Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

9 A 27/2011 - 43Usnesení MSPH ze dne 30.03.2011

Prejudikatura

4 As 3/2008 - 78


přidejte vlastní popisek

9 A 27/2011 - 43

USNESENÍ

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivanky Havlíkové a soudců Mgr. Martina Kříže a JUDr. Naděždy Řehákové v právní věci žalobce: R., bytem Moravská Třebová, Pivovarská 2, zast. Mgr. Evu Halaxovou, patentovou zástupkyní se sídlem Praha 5 - Smíchov, Ostrovského 911/30, proti žalovanému: Úřad průmyslového vlastnictví, se sídlem Praha 6 – Bubeneč, Antonína Čermáka 2a, v řízení o žalobě proti rozhodnutí předsedy Úřadu průmyslového vlastnictví ze dne 26.11.2010, č.j.: PVZ 2001-33268/35723/2010/ÚPV

t a k to:

I. Žaloba se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobou ze dne 29.1.2011, zaslanou dne 31.1.2011 na elektronickou adresu Městského soudu v Praze a následně doplněnou dne 3.2.2011 předložením jejího originálu, se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí předsedy Úřadu průmyslového vlastnictví označeného v záhlaví tohoto rozhodnutí, jímž byl zamítnut rozklad žalobce a potvrzeno rozhodnutí Úřadu průmyslového vlastnictví ze dne 1.6.2010 o výmazu průmyslového vzoru č. 30786 o názvu „Trup ultralehkého letadla.“

V žalobě ze dne 19.1.2011 po označení účastníků řízení a specifikaci napadeného rozhodnutí žalobce uvedl pouze to, že podává správní žalobu proti výše uvedenému rozhodnutí žalovaného a že je přesvědčen, že žalovaný postupoval nesprávně ve správním posouzení sporu a překročil rámec správního uvážení. Navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému zpět k projednání. V závěru žalobce deklaroval, že „příslušné odůvodnění žaloby a důkazy k podpoře tvrzení předloží žalovaný (správně zřejmě žalobce) spolu s originálním podáním této žaloby ve lhůtě tří dnů od podání této žaloby e-mailem“ a že soudní poplatek bude uhrazen na výzvu soudu.

Žádné další podání, které by obsahovalo odůvodnění žaloby s uvedením žalobních bodů, však žalobce do dne vydání tohoto usnesení soudu nepředložil.

Žalovaný k dotazu soudu podáním ze dne 14.3.2011 sdělil, že žalobou napadené rozhodnutí bylo žalobci doručeno prostřednictvím jeho zástupkyně dne 29.11.2010, což doložil kopií příslušné doručenky.

Podle § 72 odst. 1 s.ř.s. lze žalobu podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou. Lhůta je zachována, byla-li žaloba ve lhůtě podána u správního orgánu, proti jehož rozhodnutí směřuje.

Podle § 72 odst. 4 s.ř.s. zmeškání lhůty pro podání žaloby nelze prominout.

Podle § 71 odst. 1 s.ř.s. musí žaloba kromě obecných náležitostí podání (§ 37 odst. 2 a 3) obsahovat a) označení napadeného rozhodnutí a den jeho doručení nebo jiného oznámení žalobci, b) označení osob na řízení zúčastněných, jsou-li žalobci známy,

c) označení výroků rozhodnutí, které žalobce napadá,

d) žalobní body, z nichž musí být patrno, z jakých skutkových a právních důvodů považuje žalobce napadené výroky rozhodnutí za nezákonné nebo nicotné,

e) jaké důkazy k prokázání svých tvrzení žalobce navrhuje provést, f) návrh výroku rozsudku.

Podle § 71 odst. 2 věta druhá a třetí s.ř.s. žalobce může kdykoli za řízení žalobní body omezit. Rozšířit žalobu na dosud nenapadené výroky rozhodnutí nebo ji rozšířit o další žalobní body může jen ve lhůtě pro podání žaloby.

Podle § 37 odst. 5 s.ř.s. předseda senátu usnesením vyzve podatele k opravě nebo odstranění vad podání a stanoví k tomu lhůtu. Nebude-li podání v této lhůtě doplněno nebo opraveno a v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat, soud řízení o takovém podání usnesením odmítne, nestanoví-li zákon jiný procesní důsledek. O tom musí být podatel ve výzvě poučen.

Podle § 46 odst. 1 písm. a/ s.ř.s. nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže soud o téže věci již rozhodl nebo o téže věci již řízení u soudu probíhá nebo nejsou-li splněny jiné podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo přes výzvu soudu nebyl odstraněn, a nelze proto v řízení pokračovat.

V důsledku přísné dispoziční zásady v řízení o žalobách proti rozhodnutím správního orgánu musí žaloba obsahovat žalobní body, z nichž musí být patrno, z jakých skutkových a právních důvodů žalobce považuje napadené výroky rozhodnutí za nezákonné nebo nicotné (§ 71 odst. 1 písm. d/ s.ř.s.). Ze zákona lze dovodit, že žaloba musí vždy obsahovat alespoň jeden žalobní bod (viz § 71 odst. 2 věta druhá s.ř.s.). Smyslem a účelem toho, aby v žalobě byl uveden alespoň jeden žalobní bod, je především vymezit obsah soudního přezkumu, tj. jaké skutkové a právní otázky má soud posuzovat z hlediska žalobcem tvrzené nezákonnosti správního rozhodnutí. Toto vymezení je výlučně úkolem žalující strany; soud není oprávněn ani povinen domýšlet za žalobce skutkové či právní důvody nezákonnosti napadeného rozhodnutí.

Pokud žaloba žádný žalobní bod neobsahuje, může být tento nedostatek podmínek řízení odstraněn, a to ve lhůtě pro podání žaloby, jak vyplývá z ustanovení § 71 odst. 2 s.ř.s. Není však dána zákonná povinnost soudu v těchto případech vždy vyzývat žalobce k odstranění těchto vad ve smyslu ust. § 37 odst. 5 s.ř.s., neboť takto široce pojímaná povinnost soudu by zjevně odporovala zmíněné zásadě dispoziční a rovněž zásadě koncentrace řízení, v souladu s nimiž je tento typ řízení koncipován (shodně viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 23.10.2003 čj. 2 Azs 9/2003-40).

V usnesení ze dne 24.8.2010 č.j. 4 As 3/2008 – 78 se rozšířený senát Nejvyššího správního soudu přiklonil k definici žalobního bodu, podle níž je za žalobní bod nutno považovat každé vyjádření žalobce, z něhož lze byť i jen v nejhrubších obrysech dovodit, že napadené správní rozhodnutí z určitého důvodu považuje za nezákonné. Náležitost žaloby dle § 71 odst. 1 písm. d) s.ř.s. je dle citovaného usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu splněna, pokud jsou z tvrzení žalobce seznatelné skutkové děje a okolnosti individuálně odlišitelné od jiných ve vztahu ke konkrétnímu případu žalobce, jež žalobce považoval za relevantní k jím domnělé nezákonnosti správního rozhodnutí; právní důvody nezákonnosti (či nicotnosti) napadeného správního rozhodnutí pak musí být tvrzeny alespoň tak, aby soud při aplikaci obecného pravidla, že soud zná právo, mohl dostatečně vymezit, kterým směrem, tj. ve vztahu k jakým právním předpisům bude směřovat jeho přezkum.

Žaloba ze dne 29.1.2011 však v rozporu s ust. § 71 odst. 1 písm. d/ s.ř.s. žádný žalobní bod neobsahuje. Tvrzení žalobce, že žalovaný při posouzení věci postupoval nesprávně a překročil rámec správního uvážení, není možné považovat za žalobní bod ve smyslu ust. § 71 odst. 1 písm. d/ s.ř.s., neboť z něj nelze seznat, z jakých skutkových a právních důvodů žalobce považuje napadené rozhodnutí za nezákonné, popř. za nicotné. Toto tvrzení neobsahuje naprosto žádnou specifikaci skutkového děje vztahujícího se ke konkrétnímu případu žalobce, ani neuvádí právní důvody nezákonnosti (či nicotnosti) napadeného rozhodnutí takovým způsobem, který by soudu umožnil vymezit, ve vztahu k jakým právním předpisům má jeho přezkum směřovat.

Uvedení alespoň jednoho žalobního bodu, a to ve lhůtě stanovené zákonem pro podání žaloby, je podmínkou projednatelnosti žaloby v řízení před správním soudem. Absence žalobního bodu (bodů), jímž by byl v souladu s ust. § 75 odst. 2 věta prvá s.ř.s. pro soud závazným způsobem vymezen rozsah soudního přezkumu napadeného rozhodnutí, brání soudu v meritorním projednání a rozhodnutí věci a zakládá neodstranitelný nedostatek podmínek řízení, pro který nelze v řízení pokračovat.

Soud v daném případě nepřikročil k tomu, aby postupem upraveným v ust. § 37 odst. 5 s.ř.s. vyzýval žalobce k odstranění vady žaloby spočívající v úplné absenci žalobních bodů. Soud vzal v úvahu skutečnost, že žaloba ze dne 29.1.2011 soudu došla poslední den lhůty stanovené zákonem pro její podání. Soud tedy neměl z časového hlediska dostatek prostoru k tomu, aby v zákonné dvouměsíční lhůtě pro podání žaloby reagoval a vyzval žalobce k doplnění žaloby. Pokud by tak učinil, poskytl by žalobci možnost uvádět žalobní body představující jednu z obligatorních náležitostí žaloby až po uplynutí zákonem stanovené lhůty pro podání žaloby. Tímto postupem by došlo k nedovolenému nastavování striktně stanovené a nepřekročitelné lhůty pro podání (a zároveň i rozšíření) žaloby, jejíž zmeškání zákon neumožňuje prominout, a to ze žádných důvodů. Takový úkon by dle náhledu soudu ve svém důsledku představoval neoprávněné zvýhodnění žalobce oproti jiným žalujícím, kteří zákonnou lhůtu pro podání perfektní žaloby bez výhrad respektují, a založil by tak nepřípustnou nerovnost mezi subjekty, které se obracejí na osudy rozhodující ve správním soudnictví.

V již zmíněném usnesení ze dne 24.8.2010 č.j. 4 As 3/2008 – 78 rozšířený senát Nejvyššího správního soudu konstatoval, že procesní povinnost postupovat podle § 37 odst. 5 s.ř.s., tj. vyzvat žalobce k odstranění vad žaloby spočívajících v nedostatečné specifikaci žalobního bodu tak, aby mohla být věcně projednána, vznikne krajskému soudu vždy, když žaloba podaná v zákonné lhůtě obsahuje žalobní bod (body) alespoň ve shora vymezené míře konkrétnosti. Z tohoto závěru vyplývá, že v opačných případech, jako je tento, zákonem stanovená procesní povinnost soudu vyzývat žalobce k odstranění vad žaloby dána není.

Soud tedy dospěl k závěru, že absence jakéhokoliv žalobního bodu v žalobě ze dne 29.1.2011, jímž by byl alespoň v hrubých rysech vymezen rozsah soudního přezkumu napadeného rozhodnutí, představuje nedostatek podmínek řízení, který je vzhledem k podání žaloby poslední den zákonem stanovené lhůty pro její podání neodstranitelný. Soud proto žalobu za použití ust. § 46 odst. 1 písm. a/ s.ř.s. odmítl.

Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 60 odst. 3 věta prvá s.ř.s., neboť žaloba byla odmítnuta a soudem nebyly shledány důvody pro přiznání náhrady nákladů řízení žalobkyni podle věty druhé téhož zákonného ustanovení.

Podle poznámky č. 1. k Sazebníku soudních poplatků se poplatek za návrh na zahájení řízení nevybírá, jestliže soud podání, kterým se zahajuje řízení, pro vady odmítne. Žaloba v dané věci byla soudem odmítnuta právě pro vadu spočívající v absenci žalobních bodů, a soud proto k vybrání soudního poplatku za řízení o této žalobě nepřikročil.

Poučení: Proti tomuto usnesení lze podat kasační stížnost za podmínek
uvedených v ustanovení § 102 a násl. s.ř.s., a to ve lhůtě do dvou
týdnů po doručení tohoto usnesení. Kasační stížnost se podává
u Městského soudu v Praze, rozhodovat o ní přísluší Nejvyššímu
správnímu soudu.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen
advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo
člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské
právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno
pro výkon advokacie.

V Praze dne 30. března 2011

JUDr. Ivanka Havlíková v. r.

předsedkyně senátu

Za správnost vyhotovení: Koláček

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru