Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

9 A 182/2010 - 56Rozsudek MSPH ze dne 28.03.2014

Prejudikatura

57 A 76/2011 - 172


přidejte vlastní popisek


Číslo jednací: 9A 182/2010 - 56-58

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivanky Havlíkové a soudců JUDr. Naděždy Řehákové a Mgr. Martina Kříže v právní věci žalobců: a) J. S., b) Dům 79/1798, spol. s r.o., se sídlem Praha 10 – Záběhlice, Ke skalkám 79/1798, IČ: 25708821, proti žalovanému: Magistrát hlavního města Prahy, se sídlem Praha 1, Mariánské nám. 2, za účasti osoby zúčastněné na řízení: 1) Z. M., 2) JUDr. Ing. P. B., CSc., o žalobách proti rozhodnutí žalovaného ze dne 18.6.2010, sp.zn.: S-MHMP 72195/2010/OST/Pt/Ko,

takto:

I. Žaloby se zamítají.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobci se samostatnými žalobami domáhali přezkoumání v záhlaví uvedeného rozhodnutí, kterým žalovaný zamítl odvolání žalobců a Bytového družstva Za Návsí 14 a potvrdil rozhodnutí Úřadu městské části Praha 10, stavebního odboru, ze dne 4.12.2009, sp.zn.: OST 045642/2009/Ha-Zab, č.j.: P10-074956/2009, jímž byla na základě žádosti stavebníků E. a P. J. povolena stavba Bytového domu „RYŠÁNKOVA“, Praha 10, Záběhlice, ulice Ryšánkova, na pozemku parc.č. 2527/22 v k.ú. Záběhlice.

Usnesením ze dne 18.7.2011, č.j.: 9 A 182/2010 - 40 soud spojil žaloby ke společnému projednání a rozhodnutí, neboť oběma žalobami bylo napadeno totožné rozhodnutí, obě řízení spolu souvisí a jejich posouzení se týká totožných skutkových a právních otázek.

Žalobci v obsahově totožných žalobách namítali, že napadeným rozhodnutím byli zkráceni na svých právech. Následně v podané žalobě popsali průběh správního řízení, když zejména poukázali na námitky, které uplatnili v průběhu řízení před správním orgánem I. stupně. Dále uvedli, že v odůvodnění napadeného rozhodnutí žalovaný konstatoval, že umístění předmětné stavby bylo povoleno rozhodnutím správního orgánu I. stupně ze dne 7.5.2008, č.j.: P10-062127/2008, proti němuž podali žalobci odvolání, které bylo zamítnuto pro opožděnost rozhodnutím ze dne 29.12.2009, sp.zn.: S-MHMP 580151/2009/OST/Ko/Vč. V této souvislosti namítali, že rozhodnutí ze dne 29.12.2009, sp.zn.: S-MHMP 580151/2009/OST/Ko/Vč jim nikdy nebylo doručeno.

Žalobci v podané žalobě nesouhlasili se závěry žalovaného. Tvrdili, že žalovaný nepostupoval řádně při rozhodování o odvolání žalobců podle ust. § 89 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“), zejména tím, že náležitým způsobem nepřezkoumal odůvodněnost žalobci uplatněných námitek, a to především z pohledu vlivu navržené stavby na ochranu okolí před jejím vlivem a dále z hlediska nedostatečnosti a nekompletnosti projektové dokumentace včetně jejich nezbytných podkladů. Konkrétně uvedli, že žalovaný v odůvodnění napadeného rozhodnutí konstatoval, že místo, na němž má být navrhovaná stavba umístěna, je geologicky značně proměnlivé, přičemž spodní voda se nachází v hloubce 5-7 metrů pod stávajícím terénem a že k detailnímu geologickému průzkumu dojde až po otevření stavební jámy a prohlídce základové spáry statikem. V této souvislosti žalobci poukázali na svojí navazovací námitku, dotýkající se zabezpečení okolních (sousedních) staveb před případnými následky zemních prací, kdy s ohledem na geologické podmínky a existující navážky z předchozí výstavby může dojít k ohrožení sousedních nemovitostí včetně narušení jejich statiky. Žalobci se neztotožnili s argumentací žalovaného o tom, že postačuje provést detailní geologický a hydrologický průzkum až po otevření stavební jámy, protože podle jejich názoru dojde k zahájení poměrně rozsáhlých zemních prací v terénu, jehož stav není před jejich započetí dobře znám. Z tohoto hlediska a s ohledem na místní podmínky, kdy navrhovaná stavba by měla být umístěna nad nemovitostí ve vlastnictví žalobců, nelze vyloučit při absenci detailní znalosti geologických a hydrologických podmínek vznik bezprostředního ohrožení nemovitostí žalobců s případným vznikem škody na nich. Zahájení takových prací přitom nesmí odporovat zásadám bezpečnosti práce a zásadám předcházení vzniku škod či škodlivých následků na majetku třetích osob. Svůj požadavek na doplnění projektové dokumentace o navrhované rozbory či průzkumy považovali žalobci za zcela legitimní a jeho uplatněním nesledují vytváření obstrukcí či umělých překážek pro činnost stavebníka na sousedním pozemku.

Žalobci uzavřeli, že v daném případě trpí napadené rozhodnutí vadami, spočívajícími v neúplných skutkových zjištěních a dále vadami, spočívajícími v absenci přezkoumání správnosti rozhodnutí správního úřadu I. stupně i z hlediska veřejného zájmu, jímž je snaha, aby provádění a provedení navrhované stavby bylo nejen v souladu s platnými technickými požadavky, ale i s požadavky na ochranu sousedních nemovitostí.

Žalobci považovali postup žalovaného za nesprávný, neboť napadeným rozhodnutím nebyl náležitým způsobem přezkoumán soulad prvoinstančního rozhodnutí s právními předpisy, jakož i se zásadami bezpečnosti provádění staveb. Podle žalobců nestačí pro závěry o správnosti postupu správního orgánu I. stupně konstatování, že projektovou dokumentaci zpracovala autorizovaná osoba, protože v opačném případě by stavební řízení, na jehož konci je vydána veřejnoprávní listina, osvědčující vznik práv žadatele, postrádalo zcela svůj smysl a bylo by v rozporu se záměrem zákonodárce.

Z uvedených důvodů žalobci žádali, aby soud zrušil napadené rozhodnutí a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení.

Z odůvodnění napadeného rozhodnutí k žalobním bodům vyplynulo: Na základě žádosti manželů E. a P. J. oznámil správní orgán I. stupně zahájení stavebního řízení ohledně stavby bytového domu Ryšánkova všem jeho známým účastníkům. Vzhledem k tomu, že žádost neposkytovala dostatečný podklad pro posouzení navrhované stavby, vydal správní orgán I. stupně dne 13.7.2009 výzvu k doplnění žádosti o další podklady, mj. o výsledky inženýrsko-geologického a hydrogeologického průzkumu. Žalovaný konstatoval, že geologický a hydrogeologický průzkum slouží jako podklad pro projektanta, který řeší návrh založení objektu. Podle projektanta bude stavba probíhat v hustě zastavěné části města, kde je k dispozici dostatečné množství archivních geologických podkladů (archivních vrtů z okolních staveb), které v daném případě sloužily jako podklad pro návrh principů založení stavby. Součástí projektové dokumentace je i statická část, vypracovaná autorizovaným inženýrem pro statiku a dynamiku staveb Ing. Michalem Anderlem. V této části dokumentace jsou popsány základové poměry dle inženýrsko - geologického posouzení z archivních sond v okolí. Je zde konstatováno, že průběh terénu byl v daném místě zemními pracemi při výstavbě okolních domů natolik změněn s tím, že na místě stavby lze očekávat i navážky různé mocnosti. Spodní voda se podle archivních sond nachází v hloubce cca 5 – 7 m pod terénem, stavební jáma pod její hladinu nezasáhne. Dle statika by podrobný geologický průzkum sondováním pravděpodobně nepřinesl žádoucí informace, neboť dotčené místo je geologicky velmi proměnlivé. Provedení vrtů ve svažitém terénu by vyžadovalo dílčí terénní úpravy a odstranění zeleně již v předstihu před realizací vlastní stavby. K detailnímu geologickému průzkumu pak dojde po otevření stavební jámy a prohlídce základové spáry statikem.

Konstatoval, že objekt bude založen plošně na monolitické základové desce. Pod sloupy a stěnami bude deska zesílena, aby vyhovovala namáhání při protlačení. Pod deskou bude hydroizolace, deska tak nebude ovlivňována chemizmem spodní vody. Dále byl navržen konstrukční systém nadzemní části stavby.

Dále žalovaný poukázal na to, že se projektant v technické zprávě mj. zabýval též vlivem navržené stavby na okolí a na ochranu okolí před vlivem této stavby. Předmětná stavba bytového domnu je samostatně stojícím objektem s odstupovými vzdálenostmi od okolní zástavby, jenž jsou s vyhláškou OTPP v souladu. Statické řešení budovy bylo navrženo autorizovaným inženýrem pro statiku a dynamiku staveb. Stavba může být prováděna podle ust. § 160 odst. 1 stavebního zákona pouze stavebním podnikatelem, který při její realizaci zabezpečí odborné vedení prováděné stavby. Dle podmínky č. 2 pro provedení stavby musí stavebník oznámit správnímu orgánu I. stupně termín zahájení stavby a název a sídlo stavebního podnikatele, který bude stavbu provádět, ve lhůtě nejpozději do 7 dnů před zahájením stavby. Způsob provádění výkopových prací pak souvisí s výběrem stavebního podnikatele. Stavební jáma bude dle části dokumentace E – organizace výstavby ze severní a západní strany zajištěna záporovými stěnami, jižní a východní strana stavební jámy bude provedena svahováním. Povinnost dodržovat veškerá pravidla bezpečnosti práce a předepsané technické postupy vyplývá a je vyžadována obecně závaznými právními předpisy.

V písemném vyjádření k podané žalobě žalovaný zopakoval svá tvrzení z žalobou napadeného rozhodnutí a navrhl, aby soud žaloby zamítl. Dále uvedl, že vzhledem k tomu, že postup popsaný v napadeném rozhodnutí navrhl sám projektant stavby společně s autorizovaným statikem a označili jej za standardní, neměl správní orgán I. stupně žádný důvod jej jakkoliv zpochybňovat a požadovat po stavebnících v tomto směru další podklady a trvat na předložení výsledků detailního geologické a hydrogeologického průzkumu. Žalobci v průběhu řízení, poté v odvolání a následně i v žalobě uvedli námitky, týkající se údajně nesprávného geologického a hydrogeologického průzkumu a ověřovacích vrtů, přičemž kritizovali postup navržený projektantem a autorizovaným statikem, avšak na podporu svých tvrzení nepředložili jediný relevantní důkaz, kterým by správnost stanoveného postupu adekvátním způsobem zpochybnili či vyvrátili. Tvrzení žalobců o nutnosti provedení detailního geologického průzkumu ještě před otevřením stavební jámy tak nemůže bez podpory znaleckého posudku zpracovaného oprávněnou osobou proti závěru autorizovaného statika obstát. Stavba je podle žalovaného z hlediska statického dostatečně zabezpečena. Žádné škody na okolních stavbách způsobené zemními pracemi v souvislosti s výstavbou navržené stavby nehrozí.

V replice ze dne 30.5.2011 žalobce a) poukázal na to, že založení a následné provedení stavby ve svažitém terénu, kdy pozemek dotčený budoucí stavbou je obklopen již existujícími stavbami vyžaduje velmi přesnou a detailní přípravu včetně navržení takových zajišťovacích opatření, které by vyloučily možnost vzniku škody na sousedních nemovitostech, a to jak v průběhu stavebních prací, tak i po jejich ukončení, zejména pokud jde o změnu hydrologických podmínek v místě samém.

Městský soud v Praze přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání, v rozsahu tvrzených žalobních bodů, kterými je vázán, vycházeje ze skutkového a právního stavu platného v době vydání žalobou napadeného rozhodnutí, a dospěl k závěru, že žaloby nejsou důvodné.

Při posouzení věci soud vyšel z následující právní úpravy:

Podle ust. § 89 odst. 2 správního řádu odvolací správní orgán přezkoumává soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy. Správnost napadeného rozhodnutí přezkoumává jen v rozsahu námitek uvedených v odvolání, jinak jen tehdy, vyžaduje-li to veřejný zájem. K vadám řízení, o nichž nelze mít důvodně za to, že mohly mít vliv na soulad napadeného rozhodnutí s právními předpisy, popřípadě na jeho správnost, se nepřihlíží; tímto ustanovením není dotčeno právo na náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem.

Soud posoudil námitky žalobce takto:

Námitka, podle které žalobcům nebylo doručeno rozhodnutí ze dne 29.12.2009, č.j.: S-MHMP 580151/2009/OST/Ko/Vč není relevantní. Z obsahu správního spisu předloženého žalovaným vyplynulo, že rozhodnutím ze dne 29.12.2009, č.j.: S-MHMP 580151/2009/OST/Ko/Vč žalovaný zamítl odvolání žalobců proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně ze dne 7.5.2008, č.j.: P10-062127/2008, kterým byla umístěna stavba nazvaná „Bytový dům RYŠÁNKOVA“ na pozemcích parc.č. 2527/5 a 2527/22 v k.ú. Záběhlice z důvodu opožděnosti. Výše uvedené rozhodnutí se tak týká územního řízení, ve kterém bylo rozhodováno o umístění předmětné stavby bytového domu. V projednávaném případu se však žalobci podanou žalobou domáhali přezkoumání rozhodnutí, kterým žalovaný mj. zamítl jejich odvolání a potvrdil rozhodnutí o povolení stavby předmětného bytového domu. Tedy žalobou napadené rozhodnutí bylo vydáno ve stavebním řízení. Vzhledem k tomu, že se námitka žalobců vztahuje k rozhodnutí, týkající se umístění předmětné stavby bytového domu, a nikoliv k rozhodnutí, které žalobci učinili předmětem soudního přezkumu, tj. stavebního povolení, není tato námitka relevantní.

Nedůvodné soud shledal tvrzení žalobců, podle kterého žalovaný náležitým způsobem, nepřezkoumal odůvodněnost jejich námitek z hlediska nedostatečnosti a nekompletnosti projektové dokumentace, včetně jejich nezbytných podkladů. Konkrétně žalobci požadovali provést detailní geologický a hydrologický průzkum před započetím stavby předmětného bytového domu. K výše uvedené námitce soud předně poukazuje na skutečnost, že žalobci v podané žalobě neuvedli, na základě jakých skutečností a důvodů požadují předložení detailního geologického a hydrologického průzkumu před otevřením stavební jámy, respektive na základě čeho dovozují, že terén, na kterém má být umístěna předmětná stavba bytového domu, není dobře znám. Žalovaný při vydání napadeného rozhodnutí mj. vycházel z vyjádření projektanta předmětné stavby bytového domu a dále autorizovaného statika. Jak projektant stavby, tak autorizovaný statik nepovažovali na rozdíl od žalobců vypracování podrobného geologického průzkumu před započetím stavby (otevřením stavební jámy) za nutné, neboť v okolí navržené stavby bytového domu byla provedena řada archivních vrtů a k dispozici tak je množství archivních geologických podkladů. Projektant stavby i autorizovaný statik tak byli seznámeni mj. se skutečnostmi, na které poukazují i žalobci, a to že průběh terénu byl v daném místě změněn, takže lze očekávat i navážky, jejichž mocnost není známa, a že se spodní voda nachází v hloubce cca 5 – 7 m pod terénem. Přes výše uvedené projektant stavby a autorizovaný statik považovali za dostatečné provedení několika ověřovacích vrtů před započetím stavby a opatření detailního geologického průzkumu po otevření stavební jámy. Na základě shora uvedeného soud dospěl k závěru, že tvrzení žalobců, podle kterého není dobře znám terén, na kterém má být zahájena předmětná stavba, nemá oporu v předložené projektové dokumentaci. K tomu soud rovněž poukazuje na skutečnost, že podle vyjádření projektanta stavby detailní geologický průzkum má pouze upřesnit parametry založení stavby. Z uvedených soud neshledal tvrzení žalobců důvodným.

Poukazovali-li žalobci v podané žalobě na obavu z ohrožení svých nemovitostí, bylo výlučně na nich, aby uvedli, jaké skutečnosti tuto jejich obavu vyvolaly. Tedy jaká zjištění a důkazy jsou dle žalobců způsobilé zpochybnit tvrzení projektanta stavby předmětného bytového domu a autorizovaného statika a jimi navržený postup při zakládání objektu předmětné stavby. Žalobci nic takového neučinili a není tak zřejmé, na základě jakého zjištění dospěli k závěru o nutnosti opatřit detailní geologický a hydrologický průzkum před započetím stavby předmětného bytového domu. Za uvedeného stavu věci soud nemá žádný důvod odchýlit se od závěrů žalovaného uvedených v napadeném rozhodnutí.

Vzhledem k výše uvedenému soud dospěl k závěru, že žalovaný postupoval při rozhodování o odvolání žalobců v souladu se s ust. § 89 odst. 2 správního řádu, když náležitým způsobem přezkoumal odůvodněnost námitek uplatněných žalobci. Soud proto podle ust. § 78 odst. 7 s.ř.s. žaloby jako nedůvodné zamítl.

Za splnění podmínek zakotvených v ust. § 51 odst. 1 s.ř.s. soud o věci samé rozhodl bez nařízení jednání (žalobce a) výslovně souhlasil s projednáním věci bez jednání, žalobce b) a žalovaný nevyjádřili do dvou týdnů od doručení výzvy soudu a ani později svůj nesouhlas s takovým projednáním věci).

Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 60 odst. 1 s.ř.s. Žalobci nebyli ve věci úspěšní, žalovanému správnímu orgánu, který měl v řízení úspěch, však důvodně vynaložené náklady řízení nevznikly.

O nákladech osob zúčastněných na řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 60 odst. 5 věty prvé s.ř.s. Osobám zúčastněným na řízení nebyla uložena soudem žádná povinnost. P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách www.nssoud.cz.

V Praze dne 28. března 2014

JUDr. Ivanka Havlíková, v.r.

předsedkyně senátu

Za správnost vyhotovení: Matznerová, DiS.

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru