Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

9 A 17/2014 - 62Rozsudek MSPH ze dne 25.01.2017


přidejte vlastní popisek


Číslo jednací: 9A 17/2014 - 62

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivanky Havlíkové a soudců Mgr. Martina Kříže a Mgr. Marka Bedřicha v právní věci žalobce: INTERSNACK a.s., se sídlem Choustník 164, Tábor, IČO: 14504031, zast. JUDr. Petrou Korejzovou, advokátkou se sídlem Praha 10, Korunní 810/104, proti žalovanému: Úřad průmyslového vlastnictví, se sídlem Praha 6, Antonína Čermáka 2a, v řízení o žalobě proti rozhodnutí předsedy Úřadu průmyslového vlastnictví ze dne 29.11.2013 č.j.: O-493977/ D29606/2013/ÚPV

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Úřad průmyslového vlastnictví rozhodnutím ze dne 17.4.2013 č.j.: O-493977/ D058744/2012/ÚPV (dále jen „rozhodnutí správního orgánu I. stupně“) rozhodl ve věci námitek žalobce proti zápisu kombinovaného označení ve znění „Bohemia Olej“ do rejstříku ochranných známek, přihlášeného dne 29.3.2012 a zveřejněného ve Věstníku Úřadu dne 30.5.2012, jehož přihlašovatelem je společnost Bohemia Olej s.r.o., tak, že I. námitkám podaným podle § 7 odst. 1 písm. a) zákona č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 441/2003 Sb.“) proti zápisu zveřejněného označení částečně vyhověl a přihlášku ochranné známky zn. sp. O-493977 zamítl pro následující výrobky zařazené do třídy 30 mezinárodního třídění výrobků a služeb: potravinářské výrobky rostlinného původu zařazené do této třídy, jako pekárenské a cukrářské výrobky, výrobky z obilovin a z olejnin v této třídě obsažené, prášky do pečiva, chléb, pečivo, těstoviny, výrobky racionální výživy v této třídě označené. Seznam ve třídě 31 mezinárodního třídění výrobků a služeb se upravuje takto: „výrobky zemědělské zařazené do této třídy, zejména olejniny, jejich zpracování a úprava, kromě ořechů a jejich směsí, brambor a kukuřice“; II. námitkám podaným podle § 7 odst. 1 písm. b) zákona č. 441/2003 Sb., proti zápisu zveřejněného označení ve znění „Bohemia Olej“ do rejstříku ochranných známek se vyhovuje v celém rozsahu a přihláška ochranné známky zn. sp. O-493977 se zamítá.

Rozhodnutím označeným v záhlaví tohoto rozsudku (dále jen „napadené rozhodnutí“) předseda Úřadu průmyslového vlastnictví na základě rozkladu podaného společností Bohemia Olej s.r.o., změnil rozhodnutí správního orgánu I. stupně tak, že námitky podané podle 7 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 441/2003 Sb., se zamítají a přihlašované označení se postupuje k zápisu do rejstříku ochranných známek pro seznam výrobků a služeb omezený přihlašovatelem v podání doručeném Úřadu dne 26.10.2012. V odůvodnění napadeného rozhodnutí orgán rozhodující o rozkladu konstatoval, že podle správního orgánu I. stupně je přihlašované označení podobné namítaným slovním ochranným známkám žalobce č. 252224 ve znění „Bohemia Frity“, č. 250890 ve znění „Bohemia Go Snack“, č. 250891 ve znění „Bohemia Go Chips“ a č. 290614 ve znění „Bohemia Asia Chips“ a barevné kombinované ochranné známce č. 225561 ve znění „Bohemia Chips“, a zároveň část výrobků, pro které je napadené označení přihlášeno ve třídách 30 a 31 mezinárodního třídění výrobků a služeb, je shodná, resp. podobná výrobkům chráněným namítanými ochrannými známkami. Orgán prvého stupně řízení dospěl k závěru, že na straně spotřebitelské veřejnosti existuje pravděpodobnost záměny přihlašovaného označení s namítanými ochrannými známkami. Zápisem přihlašovaného označení do rejstříku ochranných známek pro předmětnou část výrobků by tak došlo k zásahu do starších zákonem chráněných práv žalobce, a proto námitky podané podle § 7 odst. 1 písm. a) zákona č. 441/2003 Sb., shledal orgán prvého stupně řízení jako částečně důvodné. Námitky podané podle § 7 odst. 1 písm. b) uvedeného zákona pak orgán prvého stupně řízení posoudil jako věcně opodstatněné s odůvodněním, že vzhledem k podobnosti přihlašovaného označení „Bohemia Olej“ s namítanou barevnou kombinovanou ochrannou známkou č. 225561 ve znění „Bohemia Chips“ by jeho užívání v obchodním styku mohlo negativním způsobem působit na dobré jméno této ochranné známky a rovněž by mohlo docházet k rozmělňování rozlišovací způsobilosti namítané ochranné známky. Proto byla napadená přihláška ochranné známky zamítnuta v celém rozsahu přihlášených výrobků a služeb.

V rozkladu podaném proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně přihlašovatel za zásadní pochybení orgánu prvého stupně řízení označil nesprávné vyhodnocení rozlišovací způsobilosti slovního prvku „Bohemia“. Konstatoval, že orgán prvého stupně řízení se v rozhodnutí opírá především o namítanou barevnou kombinovanou ochrannou známku č. 225561, kterou však přihlašovatel považuje za zcela rozdílnou od přihlašovaného označení, neboť slovní prvky „Bohemia Olej“ a „Bohemia Chips“ mají rozdílné grafické provedení i umístění a porovnávaná označení se výrazně liší obrazovými prvky. Navíc s přihlédnutím ke skutečnosti, že výrobky (chipsy, krekry, frity, brambůrky apod.) namítajícího jsou řadu let masivně označovány logem chráněným ochrannou známkou Bohemia Chips, není relevantní tvrzení orgánu prvého stupně řízení, že by si průměrný spotřebitel mohl tento sortiment výrobků plést s přihlášenými výrobky. Tento názor podle přihlašovatele podporuje i závěr orgánu prvého stupně řízení, že spotřebitelé namítanou kombinovanou ochrannou známku č. 225561 velmi dobře znají a spojují ji s tradiční výrobou brambůrků, resp. chipsů, tj. pochutin, a tím se dostala do povědomí spotřebitele a získala ve vztahu k těmto produktům dobré jméno. S důrazem na skutečnost, že namítaná ochranná známka získala dobré jméno ve vztahu k citovaným výrobkům, přihlašovatel konstatoval, že takové výrobky nevyrábí ani pro ně nepožaduje právní ochranu.

Úvaha namítajícího i orgánu prvého stupně řízení, že stěžejním a jednotícím prvkem namítaných ochranných známek je slovní prvek „Bohemia“, je dle mínění přihlašovatele nesprávná a účelová. Slovní prvek „Bohemia“ je pouze typický prvek geografický (zeměpisný) a běžně užívaný, který zná každý průměrný spotřebitel, a proto je tento prvek vyloučen z ochrany ve smyslu § 4 písm. b), c) a d) zákona č. 441/2003 Sb. Přihlašovatel konstatoval, že orgán prvého stupně řízení ve svém rozhodnutí zastává podobné stanovisko, avšak v rozporu s ním zároveň tvrdí, že přestože slovní prvek „Bohemia“ má velmi limitovanou inherentní rozlišovací způsobilost, namítající prokázal užíváním v obchodním styku druhotnou rozlišovací způsobilost, přičemž pojem „druhotná rozlišovací způsobilost“ (ve známkoprávní praxi a teorii neznámý a neužívaný) nevysvětluje. Nevysvětluje ani to, jak a zda je možno z geografického prvku vyloučeného z ochrany vytvořit užíváním prvek distinktivní, který si pak může jeden ze stovek uživatelů monopolizovat výhradně pro sebe, přestože dosud – z důvodu nedostatku distinktivity – byl obecně zápisu nezpůsobilý. Orgán prvého stupně řízení by dle názoru přihlašovatele neměl ignorovat skutečnost, že v databázi ochranných známek Úřadu je slovní prvek „Bohemia“ obsažen v téměř tisíci ochranných známkách, z nichž 158 je chráněno pro výrobky ve třídách 29, 30 a 31 mezinárodního třídění výrobků a služeb, a že v obchodním rejstříku je registrováno 786 subjektů obsahujících v názvu slovní prvek „Bohemia“, z nichž žádný nemá vztah ke společnosti namítajícího. Z uvedeného vyplývá, že slovní prvek „Bohemia“ není distinktivním prvkem a že teprve agregací s dalšími slovními či obrazovými prvky získává svoji rozlišitelnost a zápisuschopnost. Úřad by tudíž neměl připustit, aby si někdo přisvojil výlučné užívání takového zeměpisného prvku, a to navíc i pro výrobky, které sám nevyrábí ani je nemá chráněny ochrannou známkou.

Přihlašovatel vytkl orgánu prvého stupně řízení i to, že nezaujal stanovisko k nesprávnému a účelovému tvrzení namítajícího, že „olej“ je základní surovinou k výrobě namítaných výrobků. Tvrzení orgánu prvého stupně řízení, že lze vysledovat mezi porovnávanými označeními určité významové pojítko olej – chips – frity, považuje přihlašovatel za účelové. Podobné pochybení spatřuje přihlašovatel i při definování pravděpodobnosti záměny, neboť zatímco v rozhodnutí uvádí orgán prvého stupně řízení obecné zásady, že „každé označení se posuzuje zásadně jako celek“, přičemž „nelze jednotlivé prvky ať již slovní, grafické nebo obrazové vyjmout a posuzovat odděleně, aniž by bylo přihlédnuto k celkové kompozici i barevnému provedení“, pak při vlastním posuzování kolizních označení se těchto zásad nedrží, vytrhuje z celku jednotlivé prvky, ignoruje celkový dojem, barevnost i celkovou odlišnost obrazových prvků. Přihlašovatel má pochybnosti o míře objektivnosti orgánu prvého stupně řízení také v případě hodnocení důkazních materiálů předložených namítajícím na podporu tvrzení o dobrém jménu, a odmítá závěry orgánu prvého stupně řízení k otázce, zda by napadené označení mohlo těžit z dobrého jména namítané ochranné známky či její rozlišovací způsobilosti nebo jim být na újmu. Nesouhlasí se závěrem, že lze přepokládat, že by spotřebitelská veřejnost při setkání s označením „Bohemia Olej“ dospěla k závěru, že výrobky a služby pocházejí od vlastníka namítané ochranné známky nebo je mezi přihlašovatelem a namítajícím nějaké obchodní spojení. Společnost namítajícího je dlouhodobě zaměřena především na výrobu pochutin, jako jsou brambůrky, krekry, chipsy, smaženky apod., což jsou výrobky zcela jiné, než které vyrábí a nabízí společnost přihlašovatele (výroba kvalitních rostlinných olejů lisováním za studena, které dodává renomovaným subjektům, jako jsou řetězce hotelů, výrobci bioproduktů apod.), přičemž oba subjekty se nikdy nestřetly na trhu a není pro to ani v budoucnosti objektivní důvod. Proto je spekulativní závěr, že by si průměrný spotřebitel pletl takto označené výrobky zcela jiného druhu a určení s výrobky namítajícího, a to i proto, že specifické výrobky namítajícího zná a rozezná podle charakteristického označení „Bohemia chips“, přičemž si je nemůže splést ani v prodejnách, kdy by byly eventuálně nabízeny vedle sebe, neboť mají zcela odlišnou ambaláž (průhledné sáčky u namítaných výrobků a skleněné, popř. plechové obaly u rostlinných olejů). Přihlašovatel se domnívá, že v zájmu právní jistoty účastníků řízení a jednoty rozhodovací praxe by Úřad měl i v případě tohoto sporu vycházet ze stejných zápisných zásad, které uplatnil u všech ostatních přihlášek ochranných známek obsahujících mj. slovní prvek „Bohemia“, kterým vždy známkoprávní ochranu přiznal a které existují vedle sebe.

Žalobce ve vyjádření k rozkladu zejména uvedl, že souhlasí s názorem orgánu prvého stupě řízení, že všechna porovnávaná označení jsou si ze všech tří hledisek (vizuálního, fonetického i sémantického) podobná a že existuje nebezpečí záměny/asociace ze strany veřejnosti. Nesouhlasí s tím, že přihlašovatel v rozkladu porovnává přihlašované označení pouze s namítanou ochrannou známkou „Bohemia Chips“ a tvrdí, že porovnávaná označení jsou z vizuálního hlediska zcela odlišná. Podle namítajícího orgán prvého stupně řízení na základě předložených důkazů zcela správně dospěl k závěru, že namítající prokázal, že výraz „Bohemia“ ve spojení s obecným výrazem získal užíváním v obchodním styku druhotnou rozlišovací způsobilost pro něj a jeho výrobky. Ve spojení se skutečností, že namítané ochranné známky tvoří známkovou řadu, jejímž jednotícím prvkem je právě slovní prvek „Bohemia“, lze konstatovat, že srovnávaná označení si jsou vizuálně i foneticky podobná. Žalobce nesouhlasí s tvrzením přihlašovatele, že slovní prvek „Bohemia“ ve vztahu k namítaným ochranným známkám má omezenou rozlišovací způsobilost, neboť prokázal, že tento slovní prvek ve spojení s dalším druhovým výrazem získal užíváním v obchodním styku druhotnou rozlišovací způsobilost pro něj a jeho výrobky. Vzhledem ke zmíněné namítané známkové řadě namítající souhlasí s konstatováním orgánu prvého stupně řízení o podobnosti porovnávaných označení i ze sémantického hlediska. Namítající dále odmítl tvrzení přihlašovatele o pochybení orgánu prvého stupně řízení při definování pravděpodobnosti záměny označení z hlediska celkového dojmu, který namítající považuje za podobný, a to s ohledem na skutečnost, že vlastní známkovou řadu obsahující slovní prvek „Bohemia“, a že ochranné známky této řady za dobu své působnosti na trhu jsou vnímány ve vztahu k výrobkům chráněným ochrannými známkami namítajícího s rozlišovací funkcí.

Pokud se týká porovnání napadených výrobků a služeb s výrobky a službami namítanými, pak namítající souhlasí se závěry orgánu prvého stupně řízení, že existence namítané známkové řady založené na slovním prvku „Bohemia“ zvyšuje riziko pravděpodobnosti záměny. Názor přihlašovatele o nemožnosti záměny je nepodložený a spekulativní. Ohledně námitek podaných podle § 7 odst. 1 písm. b) zákona č. 441/2003 Sb., namítající zdůraznil, že investoval nemalé finanční prostředky na reklamní kampaň pro své výrobky, které se na trhu vyskytují již řadu let a po celou dobu své existence jsou u spotřebitelů velmi oblíbené. Konstatoval, že předloženými důkazy prokázal dobré jméno a vysokou míru rozlišovací způsobilosti ochranné známky „Bohemia Chips“ ve vztahu k zapsaným výrobkům. Je toho názoru, že přihlašovatel nepředložil žádné odůvodněné tvrzení, kterým by dokázal, že i přes podobnost porovnávaných označení nemůže napadené označení těžit z dobrého jména namítaných ochranných známek a být jim na újmu. Opětovně zdůraznil, že je vlastníkem známkové řady obsahující slovní prvek „Bohemia“, který i přes svůj obecný význam získal vysokou míru rozlišovací způsobilosti. Výrobky nabízené žalobcem pod namítanými ochrannými známkami jsou spotřebiteli velmi dobře známy a spotřebitelé si s nimi spojují vysokou kvalitu těchto produktů a rovněž i jistou tradici. Proto je odůvodněná obava, že zápisem jiného označení obsahujícího slovní prvek „Bohemia“ a další rovněž obecný pojem, které by bylo registrováno pro shodný nebo podobný seznam výrobků a služeb, by došlo k poškození namítajícího a takový přihlašovatel by získal neoprávněnou výhodu na trhu a neoprávněně by těžil z dobrého jména patřícího jinému subjektu.

Orgán rozhodující o rozkladu následně v odůvodnění napadeného rozhodnutí citoval relevantní právní úpravu /§ 26 odst. 4, § 7 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 441/2003 Sb.) a zmínil obecné zásady pro posuzování zaměnitelnosti ochranných známek z důvodu jejich podobnosti. Poté konstatoval, že přihlašované označení „Bohemia Olej“ sestává z obrazového prvku a pod ním napsané slovní části. Obrazový prvek je tvořen tmavě ohraničeným světlým kruhem, v němž je umístěn tmavý obrazec připomínající neúplnou kapku. Slovní část „Bohemia Olej“ je složena ze dvou výrazů provedených tmavým písmem se světlými obrysy, což vyvolává prostorový dojem písma, přičemž první písmena obou výrazů jsou napsána velkými písmeny tiskací abecedy a ostatní písmena jsou tvořena malou tiskací abecedou. Z vyobrazení přihlašovaného označení je na první pohled zřejmé, že jeho obrazovou ani slovní část nelze považovat jednoznačně za dominantní, neboť obě zaujímají v přihlašovaném označení přibližně stejný prostor a svým grafickým provedením se opticky vzájemně doplňují, a tudíž přihlašované označení působí jako celek vyváženě. Namítané ochranné známky orgán rozhodující o rozkladu při posuzování shodnosti a podobnosti s přihlašovaným označením rozdělil na slovní ochranné známky (první až čtvrtá namítaná ochranná známka, tvořené ze dvou, resp. tří slov) a na ochrannou známku barevnou kombinovanou (pátá namítaná ochranná známka). Ke slovním ochranným známkám uvedl, že u označení, jež jsou bez jakékoliv grafické či barevné úpravy, je chráněno pouhé slovo či slovní spojení. Ochrana slovních ochranných známek je široká, neboť zahrnuje libovolné konkrétní grafické a barevné provedení písma, neměnící jejich rozlišovací způsobilost. Vzhledem k tomu, že první čtyři namítané ochranné známky jsou slovní, není rozhodné, v jakém typu písma, respektive jakými písmeny abecedy, jsou provedeny. Při porovnání přihlašovaného označení s první slovní ochrannou známkou ve znění „Bohemia Frity“ orgán rozhodující o rozkladu konstatoval, že obě označení obsahují slovní prvek „Bohemia“, tj. latinské, resp. anglické, slovo, jehož význam „Čechy“ je obecně známý, neboť je často užívaný pro označování výrobků pocházejících z Čech, resp. z České republiky, o čemž svědčí i skutečnost, že tento slovní prvek tvoří součást mnoha ochranných známek platných na území České republiky a zapsaných pro různé druhy výrobků, a to zejména z oblasti potravin a nápojů. Shodný slovní prvek „Bohemia“ tudíž nemá sám o sobě takovou rozlišovací způsobilost, aby bylo možné srovnávaná označení shledat podobnými výhradně na základě přítomnosti tohoto prvku v porovnávaných označeních, nýbrž je nutné přihlédnout k ostatním prvkům, ze kterých dotčená označení sestávají, či k jejich vzájemné kombinaci.

Přihlašované označení obsahuje kromě slovního prvku „Bohemia“ jednak další slovní prvek „Olej“, a jednak obrazový prvek, které přihlašované označení vizuálně odlišují od první namítané ochranné známky, u níž je shodný slovní prvek „Bohemia“ doplněn dalším slovním prvkem „Frity“. Navíc, výše popsaný obrazový prvek je umístěn v horní části přihlašovaného označení, a tudíž je vnímán přednostně před slovními prvky, ležícími až pod ním. Dalším důvodem vizuální nepodobnosti je rozdílnost slovních prvků „Olej“ a „Frity“, které se liší počtem písmen (tedy délkou) a tvarem písmen, z nichž ani jedno se neshoduje. Vizuální shoda je tedy pouze u výrazu „Bohemia“, který však netvoří dominantní část přihlašovaného označení a navíc, jak bylo již výše uvedeno, postrádá sám o sobě rozlišovací způsobilost. Orgán rozhodující o rozkladu tudíž, na rozdíl od orgánu prvého stupně řízení, dospěl k závěru, že porovnávaná označení nejsou z hlediska vizuálního shodná ani podobná. Tyto závěry podle něj platí obdobně i pro vizuální porovnání přihlašovaného označení s ostatními namítanými slovními ochrannými známkami, tvořenými třemi slovními prvky, tj. ochranným známkám č. 250890 ve znění „Bohemia Go Snack“, č. 250891 ve znění „Bohemia Go Chips“ a č. 290614 ve znění „Bohemia Asia Chips“. Tyto namítané ochranné známky rovněž nejsou z hlediska vizuálního shodné ani podobné s přihlašovaným označením ve znění „Bohemia Olej“, neboť kromě obrazového prvku obsaženého v přihlašovaném označení jsou navíc odlišeny dalšími slovními prvky „Go Snack“, „Go Chips“ a „Asia Chips“, jež vizuálně upoutají spotřebitelskou veřejnost, neboť mají jinou délku a jsou složeny z rozdílných písmen a slabik než druhý slovní prvek „Olej“ přihlašovaného označení.

Poslední namítaná barevná kombinovaná ochranná známka č. 225561 sestává z obrazového prvku tvořeného horizontálně postavenou hnědou elipsou, v jejíž horní části jsou vyobrazena vesnická stavení, resp. statek, a ze slovních prvků „Bohemia Chips“, napsaných šikmo přes obrazový prvek hnědými bíle ohraničenými písmeny. Orgán rozhodující o rozkladu shledal, že přihlašované označení a tato kombinovaná ochranná známka se liší jak v obrazové, tak i ve slovní části, vyjma slovního prvku „Bohemia“, a rozdílná je i jejich celková koncepce. Zatímco u přihlašovaného označení jsou obrazová a slovní část umístěny pod sebou, u této namítané ochranné známky je slovní část napsána přes obrazový prvek, který tak tvoří pozadí prvků slovních. Ty jsou navíc umístěny pod sebou, napsány šikmo a provedeny bílou barvou, kdežto u přihlašovaného označení jsou umístěny vedle sebe, napsány vodorovně a jejich písmena jsou tmavá. Na rozdíl od obrazového prvku ve tvaru světlého kruhu obsahujícího obrazec připomínající neúplnou kapku u přihlašovaného označení, má obrazový prvek u namítané ochranné známky tvar horizontálně postavené elipsy v hnědé (tedy tmavé) barvě, v jejíž horní části jsou vyobrazena vesnická stavení či statek. Přihlašované označení se tak od páté namítané ochranné známky výrazně odlišuje, neboť mezi těmito označeními existuje řada vizuálně rozdílných znaků. Z těchto důvodů orgán rozhodující o rozkladu shledal porovnávaná označení jako celky vzájemně vizuálně nepodobnými.

Při porovnání označení z fonetického hlediska orgán rozhodující o rozkladu uvedl, že výslovnost přihlašovaného označení i první namítané ochranné známky bude odpovídat psané formě, tj. „bohemija olej“ a „bohemija frity“. Orgán rozhodující o rozkladu se při hodnocení tohoto hlediska opět neztotožnil se závěrem orgánu prvého stupně řízení, ale shledal, že přihlašované označení není první namítané ochranné známce podobné ani z hlediska fonetického, neboť slovní prvek „olej“ začíná samohláskou a končí souhláskou, zatímco slovní prvek „frity“ začíná souhláskou a končí samohláskou, přičemž také skladba souhlásek a samohlásek tvořících obě slova je odlišná. Z těchto rozdílů pak vyplývá, že i fonetický dojem, který vyvolávají slova „olej“ a „frity“ při vyslovení, je natolik odlišný, že se významně uplatní, i když jsou tyto výrazy umístěny až jako druhé za shodně znějícím slovem „bohemija“. Celkový zvukový vjem při vyslovení přihlašovaného označení je tak vzhledem ke slovnímu prvku „olej“ rozdílný od uvedené ochranné známky. Obdobné závěry platí i pro porovnání přihlašovaného označení s pátou namítanou barevnou kombinovanou ochrannou známkou, která bude nejspíše vyslovována jako „bohemija čips“. I v tomto případě fonetický dojem, který porovnávaná označení vyvolávají při vyslovení, je výrazně odlišný, neboť u namítané ochranné známky se významně zvukově uplatní polosykavka „č“ na začátku a sykavka „s“ na konci slova. I v tomto případě tudíž orgán rozhodující o rozkladu shledal celkový fonetický dojem z páté namítané ochranné známky jako odlišný od přihlašovaného označení, a proto konstatoval, že tato označení nejsou foneticky podobná. U zbývajících slovních namítaných ochranných známek, které budou pravděpodobně vyslovovány jako „bohemija gou snek“ (č. 250890), „bohemija gou čips“ (č. 250891) a „bohemija ejža (příp. azija) čips“, se kromě odlišných hlásek, resp. slabik, a přítomnosti sykavek „s“, ž“ (příp. „z“) a polosykavky „č“, uplatní také celková délka označení, která výrazně přesahuje délku znění přihlašovaného označení. Rovněž v těchto případech tedy byla zjištěna fonetická nepodobnost porovnávaných označení.

Pokud se týká sémantického hlediska, orgán rozhodující o rozkladu konstatoval, že slovní část přihlašovaného označení sestává ze dvou výrazů, z nichž první „Bohemia“ představuje latinské, resp. anglické slovo znamenající v překladu do českého jazyka „Čechy“, „bohémská čtvrť“ (viz Velký anglicko-český slovník, I. díl, Academia, Praha 1991, str. 213). Druhý výraz „Olej“ je vazká mastná kapalina (viz Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost, Academia, Praha 2001, str. 245). Jako celek tak lze toto slovní spojení vnímat jako „český olej“, resp. „olej z Čech (České republiky)“. Jedná se tudíž o slovní spojení s nízkým stupněm rozlišovací způsobilosti, jež bude průměrný spotřebitel považovat za údaj o zeměpisném původu a druhu výrobků, resp. zaměření služeb, a které proto až ve spojení s obrazovým prvkem může plnit funkci ochranné známky, tj. rozlišit přihlášené výrobky a služby jedné osoby od výrobků a služeb jiné osoby. Obrazový prvek obsažený v přihlašovaném označení ve spojení s jeho slovní částí bude průměrný spotřebitel pravděpodobně vnímat jako kapku oleje, případně jako olej vytékající z plechovky (jak uvádí přihlašovatel), eventuelně může být obrazový prvek chápán jen jako ozdobný obrazec bez konkrétního významového obsahu. První namítaná slovní ochranná známka sestává také ze dvou výrazů, z nichž první „Bohemia“ je shodný s prvním slovním prvkem přihlašovaného označení. Druhý slovní prvek první namítané ochranné známky, výraz „Frity“ pocházející z francouzského jazyka, představuje běžně užívanou zkráceninu slova „pomfrity“, což jsou brambory nakrájené na kostky a osmažené (viz Slovník cizích slov, SPN, prof. PhDr. Lumír Klimeš, CSc., 1981, str. 584), resp. bramborové hranolky smažené v oleji (viz internetový on-line slovník cizích slov). Tato ochranná známka jako celek je proto vnímána spotřebiteli jako „české frity (hranolky)“, resp. „frity (hranolky) z Čech (České republiky)“. Podobně jako u přihlašovaného označení se tak i v tomto případě jedná o označení se slabší rozlišovací způsobilostí, jež bude průměrný spotřebitel považovat za údaj o zeměpisném původu a druhu, resp. tvaru, výrobků. O tomto závěru svědčí i skutečnost, že první namítaná ochranná známka č. 252224 byla zapsána do rejstříku ochranných známek až na základě prokázání získání příznačnosti (rozlišovací způsobilosti) užíváním v obchodním styku ve vztahu k výrobkům jejího vlastníka (namítajícího) ve smyslu ustanovení § 5 zákona č. 441/2003 Sb. K tomu považoval orgán rozhodující o rozkladu za nutné poznamenat, že rozlišovací způsobilost užíváním v obchodním styku pro výrobky žalobce získalo označení „Bohemia Frity“ jako celek, nikoliv jen samotný výraz „Bohemia“.

S ohledem na uvedené skutečnosti, zejména na obecný význam společného slovního prvku „Bohemia“, ale i s přihlédnutím k obecné zásadě uplatňované při posuzování podobnosti označení, resp. ochranných známek, že každé přihlašované označení nebo zapsaná ochranná známka se posuzuje jednak jako celek, a jednak z hlediska jednotlivých prvků, které je tvoří, přičemž nelze jednotlivé prvky vyjmout z kontextu, shledal orgán rozhodující o rozkladu sémantickou nepodobnost porovnávaných označení. Přihlašované označení nelze považovat za významově shodné či podobné s první namítanou ochrannou známkou, neboť jejich sémantický obsah, tj. „český olej“ a „české frity“, je rozdílný. V obou případech slovní prvek, resp. označení, sice shodně napovídá spotřebiteli, že takto označené výrobky či služby pocházejí z Čech, resp. z České republiky, avšak tato obecná informace se vztahuje k různému druhu výrobků, kdy „olej“ představuje pouhou surovinu používanou při přípravě různých pokrmů či k jiným účelům, zatímco „frity“ označují již hotový výrobek – potravinu určenou k přímé konzumaci. Není tudíž důvodné předpokládat, že by průměrný spotřebitel mohl porovnávaná označení významově spojovat. Obdobné závěry platí i pro sémantické porovnání přihlašovaného označení s pátou namítanou ochrannou známkou ve znění „Bohemia Chips“, neboť také její význam „české čipsy (brambůrky)“, resp. „čipsy (brambůrky) z Čech (České republiky)“ je rozdílný od významu „český olej“, resp. „olej z Čech (České republiky)“. I v tomto případě se obecný údaj „Bohemia“ (tj. český) vztahuje k jiným druhům výrobků (surovina x hotová potravina, resp. pochutina), a tudíž sémantický vjem z porovnávaných označení je různý. Pátá namítaná ochranná známka navíc obsahuje obrazový prvek, jehož součástí jsou vesnická stavení (statek), zatímco obrazový prvek u přihlašovaného označení obsahuje „kapku“, případně může být obrazový prvek vnímán jako olej vytékající z plechovky, eventuálně jen jako ozdobný obrazec bez konkrétního významového obsahu. Obrazové prvky s odlišným sémantickým obsahem tak přispívají k celkové rozdílnosti přihlašovaného označení a páté namítané ochranné známky. Porovnávaná označení se liší i známkovým motivem, neboť obrazový prvek u přihlašovaného označení (kapka) ve spojení s druhým slovním prvkem evokuje olej, zatímco namítaná ochranná známka vyvolává asociaci českého statku. Ostatní namítané slovní ochranné známky (druhá, třetí a čtvrtá) vedle slovního prvku „Bohemia“ obsahují další dva slovní prvky, tj. Go Snack“, „Go Chips“ a „Asia Chips“, které u druhé a třetí namítané ochranné známky představují anglické fráze s českým významem „jdi do snacku, resp. svačiny“ a „jdi do čipsů, resp. brambůrek“. U třetí namítané ochranné známky lze další slovní prvky „Asia Chips“ přeložit do češtiny jako „asijské čipsy, resp. brambůrky“, a tudíž tuto ochrannou známku jako celek bude průměrný spotřebitel chápat ve významu „české asijské čipsy“, resp. spíše jako „české čipsy s asijskou příchutí“ či „čipsy s asijskou příchutí z Čech (České republiky)“. Také tyto ochranné známky orgán rozhodující o rozkladu posoudil jako nepodobné s přihlašovaným označením, neboť se odlišují z hlediska významového právě výše uvedenými slovními prvky, a tudíž i celkový významový obsah porovnávaných označení je různý.

S argumentem o určitém významovém pojítku mezi porovnávanými označeními olej – chips – frity, o který orgán prvého stupně řízení mj. opírá svůj závěr o sémantické podobnosti porovnávaných označení, se orgán rozhodující o rozkladu neztotožnil. Uvedl, že olej představuje pouhou surovinu používanou při přípravě různých pokrmů či k jiným účelům, zatímco frity a chipsy označují již hotový výrobek – potravinu (pochutinu) určenou k přímé konzumaci. Ze skutečnosti, že olej je používán při výrobě (smažení) fritů a chipsů, nelze vyvozovat sémantickou podobnost porovnávaných označení, neboť základní surovinou k výrobě namítaných výrobků není olej, jak tvrdí namítající, ale brambory. Navíc vzhledem k tomu, že ochranné známky tvořící namítanou známkovou řadu obsahují slovní prvky „Frity“, „Chips“ nebo „Snack“, které slouží k označení druhů pochutin, průměrný spotřebitel nemá důvod, aby tyto ochranné známky spojoval s přihlašovaným označením obsahujícím významově odlišný slovní prvek „Olej“. Tento závěr podporuje také skutečnost, že zatímco uvedený slovní prvek je tvořen českým výrazem, všechny namítané ochranné známky obsahují pouze výrazy anglické, resp. z francouzštiny pocházející („Frity“). Orgán rozhodující o rozkladu konstatoval, že nebyla zjištěna podobnost přihlašovaného označení s namítanými ochrannými známkami nejen z výše uvedených hledisek, ale ani z hlediska celkového dojmu, kterým porovnávaná označení působí na průměrného spotřebitele, neboť výše uvedené rozdíly spotřebitel ihned postřehne, a proto tato označení jako celky nemohou na straně spotřebitelské veřejnosti vyvolat shodný ani podobný dojem.

Co se týče porovnání přihlášených výrobků s výrobky, pro které jsou zapsány namítané ochranné známky, přihlašovatel tuto otázku v rozkladu nenamítal. Orgán rozhodující o rozkladu proto rozhodnutí správního orgánu I. stupně ve smyslu ustanovení § 89 odst. 2 správního řádu v tomto směru nepřezkoumával a plně odkázal na v něm uvedené závěry. Pro úplnost dodal, že orgán prvého stupně řízení shledal část výrobků, pro které je napadené označení přihlášeno ve třídách 30 a 31 mezinárodního třídění výrobků a služeb, podobnou výrobkům chráněným namítanými ochrannými známkami. Orgán rozhodující o rozkladu podotkl, že přihlašovatel s ohledem na podané námitky zúžil svůj seznam výrobků a služeb podáním doručeným Úřadu dne 26.10.2012, a uvedl, že výrobky uvedené v seznamech namítaných ochranných známek nevyrábí.

Výsledkem shora provedených porovnání a konstatovaných skutečností je dle orgánu rozhodujícího o rozkladu závěr, že i přes shledanou podobnost části výrobků, k nimž se přihlašované označení i namítané ochranné známky vztahují, nedošlo ke kumulativnímu splnění obou podmínek nezbytných pro konstatování existence pravděpodobnosti jejich záměny, neboť přihlašované označení nebylo shledáno shodné ani podobné s namítanými ochrannými známkami. Vzhledem k odlišnosti porovnávaných označení jako celků z hlediska vizuálního, fonetického i významového není proto pravděpodobné, že by se průměrný spotřebitel mohl domnívat, že přihlašované kombinované označení je další ochrannou známkou namítajícího. V daném případě tudíž neexistuje ani pravděpodobnost asociace předmětného označení s namítanými ochrannými známkami, neboť z rozsudku SDEU č.j. C-251/95 ve věci SABEL vyplývá, že pouhá asociace není sama o sobě dostačující pro konstatování, že existuje pravděpodobnost záměny ve smyslu tohoto ustanovení. Pojem pravděpodobnosti asociace tedy není alternativou pravděpodobnosti záměny, ale slouží k vymezení jejího rozsahu. Ani při uplatnění kompenzační zásady formulované SDEU v rozsudku č.j. C-39/97 ve věci Canon Kabushiki Kaisha není možné nalézt pravděpodobnost záměny na straně spotřebitelské veřejnosti mezi přihlašovaným označením a namítanými ochrannými známkami, pokud není shledána alespoň nižší podobnost mezi označeními. V daném případě podobnost části výrobků tudíž nevyváží odlišnost označení.

Orgán rozhodující o rozkladu následně vyjádřil přesvědčení, že v otázce posouzení podobnosti porovnávaných označení v daném případě postupoval zcela v intencích své dosavadní rozhodovací praxe, přičemž v úvahu byla vzata standardně užívaná kriteria podobnosti, a to hledisko vizuální, fonetické, sémantické, rovněž i hledisko průměrného spotřebitele, přičemž předmětná označení byla posuzována v jejich komplexnosti, tj. i z hlediska jejich celkového dojmu. Vzhledem k nepodobnosti přihlašovaného označení s namítanými ochrannými známkami nehrozí, že by u spotřebitelské veřejnosti vznikl dojem určité provázanosti obou účastníků řízení.

Orgán rozhodující o rozkladu sice souhlasí s názorem žalobce, že namítané ochranné známky obsahující slovní prvek „Bohemia“ tvoří známkovou řadu, jež je průměrnému spotřebiteli dobře známa, nicméně se jedná o ochranné známky vžité pro pochutiny, zejména bramborové lupínky (chipsy), což není v rozporu s rozhodnutími předsedy Úřadu o slovním označení „Bohemia Deli“, zn. sp. O-426839, resp. kombinovaném označení BOHEMIA deli“, zn. sp. O-426111, na která v námitkách odkázal žalobce. V citovaných rozhodnutích byly předmětné přihlášky ochranných známek částečně zamítnuty na základě námitek s odůvodněním, že ochranné známky namítajícího jsou nadány poměrně vysokou mírou rozlišovací způsobilosti, posilované jeho dlouhodobým působením na trhu s alkoholickými nápoji, resp. sekty. Nebezpečí záměny přihlašovaného označení a namítaných ochranných známek bylo pak konstatováno s ohledem na skutečnost, že byl shledán velmi vysoký stupeň podobnosti mezi srovnávanými výrobky či službami, a tudíž ke konstatování nebezpečí záměny postačuje nižší stupeň podobnosti mezi samotnými srovnávanými označeními. V daných případech tedy, na rozdíl od projednávané věci, byla aplikována kompenzační zásada (viz shora citovaný rozsudek SDEU č.j. C-39/97). Kromě toho v rozhodnutích předsedy Úřadu uváděných namítajícím bylo přihlašováno slovní označení, resp. označení kombinované obsahující jen nevýrazný grafický prvek, zatímco přihlašované označení v projednávané věci obsahuje výrazný obrazový prvek, což bylo nutno vzít při rozhodování také v úvahu. Navíc v případech uváděných žalobcem byla namítána známková řada, která zahrnovala dvacet čtyři ochranných známek, mj. slovní ochrannou známku Společenství č. 1554906 tvořenou pouze slovním prvkem „Bohemia“, jenž byl rovněž součástí obchodní firmy namítajícího. Zmíněná rozhodnutí předsedy Úřadu nelze tudíž ve vztahu k projednávanému případu považovat za rozhodnutí v obdobné věci, neboť okolnosti daných případů byly odlišné. Orgán rozhodující o rozkladu naopak poukázal na rozhodnutí předsedy Úřadu ze dne 22.4.2011 ve věci „Bohemia Club“, zn. sp. O-224957, které je s rozhodnutím v této věci plně konzistentní.

Orgán rozhodující o rozkladu shrnul, že nebyla konstatována podobnost přihlašovaného označení a namítaných ochranných známek, a ačkoli byla část porovnávaných výrobků a služeb shledána jako podobná, dospěl k závěru, že zde neexistuje na straně veřejnosti pravděpodobnost jejich záměny ve smyslu § 7 odst. 1 písm. a) zákona č. 441/2003 Sb. Podané námitky byly tudíž shledány jako neopodstatněné.

V rámci posouzení námitek podaných podle § 7 odst. 1 písm. b) zákona č. 441/2003 Sb., orgán rozhodující o rozkladu uvedl, že pro kladné rozhodnutí o těchto námitkách musí být současně splněny následující skutečnosti: shodnost nebo podobnost přihlašovaného označení s namítanými ochrannými známkami, dobré jméno namítaných ochranných známek v České republice, možný zásah do starších práv v podobě nepoctivého těžení z rozlišovací způsobilosti nebo dobrého jména či v podobě újmy na nich. Na základě posouzení žalobcem předložených dokladů orgán rozhodující o rozkladu v souladu se závěry orgánu prvého stupně řízení konstatoval, že výrobky namítajícího se těší velké oblibě, že namítající investoval nemalé finanční prostředky do reklamních kampaní na tyto výrobky a že jeho výrobky mají na českém trhu dlouhodobou tradici. Zmíněné závěry lze vztáhnout k páté namítané barevné kombinované ochranné známce, neboť na předložených dokladech byla buď ztvárněna ve spojení s výrobky (brambůrky, chipsy) žalobce nebo se zde vyskytovalo slovní spojení „Bohemia Chips“ v souvislosti s uvedenými výrobky. S ohledem na tato zjištění orgán rozhodující o rozkladu dospěl k témuž závěru jako orgán prvého stupně řízení, že spotřebitelé pátou namítanou ochrannou známku velmi dobře znají, spojují si ji s tradiční výrobou brambůrek (chipsů), tj. pochutin. Tato ochranná známka se za dobu svého působení na trhu s těmito výrobky dostala do povědomí spotřebitelů a získala ve vztahu k těmto produktům dobré jméno a vysokou míru rozlišovací způsobilosti na území České republiky. Pokud se týká zbývajících namítaných ochranných známek, ty na předložených dokladech obsaženy vůbec nejsou (s výjimkou první namítané ochranné známky „Bohemia Frity“, která je však zmíněna pouze jedenkrát, a tudíž předložené důkazy nemohou prokazovat ani jejich dobré jméno.

Orgán rozhodující o rozkladu dále konstatoval, že žalobce sice předloženými důkazy prokázal, že pátá namítaná ochranná známka má v České republice dobré jméno, avšak toto dobré jméno nemůže zpochybnit shora zjištěný závěr o nepodobnosti přihlašovaného označení s touto namítanou ochrannou známkou. Ačkoli tedy bylo uznáno dobré jméno páté namítané ochranné známky, srovnání sporných označení odhalilo, že tato označení nejsou podobná z hlediska vizuálního, fonetického ani sémantického a že celkový dojem, kterým přihlašované označení působí, se liší od celkového dojmu, kterým působí namítaná ochranná známka s dobrým jménem. Za těchto okolností nemůže vysoká rozlišovací způsobilost a ani dobré jméno namítané ochranné známky samy o sobě vyvrátit závěr, podle kterého si označení nejsou podobná a spotřebitelská veřejnost si mezi nimi ani nevytvoří spojení. Porovnávaná označení jsou natolik odlišná, že nebezpečí, že si je veřejnost asociuje nebo jiným způsobem spojí, nehrozí. Vzhledem k tomu, že porovnávaná označení nebyla shledána jako shodná ani podobná, je vyloučeno, aby užívání napadeného označení nepoctivě těžilo z rozlišovací způsobilosti nebo dobrého jména páté namítané ochranné známky nebo jí bylo na újmu, jelikož nebyla splněna jedna z podmínek stanovených v ustanovení § 7 odst. 1 písm. b) zákona č. 441/2003 Sb. Z těchto důvodů shledal orgán rozhodující o rozkladu námitky podané podle tohoto ustanovení jako neopodstatněné.

Žalobou podanou u Městského soudu v Praze se žalobce domáhal zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci žalovanému k dalšímu řízení. V žalobě nejprve konstatoval, že je vlastníkem namítaných slovních ochranných známek č. 252224 Bohemia Frity, č. 250890 Bohemia Go Snack, č. 250891 Bohemia Go Chips, č. 290614 Bohemia Asia Chips a kombinované ochranné známky č. 225561 Bohemia Chips (jakož i vlastníkem řady dalších ochranných známek s dominantním prvkem Bohemia, zapsaných pro výrobky ve třídách 29, 30 a 31 mezinárodního třídění výrobků a služeb). Poté namítl, že dominantní částí přihlašovaného označení BOHEMIA OLEJ je slovní prvek BOHEMIA, který je vizuálně a foneticky zcela shodný se stěžejním a jednotícím prvkem BOHEMIA ochranných známek žalobce. Tento prvek přitom zaujímá u srovnávaných označení dominantní postavení, je umístěn v jejich levé části, kde je pozornost průměrného spotřebitele vzhledem k pravidlu čtení zleva doprava nejvyšší. Slovní prvek OLEJ u přihlašovaného označení spolu s grafickým prvkem olejové kapky vytékající z plechovky vykazují ve vztahu k porovnávaným výrobkům pouze popisnou funkci, resp. nízkou míru rozlišovací způsobilosti. Zároveň žalobce zpochybnil, že by běžný spotřebitel vůbec byl schopen rozpoznat, že obrazová část přihlašovaného označení má skutečně představovat olejovou kapku vytékající z plechovky.

Žalobce nesouhlasí se závěrem předsedy Úřadu průmyslového vlastnictví (který bude v dalším textu pro stručnost označován též jako „žalovaný“), že z vyobrazení přihlašovaného označení je na první pohled zřejmé, že jeho obrazovou ani slovní část nelze považovat jednoznačně za dominantní, neboť obě zaujímají v přihlašovaném označení přibližně stejný prostor a svým grafickým provedením se vzájemně doplňují. Dle žalobce je všeobecně známé, že spotřebitel nezkoumá přesné provedení označení produktů, které hodlá zakoupit, resp. se kterými přichází do styku, zvláště pokud se jedná o výrobky denní spotřeby, jako jsou chipsy nebo olej. Jejich nákupu spotřebitel věnuje podstatně menší pozornost, než v případě nákupu např. luxusního či speciálního zboží. Je tak zřejmé, že úroveň obezřetnosti spotřebitele bude vzhledem ke kategorii dotčených výrobků poměrně nízká. Pro posouzení zaměnitelnosti je dále důležité, že spotřebitel nebude mít možnost přímého porovnání výrobků přihlašovatele a žalobce - olej a brambůrky se nenachází v prodejnách zpravidla vedle sebe. Spotřebitel se tak bude muset spolehnout na to, jakým způsobem má konkrétní označení uložené v paměti, a v tomto případě je stěžejní právě slovní prvek. Při pohledu na ochrannou známku přihlašovatele ve znění Bohemia Olej se tak spotřebiteli pravděpodobně budou asociovat ochranné známky žalobce. Zároveň bylo opakovaně judikováno, že běžný spotřebitel vnímá jako rozhodující slovní prvek jakýchkoli označení, který mu daleko lépe uvízne v paměti, než případné prvky obrazové (srov. např. rozhodnutí OHIM č. 1001/1999, 1432/2001). V tomto případě je takovým prvkem jednoznačně slovo „BOHEMIA", které je u všech předmětných ochranných známek i přihlašovaného označení dominantní, umístěné na první pozici. Tento slovní prvek BOHEMIA je součástí známkové řady žalobce a jako takový disponuje vysokou rozlišovací způsobilostí.

Z uvedeného je dle názoru žalobce zřejmé, že závěry žalovaného jsou zcela opačné, než o nich hovoří zaběhnutá rozhodovací praxe. Žalovaný zcela pominul mnohokrát prokázanou skutečnost, že slovní prvek je spotřebitelem vždy vnímán silněji a je snáz zapamatovatelný než jakékoli obrazové části ochranné známky. Je zřejmé, že bude-li běžný spotřebitel hovořit o výrobku přihlašovatele označeném přihlašovanou ochrannou známkou, zcela jistě nebude hovořit o „oleji s kapkou vytékající z konzervy", ale jednoduše o „oleji Bohemia". Stejně nepodstatná pro vnímání všech dotčených ochranných známek spotřebitelem je pozice obrazového prvku v rámci té které ochranné známky. Je proto evidentní, že právě slovní prvek přihlašovaného označení „Bohemia“ bude pro olej přihlašovatele poznávacím znamením. Obdobné závěry pak platí i pro hodnocení z hlediska fonetického. Není zkrátka možné konstatovat, že shora citovaná označení nejsou navzájem podobná, když je zřejmé, že slovní část ochranných známek a přihlašovaného označení je naprosto shodná. Žalobce tak trvá na svých závěrech a závěrech prvoinstančního orgánu o tom, že přihlašované označení a ochranné známky žalobce jsou z vizuálního i fonetického hlediska zaměnitelné.

Žalobce dále namítl, že žalovaný při hodnocení zaměnitelnosti a podobnosti přihlašovaného označení náležitě nepřihlédl k faktu, že jeho ochranné známky tvoří známkovou řadu. Místo toho se zaměřil na „otrocké" porovnávání jednotlivých ochranných známek žalobce s přihlašovaným označením bez jakýchkoli vzájemných souvislostí, a v důsledku toho pak slovní prvek BOHEMIA vyhodnotil jako nedostatečně distinktivní. Ani s tímto hodnocením žalobce nesouhlasí a zdůrazňuje, že jeho ochranné známky tvoří známkovou řadu. Samotný slovní prvek BOHEMIA možná nemá vysokou rozlišovací způsobilost, nicméně tento slovní prvek ve spojení s dalšími slovními prvky, notabene v rámci jedné známkové řady, získal dlouholetým užíváním v obchodním styku výraznou rozlišovací způsobilost. Jednotícím prvkem celé známkové řady je pak právě slovo BOHEMIA. Pokud vedle sebe postavíme výrazy - Bohemia Frity, Bohemia Olej, Bohemia Go Snack, Bohemia Go Chips, Bohemia Asia Chips, je žalobce přesvědčený, že jakýkoli běžný spotřebitel by se naprosto oprávněně mohl domnívat, že Bohemia Olej je součástí známkové řady žalobce.

Ani při hodnocení sémantického hlediska žalovaný nezohlednil skutečnost, že přihlašované označení porovnává nikoli s ojedinělou ochrannou známkou, ale s širokou známkovou řadou žalobce, jejímž jednotícím prvkem je slovní prvek Bohemia. Shodný a dominantní prvek BOHEMIA srovnávaných označení bude průměrný spotřebitel pravděpodobně chápat ve významu Čechy. Kvůli jeho cizojazyčnému (latinskému) původu však nelze vyloučit, že výrazná část spotřebitelů (v tomto případě jsou srovnávané výrobky a služby určeny široké veřejnosti) jej bude považovat za prvek fantazijní. Vzhledem k tomu, že žalobce (spolu se svou sesterskou společností Intersnack Group GmbH & Co. KG) dlouhodobě buduje svou širokou známkovou řadu, jejímž jednotícím rysem je právě prvek BOHEMIA, je zřejmé, že ve vztahu k porovnávaným výrobkům a službám se stal tento prvek pro žalobce příznačným. V důsledku dlouhodobého a intenzivního užívání označení BOHEMIA pro srovnávané výrobky a služby ze strany žalobce získal tento původně nepříliš distinktivní prvek dostatečnou rozlišovací způsobilost, jak ostatně shledal sám Úřad při zápisném řízení o většině namítaných slovních ochranných známek. V této souvislosti žalobce podotýká, že ostatní slovní prvky jako FRITY, TRADIČNÍ ČESKÉ TYČINKY, TRADIČNÍ ČESKÉ SMAŽENKY CHIPS, KREKRY, GO CHIPS, GO SNACK, CHIPS, ASIA u ochranných známek žalobce, včetně prvku OLEJ přihlašovaného označení, vykazují ve vztahu k porovnávaným výrobkům a službám velmi nízkou rozlišovací způsobilost nebo jsou popisné. Všechny srovnávané výrobky navíc pocházejí ze stejného či podobného odvětví průmyslu - potravinářství, jsou zhusta nabízeny na stejných prodejních místech a určeny shodné skupině cílových zákazníků. Pravděpodobnost záměny zde zvyšuje také to, že se jedná o výrobky denní spotřeby, které jsou cenově dostupné široké skupině spotřebitelů, a proto se nedá očekávat zvýšená pozornost spotřebitelů při výběru těchto výrobků. Z uvedeného je tedy zřejmé, že sémantické hledisko nejen že nevede k odlišení srovnávaných označení, ale naopak pravděpodobnost jejich záměny ještě zvyšuje, neboť oba slovní prvky napadeného označení lze považovat za významově shodné či podobné namítaným ochranným známkám žalobce. Jestliže si je Úřad vědom, že při posuzování podobnosti se za pravděpodobnost záměny považuje i možná asociace se starší ochrannou známkou, pak při zohlednění tohoto kritéria a všech shora uvedených skutečností zkrátka nemohl dospět k názoru, že přihlašované označení není způsobilé vyvolat představu o souvislosti s ochrannými známkami žalobce.

Žalobce též namítl, že žalovaný při porovnávání rozlišovací způsobilost ochranných známek žalobce nevzal v potaz prokázané dobré jméno namítané ochranné známky BOHEMIA CHIPS. V případě prokázaného dobrého jména ochranné známky by měla být pravděpodobnost záměny posuzována přísněji než u známek, u kterých jejich dobré jméno prokázáno nebylo. To však žalovaný neučinil, přestože dospěl ke stejnému názoru, jako prvoinstanční orgán, totiž že minimálně ochranná známka BOHEMIA CHIPS dobré jméno má. Žalobce v této souvislosti odkázal na závěry plynoucí z rozsudku ESD ve věci C-252/07 (Intel Corporation Inc. proti CPM United Kingdom Ltd.), které citoval.

Tvrzení přihlašovatele o tom, že ochranné známky žalobce nejsou s přihlašovaným označením v kolizi z důvodu, že ochranné známky žalobce jsou spotřebiteli dobře známy, označil žalobce za absurdní. Toto tvrzení by vedlo k neudržitelnému závěru, že čím větší rozlišovací způsobilost ochranná známka má, tím menší ochrany požívá, jelikož ji spotřebitel dobře zná. Je tomu přece přesně naopak. Vzhledem k tomu, že ochranné známky žalobce jsou prokazatelně hojně a široce užívány a propagovány a mají dobré jméno, musí být jejich zaměnitelnost s jiným označením posuzována z hlediska jejich zvýšené rozlišovací způsobilosti v důsledku získaného dobrého jména. Ochrana známky s dobrým jménem není podmíněna nalezením takového stupně podobnosti mezi ochrannou známkou s dobrým jménem a jiným označením, aby existovala pravděpodobnost (nebezpečí) jejich záměny u relevantní části veřejnosti, ale postačí, pokud stupeň podobnosti mezi ochrannou známkou s dobrým jménem a jiným označením bude takový, že si relevantní část veřejnosti vytvoří spojení mezi tímto označením a ochrannou známkou. S ohledem na výše uvedené není pochyb o tom, že přihlašovatel by přiznáním ochrany a následným užíváním napadeného označení v České republice neoprávněně těžil z dobrého jména namítaných ochranných známek, resp. slovního označení BOHEMIA, nebo jim byl na újmu. Přihlašované slovní spojení tak minimálně přiláká k jeho výrobkům a službám zákazníka, kterého by za jiných okolností nepřilákalo. Zápisem přihlašovaného označení by také došlo k rozmělnění starších ochranných známek, resp. označení BOHEMIA žalobce a jejich reputace a atraktivita by byla tímto způsobem snižována.

Žalobce závěrem shrnul, že u běžného spotřebitele bude přihlašované označení asociovat starší ochranné známky žalobce, které jsou součástí jeho známkové řady. Žalobce v řízení před Úřadem prokázal jak podobnost přihlašovaného označení se svými ochrannými známkami, tak dobré jméno ochranné známky Bohemia Chips. Relevantní trh, na kterém se výrobky žalobce a přihlašovatele budou střetávat, je rovněž totožný, stejně jako jsou podobné výrobky, pro které přihlašovatel požaduje své označení zapsat. Všechny podmínky pro vyhovění námitkám žalobce tak byly splněny.

Žalovaný navrhl, aby soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. Ve vyjádření k žalobě uvedl, že slovní část napadeného označení tvoří prvky s nízkou rozlišovací způsobilostí, které představují označení původu výrobku („Bohemia") a označení druhu výrobku, resp. ingredience či suroviny k přípravě pokrmu („Olej"). Průměrný spotřebitel, představovaný širokou veřejností, bude běžně užívaný výraz „Bohemia" znát ve významu „Čechy" či „český", a výraz „Bohemia Olej" tak bude vnímat jako „olej pocházející z Čech", resp. „český olej". Za situace, kdy samotná slovní část označení má nízkou rozlišovací způsobilost, nabývá na významu celková koncepce kombinovaného označení, jeho grafické ztvárnění a zejména pak jeho obrazový prvek, který vzhledem ke svému umístění a velikosti nemůže být považován za zanedbatelný z hlediska celkového dojmu, jakým označení působí na relevantního spotřebitele. Obrazový prvek, jenž tvoří útvar připomínající neúplnou kapku umístěnou v kruhu, představuje významnou část celkového ztvárnění ochranné známky, resp. známkového motivu napadeného označení. Průměrným spotřebitelem sice je široká veřejnost sestávající z laiků i odborníků, která bude vykazovat běžnou míru obezřetnosti při výběru předmětných výrobků a která nemusí mít vždy možnost přímého porovnání výrobků vedle sebe, nelze však mít za pravděpodobné, že by tato veřejnost eliminovala tak významnou část označení, jakou v daném případě představuje obrazový prvek a odlišný slovní prvek napadeného označení. Žalovaný se žalobcem souhlasí v tom, že průměrný spotřebitel nezkoumá přesné provedení označení výrobků a nesoustředí se na jednotlivé detaily. Výrazný obrazový prvek ani odlišný slovní prvek napadeného označení však netvoří detaily napadeného označení. Na známkovém motivu se v daném případě vyváženě podílí jak slovní, tak obrazová část napadeného označení. Jak vyplývá z ustálené judikatury Soudního dvora EU a Tribunálu např. ve věci C-251/95 (SABEL) a T-292/01 (BASS), globální posouzení nebezpečí záměny musí být založeno na celkovém dojmu, kterým označení působí, s přihlédnutím k jejich rozlišujícím a dominantním prvkům. Část argumentace uvedená v žalobě je zavádějící vtom, že slovní část namítaných ochranných známek a napadeného označení není naprosto shodná, jak uvádí žalobce, ale liší se v druhé části označení dalšími slovními prvky; shodný je tedy pouze prvek „Bohemia". Napadené označení však nelze z hlediska celkového dojmu omezit pouze na prvek „Bohemia". Podle rozhodnutí Tribunálu ve věci T-6/01 (MATRATZEN), bod 19, a ve věci T-359/02 (STAR TV), bod 44 „může být kombinovaná ochranná známka - složená ze slovních a obrazových prvků - považována za podobnou jiné ochranné známce pouze tehdy, jestliže je tato složka dominantním prvkem celkového dojmu, který kombinovaná ochranná známka vyvolává. Tak je tomu v případě, kdy je tato složka sama způsobilá dominovat představě této ochranné známky, kterou si relevantní spotřebitel uchovává v paměti tak, že ostatní složky ochranné známky jsou v celkovém dojmu vyvolaném touto ochrannou známkou zanedbatelné." V daném případě odlišné prvky napadeného označení, jimiž jsou druhá slovní část označení a obrazový prvek, nepředstavují zanedbatelné složky označení, ale vytváří odlišný celkový dojem, jakým napadené označení v porovnání s namítanými ochrannými známkami působí na relevantního spotřebitele. Žalobou uplatněná zásada, že spotřebitelé si zpravidla zapamatují spíše počáteční část označení než jeho koncovou, nemůže v žádném případě zpochybnit zásadu, podle níž přezkum podobnosti ochranných známek musí zohlednit celkový dojem, kterým tyto známky působí, neboť průměrný spotřebitel obvykle vnímá ochrannou známku jako celek a nezkoumá její detaily. Z výše uvedených důvodů nebyla zjištěna podobnost porovnávaných označení, a proto, i přes podobnost části nárokovaných výrobků, nebyla shledána pravděpodobnost záměny porovnávaných označení na straně veřejnosti.

K námitce, že náležitě nepřihlédl ke známkové řadě žalobce, ve které je slovní prvek „Bohemia" prvkem jednotícím, žalovaný uvedl, že nijak nepopírá, že prvek „Bohemia" získal v důsledku užívání namítaných ochranných známek rozlišovací způsobilost, umocněnou existencí známkové řady obsahující tento prvek, a to ve vztahu k výrobkům (pochutinám) žalobce a ve spojení s dalšími prvky namítaných ochranných známek. Tuto získanou rozlišovací způsobilost však nelze vnímat odděleně od předmětných výrobků a dalších prvků tvořících namítané ochranné známky, neboť v zásadě prvek „Bohemia" představuje sám o sobě obecně známý výraz, označení původu, které je běžně užíváno i v českém jazykovém prostředí ve významu „Čechy" či „český". Vzhledem k existenci výrazného grafického prvku, odlišného grafického ztvárnění a odlišné koncepce napadeného označení a přítomnosti odlišného druhého slovního prvku, jež jako surovina nespadá mezi pochutiny tvořící součást namítaných ochranných známek, zde nehrozí riziko, že by relevantní veřejnost mohla považovat porovnávané výrobky a služby za výrobky pocházejí od stejného subjektu nebo od subjektů nějakým způsobem ekonomicky propojených. O získané rozlišovací způsobilosti, resp. příznačnosti prvku „Bohemia" pro žalobce lze uvažovat pouze ve spojení s dalšími prvky namítaných označení a ve vztahu k výrobkům, pro které jsou namítané známky chráněny a užívány. Obrazový prvek napadeného označení pro část spotřebitelské veřejnosti bude mít konkrétní význam. Bude jí připomínat, s ohledem na nárokované výrobky a služby, neúplnou kapku umístěnou v kruhu, resp. může u ní asociovat olej vytékající z plechovky, zatímco pro zbývající část veřejnosti bude obrazový prvek představovat fantazijní označení. Každopádně co do vzhledu a sémantického vjemu se jedná o obrazový prvek zcela odlišný, než je obrazový prvek namítané kombinované ochranné známky „Bohemia Chips", na kterém je načrtnuto selské stavení či statek. Ohledně slovního prvku „Bohemia" má žalovaný na rozdíl od žalobce za to, že tento výraz nebude ze strany relevantní spotřebitelské veřejnosti vnímán jako fantazijní, ale s ohledem na jeho běžné užívání na českém trhu bude chápán ve spojení s označením druhu výrobků jako údaj o původu výrobků či poskytovaných službách, tedy ve významu „český" či „pocházející z Čech". V ostatních slovních prvcích porovnávaných označení, představujících odlišné druhy výrobků, nelze spatřovat významovou podobnost. Tím spíše ne, že v případě napadeného označení takový prvek tvoří označení suroviny, ingredience používané k přípravě pokrmů, na rozdíl od hotových výrobků - pochutin („chipsů", „fritů", „snacků") v případě namítaných ochranných známek. Ze skutečnosti, že olej se používá jako surovina ke smažení „chipsů" či „fritů", nelze dovozovat významovou podobnost, neboť základní surovinou není olej, ale brambory. Celkovou významovou nepodobnost porovnávaných označení pak ještě umocňují výrazy „go" a „Asia" u druhé, třetí a čtvrté namítané ochranné známky, jakož i výrazný obrazový prvek u páté namítané ochranné známky. Na základě výše uvedeného nezbylo než uzavřít, že celkový významový obsah porovnávaných označení je odlišný.

Žalovaný nerozporuje, že doklady předložené žalobcem prokazují dobré jméno namítané kombinované ochranné známky č. 225561 ve spojení s tradiční výrobou brambůrek, resp. „chipsů". Napadené označení však s namítanou kombinovanou ochrannou známkou č. 225561 shoduje jen ve slovním prvku „Bohemia". Porovnávaná označení jsou odlišná, pokud jde o druhý slovní prvek, mají zcela odlišné grafické ztvárnění, kompozici i výrazný obrazový prvek. Celkový dojem, jakým působí na průměrnou spotřebitelskou veřejnost, je z hlediska vizuálního, fonetického i sémantického odlišný. Ani dobré jméno namítané ochranné známky nemůže vyvrátit závěr, že porovnávaná označení jsou natolik nepodobná, že nehrozí, aby si relevantní spotřebitel mezi nimi vytvořil spojení či aby v něm užívání napadeného označení vyvolalo asociaci se starší namítanou ochrannou známkou žalobce. Z důvodu nesplnění této podmínky pak nemohlo nastat, a nebylo tedy možno ani posuzovat neoprávněné těžení z rozlišovací způsobilosti či dobrého jména namítané ochranné známky či jinou újmu způsobenou namítané ochranné známce s dobrým jménem v důsledku užívání napadeného označení.

Společnost Bohemia Olej s.r.o., která byla přihlašovatelem napadeného označení „Bohemia Olej“, práva osoby zúčastněné na řízení neuplatnila.

Při ústním jednání před soudem setrvali účastníci řízení na svých dosavadních podáních a procesních stanoviscích; žádné další argumenty podstatné pro rozhodnutí ve věci samé neuvedli.

V posuzované věci vyšel soud z následně uvedené právní úpravy:

Podle § 7 odst. 1 písm. a) zákona č. 441/2003 Sb., se přihlašované označení nezapíše do rejstříku na základě námitek proti zápisu ochranné známky do rejstříku podaných u Úřadu vlastníkem starší ochranné známky, pokud z důvodu shodnosti či podobnosti se starší ochrannou známkou a shodnosti nebo podobnosti výrobků či služeb, na něž se přihlašované označení a ochranná známka vztahují, existuje pravděpodobnost záměny na straně veřejnosti; za pravděpodobnost záměny se považuje i pravděpodobnost asociace se starší ochrannou známkou.

Podle § 7 odst. 1 písm. b) zákona č. 441/2003 Sb., se přihlašované označení nezapíše do rejstříku na základě námitek proti zápisu ochranné známky do rejstříku podaných u Úřadu vlastníkem starší ochranné známky, která je shodná s přihlašovaným označením nebo mu je podobná, pokud má být takové označení zapsáno pro výrobky nebo služby, které sice nejsou podobné těm, pro které je starší ochranná známka zapsána, avšak jde o starší ochrannou známku, která má v České republice dobré jméno, a užívání přihlašovaného označení by nepoctivě těžilo z rozlišovací způsobilosti nebo dobrého jména starší ochranné známky nebo jim bylo na újmu.

Podle § 26 odst. 4 zákona č. 441/2003 Sb., zjistí-li Úřad, že přihlašovaná ochranná známka nezasahuje do zákonem chráněných starších práv třetích osob uvedených v § 7, námitky zamítne.

Po provedeném řízení dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná.

Není pravdou, že dominantní částí přihlašovaného označení Bohemia Olej je slovní prvek Bohemia, jak tvrdí žalobce. Slovo Bohemia tvoří pouze první část slovního prvku přihlašovaného kombinovaného označení (druhou částí je slovo Olej“), a s ohledem na nízký stupeň rozlišovací způsobilosti tohoto slova, jakož i se zřetelem k celkovému ztvárnění přihlašovaného označení včetně jeho obrazového prvku nelze v žádném případě hovořit o dominanci slova Bohemia v celkovém vyznění, jakým přihlašované označení působí. Žalovaný s poukazem na sémantický význam slova Bohemia správně dovodil, že toto slovo je nadáno nízkým stupněm rozlišovací způsobilosti, přičemž průměrný spotřebitel ho bude považovat za údaj o zeměpisném (českém) původu a druhu výrobků, resp. zaměření služeb. Uvedené slovo proto nemůže plnit základní funkci ochranné známky, kterou je rozlišit výrobky a služby jedné osoby od výrobků a služeb jiných osob, samo o sobě, ale pouze ve spojení s dalšími prvky, ať již slovními či obrazovými, a ve spojení s těmito dalšími prvky je proto nutné posuzovat také celkový dojem, kterým pak takové označení působí. Tento závěr pochopitelně dopadá jak na přihlašované označení, tak na namítané ochranné známky žalobce. Ve vztahu k první namítané slovní ochranné známce ve znění „Bohemia Frity“ jej žalovaný pregnantně vyjádřil slovy „rozlišovací způsobilost užíváním v obchodním styku pro výrobky žalobce získalo označení „Bohemia Frity“ jako celek, nikoliv jen samotný výraz „Bohemia“.

Slovo Olej tvořící druhou část slovního prvku přihlašovaného označení je samo o sobě také nadáno velmi nízkou mírou rozlišovací způsobilosti, neboť se jedná o popisné slovo označující druh výrobku. Přihlašované označení jako celek nicméně sestává z několika prvků (obrazového prvku v podobě tmavě ohraničeného světlého kruhu, v němž je umístěn tmavý obrazec připomínající neúplnou kapku, a dále ze slovního prvku Bohemia Olej), které ve svém souhrnu rozlišovací způsobilost mají.

Žalobci lze jistě přitakat, že úroveň pozornosti, kterou bude spotřebitel věnovat zkoumání porovnávaných označení, bude vzhledem ke kategorii dotčených výrobků poměrně nízká. I při takovéto úrovni pozornosti však průměrný spotřebitel jistě zaznamená, že přihlašované označení není tvořeno pouze slovem Bohemia, ale též slovem Olej, bez ohledu na to, že prvním zleva při čtení bude slovo Bohemia. Slovo Olej je v přihlašovaném označení od slova Bohemia odděleno pouze malou mezerou, je ztvárněno stejným typem písma jako předchozí slovo, a proto není důvodu, aby je spotřebitel při zhlédnutí přihlašovaného označení přehlédl či pominul. Uvedené platí tím spíše, že ze samotného slova Bohemia vzhledem k jeho sémantickému významu získá toliko informaci o možném původu daného výrobku, což ho bude „motivovat“ k přečtení dalšího slova (Olej) ve snaze získat případné další informace. Spotřebitel tedy zcela určitě zaregistruje obě slova obsažená v přihlašovaném označení, přičemž ani jedno z nich nepůsobí dominantně. I při relativně nízké míře pozornosti jistě zaznamená i obrazový prvek přihlašovaného označení, který je – vzhledem ke své velikosti a grafickému provedení – poměrně výrazný. Není přitom podstatné, zda v něm rozpozná olejovou kapku vytékající z plechovky. I žalovaný ostatně v napadeném rozhodnutí připouští, že obrazový prvek obsažený v přihlašovaném označení bude průměrný spotřebitel ve spojení s jeho slovní částí pravděpodobně vnímat jako kapku oleje, případně jako olej vytékající z plechovky, nebo ho může eventuelně chápat jen jako ozdobný obrazec bez konkrétního významového obsahu. Ať tomu bude tak či tak, tento obrazový prvek rovněž zřetelně odlišuje přihlašované označení od namítaných ochranných známek žalobce. Řečeno s použitím terminologie žalobce, „poznávacím znamením“ pro olej označený přihlašovaným označením nebude samotné nedistinktivní slovo Bohemia, ale přihlašované označení jako celek.

Soud považuje za zbytečné doslova opakovat závěry o vizuální, fonetické a sémantické nepodobnosti porovnávaných označení, k nimž dospěl žalovaný v napadeném rozhodnutí. S těmito závěry, jež byly v rámci rekapitulace napadeného rozhodnutí citovány shora, se soud v plném rozsahu ztotožňuje, nemá, co by k nim dodal, a proto na ně odkazuje. Ve stručnosti je lze shrnout tak, že přihlašované označení je vzhledem k přítomnosti slova Olej, které tvoří nedílnou a nepřehlédnutelnou součást jeho slovního prvku, a dále s ohledem na výrazný obrazový prvek vizuálně nepodobné jak namítaným slovním ochranným známkám žalobce (ty nemají žádný obrazový prvek, ani nejsou tvořeny slovem Olej), tak namítané kombinované ochranné známce žalobce č. 225561 ve znění Bohemia Chips, která obsahuje výrazný a přitom naprosto odlišný obrazový prvek a v jejím slovním prvku se též nevyskytuje slovo Olej. Přihlašované označení je nepodobné namítaným ochranným známkám i z fonetického hlediska. Zvukový vjem při vyslovení jeho slovního prvku je jiný než při vyslovení namítaných ochranných známek, což je dáno tím, že součástí jejich slovního prvku není české slovo olej, ale cizojazyčné výrazy chips, frity, go snack, go chips, Asia chips, které znějí zcela odlišně. Porovnávaná označení jsou nepodobná i z hlediska sémantického. S přihlédnutím k tomu, že jejich shodná část, kterou je slovo Bohemia, je toliko údajem o zeměpisném (českém) původu a druhu výrobků, je nutno vzít v potaz též význam dalších slov tvořících v souhrnu jejich slovní prvek. Jak žalovaný přiléhavě konstatoval, význam přihlašovaného označení „český olej“ je zcela jiný, než je význam, který lze přisoudit všem namítaným ochranným známkám žalobce. Olej jakožto surovinu užívanou k přípravě pokrmů zajisté nelze ztotožňovat s již hotovými potravinami určenými k přímé konzumaci, jako jsou (pom)frity nebo chipsy. Přihlašované označení tudíž není ani významově shodné či podobné namítaným ochranným známkám, jak se žalobce mylně domnívá.

Vzhledem k tomu, že porovnávaná označení nejsou podobná ani z jednoho z hodnocených hledisek, je vyloučena pravděpodobnost jejich záměny na straně spotřebitelské veřejnosti. Přihlašované označení se od namítaných ochranných známek natolik liší, že spotřebitel při jeho spatření nebude přičítat jím označený výrobek žalobci, ani v něm toto označení nebude asociovat namítané ochranné známky.

Žalobcovo tvrzení, že je zřejmé, že slovní část namítaných ochranných známek a přihlašovaného označení je naprosto shodná, je zjevně nepravdivé. Žalobce účelově přehlíží skutečnost, že slovní část přihlašovaného označení je tvořena též slovem Olej, které se v žádné z namítaných ochranných známek nevyskytuje, a na druhou stranu namítané ochranné známky obsahují kromě slova Bohemia další slova, která se zase nevyskytují v přihlašovaném označení. O naprosté shodě slovní části porovnávaných označení proto vůbec nelze hovořit.

Žalobce nemůže uspět s námitkami, v nichž vytýká žalovanému, že v souzené věci otrocky posuzoval porovnávaná označení z vizuálního, fonetického a sémantického hlediska. Posuzování porovnávaných označení z těchto hledisek je totiž zcela obvyklým a standardním postupem při hodnocení jejich vzájemné podobnosti, který je akceptován nejen ustálenou judikaturou tuzemských správních soudů, ale též judikaturou Evropského soudního dvora. Ten dovodil, že při posuzování zaměnitelnosti střetnuvších se ochranných známek je určujícím kritériem to, co vytváří celkový dojem ochranné známky. Pravděpodobnost záměny musí být posuzována globálně s přihlédnutím ke všem faktorům relevantním pro okolnosti případu (rozsudek ze dne 11.11.1997, SABEL BV v. Puma AG, Rudolf Dassler Sport, C-251/95, bod 22). Globální posouzení vizuální, sluchové a významové podobnosti střetnuvších se známek musí být založeno na celkovém dojmu, který známky vyvolávají, přičemž je třeba vzít v úvahu zejména jejich distinktivní a dominantní prvky (tamtéž, bod 23).

Jako červená nit se žalobními námitkami táhne zdůrazňování dominantního charakteru slova Bohemia v porovnávaných označeních a akcent žalobce na to, že uvedené slovo je součástí jeho známkové řady. Tato argumentace však není opodstatněná. Ze stejného důvodu, jako je tomu u přihlašovaného označení, není slovo Bohemia dominantní ani u namítaných ochranných známek. Jeho velmi nízká rozlišovací způsobilost brání nejen tomu, aby toto slovo samo o sobě plnilo základní funkci ochranné známky (viz výše), ale i tomu, aby bylo považováno za dominantní prvek té které namítané ochranné známky. Namítané ochranné známky jsou kromě slova Bohemia vždy tvořeny ještě dalšími slovy (a pátá z nich též výrazným obrazovým prvkem), které upřesňují jejich celkové sémantické vyznění a odlišují je vzájemně, jakož i od jiných ochranných známek, též z vizuálního a fonetického hlediska. Tato další slova, jakož i výrazný obrazový prvek u kombinované ochranné známky č. 225561, proto mají při posuzování celkového dojmu, kterým namítané ochranné známky působí, stejný význam jako nedistinktivní slovo Bohemia, bez ohledu na to, že nestojí první v pořadí a sama o sobě mají (stejně jako slovo Bohemia) nízkou rozlišovací způsobilost.

Z veřejně dostupné databáze tuzemských ochranných známek je patrná snaha žalobce o vybudování široké řady ochranných známek, které v sobě zahrnují slovo Bohemia. Existence takové známkové řady však žalobce ještě neopravňuje k tomu, aby si obecně známé slovo Bohemia naznačující český původ uzurpoval sám pro sebe a bránil jiným v jeho užití při tvorbě ochranných známek. Žalobce navíc není jediný, kdo vlastní ochrannou známku obsahující slovo Bohemia. Ve veřejně dostupném rejstříku tuzemských ochranných známek lze nalézt řadu ochranných známek jiných vlastníků, které rovněž obsahují slovo Bohemia a jsou zapsány i pro výrobky a služby ve třídách 29, 30 nebo 31. Příkladmo lze uvést ochrannou známku „bohemia GRILL“ (číslo zápisu 320962), ochrannou známku „DIZ Bohemia“ (číslo zápisu 284644) či ochrannou známku „MADETA Bohemia Cheese“ (číslo zápisu 271980). Slovo Bohemia tedy není příznačné (jen) pro žalobce a nezískalo rozlišovací způsobilost výlučně pro jeho výrobky, neboť jej v obchodním styku k označování svých výrobků po právu užívají i jiné subjekty.

Na tomto místě je třeba zdůraznit, že při posouzení námitek podaných podle § 7 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 441/2003 Sb., není skutečnost, že namítající vlastní více ochranných známek obsahujících stejné slovo a tvořících známkovou řadu, zákonným kritériem, ke kterému by měl Úřad při rozhodování ve věci samé přihlížet. Povinností Úřadu je posoudit vzájemnou shodu či podobnost přihlašovaného označení se všemi namítanými ochrannými známkami jednotlivě, což také žalovaný v napadeném rozhodnutí učinil. Jeho závěr o nepodobnosti přihlašovaného označení s namítanými ochrannými známkami, k němuž dospěl při jejich „individuálním“ posouzení, nemůže být ovlivněn tím, že jednotlivé namítané ochranné známky ve svém souhrnu tvoří známkovou řadu žalobce. Vzájemná (ne)podobnost přihlašovaného označení s konkrétní namítanou ochrannou známkou totiž nemůže být jiná při jejich přísně individuálním posouzení a jiná při posouzení, které by bralo v potaz, že namítaná ochranná známka tvoří spolu s jinými známkovou řadu, protože všechny obsahují totožné slovo (zde slovo Bohemia).

To, že výrobky, pro které má být přihlašované označení jako ochranná známka zapsáno, jsou produktem potravinářského průmyslu, stejně jako je tomu u výrobků chráněných namítanými ochrannými známkami, a pravděpodobně budou nabízeny na stejných prodejních místech a určeny shodné skupině cílových zákazníků, má svůj význam při zkoumání shody či podobnosti výrobků či služeb, na něž se přihlašované označení a ochranné známky vztahují, nikoliv při posouzení vzájemné shody či podobnosti porovnávaných označení. V souzené věci žalovaný ve shodě se správním orgánem I. stupně sice shledal podobnost části výrobků, k nimž se přihlašované označení i namítané ochranné známky vztahují, to však k závěru o důvodnosti námitek uplatněných podle § 7 odst. 1 písm. a) zákona č. 441/2003 Sb., nepostačuje. Nebyly totiž splněny obě kumulativní podmínky nezbytné pro konstatování existence pravděpodobnosti jejich záměny, neboť přihlašované označení nebylo shledáno shodným ani podobným s namítanými ochrannými známkami.

Z napadeného rozhodnutí lze seznat, že žalovaný si byl při rozhodování v dané věci vědom tzv. kompenzační zásady, která plyne z judikatury ESD a která spočívá v tom, že menší podobnost mezi výrobky a službami lze kompenzovat větší podobností mezi ochrannými známkami a naopak. Z této kompenzační zásady ovšem nelze dovozovat, že větší podobností výrobků či služeb lze kompenzovat zjištěnou nepodobnost porovnávaných ochranných známek (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 28.5.2008, č.j. 9 As 59/2007 - 141). Kompenzační zásada se tedy uplatní jen v případech, kdy jde o podobnost (v různé míře) na straně porovnávaných ochranných známek i na straně výrobků a služeb, které mají být porovnávanými známkami chráněny. Protože přihlašované označení není namítaným ochranným známkám z výše popsaných důvodů podobné, kompenzační zásadu nelze v tomto případě uplatnit.

Neobstojí ani námitky, v nichž žalobce poukazuje na prokázanou existenci dobrého jména namítané kombinované ochranné známky BOHEMIA CHIPS. K závěru o důvodnosti námitek uplatněných podle § 7 odst. 1 písm. b) zákona č. 441/2003 Sb., nestačí pouhé prokázání dobrého jména starší namítané ochranné známky, ale zároveň je nutno prokázat splnění dalších dvou zákonem kumulativně stanovených podmínek. První z nich spočívá v tom, že starší namítaná ochranná známka je shodná s přihlašovaným označením nebo je mu podobná, a druhá v tom, že užívání přihlašovaného označení by nepoctivě těžilo z rozlišovací způsobilosti nebo dobrého jména starší ochranné známky nebo jim bylo na újmu. V projednávané věci nebyla splněna prvně zmíněná podmínka, neboť žalovaný na základě důkladného individuálního posouzení porovnávaných označení dospěl k závěru, že přihlašované označení není namítaným ochranným známkám podobné vizuálně, foneticky ani sémanticky (viz výše). Vzhledem k tomuto klíčovému závěru, se kterým se soud ztotožnil, je samotné uznání dobrého jména namítané kombinované ochranné známky BOHEMIA CHIPS irelevantní, protože nepostačuje k tomu, aby zpochybnilo zákonnost napadeného rozhodnutí.

Napadené rozhodnutí rozhodně není zbudováno na tvrzení, které žalobce v žalobě přičítá přihlašovateli a zároveň ho označuje za absurdní, tj. na tvrzení, že namítané ochranné známky nejsou s přihlašovaným označením v kolizi, protože jsou spotřebiteli dobře známy. Soud proto nepovažuje za potřebné s tímto tvrzením jakkoliv polemizovat.

Soud tedy neshledal žalobu důvodnou, a proto ji podle § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl.

Protože žalobce nebyl ve sporu úspěšný a žalovanému žádné účelně vynaložené náklady v řízení nevznikly, soud ve druhém výroku rozsudku v souladu s § 60 odst. 1 s.ř.s. rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení: Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou
týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou
vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské
náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní
soud. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103
odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat
označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu
a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo
rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být
stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho
zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje,
vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů
vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační
stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro
zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu
lze získat na jeho internetových stránkách www.nssoud.cz.

V Praze dne 25. ledna 2017

JUDr. Ivanka Havlíková, v. r.

předsedkyně senátu

Za správnost vyhotovení: Lucie Horáková

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru