ani do práv žalobkyně. Právo žalobkyně na přístup k soudu je dáno až pro případ, kdy by poté, kdy zahájené přezkumné řízení otevřelo prostor pro přezkum věci , došlo v druhé fázi tohoto řízení ke změně či zrušení rozhodnutí v důsledku okolností projednávaných v přezkumném řízení.

Vzhledem k uvedenému a protože jde skutečně o prostředek pouze dozorčího práva a jestliže rozhodnutím o zahájení přezkumného řízení ( rozumí se účinkem tohoto rozhodnutí) nedochází k zásahu do žádného práva účastníka řízení ( zatím se nemění právní sféra žalobkyně), není napadené rozhodnutí rozhodnutím ve smyslu § 65 s.ř.s.

Žalobou proti rozhodnutí správního orgánu se lze ve smyslu ust. § 65 odst. 1 s.ř.s. domáhat přezkoumání úkonů správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují subjektivní veřejná práva a povinnosti. Pro tyto úkony zavádí s.ř.s. v uvedeném ustanovení legislativní zkratku „rozhodnutí“. Zároveň s.ř.s. v ust. § 70 vylučuje ze soudního přezkumu ty úkony správního orgánu, které nejsou rozhodnutí, tzn. ty úkony, který nejsou způsobilé přivodit následky předpokládané v ust. § 65 odst. 1 s.ř.s. Žaloba proti takovému úkonu je pak podle ust. § 68 písm. e) s.ř.s. nepřípustná.

Soud proto posoudil, že žalobou napadené rozhodnutí, kterým bylo podle ust. § 90 odst. 1 písm. c) správního řádu usnesení o zahájení přezkumného řízení vydané podle § 94 správního řádu změněno tak, že bylo doplněno jen o označení účastníků řízení ave zbylé části podle § 90 odst. 5 správního řádu bylo potvrzeno, není rozhodnutím, jímž by se zakládala, měnila, rušila či závazně určovala práva a povinnosti žalobkyně ve smyslu ust. 65 odst. l s.ř.s. a vzhledem k této skutečnosti jsou z přezkoumání soudem ve správním soudnictví vyloučena.

Protože žalobkyně podala žalobu proti rozhodnutí, které je ze soudního přezkumu podle ust. § 70 písm. a) s.ř.s. ve spojení s ust. § 65 odst. 1 s.ř.s. a ust. § 68 písm. e) s.ř.s. vyloučeno, soud v souladu s ust. § 46 odst. 1 písm. d) s.ř.s. žalobu jako nepřípustnou odmítl.

Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 3 věta prvá s.ř.s. Byla-li žaloba odmítnuta, žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů.

O vrácení soudního poplatku soud rozhodl podle ust. § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích ve znění účinném od 1.9.2011, podle kterého byl-li návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítnut, soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách www.nssoud.cz.

V Praze dne 30. ledna 2014

JUDr. Naděžda Řeháková,v.r.

předsedkyně senátu

Za správnost vyhotovení: Matznerová, DiS.

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru