Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

9 A 143/2012 - 13Usnesení MSPH ze dne 15.01.2013

Prejudikatura

1 As 55/2010 - 59

Oprav. prostředek / ústav. stíž.
5 As 7/2013 (zamítnuto)

přidejte vlastní popisek


Číslo jednací: 9A 143/2012 - 13-15

USNESENÍ

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Naděždy Řehákové a soudců Mgr. Martina Kříže a JUDr. Ivanky Havlíkové v právní věci žalobkyně: Ing. M. Š., zast. JUDr. Janem Matějíčkem, advokátem se sídlem Kolín 3, Politických vězňů 98, proti žalovanému: Ministerstvo zemědělství, se sídlem Praha 1, Těšnov 17, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 7.6.2012 č.j.: 90572/2012-15110, spis: 59VH31496/2012-15110

takto:

I. Žaloba se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobkyni se vrací zaplacený soudní poplatek ve výši 3.000,- Kč. Soudní poplatek v uvedené výši bude žalobkyni vyplacen z účtu Městského soudu v Praze do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám právního zástupce žalobkyně advokáta JUDr. Jana Matějíčka.

Odůvodnění:

Rozhodnutím označeným v záhlaví tohoto usnesení (dále jen „napadené rozhodnutí“) žalovaný podle § 90 odst. 1 písm. a/ zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu (dále jen „správní řád“) na základě odvolání M. V., Z.V., Ing. P. B., CSc., M. V., L. V. a Městské části Praha – Velká Chuchle zrušil odvoláními napadené usnesení Magistrátu hl.m. Prahy, odboru ochrany prostředí ze dne 9.12.2008 SZn. S-MHMP-525840/2008/OOP-V-539/Dos o zahájení přezkumného řízení ve věci usnesení Úřadu městské části Praha 16 ze dne 15.7.2008 č.j. 009530/08/OVDŽP/Lh o zastavení vodoprávního řízení ve věci nařízení odstranění stavby vodního díla „Sdružená kanalizační přípojka splaškové kanalizace“ pro rodinné domy č.p. 245, 155, 201 a 336 mezi ulicemi V Úvoze a Starochuchelská v Praze - Velká Chuchle, a přezkumné řízení zastavil.

Žalobou ze dne 13.8.2012 podanou u Městského soudu v Praze se žalobkyně domáhala zrušení napadeného rozhodnutí pro jeho nezákonnost.

Ze žaloby a napadeného rozhodnutí soud zjistil, že Úřad městské části Praha 16 usnesením ze dne 15.7.2008 č.j. 009530/08/OVDŽP/Lh vydaným podle § 66 odst. 2 správního řádu zastavil vodoprávního řízení ve věci nařízení odstranění stavby vodního díla „Sdružená kanalizační přípojka splaškové kanalizace“ pro rodinné domy č.p. 245, 155, 201 a 336 mezi ulicemi V Úvoze a Starochuchelská v Praze - Velká Chuchle v k.ú. Velká Chuchle.

Dne 1.9.2008 podala žalobkyně podnět k provedení přezkumného řízení týkající se usnesení Úřadu městské části Praha 16 ze dne 15.7.2008 č.j. 009530/08/OVDŽP/Lh. Magistrát hl. m. Prahy na základě tohoto podnětu vydal dne 9.12.2008 usnesení SZn. S-MHMP-525840/2008/OOP-V-539/Dos o zahájení přezkumného řízení ve věci usnesení Úřadu městské části Praha 16 ze dne 15.7.2008 č.j. 009530/08/OVDŽP/Lh s tím, že lze mít důvodně za to, že předmětné usnesení bylo vydáno v rozporu s § 66 odst. 2 správního řádu.

Proti usnesení Magistrátu hl. m. Prahy ze dne 9.12.2008 o zahájení přezkumného řízení podali odvolání Marie Vožniaková, Zbyněk Vožniak, Ing. Pavel Bolina, CSc., Miloslava Vernerová, Ladislav Verner a Městská část Praha – Velká Chuchle. Na základě jejich odvolání žalovaný napadeným rozhodnutím zrušil usnesení Magistrátu hl.m. Prahy ze dne 9.12.2008 SZn. S-MHMP-525840/2008/OOP-V-539/Dos o zahájení přezkumného řízení ve shora označené věci a přezkumné řízení zastavil. V odůvodnění napadeného rozhodnutí se žalovaný po shrnutí dosavadního průběhu správního řízení ztotožnil se závěrem Úřadu městské části Praha 16 obsaženým v usnesení ze dne 15.7.2008 č.j. 009530/08/OVDŽP/Lh , že předmětná stavba nebyla vodohospodářským dílem a že byly splněny podmínky pro zastavení řízení stanovené v § 66 odst. 2 správního řádu, neboť důvod správního řízení zahájeného z moci úřední ve věci nařízení odstranění předmětné stavby v průběhu řízení odpadl. Žalovaný v odůvodnění napadeného rozhodnutí dospěl k závěru, že nelze mít důvodně za to, že usnesení Úřadu městské části Praha 16 (ze dne 15.7.2008 č.j. 009530/08/OVDŽP/Lh) bylo vydáno v rozporu s právními předpisy, a neshledal tedy důvody pro zahájení přezkumného řízení. Proto usnesení Magistrátu hl.m. Prahy o zahájení přezkumného řízení v odvolacím řízení zrušil a přezkumné řízení zastavil.

Městský soud v Praze po posouzení věci dospěl k závěru, že žaloba proti napadenému rozhodnutí není přípustná.

Podle ustanovení § 46 odst. 1 písm. d/ s.ř.s. nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže návrh je podle tohoto zákona nepřípustný.

Podle ustanovení § 68 písm. e/ s.ř.s. je žaloba je nepřípustná také tehdy,domáhá-li se přezkoumání rozhodnutí, které je z přezkoumání podle tohoto nebo zvláštního zákona vyloučeno.

Podle ustanovení § 65 odst. 1 s.ř.s. kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti, (dále jen "rozhodnutí"), může se žalobou domáhat zrušení takového rozhodnutí, popřípadě vyslovení jeho nicotnosti, nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak. S ohledem na použitou legislativní zkratku lze dovodit, že za rozhodnutí ve smyslu citovaného zákonného ustanovení lze považovat pouze takové úkony správního orgánu, jimiž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují práva nebo povinnosti. Ustanovení § 70 písm. a/ s.ř.s. stanoví, že ze soudního přezkoumání jsou vyloučeny úkony správního orgánu, jež nejsou rozhodnutími; na tom nic nemění skutečnost, že z formálního hlediska rozhodnutími nepochybně jsou, pouze však nejsou takovými rozhodnutími, která zakládají žalobní legitimaci podle ustanovení § 65 odst. 1 s.ř.s. Právě takovým úkonem je napadené rozhodnutí žalovaného, jímž nedošlo k žádnému určení, změně či zrušení práv nebo povinností žalobkyně.

Podle § 94 odst. 1 správního řádu „v přezkumném řízení správní orgány z moci úřední přezkoumávají pravomocná rozhodnutí v případě, kdy lze důvodně pochybovat o tom, že rozhodnutí je v souladu s právními předpisy. Přezkumné řízení lze zahájit, i pokud je rozhodnutí předběžně vykonatelné podle § 74 a dosud nenabylo právní moci; pokud bylo po zahájení takového přezkumného řízení podáno odvolání, postupuje se podle ustanovení hlavy VIII této části. Účastník může dát podnět k provedení přezkumného řízení; tento podnět není návrhem na zahájení řízení; jestliže správní orgán neshledá důvody k zahájení přezkumného řízení, sdělí tuto skutečnost s uvedením důvodů do 30 dnů podateli.“

Podle § 97 odst. 1 správního řádu „jestliže správní orgán po zahájení přezkumného řízení zjistí, že právní předpis porušen nebyl, řízení usnesením zastaví. Usnesení se pouze poznamená do spisu“. Odst. 3 téhož ustanovení stanoví, že „rozhodnutí, které bylo vydáno v rozporu s právními předpisy, příslušný správní orgán zruší nebo změní, popřípadě zruší a věc vrátí odvolacímu správnímu orgánu nebo správnímu orgánu prvního stupně; tyto správní orgány jsou vázány právním názorem příslušného správního orgánu“.

Z citovaných ustanovení správního řádu vyplývá, že podnět k provedení přezkumného řízení není návrhem na zahájení řízení. Účastník, který takový podnět podá, tedy nemá právní nárok na vydání rozhodnutí v přezkumném řízení. Pokud by v souzené věci Magistrát hl. m. Prahy neshledal důvod k zahájení přezkumného řízení, tento jeho závěr by nebylo možno napadnout žalobou ve správním soudnictví. Stejný názor vyslovil Nejvyšší správní soud již v minulosti, například v rozsudku ze dne 14.2.2008, č.j. 7 As 55/2007 – 71, kde uvedl: „Přípis, jímž správní orgán intimuje, že neshledává důvody k zahájení přezkumného řízení (§ 94 odst. 1 správního řádu z roku 2004), je pouhým sdělením úřadu straně a není rozhodnutím ve smyslu § 65 s.ř.s.; takový úkon je vyloučen z přezkoumání soudem ve správním soudnictví a žalobu proti němu podanou správní soud odmítne jako nepřípustnou [§ 46 odst. 1 písm. d), § 68 písm. e), § 70 písm. a) s.ř.s.].“ Ke shodnému závěru dospěl Nejvyšší správní soud při posouzení totožné právní otázky i v rozsudku ze dne 22.5.2008, č.j. 9 Ans 1/2008 – 135, v němž převzal názor vyjádřený v usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 27.2.1998, č.j. 6 A 53/97 – 18.

V souzené věci sice Magistrát hl. m. Prahy vyhověl podnětu žalobkyně a usnesením ze dne 9.12.2008 rozhodl o zahájení přezkumného řízení ve shora označené věci, toto usnesení však bylo následně napadeným rozhodnutím žalovaného v odvolacím řízení zrušeno. Z hlediska právní sféry žalobkyně i všech ostatních účastníků správního řízení tak nedošlo ke změně právního stavu, který zde existoval před zahájením přezkumného řízení. Jestliže tedy přezkumné řízení skončilo jeho zastavením poté, co žalovaný v odvolacím řízení neshledal naplnění podmínek pro jeho vedení (ve smyslu § 97 odst. 1 správního řádu po zahájení přezkumného řízení zjistil, že právní předpis porušen nebyl), pak je jeho výsledek vzhledem k právům a povinnostem účastníků řízení zcela neutrální.

Soud na tomto místě poukazuje na závěry obsažené v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 5.6.2008, č.j. 9 As 25/2008-81, v němž jmenovaný soud konstatoval, že „pokud přezkumné řízení skončilo jeho zastavením a rozhodnutím odvolacího orgánu o zrušení předchozího rozhodnutí vydaného v přezkumném řízení, tedy odstraněním úkonů provedených v rámci přezkumného řízení, pak je jeho výsledek vzhledem k právům a povinnostem účastníků řízení zcela neutrální. Pokud účastníci původního správního řízení nemají nárok na zahájení a provedení přezkumného řízení, pak nemohou být ani zkráceni na svých právech tím, že původně zahájené řízení již neprobíhá a veškeré účinky úkonů provedených v jeho rámci, které by se jejich právní sféry případně mohly dotknout, byly eliminovány“. V citovaném rozsudku Nejvyšší správní soud vycházel mimo jiné z usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 9. 2. 2000, č. j. 5 A 142/99 - 16, podle něhož „rozhodnutím správního orgánu o zastavení řízení, zahájeného o přezkoumání rozhodnutí mimo odvolací řízení (§ 65 a násl. správního řádu) se nezakládají, nemění, neruší ani autoritativně nestvrzují práva a povinnosti. Účastník původního řízení před správním orgánem nemohl být proto ve svých právech zastavením řízení zkrácen. Takové rozhodnutí proto je z přezkumu soudem vyloučeno dle § 244, resp. § 247 odst. 1 o. s. ř. (zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád ve znění pozdějších předpisů) a contrario. I kdyby účastník řízení byl původním (přezkoumávaným) rozhodnutím zkrácen na svých právech, nedošlo k tomuto zkrácení zastavením řízení o přezkoumání rozhodnutí mimo odvolací řízení. K zásahu do existujících hmotných práv fyzických nebo právnických osob dochází jedině tehdy, jestliže původní pravomocné rozhodnutí je v řízení o přezkoumání rozhodnutí zrušeno nebo změněno, a to rovněž pravomocně“ (pozn.: správním řádem je míněn zákon č. 71/1967 Sb.; institut přezkoumání rozhodnutí mimo odvolací řízení zakotvený v ustanoveních § 65 až § 68 zákona č. 71/1967 Sb. byl v novém správním řádu nahrazen přezkumným řízením). Na závěry obsažené v rozsudku ze dne 5.6.2008, č.j. 9 As 25/2008-81 Nejvyšší správní soud odkázal i v rozsudku ze dne 9.9.2010 č.j. 1 As 55/2010 – 59.

V rozsudku ze dne 22.9.2011 č.j. 5 As 60/2011 – 37 vydaném ve věci týchž účastníků řízení Nejvyšší správní soud konstatoval, že jeho aktuální judikatura vychází z toho, že zatímco proti zastavení přezkumného řízení podle § 97 odst. 1 správního řádu (v případě zjištění, že přezkoumávané rozhodnutí je v souladu s právními předpisy) ani podle § 97 odst. 2 správního řádu (v případě uplynutí lhůty pro přezkumné řízení – viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 9.9.2010, č.j. 1 As 55/2010 – 59, www.nssoud.cz) není správní žaloba přípustná, naopak zastavení přezkumného řízení podle § 94 odst. 4 správního řádu (v případě zjištění, že přezkoumávané rozhodnutí je v rozporu s právními předpisy, nelze ho však zrušit ani změnit s ohledem na nepřiměřenou újmu, která by tím byla způsobena účastníkům v dobré víře) je rozhodnutím podle § 65 odst. 1 s.ř.s. a soudnímu přezkoumání podléhá.

Z odůvodnění napadeného rozhodnutí je nade vší pochybnost zřejmé, že žalovaný v souzené věci zastavil přezkumné řízení nikoliv podle § 94 odst. 4 správního řádu, ale postupem podle § 97 odst. 1 správního řádu, neboť dospěl k závěru, že původně přezkoumávané rozhodnutí Úřadu městské části Praha 16 ze dne 15.7.2008 č.j. 009530/08/OVDŽP/Lh bylo vydáno v souladu se zákonem.

Lze shrnout, že napadeným rozhodnutím nemohlo dojít k určení, změně či zrušení práv nebo povinností žalobkyně. Napadené rozhodnutí je i podle konstantní judikatury Nejvyššího správního soudu úkonem správního orgánu, proti kterému žaloba není přípustná, protože se nejedná o rozhodnutí ve smyslu legislativní zkratky zakotvené v § 65 odst. 1 s.ř.s. Napadené rozhodnutí je ze soudního přezkoumání vyloučeno podle § 70 písm. a/ s.ř.s. Soud proto žalobu v souladu s § 46 odst. 1 písm. d/ s.ř.s. ve spojení s § 68 písm. e/ s.ř.s. jako nepřípustnou odmítl.

Soud nepřikročil k vyrozumění osob, které žalobkyně v žalobě označila jako osoby zúčastněné na řízení, neboť je-li žalobou ve správním soudnictví napadeno rozhodnutí, jenž není rozhodnutím v materiálním smyslu (§ 65 odst.1 s.ř.s.), je z povahy věci vyloučeno, aby takový úkon správního orgánu zasáhl do práv žalobce, jakož i do práv jakýchkoliv jiných osob; přitom přímé dotčení na právech či povinnostech je podmínkou institutu osob zúčastněných na řízení podle § 34 s.ř s. V daném případě bylo tedy nadbytečné vyzývat osoby označené žalobkyní v žalobě k vyjádření, zda budou uplatňovat práva osob zúčastněných na řízení.

Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 60 odst. 3 věta prvá s.ř.s. neboť žaloba byla odmítnuta a soudem nebyly shledány důvody pro přiznání náhrady nákladů řízení žalobkyni podle věty druhé téhož zákonného ustanovení.

Výrok o vrácení soudního poplatku žalobkyni je odůvodněn ustanovením § 10 odst. 3 věta třetí zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění účinném od 1.9.2011, podle kterého platí, že byl-li návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítnut, soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek.

Poučení: Proti tomuto usnesení lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách www.nssoud.cz.

V Praze dne 15. ledna 2013

JUDr. Naděžda Řeháková v. r.

předsedkyně senátu

Za správnost vyhotovení: Matznerová, DiS.

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru